la unua parto de la litero V

la dua parto de la litero V

reveno al la titolpag^o de la vortaro

vintr/o zima; akra ~o tuhá zima; en/dum la pasinta ~o během minulé zimy; alproksimig^as la ~o blíží se zima; farig^as ~o dělá se zima; pasigi la ~on prožít zimu; provizoj por la ~o zásoby na zimu; ♦ post la ~o venas la printempo po zimě přichází jaro (po bouři klid); kio tau^gas por somero, ne tau^gas por ~o co je dobré pro léto, nemusí být dobré pro zimu; ~a zimní; ~a greno zimní obilí; ~a horaro jízdní řád pro zimní měsíce; ~aj olimpikoj zimní olympiada; ~a pejzag^o zimní krajina; ~a plumaro zimní peří; akcepti iun kun ~a rideto přijmout někoho se studeným úsměvem; ~a robo zimní šaty; ~a sezono zimní sezóna; ~a solstico zimní slunovrat; ~a s^tormo zimní bouře; ~a vespero zimní večer; ~a vetero zimní počasí; ~odormado zimní spánek; ~i n přezimovat; ~oemberizo orn. pěnkava zimní (Junco hyemalis); ~oferioj zimní prázdniny; ~og^ardeno zimní zahrada; ~ohordeo zimní ječmen; ~onutraj^o zimní potrava; ~orezista odolný zimě; ~osporta vhodný pro zimní sporty; ~osporta regiono krajina zimních sportů; ~osporto zimní sport; ~osportejo sportoviště pro zimní sporty; ~otago zimní den; ~otritiko zimní pšenice; c^i~a za letošní zimy; dum~a probíhající v zimě; dum~a nutrado zimní krmení; pasint~e za loňské zimy; tra~i n přezimovat; tra~ado přezimování; tra~umejo orn. zimoviště (= ~aj log^regionoj)

viol/o bot. fialka (Viola) > trikoloreto; ~o altigita violka vyšší (Viola elatior); ~o arbara violka Rivinova (Viola riviniana); ~o blusprona violka lesní (Viola sylvestris); ~o duna violka Curtissiova (Viola curtini); ~o eta maceška nejmenší (Viola tricolor); ~o grandfolia violka plotní (Viola suavis); ~o grunda maceška rolní (Viola arvensis); ~o hunda violka psí (Viola canina); ~o hunda monta violka psí horská (Viola canina montana); ~o hunda s^ulca violka psí mokřadní (Viola canina schultzii); ~o hunda vera violka psí pravá (Viola canina canina); ~o laktoflora violka slatinná (Viola stagnina); ~o malgranda violka nízká (Viola pumila); ~o marc^a violka bahenní (Viola palustris); ~o marc^a vera violka bahenní pravá (Viola palustris palustris); ~o norda violka močálová (Viola uliginosa); ~o odora violka voňavá (Viola odorata); ~o odora odora violka vonná pravá (Viola odorata odorata); ~o odora videmania violka vonná velkokvětá (Viola widemannii); ~o ovofolia violka bílá (Viola alba); ~o pala violka chlumní (Viola collina); ~o parfolia violka lysá (Viola epipsila); ~o rampanta violka dvoukvětá (Viola biflora); ~o roka maceška suťová (Viola saxatilis); ~o sabla violka skalní (Viola ruprestris); ~o trikolora maceška trojbarevná; ~o trikolora g^ardena maceška zahradní (Viola hortensis); ~o vila violka srstnatá (Viola hirta); ~ego XXX (Viola tricolor maxima); ~a fialový; ~kolora fialový; trans~a, ultra~a ultrafialový

Viol/a Viola (ženské jméno); ~eta Violeta

violent/a bezuzdně násilný, zběsilý; meti sur iun ~an manon šáhnout na někoho násilnickou rukou; ~a morto násilná smrt; ~a krimo násilný zločin; ~e násilně; ~i t znásilnit > perforti; ~o násilí, násilný čin; ne~a nenásilný; ne~e nenásilně; ne~o nenásilí

violon/o housle; ~o de Stradivario stradivárky; ♦ ne el c^iu ligno oni faras ~on z každého dřeva se housle nedělají; se vi prenis la ~on, prenu ankau^ la arc^on když jsi se chopil houslí, chop se také smyčce (když jsi řekl A, řekni také B); ludi la unuan ~on hrát první housle; ~a houslový; ~a kleo houslový klíč; ~a recitalo houslový recitál; ~i n hrát na housle; la au^tuna vento ~as tra la arboj podzimní vítr hude mezi stromy; ~ac^i n skřípat na housle; ~isto houslista; la unua, dua ~isto de la orkestro první, druhý houslista orchestru; staranta ~isto stojící houslista; ~ujo pouzdro na housle; ~arc^o houslový smyčec; ~koncerto houslový koncert; ~virtuozo houslový virtuoz

vip/o bič > knuto, skurg^o, flagelo; ~o krakas bič práská; klaki per la ~o, klakigi la ~on práskat bičem; oni batas per ~o, por ke sentu la ripo bičem se šlehá, aby to žebro pocítilo (škoda rány, která padne vedle); ~o por c^evalo, bastono por malsag^ulo bič na koně, hůl na hlupáka; li ec^ el sablo ~ojn tordas i z písku dokáže uplést bič (ze všeho umí těžit); g^emi sub la ~o úpět pod bičem; ~i t bičovat; la pluvo ~is la fenestrojn déšť bičoval okna; homo ~ata de la sorto člověk bičovaný osudem; jen estas la vortoj, per kiuj li ~is mian vizag^on to jsou ta slova, kterými mě šlehl přímo do tváře; per mokoj ~i maljustaj^ojn posměšky bičovat křivdy; ~ado bičování; ~eto bičík; ~obato šlehnutí bičem; ~oklako prásknutí bičem; ~(o)rimeno řemen biče; ~os^nuro provaz biče; rajd~o jezdecký bičík

vipur/o zool. zmije (Vipera); ~o alkroc^ig^is al lia mano zmije se mu zakousla do ruky; ~edoj zmijovití (Viperidae); ~ido zmijí mládě, háďátko, přen. špatný člověk; vi friponoj, venenaj ~idoj! vi darebáci, vi jedovaté zmije!; ~piko uštknutí zmijí

vir/o muž; perdi dek ~ojn en la atako ztratit deset mužů při útoku; ♦ estu do ~o! buď přece muž!; ~a mužský, mužný; la ~a sekso mužské pohlaví; ~a h^oro / koruso mužský pěvecký sbor; ~a forto mužská síla; parenceco per la ~a deveno příbuznost po mužské linii; ~ac^o chlap, chlapisko; ~aro mužstvo, posádka; ~eca mužný, srdnatý; ~eco mužnost; ~eska mužný, podobný muži; ~eska virino mužná žena; ~eto mužík, mužíček; ~ig^i zmužnět, dospívat, přen. dodat si odvahy; jam ~ig^anta knabo už dospívající chlapec > pubera, adoleska; ~ilo mužství, úd; ~ina ženský; ~ina egalrajteco ženská rovnoprávnost; ~ina movado ženské hnutí; ~ina sorto ženský osud; ~inejo harém, nevěstinec > haremo, serajlo, gineceo, bordelo, malc^astejo; ~ingo nevěstka > prostituitino, putino, malc^astulino, hetajro, bordelanino, c^iesulino, konkubino; ~ino žena; (ne)edzinig^inta ~ino (ne)vdaná žena; leg^era ~ino expr. lehk(ovážn)á žena, nevěstka; pimpa ~ino přitažlivá půvabná žena; ♦ serc^u la ~inon! za vším hledej ženu!; ~inac^o ženská, baba; ~ineca ženský, ženského charakteru; ~ineco ženskost; ~inevitulo muž vyhýbající se ženám; ~infiliko bot. XXX; ~inig^i stávat se ženou, dospívat, poženštit se; frue ~inig^inta knabino předčasně vyspělá dívka; eu^nukoj ofte ~inig^as eunuši se často poženšťují; ~ulino mužatka; krom~ino milenka, konkubína

vir- předpona značící samce: ~abelo trubec; ~adulto lék. pederastie; ~anaso kačer; ~ansero houser; ~besto samec; ~bovo býk > tau^ro; kastrita ~bovo vůl > okso; ~cervo jelen (samec)> boko; ~c^evalo hřebec > stalono; ~kapro kozel > boko; ~kapreolo srnec; ~kato kocour; ~koko kohout; kastrita ~koko kapoun > kapono; ~porko kanec (domácího prasete); kastrita ~porko vykleštěné prase, vepř; ~seksa samčí; ~s^afo beran

virg/a panenský, panický; ~a arbaro nedotčený les, prales; ~a tero panenská půda; la ~a diino panenská bihyně (Artemis); ~a animo čistá duše; ~eco panenství, panictví, nedotčenost; konservi (perdi) sian ~econ uchovat (ztratit) svoji čistotu; ~ulino panna; la V~ulino Maria Panna Marie; la Sankta V~ulino Svatá Panna > Madono, Dipatrino; la ~ulino de Orleano panna orleánská; ~ulo panic; ~haringo mladý slaneček; mal~igi, sen~igi zbavit panenství, zprznit > deflori, forlogi

virg/o bot. štětička (Virga); ~o malgranda štětička chlupatá (Virga pilosa)

Virg/o hvězd. Panna

Virgil/o Virgil, Virgilius (mužské jméno) > Vergilio

Virgini/o zeměp. Virgínie (stát v USA)

Virgin-Insular/o zeměp. Panenské ostrovy

virt/o ctnost; pli bona ~o sen oro, ol oro sen honoro lepší je ctnost bez zlata, než zlato beze cti; el la neceseco oni devas fari ~on z nouze cnost; ~a ctnostný; ~ulo ctnostný muž; ~ulino ctnostná žena; mal~a neřestný, zhýralý; mal~o neřest, zhýralost; mal~igi zkazit, učinit zhýralým; mal~ig^i zkazit se; mal~ulo zhýralec, neřestník

virtual/a fil. virtuální, potenciálně možný; ~a realo virtuální realita; ~a bildo de lenso virtuální obraz čočky

virtuoz/o virtuoz > majstro; ~a virtuozní; ~eco virtuozita > rutino, erudicio, lerteco; ~ino žena-virtuoz

virulent/a lék. virulentní, nakažlivý; ~eco virulence (schopnost mikroorganismu vyvolávat nákazu)

virus/o lék. virus; ~oj en komputiloj počítačové viry; ~a virový; ~a gripo virová chřipka; ~a malsano virová nemoc; ~infekto virová infekce; ~infektig^o nakažení se virovou nemocí; ultra~o ultravirus

viscer/oj anat. vnitřnosti, útroby; ~a útrobní; ~aj^o kuch. vnitřnosti (jako potravina) > tripo

visk/o bot. jmelí (Viscum); ~o blanka jmelí listnáčové (Viscum album); ~a jmelový; ~eca viskózní, vazký (= viskoza); ~oturdo brávník obecný (Turdus viscivorus)

Viskonsin/o zeměp. Wisconsin (stát v USA)

viskoz/a fyz. viskózní, vazký; ~eco viskozita; dielektrika ~eco dielektrická viskozita; magneta ~eco magnetická viskozita; ~o chem. viskoza (materiál pro umělé vlákno) > rajono;

Vistul/o zeměp. Visla (řeka)

vis^/i t utírat, setřít, přen. smazat; ~i la tablon utřít stůl; ~i al si la okulojn protřít si oči; ~i al si larmojn utřít si slzy; ~i konton smazat dluh (vyrovnat účet); ~ado utírání; ~ilo stírací prostředek; ~o setření, utření; per unu ~o jedním setřením; ~signo typogr., počítače značka vymazání (deleatrur, delete); ~tuko utěrka; de~i t setřít (s povrchu); de~i la s^viton de la frunto setřít si pot z čela; el~i t vytřít (odněkud); la jaroj el~is rememorojn el la kapo roky vymazaly vzpomínky z hlavy; el~ig^i vymazat se, zmizet; tiu honto ne el~ig^os ta ostuda se nesmaže; for~i t setřít, odstranit; junec-eraroj for~itaj de la tempo omyly mládí vymazané časem; for~ig^i setřít se; man~ilo ručník; nefor~ebla nesmazatelný; plum~ilo péřová prachovka; glaco~ilo, vitro~ilo stěrače do auta

Vis^nu/o náb. Višnu (bůh hinduistické trojice) > S^ivao, Bramo

vit/o bot. vinná réva (Vitis); ~o sovag^a planá réva (Vitis labrusca); ~o vinodona réva vinná (Vitis vinifera); ~acoj XXX (vitaceae); ~obranc^o šlahoun révy; ~ejo vinice, vinohrad; ~kampo vinice, vinohrad; ~kultivado vinařství; ~kultivisto vinař; ~kulturo vinařství; ~s^imo plíseň napadající révu

Vit/o Vít (mužské jméno); danco de Sankta ~o lék. tanec svatého Víta, chorea (= h^oreo)

vital/a vitální, temeperamentní; ~eco vitalita, životní síla; ~ismo filoz. vitalismus

vitamin/o vitamín; enhavo je ~oj obsah vitamínů; entenanta ~ojn obsahující vitamíny; manko de C-~o nedostatwek vitaminu C; A-~o gravas por la okuloj vitamín A je důležitý pro oči; ~a vitamínový; ~a pastelo vitamínová pastilka; ~izi t umělé obohacení vitamíny; ~manko nedostatek vitamínů; ~ric^a bohatý na vitamíny; ~oterapio vitamínová léčba; sen~ozo onemocnění pro nedostatek vitamínů

vitel/o biol. výživný žloutek; ~a žloutkový, vaječný; ~a membrano vaječná blána; unu~a jednovaječný; unu~aj g^emeloj jednovaječná dvojčata

Viterb/o zeměp. Viterbo (it. město)

viterit/o min. viterit (uhličitan baria)

vitilig/o lék. vitiligo, získaný nedostatek barviva v kůži

Vitos^/o zeměp. Vitoša (horský masiv v Bulharsku)

vitr/o sklo; botelfunda ~o lahvové sklo; difuzanta ~o difuzní sklo; grandiga ~o zvětšovací sklo (= lupeo); kuglorezista / kuglosekura ~o neprůstřelné sklo; ornama ~o ozdobné sklo; elblovi ~on foukat sklo ♦ ~o kaj felic^o ne estas fortikaj štěstí je křehké jako sklo; ~a skleněný; ~a fibro skleněné vlákno; ~a florvazo váza; ~a konstruaj^o prosklená stavba; ~a septo skleněná stěna, přepážka; ~a tegmento skleněná střecha; ~a tubeto skleněná trubička (= retorto); ~a vazo skleněná nádoba; ♦ sidi en ~a domo sedět ve skleněném domě (neskrývat soukromí); oni ne j^etu s^tonojn sidante en ~a domo nehaž kamenem, když sedíš ve skleníku (neobviňuj, když máš sám máslo na hlavě); rigardi c^ion tra sia persona ~o dívat se na vše vlastní optikou; ~aj^o skleněný výrobek; fabriko de ~aj^oj sklárna; ~eca sklovitý, skelný; kun ~eca rigardo se skleným pohledem; ~ero střípek skla (= ~a splito); ~i t zasklívat; ~ita zasklený; ~ita pordo prosklené dveře; ~igi přeměnit na sklo; arda fajro ~igis s^tonetojn žhavý oheň proměnil kamínky na sklo; ~ig^i skelnatět; liaj okuloj idiote ~ig^is jeho oči nabyly idiotsky skleněný výraz; ~ista sklářský; ~ista blovilo sklářská foukačka; ~ista martelo sklářské kladivo; ~ista mastiko sklářský tmel; ~isto sklenář; artisma ~isto umělecký sklenář; ~istejo sklářská dílna; ~oarto sklářství; ~oblovisto sklářský foukač; ~odomo skleník (= forcejo)~ofabriko, ~ofandejo, ~ofarejo sklárna; ~ofaristo sklář; ~oglob(et)o skleněná kulička (= bido); ~olano skelná vata; ~omuzeo muzeum skla; ~ookulo skleněné oči; ~opentrado malování na skle; ~opentraj^o malba na skle; ~operlo umělá perla; ~oplato skleněná tabule; ~opordo skleněné dveře; ~oputigisto umývač oken; ~os^ranko prosklená skříň, skleník; ~otelero skleněný talíř; ~otenajlo sklářské kleště; ~ovis^ilo stěrač (skla auta); sen~a nezasklený; dom~o obyčejné sklo; drat~o drátěné sklo; lakto~o mléčné sklo; okul~oj brýle; surmeti siajn okul~ojn nasadit si brýle; sekurec~o bezpečnostní sklo

sunokul~oj sluneční brýle; vitral/o hist., arch. vitrail, mozaikové okno

vitrin/o vitrína, prosklená skříň, zasklená nástěnka; la ~oj de muzeo vitríny v muzeu; pendantaj ~o závěsná nástěnná vitrína; pupitra ~o pultová vitrína

vitriol/o chem. vitriol, kyselina sírová; skalice; blua (kupra) ~o modrá skalice, chalkantit; verda ~o síran železnatý, zelená skalice, melanterit; ~a vitriolový, přen. sžíravý; ~aj kritikoj sžíravé kritiky; ~i t chrstnout na někoho vitriol

Vitruvi/o Pollio Vitruvius (římský architekt 1. stol.)

viv/i n žít, existovat, bydlet (en v, u); ~u la paco! ať žije mír!; ~i de rabado živit se loupežemi; ~i lau^tage, ~i de tago al tago žít ze dne na den; ~i longe žít dlouho; ~i multajn jarojn žít dlouhá léta; ~i en kamparo žít na venkově; ~i el salajro de sia edzino žít z platu své ženy; ~i en g^ojo kaj plezuro žít v samých radovánkách; ~i en g^uo kaj bruo žít hýřivě, nad poměry; ~i en lukso kaj abundo žít v přepychu; ~i kun iu en malamikeco žít s někým v nepřátelství; ~i sur la tero kiel en infero mít peklo na zemi; ili ~as unu kun la alia kiel hundo kun kato žijí spolu na kordy; ~a živý, svěží; ~ado žití; ~aj^o živá bytost; ~anto živáček, živá bytost; esti ne plu inter la ~antoj nebýt už mezi živými; ~eco živost; ~ema neumdlévající, neutuchající, stále živý; ~ema malamo přežívající nenávist; ~eti n živořit; ~iga oživovací; ~igi oživit; ~o život; anima / psika ~o duševní život; asekuro pri ~o životní pojistka; atenci ies ~on spáchat atentát na něčí život; en la hejma / privata ~o v soukromém životě; dum la tuta ~o po celý život; en mia tuta ~o po celý můj život; hunda ~o psí život; koncepto pri la ~o životní názor; tio preskau^ kostis al mi la ~on to mě málem stálo život; la kultura ~o kulturní život; la kuro de l' ~o běh života; la miraklo de la ~o zázrak života; mizera ~o ubohý život, život v bídě; muzika ~o hudební život, život v hudbě; perdi la ~on ztratit život; riski sian ~on riskovat svůj život; sklava ~o otrocký život; s^uldi sian ~on al iu dlužit někomu svůj život; esti tedita de la ~o být otráven životem; ♦ lia ~o pendis nur sur unu fadeno jeho život visel na vlásku; ~uo vivat! ať žije!; ~ulo živý tvor, živá bytost; ~arang^o uspořádání života; ~asekuro životní pojištění; ~obazo životní základna; ~bezono životní potřeba; ~ocelo životní cíl; ~ociklo životní cyklus; ~cirkonstancoj životní podmínky; ~oc^ambro obývací pokoj; ~dau^ro život(ní běh), délka života; en sia ~dau^ro během svého života; ~odona životodárný; ~ekspekto životní očekávání; ~energio životní energie; ~estaj^o živá bytost; ~ofino konec života; ~ofonto zdroj života; ~oformo forma života; ~oforto životní síla; ~g^ojo radost ze života; ~ograva důležitý pro život; ~oiro běh života, životní cesta; ~ojaro rok života; ~kapabla životaschopný; ~kapablo životaschopnost; ~komunumo životní soužití (geedzeca manželské); ~kondic^oj životní podmínky; ~kunulo životní druh, partner; ~kutimoj životní návyky; ~laca unavený životem; ~longeco délka života; averag^a ~longeco průměrná délka života; ~maniero způsob života, životní styl; lau^natura ~maniero životní styl podle přírody; loksida ~maniero usedlý způsob života; ~(o)medio životní prostředí; ~onaska zool. živorodý; ~necesa nutný pro život; ~necesoj životní potřeby; ~onivelo životní úroveň; ~opano každodenní chléb, přen. obživa; ~oplena plný života; ~ipova životaschopný; ~ipovo životaschopnost; ~rimedoj živobytí; ~oritmo životní tempo; ~osag^o životní moudrost; ~osango živá krev, krev v žilách; ~osavanto zachránce životů (kdo obvykle zachraňuje); ~osavinto zachránce života (kdo zachránil konkrétní život); ~osekcado vivisekce; ~osigno známka života; ~ospaco životní prostor > biotopo; ~osperto životní zkušenost; ~ostilo životní styl; ~otedo otrávenost životem; ~teni t (u)živit, vyživovat; ~tenaj kostoj životní náklady; ~teno obživa; ~overa pravdivý, životný; ~overko životní dílo; ~ovojo životní cesta; ~ovolo vůle k životu; bon~anto bonviván, požitkář; dum~a celoživotní, doživotní; dum~a membro doživotní člen; kondamni al dum~a mallibero odsoudit na doživotí; g^is~i t dožít se; kun~i n žít spolu; kun~ado soužití; kun~anto společník, druh (= ~kunulo, kunlog^anto); současník (= samtempulo); liber~ulo člověk neřídící se v životě pravidly; long~eco dlouhověkost; mal~a neživý, mrtvý; por~aj^o prostředky na živobytí; pli~igi oživit, povzbudit; post~i t přežít; post~anto, post~into přeživší; re~i n znovu žít; re~igi znovu oživit; re~igo oživení, vzkříšení (někoho); provoj de re~igo oživovací pokusy; re~ig^i vzkřísit se, obživnout; re~ig^o vzkříšení, obživnutí; sen~a neživý, mrtvý, bez života; sen~eco bezživotí, stav mrtvého; sen~igi vzít život; super~i t přežít; tra~i t prožít; tra~aj^o prožitek, zážitek; trans~i t přežít

vivisekci/o vivisekce, pitvání za živa (= vivosekcado); ~a týkající se vivisekce

viz/o vízum; ~a vízový; ~a devo vízová povinnost; ~i t vložit vízum do pasu (razítkem)

vizag^/o obličej, tvář > vango, facio, fizionomio, trajtoj; la ~o de la tero tvář země; kun ridanta ~o s rozesmátou tváří; kun ridetanta ~o s usměvavou tváří; trafi per la ~o en la koton spadnout tváří do bláta; mokadi iun g^uste en la ~on smát se někomu přímo do obličeje; paroli kun iu ~o kontrau^ ~o mluvit s někým tváří v tvář; perdi la ~on ztratit tvář (prestiž); montri afablan ~on al iu ukázat někomu přívětivou tvář; ne havu tian malluman ~on netvař se tak zakaboněně; ~a obličejový; ~ac^o vulg. ksicht, huba > muzelo, fau^ko; ~eto tvářička; ~esprimo výraz tváře > grimaco, mieno, mimiko; ~isto vizážista, maskér; ~okompreso kosmetika pleťová maska; ~okremo pleťový krém; ~locio pleťová voda; ~masag^o masáž obličeje; ~pudro pudr na obličej; du~a dvojí tváře, dvojího typu, pokrytecký; la urbo estis du~a, kamparana kaj industria bylo to město dvou tváří, selské a průmyslové; du~a spiono vyzvědač, hrající dvojí hru

vizi/o vize, vidění; havi ~iojn de mang^o pro malsato hladem mít vidiny jídla; profetaj ~oj prorocká vidění; ~i t mít vizi, vidění; la deliranto ~is musojn grimpi sur lin opojenému se zdálo, že po něm lezou myši; ~ulo vizionář

vizier/o štítek čepice, hist. hledí (přilby brnění); levi / mallevi sian ~on zvednout / spustit hledí; ~c^apo čepice se štítkem

vizit/i t navštívit; ~i ekspozicion navštívit výstavu; vi devus ~i kuraciston měl byste navštívit lékaře; multe ~ata loko velmi navštěvované místo; multpersone ~ataj kunvenoj početně navštěvované schůze; mi esperas ~i Parizon doufám, že se mi podaří navštívit Paříž; ~adi navštěvovat (víceméně pravidelně) > frekventi; ~adi kurson navštěvovat kurs; ~ado navštěvování; atesto pri ~ado de lecionoj osvědčení o návštěvě přednášek; ~anto návštěva, návštěvník, účastník > invitito, gasto, partoprenanto, c^eestanto; nombro de ~antoj počet návštěvníků; ne akcepti ~anojn napřijímat navštěvy; la V~antinoj Návštěvnice (řád jeptišek); ~e návštěvou, jako navštěva, na návštěvě; veni ~e přijít na návštěvu; restadi ~e c^e iu pobývat u někoho na návštěvě; ~ejo návštěvní místnost (v klášteře, v kasárnách, ve vězení); ~inda hodný návštěvy; ~indaj^o zajímavost, která stojí za návštěvu; ~o návštěva; etiketa ~o zdvořilostní návštěva; fari ~on al iu jít k někomu na návštěvu; formala ~o formální návštěva; kondolenca ~o kondolenční návštěva; kuracista ~o lékařská návštěva, vizita; pastra ~o návštěva duchovního; rajto de ~o policie právo vstupu (ale bez domovní prohlídky); mia ~o faris al li plezuron má návštěva ho potěšila; memorindaj^o pri mia c^itiea ~o památka na moji zdejší návštěvu; fari longan, mallongan ~on přijít na dlouhou, krátkou návštěvu; ♦ mizero faras ~on, ne atendante inviton bída se hlásí sama; ~horoj návštěvní hodiny; ~karto navštívenka; ne~ata nenavštěvovaný; pun~i t navštívit za účelem potrestání; rond~ado turné, objíždění (např. pacientů, zákazníků); surpriz~o nečekaná návštěva, přepadovka (nečekaný mejdan); tro~ata příliš navštěvovaný

vizon/o zool. mink, norek (Mustela vison); ~pelto norkový kožich

Vjentjan/o zeměp. Vientiane (hl. město Laosu)

Vladimir/o Vladimír (mužské jméno); Bapto de caro ~o Křest svatého Vladimíra

Vladivostok/o zeměp. Vladivostok

vobl/i n kývat se, kymácet se, házet sebou (při rotaci), sděl. modulovat frekvenci; ~ilo modulátor

voc^/o hlas, jaz. slovesný rod; aktiva ~o rod činný; pasiva ~o rod trpný; faktitva ~o rod faktitivní (příponou -igi); mediala ~o rod mediální (příponou -ig^i); amplekso de ~o hlasový rozsah; havi malfortan ~on mít slabý hlas; paroli per rau^ka ~o mluvit chraplavým hlasem; la interna ~o diras al mi, ke ... vnitřní hlas mi říká, že ...; kanta ~o pěvecký hlas; unua, dua ~o první, druhý hlas; vira ~o mužský hlas > baso, baritono, tenoro, falseto; virina ~o ženský hlas > aldo, mezosoprano, soprano; la violona ~o hlas houslí; la ~o de la prudento hlas rozumu; elektita per 30 ~oj el 50 zvolen 30 hlasy z padesáti; per granda plimulto de ~oj velkou většinou hlasů; samnombro de ~oj rovný počet hlasů; ~a hlasový; ~a sciigo ústní sdělení; ~a konsonanto jaz. znělá souhláska; ~a koncerto hlasový koncert; ~e nahlas, ústně; ~i n vyjádřit se; hlasovat (kontrau^ proti); ~dona hlasovací; ~dona egaleco rovnost hlasů; ~dona rajto hlasovací právo; ~donado hlasování; ~doni n hlasovat; ~dono vhození hlasu; decidi ion per ~dono rozhodnout něco hlasováním; deteni sin de la ~dono zdržet se hlasování; ~donrajta týkající se hlasovacího práva; ~donrajto hlasovací právo; ~kordo hlasivka; inflamo de la ~kordoj zánět hlasivek; ~legi t předčítat; ~organo hlasové ústrojí; ~os^ang^ig^o změna hlasu; brust~o nejnižší hlas, bas; du~a dvojhlasý; duon~e polohlasně; kap~o nejvyšší hlas, fistule > falseto; kontrau^~o hlas proti; mult~e mnohohlasně; mult~eco mnohohlasnost; plen~e plným hlasem, z plna hrdla; plur~a vícehlasný; sen~a nehlasný, tichý; sen~a konsonanto neznělá souhláska (= muta); sen~eco bezhlesnost, ticho; unu~a jednohlasný

vodu/o náb. voodoo, čarodějnický kult, šamanství

Vogez/oj zeměp. Vogézy (lesnaté pohoří v sev. Francii)

vogul/oj Vogulové, Mansové (národ v Rusku u Obu, chovatelé sobů)

voj/o cesta, silnice, vozovka; kava ~o úvoz; kunliga ~o spojnice, spojovací cesta; liberigi al iu la ~on uvolnit někomu cestu; lakta ~o hvězd. Mléčná dráha; malg^usta ~o nesprávná cesta, přen. scestí; nervaj ~oj nervové dráhy; lau^ la ~o de hormontrilo ve směru hodinových ručiček; felic^an ~on! šťastnou cestu!; montri al iu la ~on ukázat někomu cestu; la plej mallonga ~o al ... nejkratší cesta do ...; ~a silniční; ~a administracio silniční správa, dopravní oddělení; ~a prizorgado údržba cest; ~a reto dopravní síť; ~aro dopravní síť; ~eto cestička; ~i n putovat; ~isto cestář; ~ulo tulák, tramp; ~erarinta zbloudilý; ~flanko okraj cesty; ~forko rozcestí; ~fosaj^o příkop u cesty; ~imposto silniční daň; ~indika ukazující směr; ~iranto pocestný; ~iri n jít po cestě, putovat; ~koloneto milník; ~krucig^o křižovatka; ~laboristo cestář; ~montra ukazující směr; ~montrilo ukazatel směru; ~parto část cesty, kus cesty; descenda ~parto svažující se úsek cesty; ~rabisto silniční lupič, hist. lapka; ~rando okraj cesty; ~streko pěšina; ~sulko kolej, stopa vozu; ~s^topig^o dopravní zácpa; apud~a sousedící s cestou; c^ef~o hlavní silnice, hlavní dopravní tepna; hlavní ulice; c^irkau^~o objížďka; de~ig^i sejít z cesty, zabloudit, přen. sejít na scestí; dis~ig^o rozcestí; dum~e po cestě; duon~e v půli cesty; en~ig^i vjet na cestu; sen~a bez cest; sub~o podjezd; subfer~o podzemní metra; super~o nadjezd; superfer~o nadzemní metro; sur~e na cestě; au^to~o dálnice; fer~o železnice; fer~a železniční; fer~isto železničář; glit~o skluzavka; land~o silnice; rel~o železniční trať; tag~o jednodenní cesta; tram~o tramvajová dráha; tram~jisto tramvaják (zaměstnanec dopravního podniku); vetur~o silnice

vojag^/i n cestovat; ~i eksterlanden cestovat do zahraničí; ~i per aviadilo cestovat letadlem; ~a cestovní; ~a agentejo cestovní kancelář; ~a aventuro cestovní dobrodružství; ~aj impresoj dojmy z cest; ~a komizo obchodní cestující; ~a plano cestovní plán; ~anto cestující; ~ema rád cestující; ~emo záliba v cestování; ~ilaro cestovní potřeby; ~isto cestovatel; ~o cesta, cestování; entrepreni ~on podniknout cestu; aviadila ~o cesta letadlem; dej^ora ~o služební cesta; eksterlanda ~o cesta do zahraničí; mielmonata ~o svatební cesta; negoca ~o obchodní cesta; profesi-cela ~o služební cesta; senpaga ~o bezplatná cesta; bonan ~on! šťastnou cestu!; cikonioj levig^is por ~o al sudo čápi se zvedli pro cestu na jih; ~agentejo cestovní kancelář; ~oc^eko cestovní šek; ~dokumentoj cestovní dokumenty; ~elspezoj cestovní výdaje; ~febro cestovní horečka; ~kostoj cestovní výdaje; ~priskribo cestopis; ~sako cestovní brašna; ~sezono cestovní sezóna; ~vojo cestovní plán, trasa cesty; al~i n přicestovat; ek~i n začít cestu; el~i n vycestovat, vydat se na cestu; for~i n odcestovat; preta por for~i připraven na cestu; kun~i n cestovat společně; kun~anto spolucestující; tra~i t procestovat; trans~i t projíždět přes nějaké území; flug~o cesta letadlem; hejmen~o cesta domů; kas^~anto černý pasažér; mult~inta zcestovalý; pied~i n cestovat pěšky; plu~i n pokračovat v cestě; reen~o zpáteční cesta; rond~o okružní cesta; tien~o cesta tam

Vojvodin/o zeměp. Vojvodina (srbská provincie)

vok/i t (za)volat, křičet; ~i ion al iu volat na někoho něco; ~i al iu por helpo volat o pomoc; ~i la kuraciston přivolat lékaře; ♦ ne ~u la diablon, c^ar li povas aperi nepokoušej ďábla; vi venas, kvazau^ ~ita kaj petita přicházíš jako na zavolanou; ~a volací; ~o zvolání; ~ado volání; ~anto volající; ~frapo výkřik; ~induktoro telefon XXX; ~nomo křestní jméno; al~i t přivolat, vyvolávat; al~o výzva; el~i t vyvolat; el~i skandalon vyvolat skandál; el~iva schopný vyvolávat (obrazy, myšlenky); for~i t odvolat; inter~anto XXX; kun~i t svolat; nere~ebla neodvolatelný; re~i t odvolat; znovu vyvolat; re~i ion en sian memoron vyvolat něco do své paměti; re~i iun de la posteno odvolat někoho z místa (úřadu); la c^iela Patro re~is lin al si nebeský Otec ho povolal nazpět k sobě; re~o odvolání

vokal/o jaz. samohláska; akcentita ~o přízvučná samohláska; fermita ~o zavřená samohláska; nefermita ~o otevřená samohláska; harmonio de ~oj harmonie samohlásek; ~a samohláskový; ~igi vokalizovat; duon~o, kvazau^~o polohláska (u^); sen~a bez samohlásek

vokt/o dozorce, dohlížitel; ~eco

vol/i t chtít > celi, deziri, intenci, sopiri; kion vi ~as? co chceš?; mi ~as en kinon; chci jít do kina; pli ~i dávat přednost > preferi; se Dio ~os bude-li to vůle Boží; mi ~as malsupren al ... chci dolů k ...; mi ~as fis^on chci rybu; ~a volní, chtěný; ~ado chtění; ~e úmyslně, dobrovolně; ~e ne~e chtě nechtě, volky nevolky, ne dobrovolně; ~egi t velice chtít, toužit; ~ema ochotný; ~eto pomíjivá snaha, okamžitý nápad; ~o vůle, přání; bona ~o dobrá vůle; libera ~o svobodná vůle; esprimo de ies ~o výraz něčí vůle; lia ~o farig^u ať se stane podle jeho vůle; malgrau^ mia plej bona ~o, mi ne povis ... přes nejlepší vůli jsem nemohl ...; ♦ kie estas ~o, tie estas vojo když se chce, tak se může; ~deklaro prohlášení vůle; ~esprimo vyjádření vůle; ~forto síla vůle; ~ostrec^o napětí vůle, úsilí; bon~a dobré vůle, blahosklonný; bon~i n ráčit, být ochotný (překládáme "prosím"); bon~u veni c^i tien přijďte prosím sem; bon~o blahosklonnost, dobrá vůle; ek~i t zatoužit; kontrau^~a nechtěný, nedobrovolný; kontrau^~a edzig^o nedobrovolný sňatek; kontrau^~e nedobrovolně; lau^~a podle přání; mal~a nechtěný; mal~i t nechtít něco; mal~o nevůle; malbon~i t přát něco zlého, být zlomyslný; malgrau^~a nedobrovolný; mem~a samovolný, bezděký; mem~e samovolně, bezděky; ne~a nechtěný; preter~a neúmyslný; propra~e podle vlastní vůle; sen~a nechtěný, neúmyslný; sen~e nechtěně; sen~eco nechtěnost

volan/o sport. opeřený míček; ~ludo badminton (= badmintono)

Volapuk/o jaz. volapük; ~aj^o nesrozumitelná věc; ♦ g^i estas por mi ~aj^o je to pro mě španělská vesnice; ~ismo volapükizmus, hnutí za rozšíření volapüku

volatil/a chem. prchavý; ~eco prchavost; ~igi učinit prchavým

volb/o klenba > arkaj^o; cilindra ~o válená klenba; depremita (= korb-ansa) ~o snížená klenba; suprenlevita ~o zvednutá klenba; romanika ~o románská klenba; gotika ~o gotická klenba; la c^iela ~o nebeská klenba > firmamento; ~a klenutý; ~a kelo klenutý sklep; ~a c^ambro klenutý pokoj; ~a kapelo klenutá kaple; ~i t zastřešit klenbou; ~aj^o klenboví; ~ig^i klenout se; la blua c^ielo ~ig^is super ni modrá obloha se klenula nad námi; ~oformo tvar klenby, klenutý tvar; ~s^losilo XXX; ~os^tono XXX; barel~o válená klenba; eg^~o XXX

Volfgang/o Wolfgang (mužské jméno)

volfi/o bot. drobnička (Wolffia); senradika ~o drobnička bezkořenná (Wolffia arrhiza) (= lemno)

Volg/o zeměp. Volha (ruská řeka)

Volgograd/o zeměp. Volgograd (ruské město, dříve Stalingrad)

volitiv/o jaz. způsob rozkazovací a přací > u-modo, imperativo, subjunktivo

volof/oj etn. Wolofové (černošská národnost)

Vologd/o zeměp. Vologda (řeka a město v Rusku)

volont/e rád, ochotně, beze všeho; pli ~e raději, ochotněji, přednostně; ~eco dobrovolnost, ochota; ~ege přeochotně, strašně rád; ~i t ráčit, být ochotný; ~ulo dobrovolník; mal~e velice nerad, neochotně; ne~e neochotně

volovan/o kuch. pečivo z lístkového těsta s masitou náplní

volsk/oj etn. hist. Volskové, Italikové (kmeny příbuzné Římanům)

volt/o eltech. volt; ~ampero voltampér; alt~a vysokovoltový, vysokonapěťový (= alttensia); ab~o absolutní volt; kilo~o kilovolt; sur~i t přetížit napětím; sur~ita lampo přetížená lampa; elektron~o elektronvolt

Volta/o zeměp. Volta (africká řeka); ~lando Horní Volta (stát)

volte/o jezdectví otočka; ~i n otočit koně

Volter/o Voltaire; ~a voltairovský; ~a stilo voltairovský styl; ~a ironio voltairovská ironie; ~ano voltairián; ~anismo voltairianizmus, voltairiánství, voltairství (sžíravá kritika náboženských tradic)

volum/o volumen, svazek; libro en du ~oj kniha ve dvou svazcích; librejo el mil ~oj knihovna z tisíce svazků; izola, vaga ~o pozůstalý svazek (vícesvazkového díla); du~a dvousvazkový; mult~a mnohodílný, o mnoha svazcích; plur~a vícesvazkový; tri~a třísvazkový

volupt/o rozkoš, vášeň > delico; ~a vášnivý, toužící por rozkoši > seksavida; ~aj^o smyslné opojení, požitek; ~ama rozkošnický, požitkářský; ~avida rozkošnický, zhýralý; ~e vášnivě; ~e ami vášnivě milovat; ~eco vášnivost; ~igi rozvášnit; ~ulo vášnivec, rozkošník; ~ulino rozkošnice;

volv/i t (za)vinout, srolovat, stočit; ~i s^nuron c^irkau^ bastono omotat provázek kolem hole; ~i sin vinout se; ~ita cigaredo ubalená cigareta; ~ita s^nuro stočený provaz; ~ita bovida s^ultro svitek z telecí plece, ptáček; ~itaj anc^ovoj zavináče; ~a vinutý, vlnitý; ~a linio vlnitá čára; ~a movo vlnitý pohyb; ~ado navinování, svinování; ~aj^o svitek, klubko, smotek; bifilara ~aj^o XXX dvojvláknové klubko; primara ~aj^o primární vinutí, primár; sekundara ~aj^o sekundární vinutí, sekundár; ♦ s^iaj pensoj estis kiel interkonfuzita ~aj^o její myšlenky byly jako pomuchlané klubko; ~ig^i vinout se; ~o závit (jedna smyčka); ~ogamas^o ovinovací kamaše; ~oplanto popínavá rostlina; c^irkau^~i t ovinout kolem dokola; dis~i t rozvinout; dis~i c^iujn siajn kapablojn rozvinout všechny své schopnosti; dis~ado rozvíjení; dis~ig^i rozvinout se; dis~ig^o rozvoj; el~i t mat. rozvinovat; el~o rozvoj; el~aj^o rozvoj, rozklad; el~anto geom. XXX; el~ato geom. XXX; el~ebla geom. rozvinutelný; en~i t zavinout, svinout; en~i ies bruston per kompreso zabalit něčí hruď do zábalu; en~i ion en paperon zabalit něco do papíru; en~aj^o svitek, zábal; tutkorpa ~aj^o zábal celého těla; kun~i t svinout společně; kun~aj^o společný zábal; kun~ig^i společně se sbalit; mal~i t rozvinout se (= dis~i); super~i t převalit se přes něco (mlha údolím); sur~i t navinout na něco (ion sur ion něco na něco); amper~o amperzávit; faden~aj^o klubko nití; rul~aj^o hist. svitek spisů

volvul/o lék. volvulus, zauzlení střev

vom/i t zvracet; vrhnout; la vulkano ~is lafon sopka vychrlila lávu; ~ado zvracení, chrlení; nehaltigebla ~ado nezastavitelné zvracení; sanga ~ado chrlení krve; ~aj^o zvratky; ~emi n cítit nutkání ke zvracení; ~emo nutkání ke zvracení; ~iga dávicí; ~iga drogo lék. emetikum, dávicí prostředek; ~igilo dávicí prostředek; ~itaj^o zvratky; el~i t vyzvracet

vombat/o zool. vombat (Phascolomys, Vombatus) (australský vačnatec)

vomer/o anat. vomer, kost radličná (vomer)

vomit/o lék. žlutá horečka

von/o won (korejská měna)

Vonsan/o zeměp. Wonsan (severokorejský přístav)

vor/i t žrát, požírat, trhat zuby (potravu); ~ema žravý; herbo~a býložravý; herbo~oj zool. býložravci; karno~a masožravý; karno~oj zool. masožraví

vork/o veřejná stavba, zvl. dopravní; antau^s^ovita ~o XXX předsunutá stavba

vormian/o anat. XXX (ossa saturarum) (lebeční kůstky)

Voronej^/o zeměp. Voroněž (ruské město)

vort/o slovo; ~o post ~o slovo za slovem; derivita ~o odvozené slovo; kunmetita ~o složené slovo; magia ~o kouzelné slůvko, zaklínadlo; diri la lastan ~on pri ... říci poslední slovo ve věci ...; doni al iu sian ~on dát někomu své slovo; per ~oj oni tion ne povas esprimi slovy se to nedá vyjádřit; ~oj ne povas tion eldiri slova to nemohou vypovědět; per unu ~o jedním slovem; serc^i ~on en ~aro hledat slovo ve slovníku; torento da ~oj záplava slov; trovi la g^ustan ~on najít správné slovo; ~a slovní; ~ara slovníkový; ~aro slovník > leksikono, terminaro; dulingva ~aro dvoujazyčný slovník; etimologia ~aro etymologický slovník; inversa ~aro retrográdní slovník; lau^tema ~aro tematický slovník; multlingva ~aro mnohojazyčný slovník; sinonima ~aro synonymický slovník; terminara ~aro terminologický slovník; ~arego velký slovník; ~aristo slovníkář, lexikograf; ~ero slovní prvek (předpona, kořen, přípona, koncovka); ~eto slůvko, slovíčko; ~igi vyslovit > formuli; ~abunda upovídaný; ~analizo slovní rozbor; ~arang^o slovosled; ~oduelo slovní přestřelka; ~elemento slovní prvek; ~enigmo přesmyčka > logogrifo; ~farada slovotvorný; ~farada sistemo slovotvorný systém; ~farado tvorba slov; ~fetic^ismo slovní fetišizmus; ~figuro slovní figura; ~formo slovní tvar, tvar slova; ~grupo sousloví; ~kategorio slovní kategorie; ~klaso slovní třída; ~kombino kombinace slov; ~kreado tvorba slov; ~kunmetado skládání slov; ~kunmeto složené slovo; ~listo seznam slov, slovníček > glosaro; ~ludo slovní hříčka; ~materialo slovní materiál; ~ofteco četnost slov; ~ordo slovosled; ~provizo slovní zásoba; ~radiko kořen slova; ~ric^a bohatý na slova; ~sintakso slovní skladba; ~sintezo slovní syntéza; ~speca slovního druhu; ~speca karaktero charakter slovního druhu; ~speco slovní druh; ~ostoko slovní zásoba; ~trezoro slovní poklad, tesaurus, lexikum > leksiko; agit~o slogan; ali~e jinými slovy; duon~e nápovědou, naznačením; fi~o ošklivé, neslušné slovo> triviala, lasciva, obscena; frap~o úderné slovo; palcový titulek; fremd~o cizí slovo; kruc~o křížovka; lau^~a doslovný; lau^~e doslova; mult~a mnohoslovný, upovídaný; pas~o heslo; prunto~o vypůjčené slovo (z jiného jazyka); radik~o kořenné slovo (kořen s koncovkou, bez předpon a přípon); sen~e beze slova; signal~o slovo jako signál k akci; unu~e jedním slovem, stručně; vost~o div. narážka (poslední slovo jako signál pro reakci dalšího herce)

vortic/o vír; anat. vír (vortex); ~o de la koro (vortex cordis) srdeční vír

vorticel/o zool. vířenka (Vorticella) (prvok)

vost/o ocas, ohon; přen. zakončení, vulg. pyj; ~o de vico (da atendantoj) konec řady (čekajících); svingi per la ~o, svingi sian ~on vrtět ocasem; svingeti la ~on mírně vrtět ocasem; ~a ocasní; ~eto ocásek; ~umi n vrtět ocasem; vulg. souložit; ~forma ocasovitý; ~hava mající ocas; ~havaj amfibioj ocasí obojživelníci; ~okrinoj žíně ohonu; ~lumo tech. koncové světlo; ~nag^ilo ocasní ploutev; ~pinto špička ocasu, konec ocasu; ~plumo ocasní pero; ~orimeno podocasník (koňského postroje); ~osegilo tech. ocaska (pila); ~osimila ocasovitý; ~osvingi n vrtět ocasem; ~otufo štětka (na konci lvího ocasu); sen~a bezocasý; sen~uloj zool. bezocasí, žáby (= batrakoj); afust~o tech. voj. opěra lafety; c^eval~o anat. koňský ohon (cauda equina) (svazek nervů zakončujících míchu); hirund~o tech. XXX spoj tvaru vlaštovčího ocasu; hundo~o bot. (= cinozuro) poháňka (Cynosorus); lir~ulo zool. (= menuro) XXX (Menura); pone~o koňský ohon (účes); rug^~ulo zool. (= fenikuro) rehek (Phoenicurus, Diplootocus); s^ip~o záď lodi > pobo; volvo~a zool. s chápavým ocasem (opice); vulpo~o bot. (= alopekuro) psárka (Alopecurus)

Votan/o mytol. Wotan (germánský bůh)

votjak/oj etn. Voťjáci, Voťáci, Udmurdi (ugrofinský národ na Volze)

vrak/o vrak (= s^ipruino); ~ig^i stát se vrakem (ztroskotáním, stářím)

Vrangela Insul/o zeměp. Wrangelův ostrov

vring/i t tech. odstředit; ~ilo ždímačka

Vroclav/o zeměp. Wroclaw (polské město)

Vsevolod/o Vsevolod (mužské jméno)

vual/o závoj; abelista ~o včelařská rouška; fianc^ina ~o, nupta ~o svatební závoj; funebra ~o smuteční závoj; monah^ina ~o závoj jeptišky; vidvina ~o vdovský závoj; ♦ alpreni la ~on přijmout závoj (jít do kláštera); depreni / fors^iri la ~on de io strhnout z něčeho závoj (odhalit záhadu); sub la ~o de amikeco pod pláštěm přátelství; sub la ~o de la nokto pod závojem noci; ~o falis de liaj okuloj spadly mu šupiny z očí; ~eto rouška; ~i t zahalit závojem, přen. zakrýt; ~ig^i zahalit se; přen. zastřít se; ~ig^o de la menso zastření mysli (choromyslnost); ~ita zahalený, zastřený; valo ~ita de nebulo údolí zahalené mlhou; frunto ~ita per medito čelo zakaboněné přemýšlením; ~oteksaj^o materiál na závoje; ~voc^e zastřeným hlasem; kul~o síťka proti komárům; sen~a nezakrytý, neskrývaný, otevřený; mi sen~ale diros al vi řeknu vám otevřeně; sen~igi odhalit, odkrýt; sen~ig^i odhalit se, prozradit se

Vuhan zeměp. Wuhan (čínské město)

vulgar/a obyčejný, lidový, zjednodušený, neomalený; ~a lingvo vulgární řeč (lidová); ~a materialismo zvulgarizovaný materializmus; ~aj^o vulgárnost, obhroublost; ~eco lidovost; ~igi zvulgarizovat, zjednodušit, zkreslit, zpopularizovat; ~ismo vulgarizmus, hrubý výraz; ~ulo tuctový, nekultivovaný člověk, kmán, plebejec

vulkan/o sopka; aktiva ~o aktivní sopka; estingig^inta ~o vyhaslá sopka; ~a vulkanický, sopečný; de ~a origino sopečného původu; ~a cindro sopečný popel; ~a insulo sopečný ostrov; ~a erupcio sopečná erupce; ~a skorio sopečná škvára; ~aj^o sopečná vyvřelina; ~ismo sopečná činnost

Vulkan/o myt. Vulkán (bůh ohně)

vulkanit/oj geol. vulkanity (vyvřelé výlevné horniny)

vulkaniz/i t tech. vulkanizovat; ~a vulkanizační; ~a akcelanto XXX urychlovač vulkanizace; ~ado vulkanizování; ~ato vulkanizovaný produkt; ~ebla vulkanizovatelný; ~ilo vulkanizační zařízení; ~isto vulkanizér

vulp/o zool. liška (Canis vulpes); arkta ~o polární liška (Canis lagopus); blanka ~o bílá liška (Vulpes alba); blua ~o (= izatiso) stříbrná liška (Canis lagopus); monta ~o polární liška (Canis lagopus); tatara ~o (= korsako) korsak (Canis corsac, Alopex corsac); rug^a ~o rudá liška; ruza kiel ~o mazaný jako liška; ♦ ~o mienon s^ang^as, sed plu kokinojn mang^as liška změní výraz, ale kuřata jíst nepřestane; se ~o pentofaras, gardu la kokidojn když se liška kaje, dejte pozor na svá kuřata; ~a liščí; ~ejo liščí doupě; ~ino liška (samice); ~oc^asado hon na lišku; ~okaptilo past na lišky; ~okavo liščí doupě; ~opelto liščí kožich; ~oteriero foxteriér (pes); ~ovosto liščí ocas, tech. pila ocaska, bot. (= alopekuro) psárka (Alopecurus)

Vultav/o zeměp. Vltava

vultur/o zool. sup (Vultur) > grifo; přen. špatný člověk, lidský sup; grifona ~o (= ansergrifo) sup bělohlavý (Gyps fulvus); monah^~o sup hnědý (Aegypius monachus)

vulv/o anat. vulva > pic^o; ~a stydký; ~aj lipoj stydké pysky; ~ovaginito lék. zánět vulvy a vagíny

vulvit/o lék. zánět stydkých pysků

vund/i t (po)ranit > lezi, kontuzi; grave ~ita vážně zraněný; ~anta ofendo zraňující urážka; ~a citlivý, bolestný; ♦ piki al iu la ~an lokon píchnout někoho do citlivého, bolavého místa; ~ado zraňování; ~ebla zranitelný; ~ebleco zranitelnost; ~ego velká rána, velké zranění; ~eti t lehce zranit; ~eto lehké zranění; ~ito zraněný člověk; ~o rána, zranění; malbone resanig^anta ~o špatně se hojící rána; oscedanta ~o zející rána; sanganta ~o krvácející rána; ungvento por ~oj mast na rány; ~agrafo XXX; ~febro horečka ze zranění; ~hoko (= erinjo) XXX; ~krusto strup; ~oplena plný zranění; ~opudro pudr na rány; ~orandoj okraje rány; ~osurfaco povrch rány; ne~ebla nezranitelný; sen~a nezraněný

Vuper/o zeměp. Wupper (řeka souběžná s Rýnem)

Vurtemberg/o zeměp. Württemberg; ~ano Württembergčan

la unua parto de la litero V

la dua parto de la litero V

reveno al la titolpag^o de la vortaro