la dua parto de la litero V

la tria parto de la litero V

reveno al la titolpag^o de la vortaro

V [vyslov: vo] V-denta rado XXX ozubené kolo s úhlovými zuby; V-fero železo V-profilu; V-forma rimeno řemen klínového profilu (= kojnoforma rimeno); V-forma planeo let. křídlo tvaru V; g^ermana vo dvojité w

vac^/o (= garda dej^oro) lodní hlídka (činnost); ordinara ~o dau^ras 4 horojn běžná hlídka trvá 4 hodiny; ~ano lodní strážný; ~anaro lodní hlídka (část posádky); ~i t mít (konat) službu na lodi; ~-oficiro, ~anta oficiro důstojník velící lodní hlídce

vad/i n (en, tra) brodit se, brouzdat se (vodou, sněhem, blátem, pískem, trávou); malfacile ~i enig^ante g^is la maleoloj en la sablo; la tero ne povis enpreni en sin la tutan akvon, oni devis ~i au^ ec^ veturi per boato; la homo naskig^as en koto, ~as kelkan tempon en koto; ~i tra la sango brodit se krví; > barakti, plau^di; ~ado brodění se; ~ejo, tra~ejo brod; li transpasis la ~ejon de Jabok; ~baseno dětské brouzdaliště, mělký bazén; ~birdoj zool. ptáci brodiví; tra~i t přebrodit (projít vodou); tra~ebla přebroditelný; tiu rivero ne estas tra~ebla tuto řeku nelze přebrodit; trans~i t přebrodit (dostat se z břehu na břeh)

vad/o zeměp. mělčina; ~omaro mořská mělčina

vademekum/o vademekum, příručka, rukověť, průvodce (vědním oborem)

vadi/o = uedo zeměp. vádí (vyschlé řečiště, naplňující se vodou v době dešťů)

Vaduc/o zeměp. Vaduz (hl. město Lichtenštejnska)

vafl/o kuch. oplatka; farc^itaj ~oj plněné oplatky; ~eto tenká oplatka (např. oplatkový kornout na zmrzlinu); ~ofero, ~bakilo opékač oplatek

vag/i n 1 kočovat > nomadi, migri; 2 toulat se, bloudit > vagabondi, trampi; vi tro multe ~as příliš se touláš, už to s tím touláním přeháníš; dum li dormis, mi fors^telig^is de li, por iri ~i zatímco spal, odkradl jsem se, abych se šel projít; ili ~is en la dezerto lau^ vojo senviva bloudili pouští, cestou pustin; liaj okuloj ~is jen tien, jen tien jeho oči těkaly sem a tam; kelkaj nuboj ~is sur la c^ielo po obloze plulo několik mráčků; c^irkau^ sanktuloj diabloj ~as okolo svatých se čerti rojí; lia terurita rigardo ~is sur la muro jeho zděšený pohled bloudil po zdi; s^ia tuta animo ~is en tiuj lazuroj, en kiuj kvazau^ dronis s^iaj okuloj celá její duše se toulala modravými dálkami, v nichž téměř utonuly její oči; nur c^e la bus^o ~is ia malg^ojo jen kolem úst přecházel sotva patrný smutek; ~a toulavý; ~a gasto /vizitanto orn. toulavý pták; ~a vivo tulácký; ~a reno bludná ledvina; ~ado toulání; la homoj de l' sudo, kiuj amas la liberan ~adon lidé z jihu, kteří milují svobodné kočování; penu elpensi ian rimedon, por prezenti en bela lumo vian ~adon! rychle přemýšlej, jak tu svou potulku pěkně vysvětlit!; tiu ~ado baldau^ lacigas kaj enuigas to toulání brzy unaví a otráví; ~adi n toulávat se, putovat; být psancem; popocházet; kiam la antikvaj dioj ankorau^ ~adis sur la tero en eterna juneco když ještě starověcí bohové se toulávali po zemi u věčného mládí; Dio ilin forpus^os kaj ili ~ados inter la nacioj Bůh je zavrhne a stanou se psanci mezi pronárody; ~adi dum la kursotempo chodit za školu; malbonega vetero - kaj s^i vagadas ekstere apud la gimnazio kaj atendas! takové hrozné počasí a ona přešlapuje venku vedle gymnázia a čeká!; ~anto kočovník, potulný student; log^os apud vi la terkultivistoj kaj la ~antoj kun pas^tataro budou na ní bydlet oráči i ti, kteří táhnou se stádem; ~ema toulavý; ~emo toulavost; ~isto, ~ulo tulák; tiu c^i senloka ~isto! tehleten bezdomovec!; ili bedau^rinde akceptis en sian familion kompletan ~iston bohužel přijali do rodiny úplného tuláka; ~albatroso orn. albatros stěhovavý (Diomedea exulans); ~lumo bludička, Eliášovo světlo; ~omanio lék., psych. poriománie, chorobná toulavost; ek~i n vyrazit na toulky; s^ia rigardo ek~is malproksime její pohled se zatoulal do dálky; s^i forlasis la palacon kaj ek~is malg^oje lau^longe de la landvojo opustila palác a smutně se vydala podél silnice; el~i n (el z) vyjít odněkud na toulky; en la mondon nun ambau^ el~is nyní se oba vydali do světa; Mi ne plu el~igos la piedon de Izrael el la tero, kiun Mi donis al iliaj patroj už nikdy nedopustím, aby noha Izraele byla vyhnána z půdy, kterou jsem dal jejich otcům; for~i n odejít na toulky; c^iu for~is siaflanken každý odešel svou cestou; kial Vi permesis al ni for~i de Viaj vojoj? proč jsi nás nechal zbloudit ze svých cest?; for~as c^iam liaj pensoj al la gepatra domo jeho myšlenky se stále vracejí do rodného domu; tra~i t protoulat, procestovat; li tra~is Germanujon kun nekovrita kapo provandroval Německo s hlavou nepokrytou; erar~i n zabloudit, ztratit se; mi erar~is, kiel perdita s^afo zbloudil jsem jako ztracená ovce; li erar~igas ilin den dezerto senvoja zavádí je do bezcestných pustot; gap~i n bloumat; la knabo gap~is tra la interesplenaj stratoj chlapec bloumal ulicemi plnými zajímavých dojmů

vagabond/o vandrák, tulák, pobuda > vagulo, vagisto, trampo, huligano, senhejmulo, c^ifonulo; ~eco tuláctví; la ~eco estas delitko en pluraj landoj tuláctví je v mnoha zemích protizákonné; ~i n potulovat se, žít vandráckým životem; ~ado potulka, vandráctví

Vagadug(u)/o zeměp. Ouagadougou (hl. město Horní Volty)

vagin/o anat. pochva; ~a 1 vaginální, poševní; 2 poševního tvaru (= vaginoforma); ~a dus^o propláchnutí pochvy, ~a injekto vstříknutí injekce do pochvy, ~a mukozo vaginální maz, ~a prolapso výhřez pochvy, ~a supozitoro vaginální čípek, kulička; ~oforma poševního tvaru

vaginal/o anat. obal (blána tvaru pochvy nebo kapsy); testika ~o obal semeníku (Tunica vaginalis testis); okulbulba ~o obal oční bulvy

vaginalit/o lék. zánět obalu; testika ~o periorchitida, zánět obalu semeníku

vaginism/o lék. vaginizmus, ženská pohlavní porucha, křeč poševních svalů

vaginit/o zánět poševní sliznice

vaginoskopi/o lék. vaginoskopie, vyšetřování pochvy zrcátkem

Vagner/o Wagner (Richard) (německý hudební skladatel a spisovatel; 1813-1883); ~a wagnerovský

vagon/o vagon, vůz (kolejový); ~o por balasto, s^otro štěrkový vůz; ~o por bestoj vůz pro převoz zvířat; basplanka ~o hlubinový vůz; duaklasa ~o vůz druhé třídy; fri ~o XXX; fir~o chladicí vůz; koridora ~o XXX; malkupli ~on odpojit vagon; (rak)palisa ~o XXX; reltransporta ~o XXX; tegmentita ~o zastřešený vůz; ~a vagonový, vozový; ~aro 1 vlaková souprava (část za lokomotivou); 2 nepřesně vlak (= trajno); ~eto kolejový vozík (např. v dolech); ~cirkulado XXX; ~fabriko vagonka; ~kargo náklad vagonu; ~klaso třída vozu; ~s^tupo XXX; el~igi vyložit z vozu (vlaku); el~ig^i vystoupit z vlaku (vozu); en~igi naložit do vozu; en~ig^i nastoupit do vlaku; trans~ig^i přesednout do jiného vlaku; kus^~o lehátkový vůz; lit~o lůžkový vůz; mang^o~o, restoraci~o jídelní vůz; salon~o salonový vůz; motor~o motorový vůz; aerglisa motor~o XXX; pakaj^~o zavazadlový vůz; plat~o plošinový vůz; pos^t~o poštovní vůz; s^nur~o vůz lanovky > nacelo; var~o nákladní vůz

vagotomi/o lék. vagotomie, operativní protětí bloudivého nervu

vagotoni/o lék. vagotonie, zvýšená dráždivost bloudivého nervu

vajc/o tech. svěrák (= s^rau^btenilo)

Vajmar/o zeměp. Výmar (Weimar); ~a výmarský; ~a Respubliko Výmarský republika (1913-1933)

Vajoming/o zeměp. Wyoming (stát v USA)

vajr/o heraldická kožešina

vak/i n být prázdný, uvolněný (místo, úřad); neniu seg^o ~as žádná židle není volná; de post lia demisio la prezidanteco ~as po jeho demisi je předsednictví neobsazeno; dum du monatoj en somero la tribunaloj ~as během dvou letních měsíců mají soudy volno; li kondukis s^in al la ~anta spaco antau^ la statuo vedl ji na prázdné místo před sochou; ~a prázdný, neobsazený (= neokupita); tiu c^i kupeo estas ankorau^ ~a toto kupé ještě není obsazeno; ~a telefona cirkvito, stacio neobsazená telefonní linka; ~ado uzavírací doba, volné dny neúřední; tio okupos viajn ~ajn horojn to vyplní vaše volno; s^ia spirito s^ajnis tute ~a zdálo se, že je duchem nepřítomna; akcepti la novaj^on kun ~a rigardo přimout zprávu s prázdným pohledem; ~aj^o volné místo; ~(ant)eco, ~a posteno volné / uprázdněné místo / funkce / postavení; avizi pri ~anteco de domo (de posteno) upozornit, že dům (úřad) je uvolněný; plenigi la ~antecojn vyplnit uprázdněné funkce; ~igi vyprázdnit, uprázdnit; averto ~igi apartamenton výzva vyprázdnit byt > evakui

vakcin/o vakcína, očkovací látka > serumo; bovina / G^ennera ~o vakcína proti neštovicím; ~o esence prezentas au^ mortigitajn mikrobojn au^ senfortigitan mikroban toksinon; ~a vakcínový, očkovací; ~a kampanjo očkovací kampaň; ~ado očkování; deviga ~ado povinné očkování; imuniga ~ado preventivní očkování k získání imunity proti nemoci; kontrau^variola ~ado očkování proti neštovicím; Pau^stera ~ado Pasteurovské očkování (oslabenými kulturami); profilaktika ~ado preventivní očkování; ~i t očkovat (kontrau^ proti) > inokuli; ~ilo očkovací jehla; ~atesto očkovací průkaz; ~erupcio vyrážky po očkování; ~oterapio očkovací terapie; post~ada poočkovací; post~ada imuneco imunita po očkování; re~i t přeočkovat; re~ado přeočkování

vakcini/o bot. brusinka, borůvka (Vaccinium); ~o mirtelo borůvka černá (Vaccinium myrtillus); ~o nigra vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum); ~o vito ida brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea); ~bero brusinka (plod)

vaker/o zeměd. kovboj, honák, pasák > gau^c^o

vaks/o vosk; abela ~o včelí vosk; mirika ~o XXX; mola kiel ~o měkký jako vosk; fandig^i de fajro kiel ~o roztát od ohně jako vosk; cignoj el ~o voskové labutě; minerala ~o XXX (= ozokerito); parafina ~o parafínový vosk; pargeta ~o vosk na parkety; ~a voskový; ~a vizag^o vosková tvář (nemocná); ~i t voskovat; ~i plankon voskovat podlahu; zorge ~itaj mebloj pečlivě navoskovaný nábytek; ~ado voskování; ~eca voskovitý; ~alumeto vosková zápalka; ~arbo bot. XXX; ~bildo, ~figuro vosková figurína; ~c^elo plástev vosku; ~hau^to orn. XXX; ~imas^ino elektr. strojek na voskování podlahy; ~kandelo vosková svíce; ~kolora voskově bílý; ~modelo voskový model; ~papero voskový papír; ~pupo vosková loutka; ~s^nuro povoskovaný motouz; ~(o)simila vyhlížející voskově; ~tapis^o =linoleumo linoleum; ~tolo voskované plátno; modlo~o modelářský vosk; orel~o ušní maz > cerumeno; sen~igi odvoskovat; sigel~o početní vosk

vaku/o fyz. vakuum, vzduchoprázdno; Toric^ela ~o Torricelliho vakuum; fari ~on en vazo vytvořit v nádobě vakuum; ~a vakuový, vzduchoprázdný; ~a tubo vakuová trubice; ~a purigado vakuové čištění; ~(o)bremso vakuová brzda; ~pumpilo vývěva; ~otekniko vakuová technika; alt~o vysoké vakuum

vakuol/o biol., geol. vakuola (dutina vyplněná tekutinou)

val/o údolí, dolina > kanjono, interkrutejo, intermondo, baseno, ravino; la ~o de (la) Rejno údolí Rýnu; altmontara ~o vysokohorské údolí; epigeneza ~o epigenetické údolí; glac^era ~o ledovcové údolí; kruta ~o de torento příkré koryto bystřiny; lau^longa ~o podélné údolí; transversa ~o příčné údolí; ~ de la ploroj, larmo~o slzavé údolí (pozemský život); la ~o de densa mallumo rokle šeré smrti (pozemský život); se neg^as sur la monto, estas malvarme en la ~o když sněží na horách, mrzne v údolí; morta ~o mrtvé údolí (bez vody); ronda ~o kruhové údolí (obklopené horami); migri el la profundaj ~oj en la lumantan montolandon putovat z hlubokých údolí do ozářené vrchoviny; ~a údolní; ~en po svahu dolů, s kopce; ~eto údolíčko, dolinka; la ~eto de la Muzoj XXX; ~baraj^o, ~barilo přehradní hráz; ~(o)fundo dno údolí > talvego; ~glac^ero ledovec v údolí; ~ponto viadukt, most nad údolím > viadukto; ~rando okraj údolí (nahoře nad údolím); ~voje, al~e po svahu dolů, s kopce; Turo estas al~e de Orleano Tours leží pod Orléansem

Valadolid/o zeměp. Valladolid (španělské město)

valah^/o etn. Valach; ~a valašský; V~io, V~ujo Valašsko (hist. území v již. Rumunsku, odkud přišli i naši severomoravští Valaši)

Vald/o hist. Valdo, Valdès, Waldus (Petrus), Pierre de Vaux (1140-1217), náboženský reformátor; ~ano valdénský (člen puritánské sekty pronásledované ve Francii v 17. stol.)

Valdemar/o Waldemar, Valdemar (mužské jméno, časté u dánských králů)

valenbergi/o bot. wahlenbergia; ~o hederica wahlenbergia břečťanolistá (Wahlenbergia hederacea)

Valenc/o zeměp. Valence (francouzské město)

Valenci/o zeměp. Valencie (španělské město)

Valencien/o zeměp. Valenciennes (severofrancouzské město); v~aj puntoj text. krajky z Valenciennes

Valentinian/o hist. Valentinianus (Flavius), římský císař (321-375)

valerat/o chem. valeran (= sůl nebo ester kyseliny valerové)

Valeri/o Valerius (mužské jméno)

valerian/o bot. kozlík (Valeriana) > katherbo; korfolia ~o kozlík trojený (Valeriana tripteris); monta ~o, malgranda ~o kozlík horský (Valeriana dioica); oficina ~o, kuraca ~o kozlík lékařský (Valeriana oficinalis); ~a radiko kořen kozlíku; ~acoj XXX (Valerianaceae)

Valerian/o Valerián, Valerianus (mužské jméno)

valerianel/o bot. kozlíček (Valerianella); ~o grandkalika kozlíček korunkatý (Valerianella coronata); ~o mang^ebla kozlíček polní (Valerianella locusta)

Valet/o zeměp. La Valletta (hl. město Malty)

Valez/o zeměp. Valais, Wallis (kanton ve Švýcarsku); v~ano Valaisan

valg/a anat. vbočený; ~aj genuoj nohy do X; ~a piedo noha (plocho)vbočená (Pes valgus)

Valhal/o mytol. Valhala (místo odpočinku germánských bohatýrů padlých v boji a obsluhovaných valkýrami)

valid/a platný > lau^leg^a, legitima, g^usta; ~a bileto platný lístek; ~eco platnost; perdi sian ~econ ztratit platnost; ~i n platit, mít platnost; via pasporto ne plu ~as váš pas již neplatí; ~igi uplatnit, prosadit; práv. učinit (právo)platným; ~igi la elekton de deputito potvrdit platnost volby poslance; ~ig^i nabýt platnosti; g^is la ~ig^o de la kontrakto až smlouva nabyde platnosti; eks~ig^i ztratit platnost; eks~a propadlý, už neplatný; mal~a neplatný; mal~ig^i ztratit platnost; mal~ig^inta propadlý

Valisa-Futun/a Insularoj zeměp. ostrovy Wallisovy a Futuna

valiz/o kufřík, zavazadlo ruční > kofro; aviadila ~o kufřík do letadla (lehký); militista ~o vojenský kufr (těžký, kovaný); leda, plasta, tolkovrita ~o kožený, koženkový, plátnem potažený kufřík; ♦ pli valoras propra c^emizo, ol fremda ~o bližší košile než kabát; ~eto kufřík, aktovka

Valmiki/o hist. lit. Válmíki (autor Rámájany, 3. stol. př. n.l.)

valon/o etn. Valon; V~io zeměp. Valonsko

valor/i t platit, mít hodnotu, stát za to; ~as, ke... cené je, že ...; tio ne ~as penon nesto jí to za námahu; ne ~as paroli pri tio to nestojí za řeč; tio ~as du dolarojn má to hodnotu dvou dolarů; ne plu multe ~i nemít už velkou cenu; ~aj^o cennost; ~igi zhodnotit, zkvalitnit; ~o hodnota; liaj promesoj havas nenian ~on jeho sliby nemají žádnou cenu; altig^o de ~o zvýšení hodnoty; asekurita ~o pojištěná hodnota; deklaro de ~o prohlášení o hodnotě; deklarita ~o prohlášená hodnota; invertaria ~o invertární hodnota; kresta / pinta ~o špičková hodnota; maksimuma ~o maximální, nejvyšší hodnota; merkata ~o tržní hodnota; minimuma ~o minimální hodnota; nominala ~o nominální hodnota; super la nominala ~o nad nominální hodnotou; reala ~o reálná hodnota; specimeno sen ~o neprodejný vzorek; surpreso de ~o vytištění hodnoty; taksita ~o XXX; vendi ion sub g^ia ~o prodat něco pod hodnotou; ~aj^o hodnotná věc, vzácnost; ~ega převzácný; ~igi zhodnotit; ~okresko růst hodnoty; ~letero, ~papero, ~bileto cenný papír; ~(o)perdo ztráta hodnoty; ~sendaj^o cenná zásilka; ~stabila mající pevnou hodnotu; alt~a, grand~a vysoce hodnotný; egal~a rovnocenný; lau^~a XXX; lau^~aj importdoganoj XXX; malpli~eco méněcennost; sentoj de malpli~eco pocit méněcennosti; malpli~ig^o snížení hodnoty; mult~a mnohostranně cenný; plej~aj^o nevětší vzácnost; pli~ig^o zvýšení hodnoty; plus~o nadhodnota; re~igi přehodnotit; sam~a rovnocenný; sam~i n mít stejnou hodnotu; sam~o stejná hodnota; sen~a nehodnotný, bezcenný; sen~aj^o bezcenná věc, bezcennost; sen~eco bezcennost; sen~igi znehodnotit; sen~ulo budižkničemu, pobuda; inters^ang^~o směna zboží; kresto~o vrcholná hodnota; lim~o mezní hodnota; merkat~o tržní hodnota; mez~o střední hodnota; ekspektata mez~o očekávaná střední statistická hodnota; pen~i n stát za námahu; uz~o užitná hodnota

Valparais/o zeměp. Valparaiso (chilské město)

Valpurg/a Valpurga (ženské jméno, mimo jiné anglické světice); la veturado de la sorc^istinoj sur balaila bastono okazas en la ~a nokto čarodějnice se slétávají na koštěti o Vapluržině noci (30.4.-1.5.)

vals/o valčík, vals; la ~oj de Strauss Straussovy valčíky; la vienaj ~oj vídeňské valčíky; ~i n tančit valčík

Valter/o Walter, Valtr (mužské jméno)

valut/o měna, deviza, směnná hodnota > devizoj; dura ~o tvrdá měna; mola ~o měkká měna; la ~oj ampleksas la devizojn, la bankbiletojn, la metalajn monerojn kaj la akciajn kuponojn valuty zahrnují devizy, bankovky, mince a akcie; ~a valutový, měnový, devizový; ~a delikto devizový přestupek; ~a klau^zo doložka o hodnotě, o valutě; ~a kurzo měnový kurz; ~odumpingo valutový dumping; ~omerkato trh s devizami

valv/o tech. záklopka; lék. chlopeň; zool. chlopeň lastury; bot., chlopeň lusku; eltech. elektronka; mitrala ~o anat. dvojcípá chlopeň; ~odifekto lék. poškození srdeční chlopně; disko~o, klap~o, fungo~o, foldo~o, nadlo~o, ensorba ~o, redukta ~o, sekuriga ~o, sen~a motoro, difekto de kora ~o, la gus^o malfermig^as kun du ~oj, jona ~o, elektrona ~o, ~a insuficiento, stretig^o, klako; ~aj sonoj; ~eto (valvula); la semilunaj valvetoj c^e la aperturoj de la aorto kaj pulma arterio en la koncernaj ventrikloj

vampir/o mytol., zool. vampýr, úpír > desmodo; ~ino filmová svůdnice; ~ismo vampyrismus, pití krve

van/a marný > vanta; nia peno ne restos ~a; viaj klopodoj kaj suferoj estas ~aj; ♦ kontrau^ forta mano la leg^o estas vana; ~a espero, ~aj profetaj^oj, ~a ombro, fantomo, song^o; nia timo montrig^is ~a; ~aj^o marnost, marná snaha, zbytečnost; c^io, kion li diris, estis nur ~aj^oj; ~e marně, zbytečně; c^u c^iuj niaj laboroj pereos ~e?; ~e averti; ~e tenti; ♦ el malplena telero ~e c^erpas kulero; c^e la bazo de l' trunko oni ~e serc^us junajn kreskaj^ojn; ~eco marnost, zbytečnost; konfesi la ~econ de siaj penoj; la ~eco de diskutoj; ~igi (z)mařit; ~igi ies projektojn, esperojn; ec^ per unu haro ne ~igi ies laborojn; ~igo zmaření

vanadat/o chem. vanadičnan

vanadi/o chem. vanadium (V, atom. číslo 23, atom. váha 50,95)

vand/o stěna, přepážka, rub > muro, septo; apartiga ~o oddělovací stěna, příčka; vitra ~o skleněná stěna

vandal/o hist. Vandal (starověký národ, který vyplenil Řím); přen. vandal, ničitel; ~a vandalský; ~aj^o vandalský čin; ~eco, ~ismo vandalismus

vanel/o zool. pták čejka chocholatá (Vanellus vanellus); marc^~o keptuška běloocasá (Chettusia leucura); spron~o čejka trnitá (Hoplopterus spinosus); step~o keptuška stepní (Chettusia gregaria)

vanes/o zool. motýl babočka (Vanessa)

vang/o 1 tvář, líce; ronda, sukoplenaj ~oj; ~o c^e ~o; ♦ ne kas^ig^as lia lango malantau^ la ~o; propran ~on neniu batas; fari aplau^don sur ies ~on; al tiu, kiu frapas vin sur la ~o, prezentu ankau^ la alian; > makzelo, vizag^o, bus^o, lipo; 2 vše podobné tváři; pomo kun rug^a ~o; 3 tech. boční část nástroje; ~o de hakilklingo, de labrokuseno, de benko, de pulio, de afuso > flang^o; ~a lícní; la ~a pometo; ~ego lícní laloky; ~egoj de porko, bovo > muzelo, rostro; ~obati t políčkovat, pohlavkovat; ~frapo pohlavek; ~odentoj zuby třenové a stoličky; ~oharoj licousy; ~ofrapi t políčkovat, pohlavkovat; ~frapo pohlavek; ~(o)osto lícní kost; ~rug^a červenolící; rug^~a abrikoto; ~rug^o ruměnec; sur~o facka; puf~a baculatý; dekduo da puf~aj infanac^oj; sid~o hýždě > gluteo, pugo

vanil/o bot. vanilovník (Vanilla), kuch. vanilka; ~o platfolia vanilovník plocholistý (Vanilla planifolia); ~a vanilkový; ~a glaciaj^o vanilková zmrzlina; ~a gusto vanilková chuť; ~aj gus^oj vanilkové lusky; ~a kremaj^o kuch. vanilkový krém; ~a sau^co vanilková omáčka; ~i t okořenit vanilkou; ~ita sukero vanilkový cukr

Vankuver/o, Vankuver-Insulo zeměp. Vancouver (kanadský stát a ostrov)

vant/a 1 marnivý; 2 nicotný, marný > malmodesta; malgrava; ~a babilado plané povídání, žvanění; ~aj plezuroj de la mondo marnivá potěšení světa; c^io estas ~a kompare kun la eterneco vše je nicotné proti věčnosti; ~aj zorgoj nicotné starosti; s^i estas ~a persono je to marnivá osoba; de ~aj elspezoj malgrandig^as ric^eco marnivými výdaji se zmenšuje bohatství; ~aj^o marnost, marnivost; ~aj^o de ~aj^o, c^io estas ~aj^o marnost nad marnost, vše je marnost; konsoli per ~aj^o utěšovat marnivostmi; ~eco marnivost; nicotnost; konscii la ~econ de c^iuj homaj fieroj uvědomovat si marnivost veškeré lidské pýchy; ~igi (z)mařit, promarnit; por ne ~igi la disputon abychom nezmařili diskusi; ~ig^i zmarnivět; viaj patroj sekvis ~aj^on kaj mem ~ig^is vaši otcové šli za marnostmi a sami zmarnivěli; ~ulo marnivec > dando

vant/oj nám. drátěné lanoví zajišťující stabilitu stožáru

Vanuat/o zeměp. Vanuatu (ostrovní stát v Tichém oceánu)

vapor/o pára; ~o de akvo vodní pára; kun plena ~o plnou parou; meti la tutan ~on nám. dát plnou páru; manometro por ~o měřič tlaku páry (= ~metro); saturita ~o nasycená pára; supervarmigita ~o přehřátá pára; subfridigita ~o podmrazená pára; inhali jadajn ~ojn lék. inhalovat jódové páry; ♦ havi iom da ~o en la kapo být mírně pod parou, být v náladě (opilý); kuiriston ~o satigas kuchaře živí pára; malaperi kiel ~o ztratit se jako pára nad hrncem; ~oj lék. XXX; ~a parní; ~a nebulo mlha z páry; ~a tulo text. tyl lehoučký jako pára;~aj^o oblak páry; densa nebulo lacigis la rigardon per siaj molaj ~aj^oj hustá mlha znavila pohled svými měkkými opary; ~ado vypařování; ~eto zamlžení, opar; ~i n odpařovat se, pařit (se); sur la tablo plej bonguste ~is rostita ansero na stole se nejlákavěji kouřilo z pečené husy; kiam en somero la herbejoj ~as když se v létě z luk zvedá pára; ~igi odpařovat, měnit v páru; ~igi akvon en kaldrono přivést vodu v kotli do varu; ~igilo rozprašovač; ~ig^i odpařovat se; akvo ~ig^as je la ordinara temperaturo voda se vypařuje při normální teplotě; la ~ig^a varmo fyz. teplo potřebné k přeměně tekutiny v páru; ~ig^ema těkavý; ~ig^ema etero těkavý éter; ~izi t tech. napařovat, zpracovat párou; ~izi drapon napařovat sukno; ~izado napařování; ~umi t kuch. dusit, napařovat; ~bano parní lázeň > sau^no, s^vitbano; ~banejo parní lázně (budova); ~dukto tech. parovod, parní potrubí; ~fajfilo parní píšťala; ~forto síla vodní páry, parní pohon; ~forta veturado jízda na parní pohon; ~generatoro tech. parní generátor; ~hejtado parní ústřední topení; ~hejtilo radiátor parního ústředního topení; ~kaldrono parní kotel; ~lokomotivo parní lokomotiva; ~mas^ino parní stroj; ~muelejo parní mlýn; ~premo tlak páry; ~rulilo stav. parní válec; ~saturita párou nasycený; ~s^ipo nám. parník; ~turbino parní turbina; el~igi, for~igi (dát) odpařit; el~ig^i, for~ig^i odpařit se; la akvo en la telero el~ig^is voda se z talíře vypařila; ♦ c^u via kurag^o for~ig^is? cožpak se tvá odvaha vypařila? > forig^i, estingig^i, elc^erpig^i, sveni, kolapsi; el~ilo nám. vypouštěč páry; sen~igi odstranit páru, vyvětrat páru

vapormetr/o tech. vaporimetr, měřič tlaku páry

var/o 1 zboží (1 kus); > komercaj^o, artiklo; ~oj zboží > sortimento; bonkvalita ~o kvalitní zboží; duonpreta ~o polotovar; ekflamig^ema ~o hořlavé (vznětlivé) zboží; ekspedo de ~oj expedice zboží; gamo de ~oj sortiment > sortimento; produktado de ~oj výroba zboží; sendaj^o de ~(j) rozesílání zboží; putrig^ema ~o zboží náchylné ke hnití; rompig^ema / fragila ~o křehké zboží; eksporti, importi doganpagaj ~oj vyvážet, dovážet zboží podléhající clu; ~ac^o brak; ~ejo sklad zboží; ~(o)borso burza; ~inters^ang^o směna zboží; ~(o)kredito kredit na zboží; ~(o)merkato trh se zbožím; ~oprezo cena zboží; ~oproduktado výroba zboží; ~stacio nákladní nádraží; ~tenejo skladiště zboží; ~trafiko přeprava zboží; ~trajno nákladní vlak; ~vagono nákladní vůz; hard~o el. hardware (konstrukce počítače); nutro~oj potraviny; soft~o el. software (programové vybavení počítače); s^ut~oj sypké zboží

Var/o zeměp. Var (departement a řeka v jihovýchodní Francii)

var/a anat. křivý, vybočený; ~aj genuoj varózní, vybočená kolena, nohy do O; ~a kokso XXX (Coxa vara); ~a piedo XXX (Pes varus)

varang/o nám. XXX (výztuha mezi pláštěm lodi a podlahou podpalubí)

varap/o sport. horolezectví (= rokgrimpado); slézání skalní stěny

varb/i t provádět nábor, získávat > reklami, agiti, propagandi, gajni; voj. verbovat > rekruti; ~i iun al ies afero získat někoho pro něčí věc; ~ado nábor > reklamo, propagando, kampanjo, agitado; ~ado de novaj abonantoj nábor nových předplatitelů; ~ig^i přihlásit se, naverbovat se; ~ilo propagační materiál > flugfolio, reklamilo, propagandilo; ~isto verbíř; ~ito zverbovanec, rekrut > rekruto; ~fakulo náborový odborník; ~okampanjo náborová kampaň; ~oficejo náborová kancelář; ~oslogano reklamní slogan; ~ostampo reklamní razítko; ~otoj osoby, na které je nábor zaměřen

vareng/oj XXX (skandinávský národ, který v 9. stol. loupil na baltském pobřeží a poskytl gardu byzantským císařům)

varf/o nám. přístavní můstek, přístaviště > g^eto, moleo

vari/i n měnit se; la opinioj ~as mínění se rozcházejí; la salajroj ~as inter 50 kaj 100 kronoj en horo mzdy se pohybují mezi 50 a 100 korunami za hodinu; aprile la vetero senc^ese ~as v dubnu se počasí neustále mění; la moroj ~as lau^ tempoj kaj landoj v každé zemi a v každé době vládnou jiné mravy; dum horoj kaj horoj la pejzag^o ne ~as po celé hodiny se krajina nemění; ~a rozmanitý, proměnlivý; ~aj programoj rozmanité programy; ~a stelo hvězd. proměnlivá hvězda; ~a vetero proměnlivé počasí; ~ado proměňování se, střídání; ~aj^o varianta; ~eco proměnlivost; ~ema proměnlivý, nestálý, labilný; ~ero fyz. přírůstek změny; ~igi (z)měnit; ~igebla měnitelný; ~igo pozměnění; ~o změna, proměna, tech. odchylka, biol. odrůda, mat. variační rozsah, jaz. fonetická varianta; ~kolora barevně proměnlivý, hrající barvami, pestrý > iriza, bunta; ~kolora kolibro pestrobarevný kolibřík; ~oplena proměnlivý, plný proměn; ne~a neměnný, stálý > konstanta; ~ometro tech. variometr; kultur~o bot. odrůda > kultivaro

variabl/o mat. proměnná

varianc/o mat. disperze, rozptyl, střední kvadratická odchylka

variant/o varianta, obměna, biol. odchylka, mat., nevh. proměnná > variablo; du~a mající dvě varianty; nul~a nepřipouštějící žádnou variantu

varietat/o odrůda, odchylka

variete/o varieté; ~a varietní; ~a prezentado varietní představení; ~a teatro varietní divadlo

varik/o lék. městka, křečová žíla; ~a XXX; ~a ulcero XXX; ~etoj XXX; skroto~o XXX

variol/o lék. neštovice > varicelo, pokso; birda ~o XXX; bova ~o XXX; c^evala ~o XXX; porka ~o XXX; s^afa ~o XXX; ~a XXX; ~a pustulo XXX; ~eca XXX; ~ulo nemocný neštovicemi; ~marko XXX; ~markita XXX; kontrau^~a XXX; kontrau^~a vakcinado očkování proti neštovicím; kontrau^~a vakcinig^o

varioloid/o lék. XXX (Variola mitigata)

varm/a teplý; přen. nadšený, plný energie; ~a amo vroucí láska; ~a amikeco horoucí přátelství; ~a biero teplé pivo; ~a danko vřelý dík; ~a disputo vzrušená hádka; ~a fonto teplý pramen; ~a forno teplá pec; ~a fronto meteor. teplá fronta; ~a plado kuch. teplá mísa (jídlo); ~a pregado tech. lisování za tepla; ~a saluto vřelý pozdrav; ~a vetero teplé počasí; ♦ esti ~a pro trejnig^o být uhřátý sportem; vi estas ~a přihořívá, už jsi skoro u cíle (ve hře na hledání); teni al si la piedojn ~aj držet si nohy v teple; ~e teple, za tepla; přen. vřele, horoucně; ~e saluti vřele pozdravovat; ~o teplo; ekvivalento de ~o fyz. XXX tepelný ekvivalent; latenta ~o latentní teplo; perdo de ~o ztráta tepla; produktado de ~o výroba tepla; radiado de ~o vyzařování tepla; scienco pri la ~o nauka o teple; specifa ~o specifické teplo; ~i n hřát, být teplý; la s^tono ~as ten kámen hřeje, je teplý; ~eco teplo, hřejivost, horoucnost, vřelost; la ~eco kaj beleco de c^i tiu nekonata paradizo teplo a krása tohoto neznámého ráje; ~eco de sentoj horoucnost citů; meti en la diskuton multe da ~eco vložit do diskuse hodně vřelosti; ~ega horký, vřelý; ~egaj kisoj vřelé polibky; ♦ forg^i feron dum g^i estas ~ega kout železo, dokud je žhavé; ~ego vedro, horko; bruliga ~ego zápalné teplo; grado de ~ego stupeň horka; ne povi elteni pro ~ego nemoci vydržet horkem; rezista al ~ego horkovzdroný; suferi pro ~ego trpět vedrem; ~ejo skleník > varmodomo, forcejo; ~eta vlažný > duonvarma; ~iga ohřívací, zahřívací; ~igi ohřát; ~igi al si la manojn zahřát si ruce; ~igo ohřátí; ~igilo ohřívadlo; fluakva ~igilo průtokové ohřívadlo; ~ig^i ohřát se, zahřát se; ~umi n lék. dostat horečku; ~aera teplovzdušný; ~akva teplovodní; ~~akva hejtado teplovodní topení; ~akva krano kohoutek od teplé vody; ~akvo teplá voda; provizado per ~akvo zásobování teplou vodou; ~oakvujo bojler; ~banejo tepelné lázně; ~obedo zahr. pařeniště; ~botelo 1 termoska > termoso, varmokruc^o; 2 ohřívací láhev (do postele); kau^c^uka ~botelo gumová ohřívací láhev; ~odomo skleník > varmejo, forcejo; ~egsanga horkokrevný; ~eltena žáruvzdorný; ~energio tepelná energie > termoenergio; ~ofrapo lék. úžeh; ~ofronto meteor. teplá fronta; ~ogrado stupeň teploty; ~izola tepelně izolující; ~okonduka, ~okondukta tepelně vodivý; ~okonduktilo rozvod tepla, vedení tepla; ~kora srdečný, vřelý; ~okruc^o termoska; ~okvanto fyz. množství tepla; unuo de ~okvanto jednotka tepelného množství; ~oondo tepelná vlna; ~oportanto nositel tepla; ~oproduktado výroba tepla; ~oregulado regulace tepla; ~sanga horkokrevný; ~sangulo, ~sanga animalo horkokrevný živočich (např. kůň); brul~o chem. zápalné teplo; duon~a vlažný; fando~o teplo tavné; mal~a studený, chladný; mal~a aero chladný vzduch; mal~a fruktsuko studená ovocná šťáva; mal~a akcepto chladné přijetí; mal~a milito studená válka; mal~e chladně; mal~o chlad; akra mal~o XXX; mi sentas mal~on cítím chlad, je mi zima; ondo da mal~o studená vlna; tremi pro mal~o chvět se zimou; mal~eco chlad, rezervovanost, nepřístupnost; montri al iu plenan mal~econ ukázat někomu naprostou nepřístupnost; mal~ega (ledově) studený; mal~eta mírně chladný, chladivý; mal~igi ochladit; mal~igo ochlazení; mal~igilo chladicí zařízení; mal~igujo chladnička > fridujo; mal~ig^i ochladit se; mal~sanga chladnokrevný > fridsanga; mal~umi n nachladit se; mal~umo nachlazení; kapti mal~umon chytit nachlazení; ne~a studený, neohřátý; ne~aj mang^oj studená strava; pri~a týkající se tepla; re~igi znovu ohřát; super~igi , tro~igi přehřát

Varn/o zeměp. Varna (bulharské přístavní město)

varp/o text. osnova > teksbazo; ~i t napnout rovnoběžně nitě; ~ero nit osnovy; levita ~ero XXX; mallevita ~ero XXX; ~obobenego XXX; ~ocilindro XXX; ~oframo XXX; ~oringo XXX

Varsovi/o zeměp. Varšava; v~a varšavský; ~a Pakto Varšavská smlouva; v~ano Varšavan

vart/i t opatrovat, chovat, pečovat > flegi, zorgi, gardi; ~i bebon opatrovat batole; ~(ad)o péče, opatrování; ~istino chůva, pečovatelka > bebogardantino; ~isto pečovatel; ~(olernej)o jesle

Varun/o hinduismus Varuna (bůh stvořitel, později bůh vod)

Vaserman/o Wassermann (něm. příjmenní); reago de ~o lék. XXX

vask/o 1 nádrž fontány

vask/o 2 Bask > eu^sko; ~a baskický; ~a c^apo baskická čapka; la ~a lingvo baskičtina; V~io, V~ujo Baskicko; ~ino žena baskické národnosti

vaskul/o anat. céva > angio, vazo; ~a vaskulární, cévní; ~a difekto cévní poškození; ~aro cévní systém; ~arizi t vaskularizovat, tvořit cévy, cévně zásobovat; ~oza XXX

vaskulit/o lék. vaskulitida, zánět cévy

vast/a rozsáhlý, širý; ~aj arbaroj rozlehlé lesy; ~a jupo volná sukně; ~a vokalo jaz. otevřená samohláska; ♦ iri en la ~an mondo jít do široširého světa; en la ~a senco de la vorto v nejširším slova smyslu; ~e zeširoka; ~e paroli pri la temo ze široka probrat téma; ~aj^o rozlehlé prostory (moře, pouště, sál ap.); ~eco rozsáhlost; ~ega široširý; ~igi rozšířit; přen. šířit, propagovat; ~ig^i rozšířit se; přen. šířit se, pronikat (myšlenka, učení, nemoc); ~anima velkorysý; ~korpa tělnatý > korpulenta; ~skale ve velkém měřítku; dis~igi rozšířit, propagovat; tre dis~igita opinio velmi rozšířený názor; dis~igado rozšiřování; dis~ig^i rozšířit se; dis~ig^inta rozšířený; dis~ig^o rozšíření; mal~a úzký; jaz. zavřený (samohláska); mal~e úzce; mal~eco zúženost; mal~ega uzoučký; mal~ejo úzký prostor; mal~igi zúžit; mal~igado zužování; mal~ig^i zúžit se; mal~ig^o zúžení; pli~igi rozšířit (učinit širším); pli~igado rozšiřování; pli~ig^i rozšířit se

Vas^ington/o zeměp. Washington (město); ~io Washington (stát)

vat/o 1 vata; ~i t vatovat; ~ita kimono vatované kimono; ~obulo chomáč vaty > tampono

vat/o 2 fyz. wat (jednotka výkonu); 40~a ampolo čtyřicetiwattová žárovka; ~horo watthodina; ~sekunda wattsekunda

Vaterl/o zeměp. Waterloo (místo Napoleonovy porážky v r. 1815); renkonti sian ~on potkat své Waterloo, být poražen

Vatikan/o zeměp. Vatikán (sídlo papeže); ~a vatikánský; ~a biblioteko vatikánská knihovna; ~a koncilio vatikánský koncil; ~a Regno vatikánský stát; ~ismo vatikanizmus, náb. politika založená na papežské autoritě; ~urbo město Vatikán

vatr/o topné těleso

Vau^d/o zempěp. Vaud, Waadt (švýcarský kanton)

vaz/o 1 nádoba, váza; mane pentrita ~o ručně malovaná váza; kristala ~o křišťálová váza; porcelana ~o porcelánová váza; ~aro nádobí; s^ranko por ~aro kredenc, skříň na nádobí; ~olava au^tomato myčka na nádobí (stroj); ~olavejo místnost určená k mytí nádobí; ~olavistino myčka nádobí (žena)

vaz/o 2 anat. céva (zkr. za vaskulo) > vaskulo, angio; ~a anat. cévní, vaskulární; ~a sistemo cévní systém; ~aj ~etoj cévy cév; ~odilato rozšíření cév; ~oforma cévní, mající podobu cév; ~okonstrikto zúžení cév; ~omotora fyziol. vazomotorický

vazistas/o vyklápěcí ventilačka (dveří nebo okna)

ve! běda; ~ al li! běda mu!; ~ al la venkitoj! běda poraženým!; ho ~! ach běda!, ouvej!; ~(ad)i n bědovat, naříkat; ~(ad)o bědování, nářek; ~aspekta utrápený, smutný; ~krio nářek, křik; ~oplena naplněný bědováním; ~spiri n vzdychat > suspiri; hejm~o stesk po domově > hejmsopiro, nostalgio

ved/oj hist. védy (soubor indických literárních náboženských památek v sanskrtu); ~a védský; ~a lingvo jazyk véd

Vedel/a Maro zeměp. Wedellovo moře (moře u Antarktidy)

veg/o sport. dráha, závodní dráha, závodiště > konkursejo, stadiono, leno; obstakla ~o překážková dráha

Veg/o hvězd. Vega (hvězda v souhvězdí Lyry)

veget/i n bot. vegetovat, růst, bujet; přen. živořit; ~a vegetační; přen. vegetující, úpadkový, ochablý; ~a periodo vegetační perioda; ~ado živoření; ~aj^o rostlina > vegetalo; adenoidaj ~aj^oj lék. XXX; ~aj^aro rostlinstvo > flau^ro, vegetacio; ~aj^ig^o zamoření rostlinstvem; ~aj^ig^o de riveroj zamoření řek rostlinstvem

vegetal/o bot. rostlina; ~a rostlinný; ~a butero rostlinné máslo; ~a fibro rostlinné vlákno; ~a graso rostlinný tuk; ~a margarino rostlinný margarin; ~a regno rostlinná říše; ~aro vegetace; ~ismo veganismus

vegetar/a vegetářský; ~a gastejo vegetariánská restaurace; ~ano vegetarián; ~ismo vegetarismus

vegetativ/a vegetativní, nepohlavně se rozmnožující

vehikl/o lék., chem. vehikulum, nosná látka; přen. prostředník, přenašeč, nositel; la vortoj estas la ~o de la penso slova jsou nositelé myšlenky; Granda V~o budhismus Velký vůz; Malgranda V~o Malý vůz; ~a nosný, zprostředkovatelský; ~a lingvo XXX; ~i t přenášet, prostředkovat; ratoj ~as multajn malsanojn krysy přenášejí mnohé nemoci

vejgel/o bot. růžovec, weigelie (Weigela); ~o florric^a weigelie zahradní (Weigela florida)

vejn/o anat., geol. žíla > angio, arterio, vazo, vaskulo; inflamo de ~o zánět žíly; kava ~o XXX; pulma ~o plicní žíla; ora ~o, ~o el oro zlatá žíla; en liaj ~oj fluas reg^a sango v jeho žilách koluje královská krev; ~a žilní; malíř. žilkovaný; ~a sango krev v žilách; ~i t natěrač. imitovat žilkování > jaspi, marmori; ~aro anat. žiloví; ~eto žilka; ~ohava, ~ostria žilkovaný; ~inflamo zánět žil; en~a, intra~a vnitrožilní; mult~a mnohožilový; sen~a bezžilový

vek/i t (vz)budit; ~i intereson vzbudit zájem; ~i dubon vzbudit pochybnosti; ~ig^i vzbudit se; ~ig^i c^e la plej eta bruo probudit se při sebeslabším šramotu; ~ig^inta probuzený; ~ig^o probuzení; printempa ~ig^o probuzení jara; ~ilo budík; ~iteco probuzení, bdělost; ~horlog^o budík; ~signalo budíček

vektor/o fyz. vektor; ~a vektorový; ~aj grandoj vektorové veličiny; ~a kalkulilo vektorové počítadlo; ~a kampo vektorové pole; ~a potencialo vektorový potenciál; ~a produto vektorový součin

vel/o nám. plachta; anat. velum, plachtovitá řasa; hisi / suprentiri ~ojn zvednout plachty; malhisi / malsuprentiri ~ojn skasat plachty; per c^iuj ~oj plnými plachtami; ~o palata anat. patrové velum; ~(ad)i plachtit, plout pod plachtami > glisi; ~ado plachtění; ~aro plachtoví; ~barko bárka s plachtami; ~boato člun s plachtou; ~fadeno plachtové lano; ~faristo výrobce plachet; ~flugado XXX (pouštění draků?, létání na draku?); ~preta připraven vyplout pod plachtami; ~stango ráhno; ~s^ipo plachetnice; ~tabulo plovák windsurfingu, surfovací prkno; ~tabulanto sport. člověk provozující windsurfing; ~tolo plachtovina; ~veturi n plachtit; antau^~o nám. přední plachta; ek~i n vyplout pod plachtami

veld/i t tech. svářet > luti, au^togeni, brazi; ~ado sváření (acetilena, au^togena, forg^a, elektra, gasa, lumarka acetylénové, autogenové, kovářské, elektrické, plynové, obloukové); ~ebla svařitelný, svařovatelný; ~ebla s^talo svařovatelná ocel; ~ebleco svařitelnost; ~isto svářeč; ~aparato, ~mas^ino svařovací stroj, svářečka; ~brulilo, ~os^almo svařovací hořák; ~odratoj svařovací drát; ~elektrodo svařovací elektroda; ~(o)junto šev svaru; ~(o)loko místo svaru; ~otekniko svařovací technika; ~overgo svařovací prut; kun~i t svařit dohromady, spojit

velen/o 1 velín, nejkvalitnější pergamen; 2 velínový papír > pergameno; ~a velínový; ~eca podobný velínu

Veles/o mytol. Veles (slovanský bůh dobytka a podsvětí)

Velin(g)ton/o zeměp. Wellington (hl. město Nového Zélandu)

velk/i n 1 vadnout, chřadnout, (vy)blednout; la kurteno ~is záclona vybledla; ~inta frukto seschlý plod; la floroj estas ~intaj květy jsou zvadlé; 2 n lék. chřadnout, zeslábnout; lia vidpovo ~is jeho zrak zeslábl; ~a zvadlý; ~e zvadle; ~ado vadnutí; ~ema vadnoucí, uvadající; ~igi nechat zvadnout, způsobit zvadnutí; ~inteco uvadlost; for~i n uvadnout; ne~ema nechřadnoucí

velterpez/o sport. velterová váha (boxeři do 67 kg, zápasníci do 78 kg)

velur/o text. samet, aksamit; ~a sametový, aksamitový; ~aj gantoj sametové rukavice; ~a ledo sametová kůže; ~eca podobný sametu; ~eco sametovost, jemnost; ~kapa zool. mající na hlavě sametově jemné peří (např. ~kapa silvio pěnice bělohrdlá); ~mola měkký jako samet; ~tegita potažený sametem

velvic^i/o bot. velvičie (Welwitschia); ~o admirinda velvičie podivuhodná (Welwitschia mirabillis)

ven/i n přijít, dostavit se (pěšky, dopravním prostředkem); ~i aviadile přiletět letadlem; ~i piede přijít pěšky; ~u c^i tien! pojď sem!; ~is la tempo nastal čas, přišla doba; ♦ subite ~is en mian kapon náhle mne napadlo; ~i al la konkludo dojít k závěru; ~i al la decido, ke přijít k rozhodnutí, že; ~i al la temo dostat se k tématu; la segilo ~as el Svedujo tato pila pochází ze Švédska; ~i al bonaj manoj přijít do dobrých rukou; de kie ~as tiu bruo? odkud se bere ten hluk?; ~o příchod; anonci al iu sian ~on oznámit někomu svou návštěvu; ~adi n přicházívat; ~igi přivést, povolat; ~igu kuraciston přivolejte lékaře; ~onta příští; ~an jaron, ~ontjare příští rok, napřesrok; al~i n přijít; al~o příchod; al~igi přivolat; antau^~i n předejít někoho; antau^~into dříve přišlý; bon~a vítaný; estu ~a buď vítán; bon~i n být vítán, přijít vhod; bon~o uvítání; koran bon~on vítejte srdečně; bon~iga vítací; ~iga saluto uvítací pozdrav; bon~igi uvítat; de~i n pocházet; de~o pocházet > origino; de~igi odvozovat; de~igebla odvoditelný; de~atesto dokument o původu; el~i n vyjít odněkud; ♦ sako alenon ne tenas, g^i baldau^ el~as pytel šídlo neudrží; en~i n vejít; en~i al virino vejít k ženě; en~igi zavést dovnitř; inter~i n intervenovat, zakročit; inter~o intervence, zákrok; kun~i n scházet se, schůzovat; kun~o schůze; kun~ejo schůzovní místnost; kun~igi svolat; kun~intaro účastníci schůzky; lau^de~e podle původu; nere~ebla, nere~igebla nenávratitelný; post~i t následovat, přijít po předchůdci; re~i n vrátit se; re~o návrat; re~anto vracející se; re~igi vrátit někoho zpět; re~pos^te obratem pošty; senre~e nenávratně

vend/i t prodat; ~i per au^kcio prodat v dražbě; ~i ion profitodone prodat se ziskem; ~i sin al iu zaprodat se někomu; ~i sian patrujon zaprodat svou vlast; ~a prodejní; ~o prodej; nelica ~o pokoutní prodej; elmeti varojn por ~o vystavit zboží k prodeji; kontanta ~o prodej za hotové; kredita ~o prodej na úvěr; ~ado prodávání, prodej; anticipa ~ado de (enir)biletoj předprodej vstupenek; ~anto prodávající; ~ebla prodejný, na prodej; ~ejo prodejna, obchod > butiko, magazeno; ~ig^i prodávat se, přen. zaprodat se; c^i tiu libro bone ~ig^as tato kniha se dobře prodává; ~isto prodavač; ~istino prodavačka; ~au^tomato prodejní automat; ~(o)budeto prodejní stánek; ~ofakturo faktura o prodeji; ~ofirmo prodejní firma; pos^tmenda ~ofirmo zásilková firma; ~imposto daň z prodeje; ~oprezo prodejní cena; ~orapido XXX; ~ostimulado XXX; ~osumo obrat; c^io~ejo prodejna se smíšeným zbožím; dis~i t rozprodat; el~i t vyprodat; tiu artiklo estas el~ita to zboží je vyprodáno; el~o výprodej; el~o pro likvido totální výprodej, když je prodejna v likvidaci; for~i t odprodat; ne~ebla neprodejný; re~i t kupovat z druhé ruky; re~isto překupník

Vende/o zeměp. Vendée (francouzský kraj na západním pobřeží); ~ano obyvatel Vendée

vendemair/o hist. vendémiaire (první měsíc francouzského revolučního kalendáře, měsíc vinobraní)

la dua parto de la litero V

la tria parto de la litero V

reveno al la titolpag^o de la vortaro