la unua parto de la litero V

la tria parto de la litero V

 reveno al la titolpag^o de la vortaro

vendred/o pátek; la Sankta V~o Velký pátek; ~a páteční; ~e, ~on, je ~o v pátek

Veneci/o Benátky; v~a benátský; v~ano Benátčan; ~lando hist. Benátská republika

venen/o jed > tokso, toksino, kuraro; animala ~o živočišný jed; serpenta ~o hadí jed; ♦ fis^o sen vino estas ~o ryba musí plavat (ryba bez vína se stává jedem); ~a jedovatý, jedový; ~aj fungoj jedovaté houby; ~aj paroloj jedovaté, pichlavé řeči; ~a substanco jedovatá látka; ~a dento jedový zub; ~a planto jedovatá rostlina; ~i t i přen. otrávit; ~ado otrávení; ~aj^o jedovatá látka; ~eco jedovatost; ~igo otrávení jeden (jiné osoby); ~ig^o otrava; ~ig^o per plumbo otrava olovem; ~isto travič; ~gaso jedovatý plyn; ~glando jedová žláza; ~grajnoj XXX; ~imuna imunní proti jedu; ~pikilo žihadlo (hmyzu); kontrau^~o protijed; mem~ado, sin~ado sebevražda otravou; ne~a nejedovatý; sen~igi zbavit jedu

Vener-lag/o zeměp. jezero Väner (ve Švédsku)

Venezuel/o zeměp. Venezuela; v~a venezuelský; v~ano Venezuelan

veng^/i tn (po)mstít (se); mi ~os min kontrau^ vi já se vám pomstím; ~a mstivý; ~a glavo meč pomsty; ~o pomsta > vendeto; diino de ~o bohyně pomsty > furio; fari ~on kontrau^ iu vykonat mstu na někon; krii pri ~o volat po pomstě; sanga ~o krevní msta; ~ado mstění; ~anto mstitel (který se mstí); ~into mstitel (který se již pomstil); ~onto mstitel (který se chystá ke mstě); ~ebla pomstitelný; ~ema mstivý; ~emo mstivost, pomstychtivost; satigi sian ~emon uspokojit svou pomstychtivost; ~inda pomstyhodný; re~i t oplatit mstu; re~ismo revanšismus; re~isto revanšista

venk/i t přemoci, zvítězit; la teamo ~is c^iujn rivalojn mužstvo porazilo všechny soupeře; ~i sian timon překonat svůj strach; ~i sin mem zvítězit nad sebou samým; ~a vítězný; kiki la ~an golon vkopnout vítěznou branku; ~o vítězství (super nad); atingi / gajni la ~on dosáhnout vítězství; balota ~o vítězství při hlasování; celebri ~on oslavovat vítězství; ebria pri sia ~o opilý svým vítězstvím; kanto de ~o píseň vítězství; kolono de ~o vítězný sloup; perdoric^a ~o XXX; ~ado vítězení; ~anto, ~into vítěz; ~intaj potencoj vítězné mocnosti; ~inta s^tato vítězný stát; ~inta teamo vítězné mužstvo; honorado al la ~intoj vzdávání pocty vítězům; ~ig^i prohrát; ~ito poražený; ~oobati t vítězně rozdrtit; ~ocerta jist si svým vítězstvím; ~ebria opilý vítězstvím; ~okonscia vědomý si svého vítězství; ~okanto píseň vítězství; ~opodio XXX; mal~i n prohrát; mal~o prohra, porážka; finig^i per mal~o skončit prohrou; suferi mal~on utrpět porážku; ne~ebla neporazitelný

vent/o vítr; la ~o blovas el oriento vítr fouká od východu; la ~o c^esis / silentig^is vítr ustal; la ~o turnig^is vítr se obrátil; flanka ~o boční vítr; forta ~o silný vítr; forto de ~o síla větru; al la ~o na větrné straně; sub la ~o za větrem, v závětří; kontrau^ la ~o proti větru; milda ~o mírný vítr; norda ~o severní vítr; rapida kiel la ~o rychlý jako vítr; veladi tuj c^e la ~o plachtit pod přímým větrem; sub la ~o pod větrem, ve větru; ♦ depreni la ~on el ies veloj vzít někomu vítr z plachet; kiu semos ~on, rikoltos fulmotondron kdo seje vítr, sklidí bouři; přen. intesta ~o lék. plynatost; suferi ~ojn lék. trpět plynatostí; ~a větrný; ~a flanko návětrná strana; ~a vetero větrné počasí; ♦ ~a faro zbytečný, marný čin; ~i n vanout, foukat, být větrno; ~as je větrno; ~aj^o marnost, pomíjivost; ~ega vichrný; ~egi n silně foukat, být vichrno; ~ego vichr, vichřice > tornado, uragano, s^tormo, trombo, fulmotondro, ciklono, hurikano; ~eto vánek > brizo, zefiro; ~umi t 1 větrat; 2 čistit, vyfukovat, profukovat; ~umaj^o větrem pročistěná věc (např. zrno); ~umilo vějíř; ~umilforma vějířovitý; ~anima lehkomyslný; ~animulo lehkomyslná osoba; ~birdoj zool. XXX > procelariedoj; ~oblovo závan větru; ~cirklo větrná růžice; ~odirekto směr větru; ~(o)flago korouhvička (ve tvaru vlaječky); ~jako bunda, větrovka > anorako; mallonga ~jako krátká větrovka; ~(o)kapa lehkomyslný; ~okirlo vzdušný vír; ~koko korouhvička (ve tvaru kohouta), ~maniko korouhvička (ve tvaru rukávu); ~montrilo korouhvička; ~muelejo větrný mlýn; ~oplena větrný (plný větru); ~opremo tlak větru; ~opus^o úder větru; ~rado tech. větrné kolo; ~rapido rychlost větru; mezurilo de ~rapido měřič rychlosti větru > anemometro; ~rompig^o zlom větru; ~(o)rozo větrná růžice (kompasu); ~ospiko XXX (Apera spica-venti) > apereo; ~s^irmilo chránítko před větrem; ~os^irmita chráněný před větrem; ~otau^zita rozčechraný / rozcuchaný větrem; ~tordita zkoucený větrem; ~oturbino větrná turbína; ~oturno obrat větru; al~e po větru; kontrau^~e proti větru; sen~a bez větru, tichý; sen~eco bezvětří > kalmo; sub~e ve větru, pod působením větru; gren~umaj^o pročištěné obilné zrno

ventol/i t větrat > aerumi, ventumi; ~ado větrání; ~ejo větrací otvor; ~ilo větrák, ventilátor; ~aperturo větrací otvor; ~klapo větrací klapka; ~(il)krado mřížka ventilátoru; ~s^akto větrací šachta; mem~a, mem~ata samovětrací

ventoz/o hist. XXX (6 měsíc francouzského revolučního kalendáře, měsíc zimy)

ventr/o břicho, bachor, útroby > abdomeno, hipogastro; kus^i sur la ~o / sur~e ležet na břiše; teni al si la ~on pro ridego popadat se smíchy za břicho; la ~o de s^ipo břicho lodi; la ~o de violono břicho houslí; ~a břišní; ~ac^o, ~ego panděro; ~eto bříško; ~obenda obvaz kolem břicha; ~odanco břišní tanec; ~odoloro bolest břicha; ~odikig^i ztloustnout; ~oforma ve tvaru břicha, břichatý; ~ofluo průjem; ~oparolisto břichomluvec; c^irkau^~a bandag^o obvaz kolem břicha; sub~a podbřišní; sub~o podbřišek

ventrikl/o anat. komora > konvertriklo; cerbaj ~oj mozkové komory; kor~o srdeční komora

Venus/o mytol., hvězd. Venuše; přen. pěkná žena, krasavice; ~a Venušin

vepr/o houští, trní, křoví; ~a křovinatý; ~ejo křoviště, houština, křovina > makiso; ~ogarolo zool. XXX (Aphelocoma coerulescens)

ver/o pravda; nuda ~o holá pravda; diri la ~on říci pravdu; estas ~o, ke je pravdou, že; konforme al la ~o v souladu s pravdou; por diri la ~on abych řekl pravdu, po pravdě řečeno; ~a pravdivý, opravdový, skutečný > au^tent(ik)a, reala, efektiva, fakta; prava; ~a diamanto pravý diamant; lacerto estas ~a reptilio ještěrka je pravý plaz; ~a suntago hvězd. XXX; ~a amiko opravdový přítel > sincera, fidela, fidinda; li estas ~a Herkulo je to opravdový Herkules > fortulo; s^i estas ~a perlo ona je opravdová perla > trezoro, belulino, c^armulino; ♦ en la tuta afero estas nenio ~a na tom všem není ani zbla pravdy; la ~a problemo estas, ke ... skutečným problémem je, že ...; ~e opravdu, vskutku; c^u ~e? opravdu?; c^u ne ~e? není-liž pravda?; ♦ efektive kaj ~e! na mou duši!, čestný pionýrský!; ~i n být pravdou; ~as, ke je pravdou, že; ~aj^o pravda, konkrétní tvrzení; ♦ diri al iu ~aj^ojn tute nemaskitajn říci někomu nepokrytě pravdu; ~eco pravdivost, opravdovost; ~ema, ~ama pravdomluvný; ~emo pravdomluvnost; ~igi ověřit, potvrdit > verifi, pravigi; ~ig^i potvrdit se; ~dire po pravdě řečeno, vpravdě; ~signo kritérium; ~s^ajna, ~simila pravděpodobný; plej ~s^ajne s největší pravděpodobností; ~s^ajneco pravděpodobnost; ~s^ajneca pravděpodobnostní; ~s^ajniga předstírající pravděpodobnost; ~vere opravdu, na mou duši; mal~a nepravdivý, nepravý > falsa, pseu^da; mensoga, mistifika, kamufla; malfidela; mal~o nepravda; mal~aj^o nepravdivé tvrzení, lež; ne~s^ajna nepravděpodobný; ne~s^ajne nepravděpodobně, pravděpodobně ne

Verakruc/o zeměp. Veracruz (přístav v Mexiku)

verand/o veranda (zasklená nebo otevřená)

veratr/o bot. kýchavice (Veratrum); ~ blanka kýchavice bílá (Veratrum album) > blanka heleboro; ~o nigra kýchavice černá (Veratrum nigrum)

verb/o jaz. sloveso; ambigua ~o obojetné sloveso (přechodné i nepřechodné); faktitiva ~o faktitivní sloveso, které vyjadřuje vnucovaný děj (s příponou -igi); helpa ~o pomocné sloveso; kopula ~o spona, sponové sloveso; mediala ~o mediální sloveso, vyjadřující samovolné zpětné působení na podmět (s příponou -ig^i); refleksiva ~o zvratné sloveso; malregula ~o nepravidelné sloveso; (ne)transitiva ~o (ne)přechodné sloveso; senpersona ~o neosobní sloveso (např. pluvas, neg^as); ~o de dau^ro sen rezulto sloveso trvání bez výsledku (např. ami); ~o de dau^ro kun rezulto sloveso trvání s výsledkem (např. konstrui); ~o de rezulto sen dau^ro sloveso výsledku bez trvání (např. perdi); ~o hibrida hybridní sloveso, které podle souvislosti vyjadřuje děj nebo výsledek (např. kovri); ~a slovesný; ~a finaj^o slovesná koncovka; havi la ~an karakteron mít slovesný charakter; ~a radiko slovesný kořen; ~a formo slovesný tvat; ~a tempo slovesný čas; ~igi utvořit sloveso; ~igi substantivon / adjektivon odvodit sloveso z podstatného / přídavného jména; ~oformo slovesný tvar; ~otempo slovesný čas; konkordo de ~otempoj souslednost časová; ag-~o sloveso vyjadřující děj; help~o pomocné sloveso; moda help~o modální pomocné sloveso; stat~o sloveso vyjadřující stav

verbask/o bot. divizna (Verbascum); ~o blankflora divizna knokovkovitá (Verbascum lychnitis); ~o glua divizna prutnatá (Verbascum virgatum); ~o grandflora divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum); ~o larg^folia divizná sápovitá (Verbascum phlomoides); ~o nigra divizna černá (Verbascum nigrum); ~o pulvora divizna poprášená (Verbascum pulverulentum); ~o tapsa divizna malokvětá (Verbascum tapsus); ~o violkolora divizna brunátná (Verbascum phoemicum)

verben/o bot. sporýš (Verbena); ~o oficina sporýš lékařský (Verbena oficinalis)

Vercingetoriks/o hist. Vecingetorix (keltské kníže)

verd/a zelený; ~a fromag^o XXX; la ~a stelo zelená hvězda (znak esperantismu); ~a kafo zelená káva (nepražená); la ~a flanko (de s^ipo) XXX; doni ~an lumon al ... XXX; ♦ la ~a lingvo zelený jazyk (t.j. esperanto); la ~a sezono zelená sezóna (jaro); la ~a standardo zelená vlajka (esperantská); esti ~a de jaluzo být zelený žárlivostí; ~a ardeo zool. XXX; ~a fringo XXX; ~a pego XXX; ~i n zelenat se; ~(aj^)o zeleň; ~ejo zeleň, příroda; semajnfine veturi en la ~ejon jezdit o víkendech do přírody; ~eta nazelenalý, zelenkavý; ~igi zeleně zbarvit; ~ig^i zezelenat; ~uloj zelení, ochránci přírody; ~algoj biol. XXX; ~folia se zelenajícím se listovím; ~okula zelenooký; ~stelano stoupenec zelené hvězdy, esperantista; re~ig^i znovu se zazelenat

Verd(a)kab/a Insular/o zeměp. ostrovy Zeleného mysu

verdigr/o chem. měděnka; ~a měděnkový; ~ig^i pokrýt se měděnkou, zkorodovat

verdikt/o práv. rozsudek > jug^o, kondamno; arbitracia ~o smírčí rozsudek; civiljura ~o občanskoprávní rozsudek, přen. rozhodnutí soutěžní jury; eldiri ~on vynést rozsudek; konfirmi ~on potvrdit rozsudek; ~i n vynést rozsudek, vyslovit soud

Verdun/o zeměp. Verdun (francouské město)

verg/o prut; (akvo)divena ~o virgule; betula ~o březový proutek; fis^kapta ~o udice; ora ~o bot. zlatobýl; salika ~o vrbový proutek; sorc^a ~o kouzelný proutek; vimena ~o proutek košíkářské vrby; ~a proutěný; ~a balailo proutěné koště; ~ado šlehání prutem, mrskání; ~aj^o proutí, svazek prutů; ~i t šlehat, mrskat; ~odivenisto proutkař

Verh^ojansk/o zeměp. Verchojansk (sibiřské město)

verif/i t verifikovat, ověřovat; ~o verifikace, ověřování

verk/o dílo; la elektitaj ~oj vybrané spisy; ♦ konig^as majstro lau^ sia ~o za mistra mluví jeho dílo; ~i t um. skládat, tvořit, psát > au^tori, skribi, kompili, krei, komponi, redakti; ~i romanon napsat román; ~i vortaron sestavit slovník; ~i filmon vytvořit film; ~ado tvoření, tvorba; ~anto autor; ~aro sebrané spisy; ~aro de Zamenhof Zamenhofovy spisy; ~eto dílko; ~into autor; ~isto spisovatel > au^toro, artisto, komponisto, skulptisto; nuntempa ~isto soudový spisovatel; ~ista spisovatelský; ~ista generacio spisovatelská generace; c^ef~o veledílo; re~i t přepracovat

verm/o červ; intesta ~o střevní červ; plena de ~oj plný červů; ♦ ~o de malbona konscienco červ zlého svědomí, výčitky; homa ~o lidský červ, ubožák; ~a červí; ~eto červík; ~oborita, ~otrua červotočivý; ~oforigilo prášek proti červům; ~oforma červovitého tvaru; ~oplena červivý; ~osimila podobný červu

vermikulit/o min. vermikulit (horninotvorný nerost, druh slídy, hydrátovaný křemičitan železnato-hlinitý nebo hořečnato-hlinitý)

vermiljon/o um. rumělka (ohnivě červené barvivo)

vermis/o anat. vermis, červ (malého mozečku)

Vermland/o zeměp. Värmland (západošvédská provincie); ~a värmlandský; ~ano Värmlanďan

Vermont/o zeměp. Vermont (stát v USA)

vermut/o vermut > absinto; přen. hořkost > amara

vernaci/o bot. uspořádání květů v poupěti > estivacio

vernaliz/i t zeměď. jarovizovat, urychlovat > jarovizi, forci; ~o jarovizace

vernier/o tech. vernier, nonius (pomocné měřítko k určení menších zlomků hlavního měřítka) > nonio

vernis/o chem. fermež, pakost > lako; linolea ~o fermež ze lněného oleje; ~i t fermežovat, natírat fermeží; ~ado vernisáž, lakování obrazů

vernisag^/o um. vernisáž, slavnostní otevření výstavy

Veron/o zeměp. Verona; ♦ la geamantoj de ~o milenci veronští (Romeo a Julie)

Veronez/o um. [Paolo] Veronese (benátský malíř; 1528-1588)

veronik/o bot. rozrazil (Veronica); ~o arbara rozrazil horský (Veronica montana); ~o au^stra rozrazil rakouský (Veronica austriaca); ~o bekabungo rozrazil potoční (Veronica beccabunga); ~o blua rozrazil drchničkovitý (Veronica anagallis-aquatica); ~o fadena rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis); ~o florfolia rozrazil polní (Veronica arvensis); ~o frua rozrazil časný (Veronica praecox); ~o glata rozrazil lesklý (Veronica polita); ~o grandfolia rozrazil perský (Veronica persica); ~o hederfolia rozrazil břečťanolistý (Veronica hederfolia); ~o herbeja rozrazil rozekvítek (Veronica chamaedrys); ~o oficinala rozrazil lékařský (Veronica officinalis); ~o kampa rozrazil polní (Veronica agrestis); ~o kus^anta rozrazil rozprostřený (Veronica prostata); ~o larg^folia rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium); ~o longakola rozrazil ladní (Veronica dillenii); ~o longhara rozrazil pomněnkolistý (Veronica acinifolia); ~o manfolia rozrazil trojklanný (Veronica triphyllos); ~o monta rozrazil alpský (Veronica alpina); ~o multfolia rozrazil cizí (Veronica peregrina); ~o piedhara rozrazil tmavý (Veronica opaca); ~o printempa rozrazil jarní (Veronica verna); ~o rozkolora rozrazil kopřivolistý (Veronica urticifolia); ~o rug^kola rozrazil keříčkovitý (Veronica fruticana); ~o senfolia rozrazil bezlistý (Veronica aphylla); ~o spika XXX (Veronica spicata); ~o s^ildforma rozrazil štítkovitý (Veronica); ~o timiana rozrazil douškolistý (Veronica serpyllifolia); ~o triloba rozrazil trojlaločný (Veronica triloba)

vers/o verš > ritmo, rimo, strofo; blankaj ~oj blankvers, nerýmovaný verš; liberaj ~oj volný verš; societaj ~oj společenské verše (vtipné, ale povrchní); verki ~ojn psát verše; tiajn ~ojn oni skribas, kiam oni estas enamig^inta takové verše člověk píše, když je zamilovaný; ~a veršový, veršovaný; ~a rakonto veršovaná povídka, povídka ve verších; la ~aj leg^oj zákonitosti verše; ~i n veršovat, psát verše; ~aj^o báseň > rimaj^o, poemo, soneto; ~ego dlouhý majestátní verš (většinou nerýmovaný); la ~egoj de la Biblio, de Zaratus^tro, de Whitman vznešený verš Bible, Zaratustrův, Whitmanův; ~ero veršová stopa; ~eto veršík; j^eti sur la paperon kelkajn ~etojn hodit na papír pár veršíků; ~isto veršotepec; li estas ~isto, ne poeto je to veršotepec, žádný básník; ~dramo drama ve verších; ~duo dvouverší; ~duono půlverš > hemistiko; ~farado básnění; reguloj de la ~farado pravidla tvorby verše; ~formo veršová forma; ~mezuro, metro de ~o metrum verše > metriko, prozodio; dek~o desetiverší; ok~o osmiverší; kvar~o čtyřverší; tri~o trojverší

versal/o versálka, verzálka (velké písmeno vytištěné v rozměrech malého písmene)

versi/o 1 verze, znění, podoba, varianta; doni sian ~on de la incidento podat svou verzi incidentu; la germana ~o de usona filmo německá verze amerického filmu

versi/o 2 lék. verze, otočení, obrácení (dítěte v děloze)

versikl/o liter. prodloužený verš bez vnitřní rytmické struktury

vers^/i t lít, nalévat, prolévat > akvumi, s^pruci, rosi; ~i bolantan akvon sur teon zalít čaj vřící vodou; ~i iom da rumo en la teon dát si do čaje trochu rumu; ~i larmojn ronit slzy; ~i sangon prolévat krev; ~i lumon vrhat světlo; ~i pizon, farunon sypat hrách, mouku; ~i insultojn sur iun zahrnovat někoho urážkami; ~i sian koleron sur iun vylít si na někom zlost; ♦ ~i oleon sur la malkvietajn ondojn nalít olej na neklidné vlny (snažit se uklidnit situaci); ~i akvon en sian vinon nalít si vodu do vína (přistoupit na kompromis); ~i malvarman akvon sur ies entuziasmon zchladit něčí nadšení; ~~i kurag^on en la koron nalít do srdce kuráž; =ado lití, zalévání; ~aj^o nalitá nebo rozlitá tekutina; ~ig^i rozlévat se, vylévat se; la akvo ~ig^is en la g^ardenon voda se rozlila po zahradě; senfine ~ig^anta pluvo nekonečně se valící déšť; ~ilo konev, konvička; ~isto výčepní, hist. šenk; ~lumo rozlité světlo; al~i t přilít; dis~i t rozlít; el~i t vylít; el~aj^o rozlitá tekutina; el~ig^i vylít se; el~ig^o vylití se; el~ujo konvička; en~i t vlít, nalít; en~i oleon en la fajron přilít olej do ohně; for~i t odlít; kuňi t slít; pri~i t polít; super~i t zaplavit > inundi; sur~i t polít; tra~i t prolít, propláchnout; tra~ig^i prolít se, protéci; trans~i t přelít se přes něco; fand~i t lít (roztavený kov, máslo ap.); ofer~i t ulít (bohům); sango~o prolití krve

vert/o témě, vrchol; de la ~o g^is la plando / g^is la fingroj de la piedoj od hlavy k patě

vertag/o jezevčík (= melhundo)

vertebr/o anat. obratel; inflamo de la oj XXX; ~a obratlový; ~a animalo obratlovec; ~a kanalo XXX; ~a kolumno páteř; ~aro páteř > spino; lumba ~aro bederní část páteře; ~ulo obratlovec; ~odeformig^o pokřivení páteře; inter~a meziobratlový; inter~a disko XXX; inter~a truo XXX; sen~uloj zool. bezobratlí

vertic/o mat. vrchol úhlu, mnohostěnu; ~a XXX

verticil/o bot. přeslen; ~a přeslenový

vertig^/o lék. závrať; atako de ~o záchvat závrati; mi sentas ~on točí se mi hlava; ~i n (u)trpět závratěmi, dostat závrať; ~odona závratný

vertikal/a svislý > perpendikla; ~a akso svislá osa; ~a cirklo hvězd. XXX; ~a ebeno svislá rovina; ~a formato XXX; ~a indekso XXX; ~a skalo XXX; ~e svisle; ~o svislice; ~ilo stav. olovnice, závaží > plumba vertikalilo, rektos^nuro

Vertumn/o mytol. Vertumnus, Vortumnus (římský bůh proměn v přírodě)

veruk/o lék. bradavice; ~a bradavicový, bradavičnatý; ~eto bradavička; ~apro prase bradavičnaté; ~forma podobný bradovici; ~krabo (Maja squinado)

verukoz/o lék. verukoza, bradavičnatost

verv/o verva, zápal, vznět > elano, vigleco, energio, patoso; plena de ~o plný energie; ~a vervní, zapálený, zanícený; ~a parolado plamenná řeč; ~a fantazio bujná fantazie; ~e zaníceně; ~e deklami recitovat se zápalem; sen~a bez vznětu; sen~a romano slabý román

vesp/o vosa; piko de ~o vosí bodnutí; ~a vosí; ~edoj zool. vosovití (Vespidae); ~ejo vosí hnízdo; ~obuteo ornit. XXX (Pernis apivorus); ~onesto vosí hnízdo; ~opiko vosí bodnutí; ~opikilo vosí žihadlo; ~osimila vose podobný, pruhovaný ~otalia útlý jako vosa; ~otalio útlý bok; rab~o = sfego sršeň

vesper/o večer; atingi la ~on de la vivo dosáhnout podzimu života; ♦ antau^ la ~o ne estu fiera nechval dne před večerem, neříkej hop, dokud nepřeskočíš; bonan ~on! dobrý večer; c^irkau^ la ~o kolem večera; danca ~o taneční večírek; c^iun ~on každý večer; en la ~o večer, zvečera; folklora ~o večer folklóru; interkonatig^a ~o seznamovací večírek; iun ~on jednou večer; kiam la ~o (al)proksimig^is když se večer přiblížil; malfrue en la ~o pozdě večer; Sankta V~o Hod Boží; teatra ~o divadelní večer; ~a večerní; ~a amplitudo hvězd. XXX; ~a arang^o večerní akce; ~a diservo večerní bohoslužba, nešpory; en ~a horo ve večerních hodinách; ~a krepusko večerní soumrak; ~a programo večerní program; ~a robo, ~a tualeto večerní šaty; la ~aj sonoriloj večerní zvony (zvonění); ~as je večer; ♦ matenas, ~as kaj tago malaperas rozední se, setmí se a den je pryč; ~e zvečera, (na)večer; hierau^ ~e včera večer; hodiau^ ~e dnes večer; lau^du tagon nur ~e nechval dne před večerem; rido matene, ploro ~e ráno smích, večer pláč; ~ig^as smráká se, nastává podvečer; ~ig^o podvečer, soumrak; c^e / je ~ig^o za soumraku; ~gazeto večerník; ~kernrompulo ornit. XXX (Hesperiphona vespertina); ~kostumo večerní oblek; ~krepusko soumrak; ~kunveno večírek, večerní schůzka; ~lernejo večerní škola; ~mang^i t večeřet; ~mang^o večeře; ~preg^o večerní modlitba; ~robo večerní šaty; ~rug^o červánky; ~stelo, ~a astro večernice > Venuso; antau^~o předvečer; en la antau^~o de ... v předvečer od ...; c^i~e dnes večer; c^iu~e každý večer; dum~a probíhající během večera

vespert/o zool. netopýr (Vespertilio); ~oj flugas flustre per molaj flugiloj netopýři létají tiše na měkkých křídlech; ~edoj XXX (Vespertilionidae); ~uloj letouni (= h^iropteroj)

vespr/oj náb. nešpory, večerní bohoslužba, přen. večer

vest/i t obléci (iun, ion někoho, něco); ~i sin obléci se; ~i al si la piedojn obout se; ~i al si la manojn vzít si rukavice; ne havi per kio sin ~i nemít co na sebe; esti bone ~ita být pěkně oblečen; tiu pantalono ~as vin elegante tyto kalhoty ti sluší; ~ita lau^ la lasta modo oblečen podle poslední módy; ~ita per s^talo hist. oděn do ocele (v brnění); ~ita nur per propra hau^to oblečen jen do vlastní kůže (nahatý); ~ita kiel Adamo / Eva antau^ falo na Adama, na Evu; tiu tajloro tre s^ike ~as ten krejčí dobře šije; bunte ~ita pejzag^o pestrostí hýřící krajina; la printempo verde ~is la teron jaro obléklo zemi do zeleně; ~i sin per gloro pokrýt se slávou; ~a šatní, šatový; ~a tineo zool. mol šatní; ~o šaty, oblek, oděv (celý) > kompleto, kostumo, robo; civila ~o civilní oděv; dimanc^a ~o sváteční oblek; hejma ~o domácí oblečení; pretigita ~o konfekčně šitý oblek, hotový oblek; ♦ ~o homon prezentas šaty dělají člověka; kia drapo, tia ~o jaké sukno, takový oděv (jaký pán, takový krám); valoras ne la ~o, valoras la enesto nezáleží na šatech, nýbrž na tom, co je v nich; ~ac^o hadry, obnošené, rozedrané šaty; ~ado oblékání, přen. móda; ~aj^o šaty, část oděvu (kalhoty, svetr, košile apod.); ~aro garderoba, šatník (souhrn šatstva); ~ejo šatna; ~ejistino šatnářka; ~eto šatičky; ~ig^i obléci se; ♦ ~ig^i per honto kaj malhonoro uvalit na sebe hanbu; la kampoj ~ig^as per greno pole se oblékají oblilím; ~arko ramínko na šaty; ~obroso kartáč na šaty; ~gardejo šatna; ~gardeja marko / bileto lístek od šatny; ~gardejistino šatnářka; ~hoko věšák, háček; ~(o)magazeno velkoprodejna s oděvy; ~maski t přestrojit; ~(o)pediko veš šatní (Pediculus corporis); ~orako věšák (pro mnoho oděvů); ~s^ang^ejo převlékárna; ~os^ranko skříň na šaty, šatník; ~os^tofo látka na šaty; ali~i t převléci; ali~i sin převléci se (= s^ang^i la ~ojn); bon~a slušivý (oblek) > bonaspektiga, vkusně oblečený (člověk) > bonaspekta; duon~ita polosvlečený; kap~o pokrývka hlavy; lit~o noční oděv > pij^amo, c^emizo; mal~i t svléknout; masko~i t přestrojit, obléci masku; nove~ita nově oblečený; orden~o náb. řádový oděv; rajd~o jezdecký oděv; re~i t převléknout, znovu obléci; sen~igi svléknout, zbavit oděvu; sen~ig^i svléknout se; sen~ig^a danco striptýz (= striptizo); sub~oj spodní prádlo; super~o svrchník (= surtuto); s^tormo~o nám. námořnická pláštěnka; tali~o halenka (= bluzo); trans~i t převléci (vhodně k práci); trans~i sin por g^ardeni převléci se k práci na zahradě;

vestal/o hist. vestálka, římská kněžka; přen. velmi cudná dívka; ~a cudný

Vestfali/o zeměp. Vestfálsko (území v Německu); la V~aj Packontraktoj vestfálský mír (1648)

vestibl/o vestibul, předsíň (= antau^c^ambro); anat. vestibulum, předsíň, vchod; bus^a ~o předsíň ústní; labirinta ~o předsíň labyrintu (ucha); laringa ~o vchod do hrtanu; naza ~o vchod nosní; vagina ~o poševní předsíň

vestig^/o odb. relikt, pozůstatek > rudimento, torso; ~o de antikva civilizo pozůstatek starověké civilizace; ~o de pereinta urbo pozůstatky zničeného města; ~oj de embriaj brankoj estas troveblaj c^e la homo u člověka lze nalézt pozůstatky žaber embrya; ~a zakrnělý

Vestmani/o zeměp. Västmanland (území ve středním Švédsku)

Vestrogoti/o zeměp. Västergötland (území ve Švédsku)

ves^t/o vesta; trikota ~o tričko; ~a vestový; ~opos^o kapsa u vesty; ~opos^a formato kapesní formát

vet/i n sázet se, vsadit se; mi ~os kun / kontrau^ vi vsadím se s tebou; ~i je / pri botelo da vino vsadit se o láhev vína; ~i je grandaj sumoj vsadit se o velké sumy; kion ni ~u? co vsadíme?; ~o sázka; fari ~on uzavřít sázku; gajni ~on vyhrát sázku; perdi ~on prohrát sázku; ~ado sázení; ~aj^o vsazená částka; ~antoj sázející; ~batalo sport. zápas se sázkami na vítěze; ~ludo hra o sázku; ~mono vsazená částka; ~oficejo sázková kancelář (= totalizatoro); ~peristo dohazovač sázek; pri~i t vsadit se o něco

vet- předpona značící soutěžení, závodění: ~armado horečné zbrojení; ~kura sport. běžecký, závodní; ~kura biciklo závodní kolo; ~kuri n závodit v běhu; c^evalaj ~kuroj dostihy; ~remado závody ve veslování

veter/o počasí; aprila ~o aprílové počasí; bela ~o krásné počasí; kruela ~o nečas, hrozné počasí; pluva ~o deštivé počasí; sufoka ~o dusné počasí; vintra ~o zimní počasí; ~informoj meteorologické zprávy; ~kondic^oj povětrnostní podmínky; ~mapo povětrnostní mapa; ~oficejo kancelář pro předpověď počasí; ~prognozo předpověď počasí; ~satelito meteorologická družice; ~sensiveco citlivost na počasí; ~situacio povětrnostní situace; ~s^ang^ig^o změna počasí; ~tanita větrem vydělaná (kůže); bel~a (tago) krásný (den)

veteran/o voj. veterán, vysloužilec, (zasloužilý) pracovník na odpočinku; ~a veteránství; ~eco veteránství

veterinar/o zvěrolékař (= bestkuracisto); ~a veterinární; ~a medicino veterinární lékařství

Vetter-lag/o zeměp. Vätternské jezero (ve Švédsku)

vetur/i n jet, vézt se (per, al čím, kam); ~i en fiakro jet fiakrem; ~i sur s^ipo plavit se, cestovat lodí; s^ipo ~as loď pluje; vagonaro ~as vlak jede; ~i per trajno jet vlakem; ~i de Brno al Prago jet z Brna do Prahy; ~i po sesdek kilometroj en horo (hore) jet šedesátkou za hodinu; ♦ malbone ~i tamen estas pli bone ol bone iri lépe špatně vozem než dobře pěšky; ric^ulo ~as, malric^ulo kuras bohatý na voze, chudý pěšky; ~i sur sia paro da kruroj jet po svých; ~o jízda; g^ui senpagan ~on sur la tramvojoj požívat výhody bezplatné jízdy na tramvajových linkách; ~e jízdně, jízdou; atingi la celon ~e dostat se na místo vozem; ~ado jízda, cestování; bonan ~adon! šťastnou cestu!; rapida ~ado rychlá jízda; ♦ kvina rado c^e ~ado páté kolo u vozu; ~igi vézt; řídit; c^u vi povus ~igi min al la teatro? mohl byste mě zavézt k divadlu? ~igi panon en la vendejon zavézt chleba do prodejny; c^aro ~igita de knabo kára řízená chlapcem; ~igebla sjízdný (cesta), řiditelný (vůz); ~igisto kočí, vozka; ~ilo dopravní prostředek, vůz, vozidlo; akvuma ~ilo kropicí auto; c^iaterena ~ilo terénní vůz; ~ila pordo dveře od vozu; barikado el ~iloj vozová hradba; ~ilaro vozový park; ~ilejo hangár, remíza, velká garáž; ~ileto vozík; ~bileto jízdenka; ~dau^ro délka jízdy; ~dej^orestro výpravčí; ~direkto směr cesty; ~malsano nevolno z jízdy (= kinezopatio); ~pago jízdné; ~peti t stopovat; ~plano plán cesty; ~prezo cena jízdného; ~promeni n projíždět se; ~promeno projížďka; ~sekureco bezpečnost jízdy; ~sulko stopa kol; ~tempo délka cesty; ~vojo vozovka, dopravní cesta; trasa cesty; al~i tn přijet; al~i la kongreson, al la kongreso přijet na kongres; al~o příjezd; al~igi přivézt; antau^en~i n jet vpřed; předjet; c^irkau^~i t objet (ion něco); ek~i n vyjet, vyrazit, započít jízdu; ek~o odjezd; el~i n vyjet (el z); el~ejo výjezd; en~i n vjet (en do); en~ejo vjezd; for~i n odjet; for~o odjezd; for~igi odvézt; kun~i n jet spolu, cestovat spolu; plu~i n pokračovat v jízdě; post~ilo přívěsný vozík, přívěs; preter~i t projet kolem, minout; re~i n jet zpět, vrátit se; retro~i n jet pozpátku, couvat; supren~i t jet do kopce; sur~i t vjet na něco; přejet někoho; sur~ebla sjízdný; tra~i t projet skrz (bránou, krajinou); tra~i distancon projet vzdálenost; tra~i krucvojon projet křižovatku; tra~i trakforkon želez. projet výhybkou; tra~ejo průjezd; trans~i t přejet (přes kopec); přejet (nohu); trans~igi převézt, přepravit; aer~ado cestování vzduchem; akvo~e po vodě; c^el~ilo vězeňský vůz, zelený anton; c^erk~ilo pohřební vůz; dom~ilo obytný přívěs, maringotka > ruldomo, log^veturilo; glit~ilo sáně > sledo, lug^o; kurier~ilo poštovní vůz, auto pošty; log^~ilo obytný přívěs, maringotka; nag^~ilo člun > boato; pet~i n jet stopem; pos^t~ilo poštovní vůz, automobil poštovního úřadu; spac~ilo kosmická loď; s^arg^~ilo nákladní vůz; s^ip~i n cestovat lodí; tren~ilo vlečný člun (vlečený), remorkér; vel~i n plout pod plachtami, plachtit

Vezer/o 1 zeměp. Vézère (řeka v jihozápadní části Francie)

Vezer/o 2 zeměp. Weser (řeka v Německu)

vezik/o bublina > bobelo; sapa ~o, sap~o mýdlová bublina; anat. měchýř; urina ~o, urin~o močový měchýř; inflamo de la urin~o zánět močového měchýře > cistito; suferi je malsana ~o trpět na nemocný měchýř; ~a bublinový, měchýřový, týkající se měchýře (obvykle močového); ~aj doloroj bolesti měchýře; ~a kancero rakovina měchýře; ~a paralizo XXX; ~a polipo XXX; ~a tumoro XXX; ~e bublinovitě; ~e sin levi zvedat se jako bublina, stoupat; ~eto anat. měchýřek; lék. puchýř > blazo; tech. puchýř na omítce, nátěrový puchýř aj.; gala ~eto žlučník; sperma ~eto váček semenný; ~iga způsobující bubliny / puchýře; ~ig^i pokrývat se bublinkami / puchýři; farbo ~ig^is na nátěru se vytvořily bublinky; ~ig^o vytvoření bublinek, puchýřků; ~arbedo bot. žanovec > koluteo; ~(o)forma bublinovitý, puchýřovitý; ~fuko bot. chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus); ~okataro lék. XXX; ~(o)s^toneto kamínek v měchýři; aer~eto vzduchová bublina > bobelo; nag^~o zool. anat. plovací měchýř ryb; sap~o mýdlová bublina

vezir/o vezír, islámský ministr; c^ef~o velkovezír, předseda vlády

Vezuvi/o zeměp. Vesuv (italská sopka)

vi vy (ty); ~a váš (tvůj); ~i n vykat; ~n vás (tebe); ~diri vykat; ~aflanke z vaší strany

viadukt/o dopr. viadukt, most; fervoja ~o železniční most

viand/o kuch. maso; blanka ~o bílé maso (telecí, králičí); c^asbesta ~o zvěřina; fumaj^ita ~o uzené; magra ~o libové maso; ♦ esti nek ~o, nek fis^o ani ryba, ani rak; ~a masový; ~a dieto masová dieta; ~aj^o masový výrobek; ~ejo, ~butiko, ~vendejo řeznictví, prodejna masa; ~isto řezník, prodavač masa; ~batilo palička na maso; ~buleto masový knedlíček; ~buljono masový bujón; ~butiko prodejna masa; ~(o)fabriko masokombinát; ~oforko vidlička na krájení masa; ~oindustrio masný průmysl; ~okolbaso klobása; ~(o)konservaj^o masová konzerva; ~(o)mang^(ant)a masožravý; ~muelilo mlýnek na maso; ~produktado masovýroba; ~osalato masový salát; ~otranc^ilo nůž na maso, řeznický nůž; ~ovendejo masna, řeznictví; ~ovendisto řezník, prodavač masa; sen~a bezmasý; sen~a dieto bezmasá dieta; sen~igi obrat maso, zbavit masa

vibr/i n vibrovat, chvět se, kmitat, znít; ~a vibrační; ~ado kmitání; ~anta vibrující; ~atoro tech. vibrátor; ~iga rozkmitávací; ~igi rozkmitat, rozeznít; ~igilo vibrátor; senda / riceva ~ilo vysílací / přijímací vibrátor; ~o kmit; ek~i n začít vibrovat, rozechvět se

vic/o řada, pořadí, mat. posloupnost; aritmetika / geometria ~o aritmetická / geometrická řada; harmona ~o harmonická řada; ~o da arboj řada stromů, stromořadí; ~o da domoj řada domů; en ~oj v řadách; iri en kvaropa ~o jít ve čtyřstupu; lau^ ~oj po řadách; ♦ c^iam trovig^i ekster la ~o být stále mimo řadu; ♦ al kiu venis la ~o? kdo je teď na řadě?; estas via ~o jsi na řadě; ~a řadový; =e podle pořadí; ~e al namísto > anstatau^; ~igi řadit; ~ig^i seřadit se, nastoupit; ~atendi n stát ve frontě; ~iri jít v řadách; ~irado přehlídka; ~montra jaz. řadový (číslovka) > orda; al~igi přiřadit, přidat; al~ig^i přiřadit se, přidat se; ekster~e mimo řadu; en~igi vřadit, zařadit; inter~a, inter~e mezi řadami; inter~a distanco vzdálenost mezi řadami; lau^~e podle pořadí, postupně; sia~e ze své strany; sur~igi navrstvit něco na sebe; unu~a jednořadý; unua~e v prvé řadě > unue, c^efe, precipe, antau^ c^io; atend~o fronta čekajících

vic- předpona značící zástupce, náhradu, rezervu: ~admiralo viceadmirál; ~delegito náhradní delegát; ~direktoro náměstek ředitele; ~frato nevlastní bratr; ~kanceliero náměstek kancléře; ~konsulo zástupce konsula; ~leu^tenanto podporučík; ~luigi dát do podnájmu; ~luanto podnájemník; ~ministro náměstek ministra; ~peco náhradní díl; ~prezidanto místopředseda; ~rado rezervní kolo; ~reg^o místokrál

vici/o bot. vikev (Vicia) > fabo; ~o arbara vikev lesní (Vicia sylvatica); ~o birda vikev ptačí (Vicia cracca); ~o bluviola vikev křovištní (Vicia dumentosum); ~o flava vikev žlutá (Vicia lutea); ~o fortika vikev maloasijská (Vicia bithynica); furag^a ~o krmná vikev; ~o heg^a vikev plotní (Vicia sepium); ~o kasubia vikev kašubská (Vicia cassubica); ~o kulturita semata vikev setá pravá (Vicia sativa sativa); ~o kus^anta vikev hrachorovitá (Vicia lathyroides); ~o kvarsema vikev čtyřsemenná (Vicia tetraspermum); ~o dikfolia vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia); ~o mola vikev huňatá (Vicia villosa); ~o panonia vikev panonská (Vicia pannonica); ~o pizoforma XXX (Vicia pisiformis); ~o semata (Vicia sativa); ~o semata ovoforma (Vicia sativa obovata); ~o semata mallarg^folia vikev setá osenní (Vicia segetallis); ~o vila vikev chlupatá (Vicia hirsuta); agro~o krmná vikev

vid/i t vidět; ~i duoble vidět dvojmo; ~i malbone vidět špatně, mít slabý zrak; ne plu ~i už nevidět, být slepý; ~i sin en spegulo vidět se v zrcadle; ~i en iu nur fremdulon vidět v někom pouhého cizince; í, ke iu estas laca vidět, že někdo je unaven; ~i nun la vivon malsame dívat se teď na život úplně jinak; ~u, kamarado, tiel c^i ne eblas podívej, kamaráde, tak takhle by to nešlo; ♦ aliajn gvidas kaj mem ne ~as jiné vede, ale sám je slepý; ~as okulo, sed mano ne trafas oko vidí, ale ruka se netrefí; ~i mil stelojn vidět hvězdičky (po úderu do hlavy); ~i viziojn mít vidiny; ~i nur g^is la pinto de sia nazo nevidět si ani na špičku nosu; pro multo da arboj arbaron ne ~i pro stromy nevidět les; ~i iun fali vidět někoho (u)padnout; esti en Romo kaj ne ~i la papon být v Římě a nevidět papeže (propást příležitost); s^i neniam denove ~os la tridekan jaron už jí nikdy nebude třicet; ~i nur per la okuloj de sia edzino dívat se na vše jen očima své ženy (být pod pantoflem); ~a vizuální, zrakový; ~adi vidívat; ~ado vidění; havi akran ~adon mít ostré vidění; perdi la ~adon ztratit zrak; ♦ la ~ado estas ja senpaga za podívání se neplatí; ~aj^o podívaná > spektaklo; pohled, pohlednice; ~al~e tváří v tvář; ~ama zvídavý; ~e viditelně, na pohled, zřetelně; ~e handikapita na pohled handikapovaný; ~ebla viditelný; la dometo estis apenau^ ~ebla domek bylo sotva vidět; ~eble viditelně, zřejmě; ~ebl(ec)o viditelnost; ~ebligi zviditelnit, objasnit, osvětlit; ~ema zvědavý; ~igi ukázat, vyjevit; ~ig^i ukázat se, objevit se; ~inda pozoruhodný; ~indaj^o pozoruhodnost; ~o pohled; c^ambro donanta ~on al la g^ardeno pokoj s vyhlídkou do zahrady; koni iun nur lau^ la ~o znát někoho jen od vidění; ~akreco ostrost zraku; ~arto výtvarné umění; ~atestanto očitý svědek; ~atingi t dohlédnout (zrakem); ~bendo videopáska; ~odistanco dohled, zorné pole; ~kampo zorné pole; ~kapablo zrak; malbona ~kapablo slabý zrak; ~maniero nazírání, náhled; ~organo orgán zraku, zrakový orgán; ~punkto hledisko; de / lau^ mia ~punkto z mého hlediska; ~otrato XXX (dlužní úpis); ~vergo (geodetická) výtyčka; antau^~i t předvídat; ek~i t uvidět, zahlédnout; ek~o zahlédnutí; c^e la unua ek~o při prvním spatření; el~o pohled, výhled; el~o al la maro výhled na moře; el~ig^i vyhlížet, vykukovat, vyčuhovat; inter~ig^i vidět se navzájem, potkat se > renkonto, rendevuo, intervjuo; lau^~e od vidění; koni iun lau^~e znát někoho od vidění; neantau^~ebla nepředvídatelný; neantau^~ita nepředvídaný; preter~i t přehlédnout, nevšimnout si; re~i t znovu vidět, setkat se; re~o viděná, setkání; g^is (la) re~o na viděnou, na shledanou; re~igi znovu ukázat; re~ig^i znovu se setkat; retro~ilo zpětné zrcátko > retrospegulo; sen~a neviditelný; sen~a flugado de aviadilo neviditelný let; tele~i t sledovat televizi; tele~o televize; tele~ilo televizor; tra~i t podívat se skrz, probodnout pohledem; tra~a, tra~ebla průhledný; unu~e jedním pohledem (přehlédnout); unua~e na první pohled; akre~a ostrozraký; bel~ejo rozhledna > belvedero, altano; klar~a jasnozřivý (politik); klar~ulo jasnovidec; nigra~ulo černohlíd, pesimista

video- předpona video-: ~amplifilo videozesilovač; ~aparato videoaparát; ~bendo videopáska; ~detektilo videopřehrávač; ~disko videokompakt; ~filmo videofilm; ~frekvencoj videofrekvence; ~kasedo videokazeta; ~registratoro videorekordér; ~signalo videosignál; ~tekniko videotechnika; ~teksto videotext; ~telefono videotelefon

vidv/o vdovec; pajla ~o slaměný vdovec; ~(in)a vdovský (pensio důchod); ~(in)eco vdovství; ~(in)ig^i ovdovět; ~ino vdova (post iu po někom)

Vien/o Vídeň; v~a vídeňský, ~a Kongreso Vídeňský kongres (1814-1815); v~aj valsoj vídeňské valčíky

vigl/a čilý, bdělý, čiperný; ~a trafiko rušný provoz; ~ado bdění; ~e esplori la situacion hbitě prozkoumat situaci; ~eco bdělost, čilost; ~i n bdít, být bdělý; ~igi oživit; ~ig^i ožít; mal~a otupělý, netečný; mal~e nečině, otupěle; pli~igi oživit, povzbudit; re~igi znovu oživit; re~ig^o obživnutí

vikari/o náb. vikář, církevní zástupce; paroh^a ~o (farní) vikář, hovor. kaplan; la ~o de Jesu-Kristo Kristův náměstek (papež)

viking/o viking > normano, pirato; ~a s^ipo vikingský člun

viktim/o oběť; homaj =oj al dioj lidské oběti bohům > oferaj^o; =o de kalumnioj oběť pomluv; oj de la milito oběti války; akcidenta ~o oběť nehody; esti ~o de být něčí obětí; ~igi obětovat

Viktori/o zeměp. Viktorie (australský stát)

vikun/o zool. vikuňa (Lama vicugna) > lamo, alpako; ~lano vikuní vlna

vil/o srst, chmýří, chumáč, chlupy, anat. chlup; intesta ~o střevní klk; ~a chlupatý, huňatý; ~eco chlupatost; ~(o)forma chomáčovitý; ~(o)hava chlupatý, pokrytý chlupy

vila/o vila; antau^urba ~o vila na předměstí; (en)urba ~o městská vila; ~okvartalo vilová čtvrt

vilag^/o vesnice, ves, dědina; ♦ pli facile estas perdi ~on ol akiri domon snažší je přijít o vesnici než vyhrát dům (v kartách); ~a vesnický; ~a belulino venkovská kráska; ~a dometo venkovská chalupa; ~a preg^ejo venkovský kostelík; ~ano vesničan; ~ego velká vesnice; ~estro (vesnický) starosta; ~eto vesnička, víska; inter~a mezi vesnicemi (např. cesta); lad~o chatrče bezdomovců na kraji města

Vilemstad/o zeměp. Willemstad (hl. město a přístav nizozemských Antil)

Vilkesland/o zeměp. Wilkesova země (území ve vých. Antarktidě)

Vilnius/o, Viln/o zeměp. Vilnjus, Vilnius (hl. město Litvy)

vimen/o, ~a saliko bot. vrba košíkářská (Salix viminalis); =aj^o košíkářský výrobek; =botelo demižón (opletený proutím); ~tegi t oplést proutím

Vinimal/o zeměp. Viminale (jeden ze sedmi římských pahorků)

vimpl/o = flagrubando trojúhelníková vlajka, korouhvička

vin/o víno > cidro, madejro, sakeo, c^ampano; ~o el malfrua rikolto víno z pozdní sklizně; barelo da ~o sud vína; blanka ~o bílé víno; bonkvalita ~o jakostní víno; brilanta ~o jiskrné víno; burgunda ~o burgundské víno; dolc^a ~o sladké víno; glaso da ~o sklenice vína; rejnlanda ~o rýnské víno; rug^a ~o červené víno; ♦ ~o, virino, tamburino víno, ženy a zpěv; akvon prediki kaj ~on trinki o vodě kázat a víno pít; ~a vinný; spirito ~a vinný líh; ~arbedo keř révy (= vito); ~barelo sud na víno; ~bera hroznový; ~bera acido kyselina hroznová; ~bero bobule hroznu; ~beraro hrozen (= grapolo); ~berg^ardeno vinice; ~berejo vinohrad; ~beristo vinař; ~berrikolto vinobraní; ~bersuko šťáva z hroznů; ~berujo vinná réva; ~botelo láhev na víno; ~ejo vinný sklep; ~farado výroba vína; ~fec^o vinná sedlina; ~glaso sklenice na víno; ~gustumado ochutnávka vín, košt; ~gustumisto koštéř; ~isto číšník ve vinárně; ~kelo vinný sklep; ~kelestro sklepník; ~kolora vínově zbarvený; ~komerco obchodování s vínem; ~lau^so révokaz; ~listo nabídka vín; ~makulo skvrna od vína; ~premejo lisovna vína; ~premilo lis na vína; ~produktado výroba vína; ~regiono vinný kraj; ~restoracio vinárna; ~rikolto, ~a festo vinobraní; ~rug^a vínově červený; ~speco druh vína; ~spertulo odborník na víno; ~tino káď na víno; ~trinkado popíjení vína; ~trinkanto piják vína; ~trinkejo vinárna; ~trinkemulo milovník vína; ~vendejo prodejna vín; ~vinagro vinný ocet; miel~o medovina > medo; pir~o hruškové víno; pom~o jablečné víno > cidro; sek~beroj rozinky > rosinoj; sek~bera sau^co omáčka z rozinek; spic~o kořeněné víno; s^au^m~o šumivé víno > c^ampano

vinagr/o kuch. ocet > acetato; ♦ havi ~on en la mieno tvářit se kysele; pli allogas kulero da mielo ol da ~o barelo lepší lžíce medu než sud octa; ~a octový, přen. kyselý; ~a humoro nakyslá nálada, ~a tono kyselý tón; ~i t ochutit / konzervovat octem; ~itaj kukumetoj naložené okurky; ~(ofar)isto výrobce octu; ~osau^co kyselá omáčka; ~ujo stolní nádobka na ocet

vincetoksik/o bot. tolita (Vincetoxicum); ~o oficina tolita lékařská (Vincetoxicum officinale)

vind/i t zavinout, zavázat, obvázat > c^irkau^volvi; ~i vunditan brakon ovázat zraněnou paži; ~i al iu la okulojn zavázat někomu oči; ~i bebon zavinout dítě; kadavro ~ita per tolaj^o mrtvola zavinutá do plátna; ~ig^i (za)vinout se; la vito ~ig^is c^e la frontono víno se pnulo podél štítu; la irvojeto ~ig^is almonte pěšina se vinula vzhůru do kopce > serpentumi, meandri; ~o obvaz, plen(k)a > bandag^o, vindotuko; ♦ teni iun en ~oj chovat někoho jako v bavlnce; li ne elrampis ankorau^ el la ~oj ještě se nevyhrabal z plínek (ještě mu teče mlíko po bradě); ~gamas^oj plenkové kamaše; ~infano kojenec; ~otuko (dětská) plenka; c^irkau^~i t ovinout dokola; el~ig^i vymotat se, vysvobodit se; el~ig^i el implikaj^oj dostat se z problémů

Vindoz/o počítače Windows; ♦ pomoj falas nur au^tune, ~o dum la tuta jaro jabka padají jen na podzim, Windows po celý rok

Vindhuk/o zeměp. Windhoek (hl. m. Namibie)

Vinic/o zeměp. Vinnica (ukrajinské město)

Vinipeg/o zeměp. Winnipeg (kanadské město)

vinjet/o polygr. viněta, nálepka (na začátku nebo na konci kapitoly nebo celé knihy); hist. ozdobná iniciála v rukopise s motivem hroznu nebo révy > etikedo, marko, slipo, inicialo, emblemo, blazono

vink/o bot. barvínek, brčál (Vinca); ~o granda barvínek větší (Vinca major); ~o malgranda barvínek menší ("brčál")

vinkt/o přezka, spon(k)a, svorka, nýtek, cvoček > nito; =i t spojit sponou, nýtkem aj.

vinkul/o svorka v textu > krampo, parentezo; mat. vztažná čára, pruh

vinolog/o vinař > enologo

vinologi/o vinařství > enologio

la unua parto de la litero V

la tria parto de la litero V

 reveno al la titolpag^o de la vortaro