panel 1 * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8 *
1
Akademie
esperanta má
za cíl chránit soulad jazyka esperanto s jeho základem vytvořeným Dr. L. L.
Zamenhofem a zabývat se jazykovými otázkami ve vztahu k esperantu.
Akademie má 44 členů (2004) z 24 států: Brazílie, Bulharsko, Čína, Finsko,
Francie, Chorvatsko, Indie, Island, Itálie, Izrael, Japonsko, Lucembursko,
Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rusko, Spojené státy,
Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie.
Akademii esperanta předcházel Jazykový výbor (Lingva komitato), který byl
ustaven při 1. světovém kongresu esperantistů (Boulogne-sur-Mer ve Francii) r.
1905. Úkolem jazykového výboru bylo bdít nad vývojem a jednotností jazyka. Dnes
nese název akademie.
2
Mezinárodní
akademe věd San Marino (AIS), založena 1983 se sídlem v San
Marinu a sekretariátem v Göttingenu (DE). Pořádá konference a kurzy ve spolupráci
se státními univerzitami. Dává přednost neutrálnímu jazyku esperanto.
Disertační práce požaduje dvojjazyčné: v esperantu a v jazyce autora.
Akademie AIS San Marino koncem srpna 2004 otevře novou univerzitu
v slovenském a maďarském Komárně s názvem
Libera Eŭropa Universitato
Kelemantia (LEUKAIS) se studijní náplní: mezinárodní a mezikulturní
komunikace. Univerzita bude mít 4 fakulty. Hlavními učebními jazyky bude
esperanto a němčina. Univerzitu povede rektorská trojice profesorů AIS: Eva
Poláková, Helmar Frank a Reinhard Selten (nositel Nobelovy ceny za ekonomiku).
3
Mezinárodní
akademie věd Comenius byla založena 32 vědci v roce 1986 v Kodani, nyní
má sídlo ve švédské univerzitní Uppsale. Má za cíl iniciovat, podporovat a
pomáhat při uskutečňování vědeckých výzkumných projektů a také reprezentovat
vědce, kteří používají mezinárodní jazyk esperanto.
„Akta Akademie Comenius“ vydalo Čínské esperantské vydavatelství v Pekingu
v roce 1992.
Znak Akademie Comenius pochází ze zdobené rukojeti vikingského meče (viz
nákres). Kruh představuje svět. Ustavující zasedání akademie přijalo znak ve
smyslu „Integro tutmonda“ (světová integrace) za svůj.
4
Mezinárodní
vědecký svaz esperantistů (ISAE) byl založen již r. 1907 s cílem
aplikovat a podporovat rozvoj mezinárodního jazyka v oblasti vědecké a
technické. Vydává časopis Scienca Revuo (Vědecká revue), v roce 2004 již
55. ročník.
Právě vyšla publikace:
INTERLINGVISTIKA
německého
autora Detleva Blankeho v českém překladu. Nakladatelství KAVA-PECH,
Dobřichovice 2004. 72 s.
V prodeji
zde (vrátnice),
představují desetitisíce knih
Bible,
Korán
Homérova
Ilias a Odyssea,
Vergiliův
mytologický epos Aeneis,
Aristofanova
komedie Plutos,
Eurípidés:
Bakchantky,
Plautus:
Rudens,
Sofokleova
tragedie Oidipús král,
Ezopovy
bajky,
Batrachomyomachiá
(Žabomyší válka),
Erasmus
Rotterdamský: Chvála pošetilosti,
Bhagavad-Gita (překlad ze sanskrtu F.
V. Lorenc).
Z italštiny:
Dante: Božská komedie.
Manzoni: Snoubenci
Vega: Dům u mišpule
Macchiavelli: Vladař
Amicis: Srdce
Eco: Hledání dokonalého jazyka
Z angličtiny:
Shakespeare:
Hamlet, Zkrocení zlé ženy, Jak se vám líbí, Bouře, Sonety,
Byron:
Nebe a země, Kain, Manfréd,
Macaulay:
Horatius,
Dickens:
Vánoční zvony, Klub Pickwickův,
Wisemann:
Fabiola,
Poe: Novely.
Tolkien: Hobitt, Pán prstenů
Z francouštiny:
Starofrancouzský
epos Píseň o Rolandovi,
Baudelaire:
Květy zla, Malé básně v próze (Pařížský splín),
Beaumarchais:
Figarova svatba, Lazebník Sevillský,
Hugo:
Angelo, Tyran z Padovy, Hernani,
Chateaubriand:
Poslední Abencerage,
Lesage:
Příběhy Gila Blase,
Molière:
Lakomec, Don Juan, Manželem proti své vůli,
Musset:
Páni Vítr a déšť a jiné povídky,
Racine:
Esther, Athalie,
Vian:
Pěna dní,
Wilde:
Salome, Balada o žaláři v Readingu, Důležitost věrnosti,
Balzac: Firma u pálkující kočky, Žertovné
povídky
Maupassant: povídky
Z němčiny:
Goethe:
Faust, Sourozenci, Ifigenie v Tauridě, Utrpení mladého Werthera aj.,
Schiller:
Loupžníci, Vilém Tell, Synovec jako strýček,
Grillparzer:
Klášter v Sandoměři,
Heine:
Obrazy z cest.
May:
Osvobození
Ende:
Nekonečný příběh
Grass:
Plechový bubínek
Brecht:
Třígrošový román
Puškin:
Boris Godunov, Evžen Oněgin, Kamenný most, Sněžná vánice aj.,
Lermontov:
Démon, Princezna Marie, Ašik Kerib, Nové básně, Kavkazské povídky
Tolstoj:
Vzkříšení, Smrt Ivana Iljiče, Ivan Hlupák, povídky a pojednání,
Gogol:
Revizor, Podobizna, Mrtvé duše
z Gorkého
různé povídky,
Andrejev:
Červený smích, Ben Tovit,
z Čechova
novely a povídky,
Turgeněv:
Otcové a děti, První láska, Básně v próze, Fantomy,
Bulgakov: Mistr a Markéta.
Dostojevskij: Zločin a trest, Bílé noci
Z polštiny:
Słowacki:
Mazepa, Ve Švýcařích, Otec malomocných,
ze
Sienkiewicze povídky,
Mickiewicz:
Pan Tadeáš,
Prus:
Farao,
Orzeszkowa: Přerušená píseň, Marta.
Sienkiewicz: Quo vadis, Pouští a
pralesem
Z maďarštiny:
Frigyes
Karinthy: Cesta do Faremida, Kapilárie.
Imre
Madách: Tragédie člověka.
Z norštiny:
Ibsen: Přízraky (Strašidla), Domov
loutek (Nora), Peer Gynt, Brand.
Z dánštiny:
Andersenovy
pohádky.
atd.
Ze švédštiny
Lagerlöf:
Gösta Berling, Generálův prsten, Betlémské děti, Nils Holgerson, Poklad pana
Arna
Lindgren:
Pipi Dlouhá Punčocha, Ronja, dcera loupežníka, Bratři Lví srdce, Mio, můj Mio,
Emil Neplecha
Bengtsson:
Zrzavý Orm
Z čínštiny
Pu Songling: Podivuhodné
příběhy
Cchao Süe-Čchin: Sen v Červeném
domě
Lusin: Povídky, Příběh pana
Aq
Ze španělštiny
Cervantes: Don Quijote
Márquez: Sto roků samoty
Baroja: Strom vědění
Gallegos: Doňa Barbara
|
|
|
Absolon,
Karel: Moravia karsto (Moravský kras). Brno 1921 |
|
Arbes,
Jakub: Rakontoj (Povídky). Jevíčko 1908 |
|
Bass,
Eduard: Forlasita (Opuštěná). Brno 1938 |
|
Batěk,
Alexandr: Instruo por gejunuloj pri la seksvivo (Výuka mládeže |
|
Bezruč,
Petr: Sileziaj kantoj (Slezské písně).Michálkovice 1927, |
|
Božena
Němcová – malgranda monografio. Praha 1963 |
|
Brno.
Ekspozicio de l’samtempa kulturo en Ĉeĥoslovakio (Výstava |
|
Ĉeĥoslovaka
antologio (Československá antologie). Budapešť 1935 |
|
Císař,
Jaroslav: La unua prezidanto de Ĉeĥoslovaka espubliko (První |
|
Čapek,
Karel: La blanka malsano (Bílá nemoc). Přerov 1938 |
|
Čapek,
Karel: Libro de apokrifoj (Kniha apokryfů). Praha 1970 |
|
Čapek,
Karel: Milito kontraŭ salamandroj (Válka s mloky). Praha 1994 |
|
Čapek,
Karel: R.U.R. Olomouc 1926 |
|
Čapek,
Karel: Rakontoj el la unua poŝo kaj rakontoj el la dua poŝo |
|
Čapek,
Karel: Skizoj pri Nederlando (Obrázky z Holandska). Amsterdam |
|
Čapek,
Karel: Ŝtelita kakto (Ukradený kaktus). Praha 1930 |
|
Čapek-Chod, Karel Matěj: Noveloj
(Novely). Olomouc 1934 |
|
Den,
Petr: Kiel fariĝi kreanto facile kaj rapide (Tvůrcem snadno a rychle). |
|
Erben,
Karel Jaromír: Bukedo de ĉeĥaj naciaj mitoj (Kytice z pověstí |
|
Foglar:
Hoši od Bobří řeky Fučík,
Julius: Riporto skribita en la pendumila maŝo (Reportáž psaná na |
|
Halas,
František: Nia sinjorino Božena Němcvá (Naše paní Božena |
|
Hašek,
Jaroslav: La travivaĵoj de la brava soldato Švejk dum la mondmi- |
|
Hašek,
Jaroslav: Ne nur soldato Švejk (Nejen voják Švejk), výběr |
|
Havel,
Václav: Aŭdienco (Audience). Dobřichovice |
|
Havlíček
Borovský, Karel: La bapto de caro Vladimir (Křest svatého |
|
Herben,
Jan: Malriĉa knabo, kiu gloriĝis (Chudý chlapec, který se |
|
Herrmann,
Ignát: Fokso-Nukso (Foxl Voříšek). Olomouc 1932 |
|
Karel
IV.: La propra bibliografio de LKarolo la Kvara (Vlastní životopis |
|
Kavka,
Franz: Sonĝo kaj aliaj rakontoj (Sen a jiné povídky). Dobřichovice |
|
Kožík,
František: Lumo en tenebroj (Světlo v temnotách). Praha 1992 |
|
Mahen,
Jiří: La koboldo Ondra (Skřítek Ondra). Olomouc 1921 |
|
Machar,
Josef Svatopluk: Benedek. Prostějov 1913 |
|
Majerová,
Marie: Urbo sub signo de fajro (Město ve znamení ohně). |
|
Němcová,
Božena: Avineto (Babička). Příloha časop., Praha 1909-1921 |
|
Nesvadba,
Josef: La perdita vizaĝo (Ztracená tvář), výběr povídek. |
|
Novák,
Arne: Ĉeĥa literaturo laŭ la birdperspektivo (Česká literatura
|
|
Novák,
Jan: Jan Amos Komenský. Praha 1921 |
|
Otčenášek,
Jan: Romeo, Julieta kaj la tenebro (Romeo, Julie a tma). |
|
Procházková,
Markéta: Sur la sojlo de la amo (Na prahu lásky). |
|
Seifert,
Jaroslav: Panjo (Maminka), Ljubljana 1955 |
|
Sumín,
Petr: Genutrantoj (Živitelé). Olomouc 1933 |
|
Svobodová,
Růžena: Maryčka danculino (Maryčka tanečnice). Olomouc |
|
Vavrečka
(Vavris), Hugo: Sherlock Holmes en servo de la hispana trono |
|
Vladyka,
Ladislav: Mi en li (Já v něm). Olomouc 1927 |
|
Vrba,
Jan: Homo de Dio (Boží člověk). Olomouc 1936 |
|
Vrchlický,
Jaroslav: Nokto en Karlův Týn (Noc na Karlštějně). Praha |
|
Welzl,
Jan: Tridek jarojn en la ora nordo (Třicet let na zlatém severu). |
|
Werner,
Vilém: Homoj sur flosglacio (Lidé na kře). Olomouc 1936 |
|
Wolker,
Jiří: Balado pri okuloj de l’hejtisto (Balada o očích topičových). |
Zvláštní čísla literárních časopisů byla věnována
české literatuře ve Finsku (1925), v Maďarsku (1932), v Číně (1950),
Jugoslávii (1958)
Ukázka:
Jugoslávský esperantský časopis LA SUDA STELO (Jižní hvězda) z roku 1958
seznamuje čtenáře s českými literáty (Aškenázy,
K. J. Beneš, Bezruč, Biebl, J. a K. Čapek, Florian, Frýd, Hrubín, Jariš,
Kainar, Kohout, M. V. Kratochvíl, M. Kundera, Majerová, Marek, Mareš,
Mikulášek, Neff, Nezval, Očenášek, Olbracht, Petiška, Pilař, Pluhař, Pujmanová,
Seifert, Skácel, Sova, Stehlík, Šotola, Trýb, Urbánková, Vančura, Wolker,
Závada), také s českou esperantskou básnířkou Eli Urbanovou, a
s výtvarníky prostřednictvím reprodukcí děl J. Čapka,
J.
Kubíčka, B. Kubišty, P. Simona a K. Svolinskeho.
V překladu
čekají na vydání desítky, možná stovky překladů významných děl z české
literatury.
V současnosti
vysílají v esperantu mezinárodní stanice: Radio Polonia, Radio Havana, RAI
Internacia (Itálie), Radio Vatikán, Korea Esperanto-Radio (internet).
Místní
stanice: Rádio CBN Clube de Sorocaba (Brazílie), Radio Kanalsud (Francie,
Toulouse), Radio Libertaire (Francie, Paříž), Radio Anda Interior (Kanárské
ostrovy), Radio Rio de Janeiro (Brazílie), Radio 3.ZZZ (Austrálie), Radio
Västerås (Švédsko).
Informace
o vysílání podává organizace „Přátelé esperantského vysílání:
http://osiek.org/aera.
První na světě uskutečnil proslov v esperantu na vlnách
Československého rozhlasu Dr. Augustin Pytlík v roce 1923.
Od r. 1932
bylo světově proslulé Rádio Brno – Radiojournal, které kromě zpráv vysílalo kulturní
pořady s mimořádným ohlasem z celého světa. Stanice byla nazývána
„Verda Stacio“ (Zelená stanice). V r. 1937 byly některé pořady z Brna
přejímány i cizími stanicemi, např. Lyon PTT, Kaunas, Klajpeda (opera Hubička
B. Smetany). O působení Karla Högera ve „Verda Stacio“ se můžeme dočíst
v knize: „Faustovské srdce Karla Högera“ autorů Evy Högerové, Ljuby
Klosové a Vladimíra Justla (Praha, Mladá fronta 1994). Citujeme úryvek:
Karel Höger působil v esperantských pořadech
v brněnském Radiojournalu, svého času nejpopulárnější stanici mezi
esperantisty z celého světa, nazývané Verda Stacio. Vysílala pořady
umělecky hodnotné a s profesionálními herci. V esperantu byly
vysílány Čapkova „Bílá nemoc“, O’Neillova „Farma pod jilmy“, operety, různé
skeče a kabarety, které psal a režíroval Dr. František Kožík. V esperantu
byla vysílána celá Prodaná nevěsta, která měla ohromnou odezvu – psali
esperantisté ze všech končin světa, z Afriky, Asie i Grónska.
O esperantu např. Karel Höger řekl: „Jako herec
dobře vím, že je možno esperantsky vyjádřit všechny emoce, všechny citové
polohy, počínaje četbou konče hrou,
dramaty nebo konverzačkami. A esperantské písně, songy a miniopery by jistě šly
kolem světa. A našlo by se i hodně herců, našich následovníků.“
„Když jsem byl před lety
v Bulharsku, viděl jsem, že pokladník na pláži má na klopě kabátu zelenou
esperantskou hvězdičku. Oslovil jsem ho esperantsky. Měl takovou radost, že mne
pak pouštěl na pláž zadarmo.“
Po
r. 1945 kulturní pořady v esperantu převzala Praha. V esperantu
vysílaly také české a slovenské regionální stanice: Bratialava, Ostrava, Hradec
Králové, Ústí nad Labem, České Budějovice.
Podle statistiky T. Kiliana (Třebíč,
Radiojournal Brno) do konce roku 1935 bylo 40 státními rozhlasovými stanicemi
odvysíláno 22 233 pořadů v esperantu (Německo 5850, Francie 3062, SSSR
2623 atd., ČSR 375).
Fotografie
z vysíláni VERDA STACIO
FOTO
1:
Aktéři
posledního amatérského hodinového vysílání VERDA STACIO v esperantu
z Brna, s názvem „Morava“, dne 6.6.1933. Účinkující zleva: Zdeňka
Trdá, Vladimír Konupka, Jiří V. Šamla, Josef Smečka, Marie Strejčková, MUDr.
Bedřich Freund, Richard Chlup.
FOTO
2:
Členové
skupiny TRAKT (Teatro kaj radio-aktoroj) v rámci VERDA STACIO (Zelené
stanice) brněnské stanice Československého rozhlasu. TRAKT byl založen
v říjnu 1933, první akcí byl intenzivní kurz espetanta.
Na
snímku zleva: Antonín Klimeš, Anděla Novotná, Vladimír Leraus, Karel Höger
(nahoře), Karel Urbánek (předseda TRAKTU), Konstantin Mátl, Zdeňka Švabíková,
Antonín Fiala, Zdeňka Trdá, Jiří V. Šamla (tajemník TRAKTU), Dr. František
Kožík, Josef Bezdíček.
FOTO
3:
VERDA
STACIO. Záběr z vysílání Nedbalovy Polské krve v esperantu
z Brna dne 11.3.1936. Účinkující: Antonín Fiala, Dalibor Chalupa, Antonín
Klimeš, Lída Klimešová, Vladimír Leraus, Konstantin Mátl, František Šlégr,
Zdeňka Švabíková, Karel Urbánek, Jiří Válek, Josef Válka, hlasatelka Vlasta
Stolejdová, režisér Josef Bezdíček, orchestr a sbor brněnského rozhlasu za
řízení Břetislava Bakaly.
FOTO
4:
VERDA
STACIO. Nizozemské esperantistky ve vysílání brněnského rozhlasu. Vlevo Jiří V.
Šamla, uprostřed Marie Strejčková (jazykový expert vysílání VERDA STACIO),
vpravo Jan Plichta.
FOTO
5:
VERDA
STACIO v Praze 1948-1950. Po válce se řada brněnských herců přestěhovala do Prahy (Bezdíček, Höger, Chalupa, manželé
Klimešovi, Kožík, Leraus, Švabíková) a spolu s dalšími pokračovali ve
vysílání uměleckých pořadů v esperantu, m.j. oper V studni (Vilém Blodek), Prodaná
nevěsta (Bedřich Smetana), Rusalka
(Antonín Dvořík).
Na
snímku z 28.2.1948 sedící zleva: Václav Piskáček, ? Semerák, Zdeňka Švabíková,
Karel Höger, Lída Klimešová, Jarmila Vacková; stojící zleva: František Ludman,
Miloš Nývlt, Jan Valeš, Antonín Slanina, Václav Lorenc, ? Semerák, Antonín Klimeš,
Josef Bezdíček.
panel 1 * panel 2 * panel 3 * panel 4 * panel 5 * panel 6 * panel 7 * panel 8