reveno al la titolpag^o de la vortaro

*z, Z 28. písmeno esp. abecedy 1. znak tvaru Z: Z-fero železo profilu Z; 2 zkratka Zamenhofa; 3 třetí neznámá v algebře; ~o zet (název hlásky): de A g^is Z od A do Z > alfa, omega

zabajon/o kuch. sladká poleva, vinný pěnivý krém

zabon/o XXX (keřík)

Zadig/o lit. Zadig m (Voltairův hrdina)

Zagreb/o zeměp. Záhřeb m (hlavní město Chorvatska, 15°59´É, 45°49´N)

Zagruz/o zeměp. XXX

zair/o měna zair (1 zair = 100 makuta)

Zair/o = Kongio zeměp. Kongo; ~ io = Kongio, Orienta Kongolo Zair m (dř. Kongo); ~a zairský; ~ano Zaiřan; ~anino Zaiřanka

Zakh^e/o, Zah^e/o XXX (mužské jméno)

Zakint/o zeměp. Zakynthos (ostrov i hl. město, 20°45´E, 37°50´N)

Zajd/o XXX (mužské jméno)

zakusk/o = antau^mang^aj^o ruský předkrm

zamb/o zambo (míšenec černocha s Indiánkou nebo mulatkou)

Zambez/o zeměp. Zambezi (řeka, 36°35´E, 18°47´S)

Zambi/o zeměp. Zambie f (stát, 29°E, 15°S) (dříve Norda Rodezio); ~a zambijský; ~ano Zambijan; ~anino Zambijanka

Zamboang/o Zamboanga (filipínský přístav)

Zamenhof (Lazaro Ludoviko) Zamenhof, Lazar Ludvík (rusko-polský Žid, oční lékař, tvůrce esperanta, 1859-1917); ~a zamenhofský: ~a esprimo zamenhofský výraz; ~ano stoupenec Zamenhofova úzu esperanta; ~eco zamenhofost f, zamenhofství n (pocházející od Zamenhofa nebo odpovídající jeho duchu): signi per steleto la ~econ de la vortoj označovat hvězdičkou zamenhofost slov; ~ido následovník Zamenhofa; ~ismo zamenhofizmus m (výraz nebo stylistický rys Zamenofa)

zamindar/o indický statkář

Zamor/o Zamora (španělské město)

zang/o = tibetano Tibeťan

Zanzibar/o zeměp. Zanzibar m (ostrov, 39°12´E, 6°10´S); ~a zanzibarský; ~ano Zanzibařan

zap/i n přepínat TV kanály

Zaporog/o Záporožec m

Zaporoj^/o zeměp. Záporoží n (ukrajinské město)

Zaragoz/o zeměp. Zaragoza f (město, 0°51´W, 41°39´S)

zazruel/o hud. zazruela (španělská píseň nebo drama)

ze/o 2 bot. kukuřice (Zea); ~o maiza kukuřice setá (Zea mays)

Zebede/o Zebedeus (galilejský rybář, manžel Salome, otec apoštolů Jakuba a Jana)

*zebr/o zool. zebra (Equus zebra); ~ino zebří klisna; ~oparulino pták XXX (Mniotilta varia); ~ostria pasejo, dopr. zebra, přechod pro chodce

Zebulon, Zebulun Zabulón (Jákobův syn)

Zedaron/o hvězd. Zedaron

zefir/o 2 text. zefír. ~ lano zefírová příze

Zefir/o mytol. Zefýr (bůh mírného západního větru)

zekin/o 1 hist. zecchino, zechina (zlatý peníz). 2 ozdoba ve formě mince

Zeland/o zeměp. Zéland (holandská provincie, 4°E, 51°30´N). Nov-Zelando Nový Zéland (souostroví, 174°47´E, 41°17´S)

zelot/o^Z 1 hist. zelóta 2 náb. i přen. fanatik; > fanatika 3 sport. fanoušek; ~eco, ~ismo zelotismus, fanatismus

zen/o náb. zen, zenový buddhizmus, zen-buddhizmus (jeden z čínskojaponských směrů buddhizmu); ~-budhismo zenbudhismus > g^aino

zenan/o 1 zenana (ženská část domu v Indii a Íránu) > haremo 2 text. lehká tkanina (na ženské šaty)

*zenit/o 1 hvězd. zenit, nadhlavník, vrchol: la tagmeza suno fajre brulis de l’ ~o polední slunce ohnivě sálalo přímo nad hlavou > nadiro 2 přen. vrchol, nejvyšší stupeň: lia famo estas c^e la ~o je na vrcholu slávy; la entuziasmo atingis la ~on^B nadšení dosáhlo vrcholu > kulmino, apogeo, egeco, paroksismo; ~a zenitový; ~a distanco hvězd. zenitová vzdálenost; ~teleskopo zenitový teleskop; ~a stelo zenitová hvězda

Zenobi/a XXX (ženské jméno)

Zenon/o Zénón (starořecké mužské jméno); ~o de Elajo Zénón z Eleje (řecký filozof, 490-430 př. n.l.); ~ismo zenonismus > stoikismo

ZEO-j = Zamenhof/Esperanto-objektoj (ulice, náměstí, pomníky, astronomické objekty pojmenované po esperantu nebo jeho tvůrci)

zepelin/o let. zepelín, vzducholoď

zeta jméno řeckého písmene (d)zéta > . ceta, dzeta

zeu^gm/o jaz. zeugma (stylistická figura, při které je druhé sloveso nevyjádřeno: s uplakanýma očima a srdcem = utrápeným; člověka jsem neviděl, jen hlas = jsem slyšel)

Zeu^ksis/o Zeuxis (řecký malíř, 464-398 př.n.l.)

Zeu^s/o^Z mytol. Zeus (vládce řeckých bohů) > Jupitero

*zibel/o zool. sobol (Martes zibellina): pli bone propra kia ajn felo, ol ia malpropra, ec^ de ~o! lepší jakákoliv vlastní kůže než cizí, byť sobolí > mustelo; ~a sobolí; ~aj^o, ~a pelto sobolí kožešina: c^u? demandis la virino en la atlasaj^oj kaj ~aj^oj^Z vážně? zeptala se žena v atlasu a sobolině^Z

zigen/o 1 zool. vřetenuška (Zygaena)

zigom/o = vangosto anat. kost jařmová, lícní (os zygomaticum); elstaraj ~oj vystouplé lícní kosti; ~a zygomatický, lícní, jařmový; ~a muskolo lícní sval (Muscuslus zygomaticus)

zigot/o biol. zygota, buňka vzniklá spojením jamek > embrio

zigurat/o hist. arch. zikkurat: ~o de Babilonio věž babylónská

zigzag¹o klikatá čára, klikyhák: la ~oj de fulmo, de montara pado, de tranc^eoj en fortikaĺo > sinuo, meandro, serpentumo; ~a klikatý: ~a vojo de velboato; ~a linio klikatá čára; ~e klikatě: ~e grimpanta vojo cesta vinoucí se klikatě vzhůru; li kuris ~e, por eviti la pafojn kličkoval, aby se vyhnul střelám; la fajraj fulmoj ~e sin j^etadis en s^au^mantan maron^Z; ~i n 1 klikatit se 2 přen. potácet se, vrávorat, kličkovat, šněrovat si to: ebriulo ~as, ne lia au^to ; ~-ornamaj^o arch. XXX; ~-steboj XXX

zim/o chem. kvasnice, droždí

Zimbabv/o zeměp. Zimbabwe (nové jméno Jižní Rhodesie od r. 1980)

zimoz/o 1 chem. zymóza, kvašení; 2 lék. infekce, onemocnění

*zingibr/o bot. zázvor, zázvorovník (ZingiberAdans); oficina ~o zázvorovník lékařský (Zingiber officinalis Rosc.) > galango; ~i t okořenit zázvorem; ~acoj XXX (Zingiberaceae)

zini/o bot. cinie, ostálka (Zinnia Jacq.); ordinara ~o (Zinnia elegans Jacq.); eleganta ~o ostálka sličná (Zinnia elegans)

zinjatrop/o, zinj^atrop/o antropologie pračlověk zinjatrop (Zinjanthropus, Paranthropus)

*zink/o chem. zinek (Zn, atomnumero 30, atompezo 65,38); ~a zinkový: ~a tegaj^o zinková povrchová ochrana; ~a baterielemento zinkový článek baterie; ~a (du)klorido (ZnCl₂) chlorid zinečnatý; ~a sulfato síran zinečnatý; ~aj kombinaj^oj sloučeniny zinku; ~i t pozinkovat (= tegi per ~o); ~ado (po)zinkování; ~isto výrobce zinkových předmětů, především desek; ~oblanko běloba zinková (ZnO); ~oblendo zinkové blejno (ZnS); ~ogravuro zinkografie, rytina do zinkové desky; ~ogravuristo zinkograf, rytec; ~lado zinkový plech; ~ospato kalamín uhličitý (ZnCO₃) (= kalamino)

zinkat/o chem. ziničitan (H₂ZnO₂)

Zinov/o Zinověj (ruské jméno)

zinzolin/a = violrug^a fialově červený

zirkoni/o chem. zirkoniium (Zr, atomnumero 40, atompezo 91,2); ~a zirkoničitý, zirkonnatý; ~a duoksido kysličník zirkoničitý (ZrO₂)

Zit/a Zita (ženské jméno)

Ziv druhý měsíc starověkého židovského kalendáře

zo/- vědecká přípona s významem živočich: protozoo, sporozoo, spermatozoo, zoosporo

Zo/a Zoa (řecké ženské jméno, překlad hebrejské Evy)

zodiak¹o hvězd. zodiak, zvěrokruh, zvířetník > Amforo, Fis^oj, G^emeloj, Kankro, Kaprikorno, Leono, Pesilo, Sagitario, Skorpio, S^afo, Tau^ro, Virgo; ~a zodiakální, zvířetníkový: zodiaka lumo zvířetníkové světlo

Zohar/o Zohar (učebnice kabalistiky ze 14. stol. v aramejštině)

Zoil/o (řecký sofista, zlomyslně napadající Homéra, 4. stol. př.n.l.)

zom/i 1 n let. prudce vzlétnout, odpoutat se od země; ~o kolmý vzlet

zom/i 2 film vzdalovat nebo přibližovat obraz díky speciálnímu objektivu bez pohybu kamery; ~o 1 trik vzdalování nebo přibližování obrazu; 2 objektiv pro provádění tohoto triku (též ~objektivo)

Zomb/o zeměp. Zomba (město v africké Malawi)

*zon/o 1 opasek, řemen > rimeno, bendo, strio, rubando; ~o de c^asteco pás cudnosti; buko de ~o přeska opasku; leda ~o kožený opasek; plektita ~o pletený opasek;  ledan ~on li havas c^irkau^ siaj lumboj^X; g^i ne dormos, ne liberig^os de la ~o de g^ia lumbo^X; glavoj kune kun la apartenaĺoj, kiel ekzemple ~oj, portiloj kaj tiel plu^Z; atlasa tuniko kun silka ~o; la tranc^ilon s^i eltiris el sia ~o^Z; buki sian ~on zapnout si opasek; (f) malligi la ~on de virgulino zbavit pannu nevinnosti 2 pás (střed těla, kde se nosí opasek): frapo sub la ~o přen. rána pod pás; eniri en la akvon g^is la ~o vstoupit do vody po pás; nuda g^is la ~o do pasu nahý, nahý do půl těla 3 pás (vše, co obklopuje jako opasek): fortikigita urbo kun ~o el fuortoj; ~o da s^tonegoj fermis la horizonton; levig^is la luno kun ia ~o el nebulo 4 zeměp. pásmo: la glaciaj, la mezvarmaj, la topikaj zonoj ledová, mírná, tropiská pásma 5 zóna, okruh: námoř. kalma ~o zóna bezvětří, mezvarma ~o mírné pásmo; polusa ~o polární pásmo , voj. lima ~o hraniční pásmo, práv. la kvar ~oj en Berlino, obch. Kanado estas en la ~o de influo de Usono; la diversaj ~oj de salajro, bot. la ~o de la folidau^raj arboj, de la arbustoj (podle výšky hor), radiofonie muta ~o hluché pásmo (kde nelze chytit signál); dopr. la blua ~o zóna s omezenou dobou parkování; ~o de alterig^o přistávací zóna; ~o de influo oblast vlivu; ~o de trankviligita trafiko pěší zóna; akvohava ~o zeměp. zóna vodních zdrojů; aluvia ~o náplavová zóna; ekonomia ~o zóna hospodářského vlivu; fajros^irma ~o bezpečnostní zóna proti ohni, protipožární ochranný pás; ~o de trakforkoj zóna výhybek; 6 anat. zóna (souhrn kostí jedné úrovně): pelva ~o, skapola ~o 7 farmacie = zostero; ~a 1 pásmový: la ~a vegetaĺaro, impostalteco 2 mající opasek: ~a pluvmantelo pláštěnka s opaskem; ~i t 1 opásat: ~i sin per glavo; ~i siajn lumbojn^X; ~u vin per sakoj^X; ~ita per bataliloj^Z; la knabo estis ~ita per lina efodo^X; (f) Dio ~is min per g^ojo^X 2 lemovat, obepínat: montoj, neg^aj suproj ~antaj la horizonton hory, zasněžené vrcholky lemující obzor 3 připevnit opaskem: ~i glavon^X opásat se mečem; ~i la sabron al sia flanko^Z připásat si šavli k boku; la glavo estis ~ita c^irkau^ la femuro, ne c^irkau^ la lumbo^X meč byl připoután ke stehnu, ne k pasu; ~ego chomout; ~bendo textilní pásek; ~buko přezka; ~erupcio lék. (= zostro, zostero) afekce (Herpes zoster); ~ornamaj^o ozdoba opasku; hor~o hodinové pásmo: c^iu hor~o estas 15° au^ 1 horon larg^a; la hor~o 0 komencig^as c^e Grenvic^o, etendig^anta 7°30´ okcidenten kaj 7°30´ orienten; j^artel~o podvazkový pás (na upevnění punčoch); krur~o podvazek (ozdoba): ordeno de la krur~o podvazkový řád; led~o kožený řemen, opasek; mam~o podprsenka > cico; sav~o záchranný pás; sel~o sedlový řemen; ter~o zeměp. zóna; inter~a mezipásmový; kun~a opatřený opaskem (např. plášť); sen~igi odpásat; sub~a bato rána pod pás (= profund-bato)

zoni/o kuch. japonský rýžový koláč

zonul/o anat. zonula, proužek; ciliara ~o ciliární zonula (zonula ciliaris)

zoofit/o zool. zoofyt, živočich podobný rostlině (Zoophyta); ~a zoofytický

zooform/a mající tvar zvířat: la ~aj dioj de la antikva Egiptujo; la ~aj dioj ekzistis en multaj antikvaj religioj kaj estas eble restaĺo el la totemismo

zoogeni/o zoogenie, vývoj zvířat; ~a pocházející ze zvířete

zoogeografi/o zoogeografie, zeměpisné rozšíření zvířat

zoolatri/o náb. zoolatrie, uctívání zvířat; ~a zoolatrický, kultovní ve vztahu ke zvířatům

zoolit/o paleontologie zoolit, živočišná fosilie, zkamenělé zvíře

zoolog/o zoolog; ~ino zooložka

zoomorf/a zvířecího tvaru = zooforma

zooplankton/o biol. zooplankton, živočišný plankton

zooplasm/o biol. zvířecí plasma

zoopsikologi/o zoopsychologie, nauka o chování zvířat

zoospor/o biol. zoospora, nepohlavní spora s bičíkem, rejdivý výtrus

zoosterol/o chem. zoosterol, živočišný sterol

zooteknik/o zootechnika, živočišná výroba; ~a zootechnický; ~isto zootechnik; ~istino zootechnička

zootomi/o zootomie, anatomie živočichů

*zorg/i 1 n starat se, pečovat, hájit, dbát o něčí dobro (pri iu o někoho): li bone ~is pri sia familio; mi ~as pri s^i tiel, kiel mi ~as pri mi mem, sed s^i mem tute ne ~as pri si, kaj tute sin ne gardas^Z; pli ~as unu patrino pri dek infanoj, ol dek infanoj pri unu patrino^Z; ~u pri vi kaj nenion pli^Z; ni eniris en la hotelon, por rigardi, c^u la traveturantoj estas bone ~ataj^Z; se nur pri ili estas ~ite, c^ion ceteran oni ne bezonas timi^Z; pri ni estas kompreneble pli bone ~ite, ol pri ceteraj kreitaj^oj^Z; mi ~as pri vi starám se o tebe > pririgardi, flegi, varti 2 n starat se (o pořádek): la celo de nia gazeto estas ~i pri la vastigado de la lingvo^Z; Dio, kiu ~as pri justeco por orfo kaj vidvino^X; pri bona digesto c^iuj videble tre ~is?; por sia vivteno li povas jam mem ~i^Z; mi ~is pri tio, ke la neg^o ilin kovru; ~u, ke la reg^o ricevu la leterojn^Z; ~i, ke la elektitoj estu homoj prudentaj^Z; estis malavare ~ita pri c^iu societa bezono; > okupig^i 3 starat se, obávat se: havu la bonecon ne ~i, li atendos!^Z; la malsato, pri kiu vi ~as, persekutos vin^X; ric^a ~as pri c^ampano, malric^a pri pano^Z; arbo, plantita c^e akvo, en tempo de sekeco ne ~as^X; lingvo natura tute ne bezonas ~i pri facileco^Z 4 starat se, splnit (úkol): antau^ c^io ~u oficon, plezuro atendos sian vicon^Z; ~u vian metion, kaj ne miksu vin en alian^Z; ~u vivon vian kaj lasu vivi alian^Z; faru vian aferon, Dio ~os ceteron; mi ~as oficon pečuji o úřad, konám své povinnosti v úřadě; ~o 1 starost, péče: nenio povas anstatau^i la patrinajn ~ojn^B; akcepti infanon sub sian ~on^B; kaj ~on pri la plu kaj pli ni lasas jam al Dio^Z 2 starost, obava: tio kau^zis al s^i zorgojn kaj afliktojn^Z; finon de c^iuj ~oj!^Z; ho pezaj ~oj premas mian bruston^Z; de ~oj, ne de jaroj blankig^as la haroj^Z; rusto mang^as la feron kaj ~o la homon^Z; c^iu morgau^ havas sian ~on^Z; malpli da havo, malpli da ~oj^Z; mang^u vian panon kun tremo, trinku vian akvon kun c^agreno kaj ~oj^X; se oni ne havas ~ojn pro pano, oni tiam faras al si ~ojn de amo > klopodo; ~a pečlivý, starostlivý: morojn li plenumadis kun tre ~a konscienco^Z; ~a esploro^B; sub la ~a esploro de pastroj^B; ~e 1 pečlivě, starostlivě: ~e korekti la preserarojn; li estis c^iam tre ~e vestita; 2 péčí někoho: ~e de iu (petante tiun ~i pri); letero adresita al s-ro N. ~e de s-ro Z; ~ado starání se, péče: ~ado de iu pri iu au^ io; homoj, kiuj prenos sur sin la tutan ~adon kaj respondecon pri la kongreso^Z; kulpigi malbonan ~adon^Z svést vinu na špatné zacházení; ~anto pečovatel; ~ato chovanec, svěřenec; ~ataro svěřenci: la ~ataro de paroh^estro farářovy ovečky; ~ema starostlivý: ~ema servistino; ~em(ec)o starostlivost: per bonordo kaj ~emeco ni meritu la atenton de la supra estraro^Z; ~igi dělat někomu starosti: kiuj estas la viroj, kiuj tiom vin ~igas?^Z co je to za muže, kteří ti dělají tolik starostí?; ~iga dělající starosti, varovný: tio c^i estas ~iga simptomo to je zastrašující příznak; ~oplena starostlivý, plný starostí; antau^~i t dělat si předem starosti, obávat se, předcházet; antau^~a preventivní; mal~i t zanedbávat, opomíjet: mal~i sian sanon, profesion, devon, siajn aferojn, amikojn zanedbávat své zdraví, svou profesi, svou povinnost, své záležitosti, své přátele; mi ne mal~os atente ekzameni tiun proponon neopomenu pozorně prozkoumat tento návrh > neglekti, preterlasi; mal~itoj opuštěné děti; mal~ema nedbalý; mal~emo nedbalost; pri~i t pečovat, opatrovat: pri~i malsanulon, řardenon > varti, flegi; pri~ado péče, opatrování, obstarávání: la knabo estis donita por pri~ado al taglaboristino^Z chlapec byl svěřen do péče nádenice; ţi benis sian adoptintan patrinon pro s^ia tuta pri~ado^Z blahořečila své adoptivní matce za všechnu její péči; la infano povas resanig^i, sed precipe hodiau^ g^i bezonas apartan pri~adon^Z dítě se může uzdravit, ale především dnes potřebuje zvláštní péči; sen~a bezstarostný: sen~a vivo, ofico; kiu estas sen~a en sia laborado, tiu estas frato de pereiganto^X; sen~e bezstarostně: la rajdmantelo enkovris lin s^ajne sen~e, kaj tamen montris plej ~an drapiradon^Z; sen~eco bezstarostnost: la sen~eco de la senorduloj ilin pereigas^X; sen~ejo letohrádek: la Sen~ejo de Frederiko la Dua Letohrádek Bedřicha Druhého

Zosim/o Zosima (ruské mužské jméno)

zoster/o 1 bot. vocha (Zostera L.); mara ~o vocha mořská (Zostera maritina); ~acoj XXX

zuav/o Zuáv, zuáv (příslušník bývalé francouzské koloniální pěchoty)

Zubero/o zeměp. Zuberoa (baskická provincie)

zulu/o Zulu (příslušník kmene); Z~lando území Zuluů (Jižní Afrika)

*zum/i n 1 (o hmyzu) bzučet: svarmis kaj ~is skaraboj, abeloj kaj mus^oj^Z brouci, včely a mouchy se rojily a bzučely; (f) přen. mus^oj ~as en lia kapo haraší mu v hlavě; tute konfuze ~is la pensoj en mia kapo myšlenky mi zmateně vířily hlavou; 2 (o lidech) šumět: ~anta homamaso šumící dav 3 (o věcech) svištět, bzučet: kugloj ~as c^irkau^ la kapo kulky sviští kolem hlavy; ~is la malnova horlog^o^Z staré hodiny tichounce vrčely; ~a bzučivý, šumivý; ~a sono elektr. šum; ~ado bzučení; ~ado de voc^oj šum hlasů; ~egi n hlasitě bzučet; ~eti n tichounce bzučet; ~ilo elektr. bzučák; ~turbo bzučící káča (dětská hračka)

reveno al la titolpag^o de la vortaro