reveno al la titolpag^o de la vortaro

U písmeno U; U-fero železo profilu U; U-tubo potrubí profilu U

-u rozkazovací způsob: venu al mi pojď ke mně; tiel estu! ať se tak stane!; estu tiel afabla kaj ... buď tak laskav a ...; mi volas, ke tio estu vera chci, aby to byla pravda; li venu c^i tien ať sem přijde; s^i pli bone ne iru tien ať tam raději nechodí

Uaz/o zeměp. Oise (francouzská řeka)

Ubang/o zeměp. Ubangi (řeka v Kongu)

Ucunomi/o zeměp. Ucunomija (japonské město)

-ud- neoficiální přípona s významem "mající": barbuda vousatý; mamuda prsatá, ventruda břichatý;

Udalrik/o Udalrych (mužské jméno)

udmurt/oj etn. Udmurti, Voťáci, Voťjáci (ugrofinský národ v povodí Volhy); ~a udmurdský

UEA (Universala Esperanto-Asocio) Světový esperantský svaz

ued/o vádí, řečiště naplňující se v době dešťů

Ugand/o zeměp. Uganda (stát rovníkové Afriky); ~a ugandský; ~ano Uganďan

Ugarit/o zeměp. hist. Ugarit (syrské město ve starověku, nyní Rás Šamra)

ugij/o, ugvij/o = ou^g^ija/o financ. ouguiya (mauritánská měnová jednotka): unu ~o egalas al 5 h^umoj jedna ouguiya se rovná pěti khoumům

Ugolen/o Ugolen (mužské jméno)

uj/o schránka, nádoba (jako přípona též strom, země); monujo peněženka; sukerujo cukřenka; supujo polévková mísa; pirujo hrušeň, hruška (strom); pomujo jabloň; Au^strujo Rakousko; Germanujo Německo; Svisujo Švýcarsko

ujgur/oj etn. Ujgurové, Ujguři (národ turkiského původu v Číně, Rusku, Afganistánu); ~a urgujský

ukaz/o vládní výnos (carský) přen. dekret

Ukermark/o zeměp. Uckemark (severní část Branibor)

ukij/o umění XXX (japonský dřevořez z 16. stol.)

ul/o chlap, individuum, osoba; tiu ~o trompis min ten chlap mě podvedl; ~ino ženská, ženština; ~aro chasa, tlupa; fi~o darebák

-ul- přípona značící osobu určité vlastnosti, někdy i živočicha, výjimečně věc; belulino krasavice; dikulo tlouštík; dikhau^tulo tlustokožec; hufuloj kopytníci; junulo mladík; kontrau^ulo protivník; mamuloj savci; nubskrapulo mrakodrap; samtempulo současník; sanktulo světec; timulo bázlivec; trimastulo trojstěžník

Ulan-Bator/o, Ulanbator/o zeměp. Ulanbátar (hlavní město Mongolska)

Ulanhot/o zeměp. XXX (mongolské město)

Ulan-Ude/o zeměp. Ulan-Ude (hl. město Burjatské republiky v Rusku, do 1934 Verchneudinsk)

ulcer/o lék. ulkus, vřed; ~o de stomako žaludeční vřed (Ulcus ventrikuli); duodena ~o dvanáctníkový vřed (Ulcus duodeni); gastra ~o žaludeční vřed (Ulcus ventrikuli); krura ~o XXX (Ulcus cruris); ~a vředový; ~eto vřídek; ~ig^i změnit se ve vřed; ~ig^o vytvoření vředu

Uljanovsk/o zeměp. Uljanovsk (sovětské město Simbirsk)

ulmari/o bot. tužebník jilmový (Spiraea ulmaria) > herbejreg^ino

uln/o 1 loket (stará jednotka délky, 50-100 cm); angla ~o anglický loket (1,114 m); ~oalte na loket vysoko; s^tuparo ~oalte kovrita de neg^o schodiště na loket pokryté sněhem; ~olonga na loket dlouhý, přen. dlouhatánský, obrovský; havi ~olongan nazon mít obrovský nos

Ulrik/o Ulrych, Oldřich (mužské jméno)

Ulstr/o zeměp. Ulster, irsky Uladh (severoirská provincie)

ultimat/o polit. ultimatum; prezenti ~on al iu dát někomu ultimátum

ultra- vědecká přípona značící "extrémní, krajní", synonymní s infra-: ~sono ultrazvuk; ~rug^a infračervený

ultracentrifugil/o tech. ultracentrifuga, rychloběžná odstředivka (nad 10 000 otáček za minutu)

ultradekstr/a polit. ultrapravicový, krajně pravicový

ultradiatermi/o lék. ultradiatermie (léčení teplem)

ultrakurt/a fyz. ultrakrátký, velmi krátký; ~aj ondoj ultrakrátké vlny; ~onda ultrakrátkovlný; ~onda ricevilo ultrakrátkovlný přijímač

ultramaldekstr/a politik. ultralevicový, krajně levicový

ultramontan/a týkající se ultramontanizmu; ~ismo ultramontanizmus (upřednostňování papežských zájmů před státními a národními)

ultrarug^/a fyz. infračervený; ~o infračervené světlo

ultraviol/a fyz. ultrafialový; ~aj radioj ultrafialové paprsky; ~a radiado ultrafialové záření

ulul/i n houkat, výt (sova, sýček, vlk, siréna); ~ado houkání; ~ilo houkačka, siréna; ~o zakoukání, přen. pták

Ulungd/o zeměp. Ullungdo (jihokorejský ostrov)

-um- neurčitá přípona, pozměňující význam slova: aero vzduch - aerumi větrat; akvumi t pokropit, zavodnit; amindumi t dvořit se; brakumi t obejmout; bus^umo náhubek; butonumi t zapnout na knoflíky; cerbumi n přemýšlet, nechat projít hlavou; dekumi t decimovat (popravit každého desátého vojáka); foliumi t listovat (v knize); frenezumi n bláznit, dělat hlouposti; gustumi t ochutnat; kafumi n dát si kávu, pochutnat si na kávě; kalkanumo podpatek; kolombumi n vrkat a lísat se k sobě jako holoubci; kolumo límec; kortumo dvůr (soudní, apelační); krucumi t ukřižovat; krurumo nohavice; kvaronumi t rozčtvrtit (poprava); laktumo mlíčí; malvarmumi n nachladit se; manumo manžeta; mastrumi t hospodařit, obhospodařovat; nazumo cvikr; okulumi n koukat, vyvalovat oči; ombrumi t stínit; pakumo obal; palisumi t narazit na kůl; palpebrumi n mrkat; pendumi t oběsit; pendumilo šibenice; plandumo podrážka; plenumi t splnit; radumi t lámat kolem; sag^umi n chytračit; sapumi t namydlit; sapumi ies okulojn vynadat někomu, vyčinit; sunumi tn slunit (se), vystavit slunci; s^tiparumi t upálit na hranici; s^tonumi t ukamenovat; ventumi t provětrat, ovívat;

um/o tentononc (při zapomenutí výrazu); transdonu al mi tiun ~on! podej mi tamhleto! homa ~aj^o vulg. lidské tentononc (lejno)

Umalkajvan/o zeměp. Umm al-Kuvajn (jeden ze šejkátů Sjednocených arabských emirátů na pobřeží Perského zálivu)

umbeliferac/oj bot. okoličnaté (Umbelliferae)

umbilik/o 1 anat. pupek (umbilicus); kredi esti ~o de la mondo považovat sebe sama za střed světa; ~a pupeční; ~a bendo pupeční obvaz, ~a funiklo pupeční šňůra, ~a hernio pupeční kýla, ~a s^nuro pupeční šňůra; ~oforma podobný pupku

umbilik/o 2 bot. jizva (místo na semeni rostlin, jímž bylo semeno připevněno k poutku) (= hilumo)

umbr/o 1 malíř. umbra, hlinka (hnědý pigment); ~a umbrový, tmavohnědý

umbr/o 2 zool. blatňák (druh štiky) (Umbra, Umbrina spp.); ~edoj blatňákovití (Umbridae)

umbr/o 3 hvězd. umbra (temné jádro sluneční skvrny)

Umbri/o zeměp. Umbrie (kraj ve střední Itálii); ~a umbrijský; ~a skolo malíř. umbrijská škola; ~ano Umbrijec

Umbriel/o hvězd. Umbriel (měsíc Uranu)

ume/o bot. japonská švestka/meruňka (Prunus mume); ~ujo, ~arbo strom tohoto japonského ovoce

umjak/o kajak eskymáckých žen

umlau^t/o jaz. přehláska (ä ö ü) (= metafonio)

UN/o (Unuig^intaj Nacioj) OSN (Organizace spojených národů); G^enerala Asembleo de UNO Valné shromáždění OSN, G^enerala Sekretario de UNO Generální sekretář OSN

unc/o unce (jednotka váhy, především zlata); brita ~o britská unce (28,35 g); franca ~o francouzská unce ( 31 g)

unci/o zool. sněžný leopard (Felis uncia) (= neg^leopardo)

uncial/o = unciala litero polygr. unciála (1. velké latinské písmeno dp 9. stol.; 2. písmo oblých tvarů, u něhož se nerozlišují malá a velká)

undari/o bot. XXX (druh řasy) (undaria)

ung/o nehet; dráp, drápek; enkarnig^inta ~o zarostlý nehet; entiri siajn / la ~ojn zatáhnout drápky; piedingra ~o nehet na noze; purigi al si la ójn čistit si nehty; tondi al si la ~ojn stříhat si nehty; defendi sin per ~oj kaj dentoj bránit se zuby nehty; vizag^o agrabla kaj ~o diabla za přívětivým obličejem se skrýval ďáblův pařát; mordeti al si la ~ojn hryzat si nehty (netrpělivostí); kavaliro g^is la fino de siaj ~oj kavalír každým coulem; ~a nehetní; ~i t škrábat; ~ego dráp, spár, pařát > krifo; liberigi iun el la ~egoj de ... osvobodit někoho z něčích spárů; ~eto drápek; ~eti t lehce škrábat; ~ilaro manikúra (souprava); ~uloj kopytníci, kopytnatci > hufuloj; ~obroso kartáček na nehty; ~ofajlilo pilníček na nehty; ~oflegado péče o nehty; ~ograti škrábat; ~ohau^teto anat. kůžička nehtu; ~ohava vyzbrojený nehty / drápy; ~krescento hřbet nehtu; ~olako lak na nehty; ~osto slzná kost (= lakrimalo); ~oskrapi škrábat nehty, poškrábat; ~otondilo nůžky na nehty; ~overniso lak na nehty; ~vundi škrábat, zranit nehty; ~ovundo škrábanec; krur~o ptačí ostruha (= ergoto)

ungol/o bot. XXX (úzká část okvětního lístku)

ungvent/o lék. mast; ~o por vundoj mast na zranění; borata ~o botová mast; brulvunda ~o mast na popáleniny; ~oskatolo krabička na mast

uniat/o náb. uniat (řeckokatolík)

uniform/o uniforma, stejnokroj; parada ~o slavnostní uniferma; soldata ~o vojenská uniforma; ~a uniformní, jednotvárný (= unuforma); ~igi uniformovat, sjednotit, zjednotvárnit; sen~e neuniformovaně, bez uniformy

unik/a unikátní, jedinečný, mat. jednoznačný; ~aj^o unikát; ~eco jedinečnost; ~ulo jedinečná osobnost

unikorn/o jednorožec (= unukornulo)

unison/o jednohlas, souzvuk; ~e jednohlasně

unit/o fyz. jednotka veličiny; astronomia / derivita ~o odvozená jednotka

unitarian/o náb. unitář (popírající božskou Trojici)

unitarism/o náb. unitarismus (popírání božské Trojice)

universal/a univerzální, všeobecný, všestranně použitelný > tutmonda, ekumena, g^enerala, komuna, totala, katolika; teruro en la urbo estis ~a ve městě zavládlo všeobecné zděšení; ~a diluvo světová potopa; ~a ekspozicio všeobecná výstava; ~a genio všestranný genius; ~a heredanto univerzální dědic; ~a kongreso světový kongres; ~a lingvo světový jazyk; ~a Pos^tunio Světová poštovní unie; la tri ~aj religioj, budhismo, kristanismo kaj islamo tři světová náboženství, buddhismus, křesťanství a islám; ~a rimedo univerzální prostředek, lék na všechno > panaceo; ~a s^rau^bs^losilo univerzální utahovací klíč; ~a tempo světový čas; ~a voc^donado všeobecné hlasování; ~aj^o filoz. obecnina, obecný pojem; ~eco univerzálnost; ~igi zevšeobecnit, všeobecně zavést; ~igi la latinan alfabeton všeobecně zavést latinku; ~igo zevšeobecnění; ~igo de la homa kulturo zevšeobecnění lidské kultury; ~ismo náb. univerzalismus (doktrina o předurčení lidstva ke spáse) > jansenismo, puritanismo; ~isto univerzalista, stoupenec univerzalismu

universitat/o univerzita; ~a univerzitní; ~aj kutimoj univerzitní zvyklosti; ~a kvartalo univerzitní čtvrt, ~aj leg^oj zákony univerzity; ~aj privilegioj univerzitní výsady; ~a profesoro univerzitní profesor, ~a studado univerzitní studium; ~a urbo univerzitní město; ~ano příslušník univerzity (profesor, student)

unkt/i t pomazat (na krále a pod.); papo lin ~is papež ho pomazal

-unt- neoficiální přípona podmiňovacího příčestí a přechodníku: havunte monon, mi vojag^us Au^stralion kdybych měl peníze, jel bych do Austrálie; hovor. mít peníze jedu do Austrálie; ec^ perfiduntan s^in mi volas mia! i kdyby mě zradila, chci, aby byla mou!; havunte rimojn, kiuj raspe stridas kdybych měl chraptivé a drsné rýmy (32. zpěv Dantova Pekla)

unu jeden; ~ kaj duono, ~ kaj duona jeden a půl; dau^ris ~ kaj duonan horon trvalo to hodinu a půl; ♦ ~, du, tri, kvar kaj finita la far'! vše bylo hotovo raz dva; ec^ ne ~ ani jeden; saluti ~ la alian pozdravit jeden druhého, pozdravit se navzájem; ~ post la alia jeden za druhým; per ~ fojo jedním rázem, najednou; la ~j regas super la aliaj jedni vládnou nad druhými; ~ tagon, kiam ... jednoho dne, když ...; tie vivis ~ sorc^istino žila tam jedna čarodějnice; ~a první; sur la ~a pag^o na první straně; nur en la ~a domo estis pure jen v prvním domě bylo čisto; veni kvaronon antau^ la ~a přijít ve tři čtvrtě na jednu; ~e za prvé, nejdříve, především; ~o jednotka, jednička; imaginara ~o mat. imaginární jednotka; taksonomia ~o taxonomická jednotka; ~a-aj^o = primico náb. XXX (první produkt nebo úroda zasvěcené božstvu); ~aeco přednost, priorita (= prioritato); ~eco jednota, jednotnost, jednoznačnost; ~igi sjednotit; ~ig^i sjednotit se; U~ig^intaj S^tatoj de Norda Ameriko Spojené státy americké; ~ig^o sdružení, sjednocení, unie; ~opa jednotlivý; ~ope jednotlivě; ~opulo jednotlivec; re~igi obnovit jednotu, znovu sjednotit; re~ig^o sjednocení

unu- předpona s významem "jedno": kolora barevný unukolora jednobarevný; ~afoja poprvé uskutečněný; ~agrada prvořadý; ~aklasa prvotřídní; ~aloke na prvním místě; ~ataga prvního dne; ~akta jednoaktový; ~akta teatraj^o jednoaktové drama; ~aktaj^o div. jednoaktovka; ~anima jednomyslnný; ~animeco jednomyslnost; ~aranga vysoké kvality, prvotřídní; ~avice v první řadě, nejdříve; ~avide na první pohled; ~braka jednoramenný; ~butonvica jednořadý (kabát); ~cifera jednomístný (o čísle); ~ciklo artisté velociped s jedním kolem; ~c^ambra jednopokojový; ~c^ambra log^ejo jednopokojový byt; ~c^eluloj zool. jednobuněční (= protozooj); ~c^evala jednospřežní; ~c^evala veturilo jednospřežní vůz; ~direkta jednosměrný; ~direkta strato jednosměrná ulice, jednosměrka; ~enaskita prvorozený; ~etag^a přízemní (o budově); ~faza jednofázový; ~flanka jednostranný, jednosměrný; ~flanke jednostranně; ~foja jednou provedený; ~foje jednou, jedenkrát; ~foje por c^iam jednou pro vždy; ~forma uniformní, rovnoměrný, stejnosměrný; ~formeco uniformita, jednotvárnost; ~formigi zjednotvárnit; ~gamba jednonohý; ~g^iba jednohrbý; ~hufulo jednokopytník; ~jara jednoletý; ~klasa jednotřídní (např. škola); ~kolora jednobarevný; ~kornulo mytol. jednorožec, zool. nosorožec; ~kotiledona bot. jednoděložný; ~krura jednonohý; ~lita jednolůžkový; ~loka jednomístný; ~mana jednoruký; ~mane jednou rukou; ~mane s^iri jednou rukou roztrhnout; ~masta s^ipo, ~mastulo jednostěžník; ~nombro jaz. jednotné číslo (= singularo); ~nura jediný, pouhopouhý, jedinečný; ~okula jednooký; ~peca jednodílný, jednolitý; ~persona jednoosobový; ~polusa jednopólový; ~pota vařený v jednom hrnci (jídlo); ~rela jednokolejný; ~semajna jednotýdenní; ~senca jednoznačný, dopr. jednosměrný; ~sidloka jednosedadlový, jednomístný; ~signifa jednoznačný; ~silaba jednoslabičný; ~s^tupa jednostupňový; ~s^tupa raketo jednostupňová raketa; ~taga jednodenní; ~tona jednotónový, přen. monotónní (= monotona); ~traka jednokolejný; ~valenta chem. jednomocný; ~vice v jedné řadě; ~vide na první pohled, rázem; ~vitelaj g^emeloj jednovaječná dvojčata; ~voc^a jednohlasý; ~voc^e jednohlasně; ~voluma jednosvazkový

unutet/o hud. sólo (hra jednoho umělce)

Upland/o zeměp. Uppland (kraj ve východním Švédsku)

Upsal/o zeměp. Uppsala (švédské univerzitní město)

uperkut/o box zvedák (zásah pěstí por bradu)

-ur- neoficiální předpona značící výsledek: razuro oholení

uragan/o met. uragán, vichřice > s^tormo, tajfuno; ~o da aplau^doj bouře potlesku; la ~o de la pasio uragán vášní; la artikolo vekis ~on da protestoj článek vyvolal bouři protestů; levig^is ~o da insultoj zvedl se uragán nadávek; furiozi kiel ~o zuřit jako tajfun; ~a uragánový, přen. bouřlivý; ~a juneco bouřlivé mládí; ~a karaktero bouřlivácká povaha; ~a lanterno bouřková svítilna (odolná v bouři); ~i n zuřit jako uragán

urak/o anat. středová pupeční řasa (Plica umbilicalis mediana)

Uralsk/o zeměp. Uralsk (kazašské město)

Uran/o 1 hvězd. Uran

Uran/o 2 mytol. Uran, Uranos (řecký bůh)

uran/o chem. kysličník uranu

urani/o 1 chem. uran; ric^igita ~o obohacený uran; ~a uranový; ~a klorido chlorid uranu; ~a kombinaj^o sloučenina uranu; ~a minejo uranový důl; ~a pec^erco uranová ruda; ~oksido kysličník uranu; trans~aj elementoj prvky s vyší atomovou váhou než uran

uraniat/o chem. uranová sůl

Urav/o zeměp. Urawa (japonské město)

urb/o město; ~o kaj kamparo město a venkov; ekster la ~o mimo město, vně města; fortikigita ~o opevněné město; konata tra la tuta ~o známý po celém městě; la Eterna U~o Věčné město (Řím); la Sankta U~o Svaté město (Jeruzalém); klac^oj de la ~o městské klepy; ♦ sen mono en ~on ne iru bez peněz do hospody nelez; alia ~o, alia moro jiný kraj, jiný mrav; akiri la manierojn de la ~o získat městské manýry; ~a městský; ~aj aglomeraj^oj městské aglomerace; ~a blazono městský znak; ~a hospitalo městská nemocnice; ~a deputito městský poslanec, zástupce města v parlamentu; ~a distrikto městský obvod; ~a drensistemo městská kanalizace; ~a fervojo městská dráha (tramvaj, metro); ~a fortikaj^o městská pevnost; ~a konsilantaro městská rada; ~a konsilisto městský radní; ~a parlamento městské zastupitelstvo; ~a tereno území města (ze zeměměřičského pohledu); ~a teritorio území města (z právního pohledu); ~a amasa trafiko městská hromadná doprava; ~ano měšťan, obyvatel města; ~ana měšťanský (týkající se obyvatel města); ~aneco měšťanství; ~ego velkoměsto; ~eto městečko, městys; ♦ alia ~eto, alia kabineto jiné městečko, jiné zastupitelstvo (jiná ves, jiný pes; jiný kraj, jiný mrav); neniu estas profeto en sia ~eto doma není nikdo prorokem; ~estro starosta (města); ~estraro představenstvo města; ~aspekto vzhled města; ~(o)centro městské centrum; ~odomo radnice (budova) > magistratejo; ~(o)doma radniční; ~(o)doma placo radniční náměstí; ~fervojo městská dráha (tramvaj, metro); ~o-g^emelo družební, partnerské město; ~hirundo orn. jiřička obecná (= murhirundo) (Delichon urbica); ~ohistoria týkající se dějin města; (historia) ~okerno (historické) jádro města; ~okomandanto vojenský velitel města; ~okvartalo městská čtvrt; ~(o)mezo střed města; ~(o)muro hist. městská hradba; ~(o)parko městský park; ~oparto část města; ~oplano plán města; ~oplanado, ~oplanismo městské plánování; ~opordego městská brána; ~(o)rando okraj města; ~(o)randa okrajový, týkající okraje města; ~(o)randa setlejo sídliště na okraji města; ~oremparo hist. městský val (opevnění); ~origardado prohlídka města; ~o-s^tato městský stát; antau^~o předměstí; ban~o lázeňské město, lázně; c^ef~o hlavní město; ♦ c^ef~o de la frostoj hlavní město mrazů; c^irkau^~o předměstí, předměské části kolem města; ekster~a mimoměstský; ekster~e vně města; en~a vnitroměstský; en~a trafiko vnitroměstská doprava; ~en~e ve městě, uvnitř města; grand~o velkoměsto; g^arden~o zahradní město; haven~o přístav, přístavní město; inter~a meziměstský; inter~a rapid-trafiko meziměstská expresní doprava; kun~aj^o průmyslové a správní centrum města; lim~o příhraniční město; la Lum-~o město světla (Paříž); sub~o předměstí; sub~anoj lidé z předměstí; tra~a procházející městem; tra~a promenado procházka městem

Urban/o Urban, Urbanus (mužské jméno)

ure/o chem. močovina; ~a močovinový; ~a acido kyselina močová

ureat/o chem. močovinová sůl

ureometr/o ureometr, měřič močoviny

ureter/o anat. močovod (ureter); ~a močovodný, močový; ~a kalkuluso močový kamínek; ~a koliko kolika močovodu; ~a s^toneto močový kamínek

ureterit/o = inflamo de uretero lék. zánět močovodu

uretr/o anat. močová roura / trubice (= urintubo) (urethra); ~a močový; ~aj glandoj XXX (močové žlázy)

utratrit/o = inflamo de uretro zánět močové trubice

uretroskop/o lék. uretroskop (přístroj optické na vyšetření vnitřku močové trubice)

ureus/o hist. ureus (znak faraonů)

urg^/i t urgovat, naléhat, popohánět; la afero ~as věc spěchá; la tempo ~as je naléhavý čas; la cirkonstancoj nin ~as okolnosti nás nutí; ~u lin pobídni jej; la dang^ero ~is nian forkuron nebezpečí nás nutilo k útěku; ~a naléhavý; ~a bezono naléhavá potřeba; havi nenion pli ~an ol ... nemít nic naléhavějšího než ...; ~a letero spěšný dopis; ~a operacio naléhavá operace; ~a problemo naléhavý problém; ~e naléhavě; ~o naléhání, upomínka; ~eco naléhavost; operacio de la unua ~eco operace nejvyšší naléhavosti; ~egi velmi naléhat; ~egas je nejvyšší čas; ~ejo pohotovost; ~ejo de kliniko příjem akutních případů na klinice; ~ig^i n být naléhavý, spěchat; ~ig^u, la trajno vin ne atendos hoď s sebou, vlak na tebe čekat nebude

-uri/o vědecká přípona značící, že substance, fyziololická nebo patologická, je obsažena v moči: glukoz~o, fosfa~o > -emio

Urija hist. Urijáš, Uriáš (manžel Bat-šeby)

urin/o moč; eligi / ellasi ~on vypustit moč, vymočit se; ~a močový; ~a reteno lék. anurie, zadržování moči v ledvinách (= anurio); ~a sablo písek v moči; ~a veziko močový měchýř; ~ado močení; ~eca močovitý; ~ejo pisoár; ~i n močit; ~iga močopudný; ~ujo nočník; ~acido kyselina močová; ~analizo rozbor moči; ~ekstrecio močový kal; ~tubo anat. močová roura; ~vazo nočník > pispoto; ~veziko močový měchýř; ~vezika kalkuluso / s^toneto močový kamínek; lit~ado lék. pomočování se do postele

urjadnik/o ruský policejník úředník, kozácký poddůstojník

urli/o = mumpso lék. příušnice (epidemické zduření slinných žláz)

Urmi/o zeměp. XXX (někdejší iránské město); ~a lago Urmijské jezero

urn/o urna; ruba ~o koš na odpadky; mortocindra ~o urna, popelnice (zemřelých); voc^dona ~o volební urna; iri al la ~oj jít k urnám (jít hlasovat); ~bosko urnový háj; ~tombo urnový hrob; balot~o volební urna; cindro~o urna (na popel zemřelého)

uro- vědecká předpona značící vztah k moči

urodel/oj zool. řád mloci (Urodeli) (= vosthavaj amfibioj)

urogal/o zool. tetřev hlušec /Tetrao urogallus)

urogen/a lék. urogenní, močotvorný

urogener/a lék. urogenitální, močopohlavní; (týkající se močového a pohlavního ústrojí); ~a sistemo systém močového a pohlavního ústrojí

urografi/o lék. urografie (vyšetření močových cest pomocí kontrastní látky)

urog^/oj slang. "kozy" (ženská prsa jako objekt obdivu)

urokrom/o biochem. urochrom (močové barvivo)

urolit/o urolit, močový kámen

urolitiaz/o lék. urolitiáza (výskyt močových kamenů)

urolog/o lék. urolog (odborný lékař močového ústrojí)

urologi/o lék. urologie (nauka o močovém ústrojí); ~a urologický; ~a fako de kliniko urologie, urologické oddělení kliniky; ~a teo urologický čaj

uroseps/o lék. urosepse (otrava jedovatými látkami z močových cest)

uroskopi/o lék. uroskopie (vyšetření močového měchýře)

urs/o zool. medvěd (Ursus) > pando; blanka / polusa ~o lední medvěd (Thalarctos maritimus); bruna ~o medvěd hnědý, brtník (Ursus arctos); griza ~o grizzly (Ursus cinereus, Ursus arctos horribilis); malaja ~o malajský medvěd (Helarctos malayanus); nigra ~o medvěd baribal (Ursus americanus); tibeta ~o medvěd himalajský (Ursus thibetanus, Selenarctos thibetanus); ♦ esti forta kiel ~o být silný jako medvěd; kruda ~o takový medvěd, bručoun (o člověku); ~on al mielo oni ne tiras per orelo medvěda netřeba vléci k medu za ucho; murmuregas ~o, sed danci g^i devas medvěd bručí, ale tančit musí; salti gracie kiel ~o ebria poskakovat jak opilý medvěd; antau^ mortigo de ~o ne vendu g^ian felon neprodávej kůži z neuloveného medvěda (neříkej hop, dokud nepřeskočíš); ~a medvědí; ~a dresado medvědí výcvik; ~a felo / pelto medvědí kožišina, medvědina; ~a helpo medvědí služba (nemotorná); ~a nesto medvědí doupě; ♦ fari al iu ~an kareson pohladit někoho medvědím tlapou (hrubě, nešikovně); ~ejo medvědinec; ~ido medvídě ~ino medvědice; Granda U~ino hvězd. Velká medvědice, Velký vůz (Ursa major); Malgranda U~ino Malá medvědice, Malý vůz (Ursa minor); ~obera planto = arktostafilo bot. medvědice léčivá (Arctostaphylos uva-ursi); ~oc^asado lov na medvědy; ~odresisto medvědář; ~ofela z medvědí kožešiny; ~ofela c^apo medvědice (čepice z medvědí kožešiny); ~ograso medvědí sádlo; ~okavo jáma na medvědy (výběh v zoo); ~opelta z medvědí kožešiny; formik~o mravenečník (= mirmekofago); lav~o mýval (= prociono); mar~o lachtan jihoafrický (Callorhinus, Arctocephalus pusillus)

Ursul/a Uršula, Voršila (ženské jméno); ~anino náb. uršulky, voršilky

urtik/o bot. kopřiva (Urtica); granda ~o, dioika ~o kopřiva dvojdomá (Urtica dioica); malgranda ~o, bruliga ~o kopřiva žahavka, kopřiva palčivá (Urtica urens); ♦ ~on frosto ne difektas mráz kopřivu nespálí; ~acoj bot. kopřivovité (Urticaceae); ~aloj bot. kopřivokvěté (Urticales); ~ado žahání; ~eca žahavý; ~i n pálit, žahat > juki

urtikari/o lék. kopřivka (Urticaria)

urtikoz/o lék. kopřivka

Urugvaj/o zeměp. Uruguay (jihoamerický stát); ~a uruguayský; ~ano Uruguayec; ~anino Uruguayka

Urumc^i/o zeměp. Urumči, Wu-lu-mu-čchi (čínské město)

urus^i/o 1 bot. škumpa (Rhus verniciflua) (japonská olejnatá rostlina); 2 šťáva škumpy

-us koncovka podmňovacího způsobu: se mi scius tion, mi ne irus tien kdybych to věděl, nešel bych tam (nyní, zítra); se mi estus tion sciinta, mi ne estus tien irinta kdybych to byl býval věděl, nebyl bych tam byl chodil

Usert/a mytol. XXX (egyptská bohyně)

uskve neologismus až do (dovnitř); akompani g^is la domo, sed ne ~ en la domon doprovázet až k domu, ne však až do domu

Usman/o Osman (mužské jméno)

usne/o bot. XXX (druh lišejníků visícího z větví)

Uson/o USA, Spojené státy americké; u~a americký; u~ano Američan (z USA)

ustilag/o bot. sněť obilná (Ustilago)

Usturt/a zeměp. XXX (sovětská planina)

Usur/o, Usuri/o, Usuri-rivero zeměp. Usuri, Wu-li-ťiang (rusko-čínská řeka)

-ut- neoficiální přípona trpného podmiňovacího příčestí: la ofendutoj pardonu! případní uražení ať prominou

Utah/o zeměp. Utah (stát v USA)

utaj/o hud. náb. XXX (japonský liturgický zpěv nó, text i hudba)

Utamar/o uměl. hist. Kitagawa Utamaro (japonský malíř, 1754-1806)

Utar/o zeměp. XXX (indický stát)

uten/o hist. XXX (starověký egyptský peníz)

uter/o anat. děloha (uterus); kancero de la ~o rakovina dělohy; retroflekso de la ~o retroflexe dělohy (retroflexio uteri); ~a děložní; ~a cerviko děložní krček (cervix uteri); ~a kavo děložní dutina (cavum uteri); ~a orifico ústí dělohy (orificum uteri); ~a prolapso, ~ofalo výhřez dělohy; ~a tubo vejcovod (= salpingo); ekster~a mimoděložní; ekster~a gravedeco mimoděložní těhotenství; sam~a pocházející ze stejné dělohy (matky), sourozenecký > sampatrina

uterit/o lék. zánět dělohy

uteroptoz/o lék. výhřez dělohy (= utera prolapso, uterofalo)

Utik/o hist. zeměp. Utica (foinický přístav v 11. stol. př. n. l. poblíž Kartága)

util/a užitečný, prospěšný > uzebla, aplikebla, avantag^a, profita; ~a efiko fyz. užitečný výkon; ~a konsilo užitečná rada; s^arg^o ~a de au^tomobilo nosnost vozu; esti ~a al iu být někomu užitečný; ~aj^o potřeba, pomůcka, užitečná věc; ~e užitečně; ~e uzi la horojn užitečně využít čas; estas ~e, se ... je užitečné, když ...; ~eco užitečnost; ~i n být užitečný; kion tio ~as? k čemu je to dobré?; tio ~as neniom al mi to mi není nic platné; ♦ ne c^io ~as, kio brilas není všechno zlato, co se třpytí; ~igi zužitkovat, uplatnit > uzi, apliki, praktiki; ~igi la servojn de iu využít něčích služeb; ~igo využití; ~igo de akvofortoj využití vodních sil; s^para ~igo de furag^oj úsporné využití krmiv; ~igebla využitelný > uzebla, ekspluatebla, aplikebla; ~ismo filoz. utilitarismus; ~o užitek; alporti ~on al iu přinášet někomu užitek; por la ~o de iu v něčí prospěch; por reciproka ~o k vzájemnému prospěchu; ♦ pluvo en aprilo - por la tero ~o aprílový deštík prospívá půdě; fremda spesmilo estas sen ~o cizí peníz není nic platný; ~cela užitkový, utilitární; mal~a škodlivý; mal~aj bestoj škodlivá zvířata; mal~e škodlivě; mal~i n škodit, ubližovat; ♦ kiu servas al c^iuj, al si mem mal~as kdo slouží všem, škodí sám sobě; mal~o škoda; alporti / fari mal~on al iu přinést škodu někomu; mal~eco škodlivost; ne~a neužitečný; ne~igebla nepožitelný; ne~igita nepoužitý; sen~a neužitečný; sen~e neužitečně; sen~aj^o cetka, zbytečnost; sen~eco neužitečnost

utim neologismus ať, kéž; utim s^i venu jen ať přijde; utim s^i venus kéž by přišla

utinam neologismus ať, kéž (zvlášť důrazně)

utopi/o utopie (neuskutečnitelný plán) > h^imero, iluzio; ~a utopický; ~a socialismo utopický socialismus; ~e utopicky; ~ismo utopismus; ~isto utopista

Utopi/o lit. Utopie (vysněný ideální stát podle spisu Sira Thomase Mora, 1478-1535)

Utreh^t/o zeměp. Utrecht (nizozemské město)

utrikl/o anat., bot. váček (utriculus); prostata ~o prostatový váček; la ~o de la internorela vestiblo váček meziušní předsíně

uv/o vinné hrozny (jako pokrm) (= vinberoj); la blanka, la rug^a ~o bílé, červené hrozny; ~a hroznový; la ~a kuracado hroznová kůra, léčení pomocí hroznů; ~-ornamita ozdobený hrozny

uvaursi/o bot. medvědice léčivá (Arctostaphylos uva-ursi) (= ursobera planto, arktostafilo)

uve/o anat. cévnatá vrstva oční koule (tunica vasculosa bulbi); ~it/o lék. zánět cévnaté vrstvy oční koule (= inflamo de la ~o)

uvertur/o hud. ouvertura, předehra

uviol/a tech. uviolový (propouštějící ultrafialové paprsky); ~a vitro uviolové sklo

uvul/o anat. čípek (uvula); ~a čípkový; ~a ro jaz. čípkové R

uvular/o jaz. uvulára, souhláska čípková

uz/i t (po)užít > apliki, bezoni, utiligi, praktiki; ~i la lifton použít výtah; ~i vortaron použít slovník; ~i siajn proprajn piedojn použít své nohy, jít pěšky; ~i perforton použít násilí; ~i bone la vivon dobře užívat života; ~i monaton por plenumi la taskon spotřebovat měsíc na splnění úkolu; ♦ por mus^on mortigi oni pafilegon ne ~as moucha se nezabíjí kanónem; ~ado používání; c^ambro kun kuireja ~ado pokoj používaný i jako kuchyň; ~aj^o potřeba > bezonaj^oj, necesaj^oj, ilaro, instrumentoj, rimedoj; kuirejaj ~aj^oj kuchyňské potřeby; ~anto uživatel; ~anto de biblioteko uživatel knihovny; ~ata užívaný, používaný; vorto g^enerale ~ata slovo obecně používané; ♦ s^losilo ~ata ruston ne konas používaný klíč nerezaví; ~ateco používanost; ~ebla použitelný; ~ebleco použitelnost; ~ita použitý, obnošený, opotřebovaný > trivita; ~itaj vestoj obnošené šatstvo; ~indikoj, ~-instrukcioj návod na použití; ~maniero úzus, způsob použití; ~o použití; fari ~on de io použít něco; la mas^ino estas ekster ~o stroj je mimo provoz; por ekstera ~o lék. nepoužívat vnitřně; por interna ~o lék. pro vnitřní použití; ~-valoro užitková hodnota; ek~i t začít používat; sed tiu robo estas jam ek~ita! ale ty šaty už měl někdo na sobě!; ♦ Petro rifuzas, Pau^lo ek~as když nechce Petr, bude chtít Pavel (jinému se bude hodit, co nechceš); el~i t opotřebovat, vypotřebovat, poškodit dlouhým užíváním (často chybně používáno jak "využít, využívat") > konsumi, erodi, trivi; el~i siajn fortojn per vanaj penoj vypotřebovat (vyčerpat) své síly marným úsilím; el~ita vypotřebovaný, vyčerpaný; okuloj el~itaj per senc^esa legado oči opotřebované samým čtením; ♦ vesto el~ita, sed pureco spirita opotřebované šatstvo, ale duch čistý; el~ig^i opotřebovat se; s^tofo tre malrapide el~ig^anta trvalnlivá látka; fi~o hanebné zneužití; for~i t vypotřebovat, vyčerpat, spotřebovat > konsumi; vintre oni for~is la tutan provizon da ligno v zimě se spotřebovala celá zásoba dřeva; malbon~i t použít ke špatným cílům; ne malbonu la nomon de la Eternulo neužívej jména Božího nadarmo; mis~i t zneužít; mis~o zneužití; ne~ata nepoužívaný; ne~ebla nepoužitelný; malnova ne~eblaj^o starý krám; ne~ita nepoužitý, nový; re~i t znovu použít; re~o opětné zavedení do provozu; re~ebla znovu použitelný; tro~i t nadužívat, přehánět používání, tech. přetížit, překročit mez použitelnosti; tro~i ies paciencon přepínat něčí trpělivost; tro~ado de la alkoholo přílišné užívání alkoholu; frukt~i t využít, zneužít, vytěžit zisk > ekspluati; frukt~o práv. požívací právo

uzbek/o etn. Uzbek; U~io, U~ujo, U~lando zeměp. Uzbekistán

uzin/o továrna, závod (většinou kovodělný); ~i t strojně vyrábět; ~itaj U-feroj továrně vyráběný U profil

uzukap/i t práv. vydržet, nabýt držením na něco právo; s^telaj^oj ne estas ~eblaj na odcizené věci se nevztahuje vydržené právo; ~o vydržení

uzur/o práv. lichva peněžní; praktiki ~on lichvařit; ~a lichvářský; ~i n lichvařit ~isto lichvář

uzurp/i t uchvátit, zmocnit se > arogi al si, aneksi; ~i la tronon uchvátit trůn; ♦ ~i ies agokampon vlézt někomu do zelí; ~ado uchvácení; ~ado de ies rajtoj uchvácení něčích práv; ~into uzurpátor

u^a! bé! (pláč dítěte), haf! (štěkot psa)

U^ag^et/a mytol. (egyptská bohyně)

U^ajt-insul/o zeměp. Whitův ostrov (anglický ostrov)

U^atoman/o zeměp. Uatumã (přítok Amazonky)

U^ejh^aju^ej/o zeměp. Weihaiwei (čínský přístav u Žlutého moře)

U^uh^an/o zeměp. Wuhan (hlavní město čínské provincie)

reveno al la titolpag^o de la vortaro