Ŝaban/o náb. XXX (osmý měsíc islámského roku)

ŝabat/o náb. sabat, hovor. šábes (hebrejská sobota, den klidu a bohoslužeb)

ŝablon/o polygr., text. šablona, vzor, model, střih na šaty, ma lířská patrona  modelo; přen. konvence, neoriginální věc, věc rutiny, klišé  stereotipo, rutino, kliŝo, banala, gurdi; laŭ la sama ~o na jedno brdo / kopyto; labori laŭ ~o pracovat podle šablony; forĵeti romantikajn ~ojn odhodit romantická klišé; ~a šablonový; ~a desegnaĵo kresba podle šablony; ~aj dirmanieroj otřepalé fráze; ~eco šablonovitost; ~desegni t kreslit dle šablony; ~tablo polygr. šablonový stůl

ŝabrak/o = ĉabrako čabraka

ŝaduf/o tech. hist. kyvadlové čerpací zařízení (Egypťané, Arabové)

ŝaf/o zool. ovce (Ovis); la ~o beas ovce bečí; bredado de ~oj chov ovcí; grego da ~oj stádo ovcí;  fava / nigra ~o černá ovce (= propeka kapro); sekvi iun kiel blinda ~o následovat někoho jako slepá ovce; stari antaŭ iu kiel ~o muta antaŭ siaj tondantoj stát před někým jako němá ovce před svými střihači; estas ~oj, estos lano jsou ovce, bude vlna (= jsou včely, bude med); por ~on formanĝi, lupo trovos pretekston vlk vždy najde záminku, aby snědl ovci (= kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde); ~o kalkulita ne estas savita spočítaná ovce není zachráněná; se vi faros vin ~o, hundoj vin manĝos když se staneš ovcí, vlci tě sežerou; ~a ovčí; rigardi kun ~aj okuloj koukat ovčíma očina; ~a mildeco ovčí mírnost; ~a fromaĝo ovčí sýr; ~a lakto ovčí mléko; ~a lano ovší vlna; ~e po ovčím způsobu; ~e sekvi la antaŭirantojn jít za někým jako ovce; ~aĵo skopové maso; ~aro stádo ovcí; přen. náb. stádo věřících; unu fava ~o tutan ~aron infektas jedna prašivá ovce nakazí celé stádo; ~ejo ovčín; enlasi lupon en la ~on pustit vlka do ovčína; ~eto ovečka; ~ido jehně; la Ŝ~ido de Dio Beránek boží; ~ino ovce (samice); ~ista ovčácký; ~isto ovčák, bača; ~istino pastýřka ovcí; ~obleki n bečet; ~(o)felo ovčí kožišina, rouno; ~ofemuraĵo kuch. ovčí kýta; ~ofromaĝo ovčí sýr; ~grifo zool. orlosup bradatý (Gypaëtus barbatus); ~hundo ovčácký pes; germana ~hundo německý ovčák, vlčák; skota ~hundo skotský ovčácký pes, kolie; slovaka ~hundo slovenský ovčácký pes, čuvač; ~klabo kuch ovčí kýta; ~lano ovčí vlna; ~ledo ovčí kůže; ~paŝtejo pastvina pro ovce; ~paštisto pastýř ovcí; ~ripaĵo kuch. ovčí žebírko; ~rostaĵo kuch. ovčí pečeně; ~(o)stalo ovčín; ~tondado střiž ovcí; ~tondanto střihač ovcí (amatér); ~tondisto střihač ovcí (profesionál); vir~o beran; V~o hvězd. Beran (souhvězdí)

ŝaft/o hřídel; horizontala ~o vodorovná hřídel; vertikala ~o svislá hřídel; transmisia ~o převodová hřídel; ~ingo (ložiskové) pouzdro hřídele; kam~o vačková hřídel; kranko~o kliková hřídel

ŝagrin/o šagrénová kůže; bindaĵo el ~o vazba knihy ze šagrénové kůže

ŝajn/i t zdát se; li ~as heziti zdá se váhat; eble mi ~os al vi ridinda možná se vám budu zdát směšný; ~as al mi, ke ... zdá se mi, že ...; ~as al mi kvazaŭ ... zdá se mi jakoby; ~as, ke li pravas zdá se, že má pravdu; ~as, ke vi konas lin zdá se, že ho znáte; ~a zdánlivý  fikcia; kliniĝado antaŭ ~aj aŭtoritatoj sklánění se před zdánlivými autoritami; ~a povumo zdánlivý výkon; ~a prospero zdánlivý prospěch; ~a sukceso zdánlivý úspěch; ~e zdánlivě; ~e sana zdánlivě zdravý; ~o zdání, vzhled; fari ion nur por la ~o dělat něco jen kvůli zdání, jen naoko; ~o trompas zdání klame; sen plej eta ~o de rifuzemo bez nejmenšího náznaku odmítání; la ~o ĉiam estis kontraŭ mi zdání bylo vždy proti mě; sub ~o de pieco pod zdáním zbožnosti (předstíraje zbožnost); ~iga předstíraný, pokrytecký, licoměrný; ~igaj larmoj neupřímné slzy; ~(ig)aĵo přelud; ~igi předstírat  stimuli, afekti, aktori, ludi, roli; ~igi amon, indignon předstírat lásku, pohoršení; ~igi sin tvářit se; ~igi sin malsana předstírat nemoc, hodit se marod; ~igi sin riĉa vydávat se za boháče; ~igo předstírání; ~iga představující zdání; ~iga rideto předstíraný úsměv; ~frukto bot. nepravý plod; ~mortinto zdánlivý nebožtík (= asfiksiito); laŭ~a zdánlivý; laŭ~e zdánlivě; ver~a pravděpodobný  kredebla, kredinda, probabla, supozebla; ver~e pravděpodobně

ŝak/o, ~oj hra šachy  peono, kuriero, ĉevalo, turo, damo, reĝo; ~!, ~on! šach!; ludi ~on hrát šach; esti en ~o být v šachu; ~a šachový; ~i n být v šachu; ~igi šachovat; ~isto šachista; ~umita heraldiko šachovaný (pole erbu); ~ĉampiono šachový mistr; ~ĉampionado šachové mistrovství; ~figuro šachová figura; ~horloĝo šachové hodiny; ~klubo šachový klub; ~kvadrato šachové pole; ~ludo šachová hra; mondĉampionado en ~ludo mistrovství světa v šachu; mondĉampiono en ~ludo mistr světa v šachu; ~ludi n hrát šachy; ~ludanto hráč šachu; ~movo tah; ~olimpiko šachová olympiáda; ~partio šachová partie; ~peco šachová figurka; ~problemo šachová úloha; ~rubriko šachová rubrika; ~tabulo šachovnice; ~turniro šachový turnaj

ŝakal/o zool. šakal (Canis aureus); přen. okrádač mrtvých / padlých; ~e krutě jako šakal

ŝakr/i t čachrovat, šmelit, keťasit  brokanti, nigre negoci; li ~as medikamentojn šmelí s léky; ~ado černý obchod, šmelina(ření); ~aĵo pokoutní zboží, šmelina; ~isto čachrář, šmelinář, keťas

ŝakŝuk/o kuch. šakšuk (africký pokrm z paprik, rajčat, cibule a vajec)

ŝakt/o šachta  galerio, koridoro; skafaldo; ~o por rubo odpadová jáma; aeruma ~o větrací šachta; ~a šachetní; ~oforno ; ~okorbo; ~oturo těžní věž; aer~o větrací šachta; rubo~o odpadová jáma

ŝakti/o náb. šakti, satti (ženský energický princip)

ŝal/o šál(a)  skarpo, mantilo; ~eto šála (krátká); ~kolumo šálový límec

Ŝalem hist. zeměp. Šálem, Sálem (město Melkísedechovo)

ŝalm/o hud. šalmaj; tech. svařovací hořák; stéblo (k sání nápoje); nevh. stéblo slámy; sonoj de ~o zvuky šalmaje; ~o por koktelo stébléo na pití koktejlu; Pajno~o hud. Panova flétna, syrinx (starověký nástroj z několika píšťal různé délky); sak~o hud. dudy (= sakfluto, sakfajfilo); suĉo~o stéblo (k sání nápoje)

ŝalt/i t eltech. spínat, uzavřít (el. obvod)  komuti, konekti; ~i la lumon zapnout světlo; ~i ekbrulon de motoro zapnout zapalování motoru; ~i radioricevilon zapnout rozhlasový přijímač; ~o sepnutí; ~ado zapínání; ~ejo rozvodna; ~ilo vypínač, spínač  klemo, ŝtopilo; aŭtomata ~ilo automatický spínač; levilo de ~ilo páčka spínače; ~ilo de starilo spínač startéru; krepuska ~ilo soumrakový spínač; trifaza ~ilo třífázový spínač; ~kesto rozvodová skříňka; ~(o)panelo panelový rozváděč; ~pupitro pultový rozváděč; ~oseruro spínací zámek; ~oŝlosilo spínací klíč; ~otabulo panelový rozvaděč; ~oteknika týkající se spínací techniky; el~i vypnout; mal~i odpojit; en~i zapnout; memmal~ilo automatický vypínač; mem~ilo automatický spínač; baskul~ilo kolébkový spínač; ŝtupar~ilo schodišťový spínač; tempum~ilo časový spínač

ŝalup/o námoř. šalupa

ŝam/o zámiš, semiš (kamzičí kůže); semišová utěrka; jircha (jemně vydělaná kůže); ~a semišový, jirchový; ~igi vydělávat kůži na jirchu; ~isto jirchář; ~kolora semišové barvy

ŝaman/o náb. šaman; ~ismo šamanismus, přen. primitivní náboženství

ŝamísen/o hud. šamizen (japonský třístrunný nástroj s ozvučnicí potaženou kočičí kůží)

ŝampinjon/o (= ĉampinjono) bot. žampion, pečárka; kampa ~o pečárka polní (Agaricus campestris); silkobrila ~o pečárka ovčí (Agaricus arvensis)

ŝanc/o šance, naděje, vyhlídka, možnost  fortuno, feliĉo; havi la ~on por ricevi ion mít šanci něco získat; havi neniajn ~ojn být zcela bez šancí;  profiti la ~on využít příležitosti; ~-egaleco vyrovnanost šancí; bon~e šťastně, s dobrými šancemi; bon~o štěstí, dobrá šance; malbon~e smolařsky, se špatnými šancemi; malbon~o smůla; sen~a smolařský, outsiderský, bez šancí; sen~a provo marný pokus, pokus bez šance na úspěch; sen~e smolařsky; sen~ulo outsider, smolař; milit~oj válečné šance

ŝancel/i t kymácet, kývat, i přen. (o)třást  balanci, svingi, skui, hezitigi; la tempesto ~is la maljunan kverkon bouře lomcovala stařičkým dubem; turo ~ata de senĉesa bombardado věž otřásaná neustálým bombardováním; ~i ies aŭtoritaton otřást něčí autoritou; esti forte ~ita en sia kredo být silně zviklán ve své víře; ~a vratký; ~o otřes; de ~o aperis fendoj en la muro po otřesech se objevily ve zdi trhliny; dum ventego ĉiuj ~as sur la ferdeko během vichřice se na palubě všichni kymácejí; ~iĝado kymácení, kolísání; ~iĝema rozkolísaný, vrtkavý; ~iĝema domo vratký dům; ~iĝema politikisto vrtkavý /váhavý politik; ~iĝemo vratkost, váhavost, kolísavost; ~iĝi kymácet se, váhat; ~iĝanta marĉa tero pohupující se bažinatá půda; dubeme ~iĝi nechat se zviklat pochybnostmi; ek~iĝi začít se kymácet; lia sano ek~iĝas jeho zdraví je nalomené; ne~ebla neotřesitelný; ne~ebla decido nezvratné rozhodnutí; ne~ebla regno nevyvratitelná říše; ne~eble neotřesitelně

Ŝandong/o zeměp. Shandong (provincie ve východní části Číny)

ŝanel/o námoř. koryto řečiště, plavební dráha, průliv (nejhlubší místo řeky, přístavu, označené bójemi); (mlýnský) náhon; ĉefa ~o hlavní plavební koryto; flanka ~o vedlejší plavební koryto; enira ~o de haveno vstupní plavební kanál přístavu; ~buo (plavební) bóje

Ŝang hist. Šang (čínská dynastie)

ŝanĝ/i t (z)měnit, vyměnit; ~i la tukojn de sia lito změnit povlečení své postele; ~i sian hararanĝon změnit svůj účes; ~i homon en porkon mytol. změnit člověka na vepře (kouzlem); ~i la laborlokon změnit pracoviště; ~ la loĝejon vyměnit byt; ~i monon vyměnit peníze (valuty nebo drobné); ~i la movon tech. změnit pohyb (směr otáčení); ~i la trajnon přestoupit do jiného vlaku, přesednout; ~i la tramon přestoupit na jinou tramvaj; ~i la vestojn, ~i siajn vestojn převléci se; erare ~i ion omylem něco zaměnit, přehmátnout se; ~i sian opinion změnit názor; ~a měnivý  varia; ~a karaktero nestálá povaha; ~a vetero proměnlivé počasí; ~a ĉielo safiras proměnlivé nebe září modře jako safír; ~o změna, výměna; ~o de oleo výměna oleje; ~o de pneŭmatiko výměna pneumatiky; komerco per ~o směnný obchod; fari ~ojn provést změny; propono pri ~o návrh na změnu; ~ado zaměňování; ~ebla (vy)měnitelný, změnitelný; ~ebla beboliteto skládací dětská postýlka; skribmaŝino kun ~ebla alfabeto psací stroj s vyměnitelnou abecedou; ~eblaj objektivoj de aparato vyměnitelné objektivy přístroje; ~ema, ~iĝema proměnlivý, vrtkavý; ~iĝi změnit se; kiu edziĝas, tiu ~iĝas kdo se ožení, ten se změní; ~iĝo změna, proměna (sebe sama); ~iĝo de la klimato změna klimatu; ~iĝanta měnící se; ofte ~iĝanta proměnlivý, často se měnící; ~iĝemo proměnlivost; ~iĝemo de la Fortuno vrtkavost Štěstěny; ~iĝema proměnlivý, vrtkavý; ~iĝema humoro náladovost; ~ilo tech. převodový mechanismus, převodovka; ~inda vyžadující změnu; tio estas nepre ~inda to by se mělo určitě změnit; ~isto směnárník; ~anima nestálý, vrtkavý; ~bileto přestupní jízdenka; ~brili hrát barvami a odlesky; ~ludisto sport. hráč na střídačce; ~mono drobné; ~oficejo směnárna; ~ostacio přestupní stanice; ~rado výměnné kolo; inter~a směnný, výměnný, záměnný; inter~a kurzo směnný kurz; inter~e výměnou; inter~i t vyměnit, zaměnit, vzájemně prohodit; inter~i ĝentilaĵojn vyměnit si zdvořilosti; inter~i ĉevalon kontraŭ / je / por bovino vyměnit koně za krávu; mi ja ne volus inter~i kun li! s ním bych tedy neměnil (nechtěl by být v jeho kůži); inter~o směna, výměna; objekto de inter~o předmět směny; inter~ebla zaměnitelný, vyměnitelný; inter~eblaj pecoj náhradní díly; ne~ebla nezměnitelný, nezvratný; sen~a neměnný  senmova, rigida, ŝtoniĝinta; kun sen~a anaro se starou (nezměněnou) posádkou; sen~e neměnně; kun sen~e afabla rideto s vytrvale laskavým úsměvem; ĉeval~o výměna koní (unavených za čerstvé u dostavníku); ĉeval~ejo hostinec sloužící jako výměnná stanice koní; deĵor~o výměna směny (v práci); dekoraci~o div. výměna dekorací (kulis) mezi výstupy; front~o voj. změna frontálního útoku; har~o zool. změna srsti; haŭt~o zool. změna (svlékání) kůže; lun~o hvězd. změna fází Měsíce; mon~o směna peněz (valut); plum~o zool. změna peří; paŝo~i n změnit krok (při pochodovém kroku); rapidum~ilo rychlostní převodovka; sorto~o změna osudu

Ŝanhaj/o zeměp. Šanghaj

ŝankr/o lék. šankr, vřed (zvl. penetrující); duriĝinta ~o tvrdý vřed; lepra ~o leprózní vřed, vřed malomocenství; mola ~o měkký vřed; Sahara ~o (= orienta butono) XXX; sifilisa ~o syfilitičný (příjičný) vřed; ~a vředový; ~oida podobající se šankru

Ŝanŝji/o zeměp. Shanxi (čínská provincie)

ŝantung/o textil. shantung (režná hedvábná tkanina)

ŝanz/o voj. malá pevnůstka, reduta

ŝaperon/o ped. vychovatel, dohlížitel mládeže

ŝar/o zeměd. radlice  soko, plugilo

ŝarg/i t voj., opt., eltech., hornictví nabíjet; ~i akumulatoron nabít akumulátor; ~i fotilon per filmo vložit / založit film do aparátu; ~i fusilon nabít pušku; ~i poŝlampon per pilo vložit monočlánek do kapesní svítilny; ~o náboj (výbušnina i elektrický); ~o de konduktilo eltech. náboj vodiče; densa ~o voj. XXX; spaca ~o fyz. prostorový náboj; ~iĝi nabíjet se; ~ilo tech. násypka, kychta, zásobník (zbraně, přístroje)  magazino; ~ilo de akumulatoro / baterio nabíječka akumulátoru; ~ujo nábojní komora; mal~i vybít; mal~o výboj; mal~iĝi vybít se; mal~iĝo vybití; mal~ilo vybíječka; mal~otubo eltech. výbojka; pra~i t eleltr. nabít na původní hodnotu; re~i t znovu nabít, dobíjet; sen~igi voj. vyjmout náboje (nepoužité); ses~a šestiranný; ses~a revolvero šestiranný revolver; kartoĉ~ilo zásobník zbraně

ŝarĝ/i t naložit, (za)tížit, obtížit  frajti; ~i ĉevalon per sakoj naložit pytle na koně; ~i iun per peto obtěžovat někoho prosbou; aero ekstreme ~ita per karbona dioksido vzduch příliš zamořený kysličníkem uhličitým; tablo plene ~ita de delikataĵoj stůl prohýbající se pod lahůdkami; la elspezoj por armado peze ~is la budĝeton výdaje na armádu velmi zatížily rozpočet; esti herede ~ita de ... být dědičně zatížen (něčím); sin ~i per kulpo obtěžkat se vinou; ~a nakládací, tíživý; ~o náklad, břímě, stav. zatížení; esti ~o por iu být pro někoho zátěží; preni ~on sur sin vzít na sebe břímě; utila ~o užitečný náklad (váha nákladu bez obalu); sur ĉeval' de najbaro la ~o ne pezas sousedova koně náklad netíží (z cizího krev neteče); ~ado zatěžování; ~aĵo zátěž; ~ebla zatížitelný; ~ejo nákladiště; ~isto dělník nakladač; ~ito polit. pověřenec (= komisiito); ~atoro tech. nakládací zařízení (lopatky na písek apod.); ~aŭt(omobil)o nákladní automobil (= kamiono); ~besto soumar; ~okajo nakládací rampa; ~okapacito zatížitelnost, nákladní kapacita; ~kesto korba vozidla, násypka, násypný koš; ~okostoj výdaje na náklad; ~olevilo zvedák nákladu; ~lifto nákladní výtah; ~ominimumo minimální náklad; ~(o)vagono nákladní vagon; ~veturilo nákladní vůz; el~i t vyložit náklad; el~i barelojn el vagono vyložit sudy z vozu; mal~i t složit náklad, odlehčit; mal~i kamionon vyložit kamion; mal~ado odlehčování; sen~igi odlehčit, zbavit zátěže / nákladu; sen~iĝi ulevit si, ulehčit; la koro sen~iĝis srdce pocítilo úlevu; sen~iĝo odlehčení, přen. úleva; super~i t přetížit; super~i iun per laboro přetížit někoho prací; super~ita de ŝuldoj zavalen dluhy; trans~i t přeložit náklad; trans~ado překládání nákladu; tro~i t přetížit; tro~o přetížení; tro~o per sensacoj přetížení smyslů; afer~ito polit. chargé d'affaires (zástupce velvyslance); pago~o cena zásilky včetně poštovného

Ŝarĝ/o zeměp. XXX (arabský emirát)

ŝari/o náb. práv. šariát (sbírka islámských zákonů)

Ŝari/o zeměp. Chari (středoafrická řeka v Čadu)

ŝarif/o hist. náb. šerif (islámský úředník); la ~o de Mekko starosta Mekky

ŝark/o žralok; blua / glaŭka ~o XXX (Prionace glauca, Carcharhinus glaucus); giganta ~o XXX (Selache maxima, Cethorinus maximus); malglata ~o XXX (Rhinodon typicus); ~oj řád žraloci (Selachii); ~(o)ĉasado lov žraloků; ~ohepato žraločí játra; ~okaptado lov žraloků; ~onaĝilo žraločí ploutev; martel~o kladivoun (Sphyrna)

Ŝaron/o zeměp. Sharon (úrodná oblast Izraele)

ŝart/i nám. pronajmout loď  ĉarti

ŝaŝlik/o kuch. šašlik (kořeněné hovězí na rožni)

ŝat/i t mít rád, cenit si, vážit si  aprezi, estimi, respekti; ĉu vi ~as danci? tančíte rád(a)?; mi tre ~us demandi, ĉu ... rád(a) bych se zeptal(a), zda ...; ~ado vážení si, oceňování; ~mi ricevis vian ~atan leteron de obdržel jsem Váš vážený dopis z ...; ~i kafon mít rád(a) kávu; ~i la legadon rád číst; ~ata oblíbený; ~ateco oblíbenost; ~egi t velice si vážit, milovat; ~egi florojn milovat květiny; ~inda hodný úcty a obliby; ~o obliba, zalíbení; ~okupo záliba, koníček  hobio, ĉevaleto, manieto; mal~a neoblíbený, nevážený; mal~e neuctivě, pohrdavě; mal~i t pohrdat; mal~ado pohrdání; mal~inda nehodný úcty; mem~ema domýšlivý; ŝi estas tro mem~ema příliš se má ráda, příliš si o sobě myslí; tro~i t příliš uctívat, přehnaně ctít

ŝaŭm/o pěna; forblovi la ~on de la glaso da biero odfouknout pěnu ze sklenice piva; la ĉevalo havis ~on ĉe la buŝo ten kůň měl pěnu u úst; kirli al ~o šlehat; ~i n pěnit  bobeli; ~i pro furiozo pěnit vztekem; la ondoj ~is kontraŭ la rokoj vlny se pěnily, když narážely na skály; la vivo ĉie ~as všude cvrká / frčí život; ~ado pěnění; la ~ado de la torento pěnění bystřiny; ~anta pěnící; ~anta ondokresto zpěněný hřeben vlny; ~igi zpěnit; ~igita kremo šlehačka; ~igita ovoblanko kuch. sníh; ~igilo šlehač; ~akvo sodovka; ~estingilo pěnový minimax; ~hava zpěněný, mající pěnu; ~kaŭĉuka pěnový kaučuk; ~kaŭĉuka mato rohož z pěnového kaučuku; ~kaŭĉuka matraco matrace z pěnového kaučuku; ~kirli šlehat; ~kovrita pokrytý pěnou, zpěněný; ~kuko koláč se sněhem; ~limonado limonáda s pěnou; ~veziko XXX; ~vino šumivé víno, sekt; dis~iĝi zmizet jako pěna, vypařit se; ek~i začít pěnit; sen~a bezpěnný; sen~iga zbavující pěny; sen~iga kulero lžíce na odebrání pěny; sen~igi zbavit pěny, odstranit pěnu; super~i t příliš zpěnit; ĉokolado~aĵo kuch. čokoládová pěna; mar~o mořská pěna, zpěněné moře; geol. sepiolit (nerost); metal~o struska (= skorio); tinus~aĵo kuch. tuňáková pěna

ŝaŭr/o meteor. přeháňka

Ŝeba/o zeměp. hist. Sába (dnešní Jemen); la reĝino de ~o královna ze Sáby; ~a sábský; ~anoj sábští obyvatelé; ~ismo sábské náboženství založené na uctívání hvězd

Ŝebat/o hist. pátý měsíc hebrejského roku

ŝed/o kolna, kůlna, přístřešek na kůlech (pro zvířata, nářadí ap.)  remizo; duon~o, apog~o kůlna opírající se střechou o dům

Ŝefild/o zeměp. Sheffield (středoanglické město)

Ŝeĥem/o zeměp. hist. Shechem (staroizraelské město u dnešního jordánského Nábulu)

ŝejĥ/o, ŝejk/o šejk (arabský titul náčelníka vesnice, kmene, emirátu)

ŝekel/o hist. šekel (izraelská měnová jednotka)

ŝekl/o tech. třmen, spona, závěsné oko

ŝel/o slupka, kůra, skořápka  guŝo, haŭto, perikarpo; tech. kryt, plášť (lodě, letadla)  kareno, kilo; blanka ~o de betulo bílá kůra břízy; nuksa ~o ořechová skořápka; terpoma ~o bramborová slupka; ~o de kaldrono plášť kotle; la ~o de la tero zemská kůra; la ~o de la ŝipo plášť lodi; ~a kůrový, slupkový; ~aj poroj póry v kůře; ~aĵo stav. bednění; ~aĵi postavit bednění; ~aĵisto tesař stavějící bednění; ~eto (tenká) slupka, škraloup; ~hava mající slupku; ~besto hovor. korýš; el~igi vyjmout ze skořábky; el~igi pizojn loupat hrách; el~igi veron vyloupnout pravdu; el~iĝi vyloupnout se, vylíhnout se; kokido pene el~iĝis kuřátko se těžce dobývalo ze skořábky; en~e ve skořápce, ve slupce; en~e kuiritaj terpomoj brambory vařené ve slupce; en~igi; pan~o chlebová kůrka; sen~igi odstranit skořábku / slupku, oškrábat, oloupat; sen~igita rizo loupaná rýže; sen~iĝi vyloupnout se ze skořápky; sur ~a nacházející se na kůře; sur~a musko mech rostoucí na kůře; sem~o slupka semínka; testud~o krunýř želvy, želvovina; kombilo eltestud~o hřeben z želvoviny

ŝelk/o šle; ~ego popruhy, postroje; ~eto ramínko (trička aj.); ~opantalono kalhoty se šlemi, s ramínky; ~orobo šaty s ramínky; sen~(et)a bez ramínek; sen~a mamzono podprsenka bez ramínek; ŝtrumpo~(et)o podvazek

Ŝem bibl. Šém, Sem (syn Noemův, praotec semitů)

ŝema/o náb. hlavní nauka židovství

Ŝenando/o zeměp. Shenandoah (řeka v USA)

ŝeng/o XXX (čínská jednotka kapacity)

Ŝenjang/o zeměp. Shenyang, Šen-Jang (město v Číně)

ŝenopraz/o bot. pažitka (Allium schoenoprasum); ovaĵo kun ~o vajíčka s pažitkou

Ŝenŝji/o zeměp. XXX (středočínská provincie)

Ŝeol/o náb. podsvětí (biblické)  Hadeso, geheno, infero

ŝer/oj 2 zeměp. šéry, skalní ostrůvky

ŝerc/i n žertovat  spriti, petoli; ridigi, moki; ~i kun iu pri iu / io dělat si s někým z někoho / něčeho legraci; mi amas ~i rád žertuji; li ne lasas ~i pri si nesnese žádné žerty o své osobě; ~a žertovný; ~a vorto žertovné slovo; ~e žertem; ~e dirite řečeno žertem; ~o žert, šprým, špás; senkulpa ~o nevinný žertík; sensprita ~o slaboduchý žert; for la ~ojn! žerty stranou!; la ~o iras jam tro malproksimen ten žert už zašel příliš daleko; ne permesi / ne kompreni ~ojn nemít pochopení pro žertování; preni ion kiel ~on brát něco jako žert; ~ema vtipálkovský, šprýmařský; ~emulo šprýmař, smíšek, vtipálek; ~kanteto žertovná písnička; ~nomo žertovná přezdívka; ~petoli špásovat, žertovat, dovádět; sen~e bez žertů, vážně

ŝerif/o šerif (okresní hejtman v Anglii, šéf městské policie v USA)  prefekto, ŝarifo, policestro

ŝerp/o etn. Šerpa (nepálský kmen, přivydělávající si jako nosiči pro horolezce)

Ŝetland/o zeměp. Shetland; ~aj Insuloj Shetlandské ostrovy; ~a poneo shetlandský poník; ~ano Shetlanďan

Ŝeval/o desátý měsíc islámského roku

ŝeŭa/o jaz. němá hebrejská hláska

ŝib/i t šibovat, posunovat (hlavně vlaky)  ŝovi

ŝibi/o archit. XXX (japonská střešní ozdoba)

ŝibor/i XXX (japonský způsob barvení)

ŝibu/o šťáva nezralého plodu japonského tomelu jako antiseptický a impregnační prostředek; ~i t potřít touto látkou

ŝijaism/o náb. šíitismus (odnož islámu)

ŝik/a vkusný, šik; ~a ĉapeleto vkusný klobouček; ~o vkus, střih; pariza ~o pařížský vkus, střih; ~i n být elegantní, šik; Johana ~as Janě to sluší

Ŝikoku/o zeměp. Šikoku (nejmenší z japonských ostrovů)

ŝil/o budhismus šíla, síla (mravní kázeň, ctnost); fyziol. chylus (= ĉilo)

Ŝil/o zeměp. hist. Šíl, Sílo (antické izraelské město)

Ŝilang/o, Ŝilaŭng/o zeměp. XXX (indické město)

ŝild/o voj., tech. štít, chránič; vývěsný štít; levi iun sur la ~on zvednout někoho na štít (uctít někoho); nuklea ~o polit. nukleární štít (vlastnictví zbraní k zastrašení protivníka); termika ~o tepelný štít; ~eto štítek (s nápisy); ~isto hist. zbrojnoš, štítonoš; ~obazo základna erbu (spodní pruh); ~filiko bot. XXX (Aspidium); ~oforma ve tvaru štítu, podobný štítu; ~oforma vulkano vulkán štítového tvaru; ~okapo hlava štítu (horní pruh erbu); ~laŭso XXX (Lepidosaphes ulmi); ~portisto štítonoš, zbrojnoš; ~vulkano vulkán štítového tvaru; sen~a nechráněný, bez štítu; blazon~o erbovní štít; brusto~o hrudní chránič; lum~o stínítko; okul~o roubovací štít

ŝili neol. ony (nevh. množné číslo k ŝi)

ŝiling/o šilink (měnová jednotka v Anglii, Rakousku)

ŝim/i n plesnivět; la pano ~as chleba plesniví; nevenditaj libroj ~as sur la bretoj neprodané knihy plesniví na regálech; ~i en enuo plesnivět nudou (nudit se až k smrti); ~o plíseň, plesnivina; blua ~o XXX (Penicillium expansum, Penicillium italicum); griza ~o (= botrito) XXX (Botrytis); verda ~o XXX (Penicillium digitatum); ~a plísňový, plesnivý  mucida, ranca; ~aj fromaĝoj plísňové sýry; ~aĵo vrstva plísně (na chlebu, salámu apod.); ~igi vytvářet plíseň; ~igi fromaĝojn en speciala kelo vytvářet plísně na sýrech ve speciálních sklepech; ~fungoj plísně hlavičkové (Mucoraceae); ~hava plesnivý, mající plíseň; ~kovrita plesnivý, pokrytý plísní; anti~aĵo, kontraŭ~aĵo prostředek proti plísni; akvo~oj (= oomikotoj) odb. XXX; foli~o XXX; terpom~o (Phytophthora infestans); tabak~o, foli~o de tabako (Peronospora hyosciami, Peronospora tabacina); foli~o de vinberujo (Plasmopara viticola)  melduo, ojdio; pan~o (Chrysonilla sitophyla); penik~o penicilo; plast~o plíseň na plastech; bruna plast~o XXX (Papulospora byssina); blanka plast~o XXX (Scopulariopsis fimícola); verticil~o XXX (= verticilio); vit~o plíseň vinné révy

ŝimad/o japonský účes

ŝimaj/o japonský náboženský tanec

Ŝinan/o zeměp. Šinano, Shinano (japonská řeka)

ŝind/o šindel; ligna ~o dřevěný šindel; tegmento el ~oj střecha ze šindelů, šindelová střecha

Ŝingu/o zeměp. Xingu (pravý přítok Amazonky); ~indianoj indiáni z povodí Xingu

Ŝinĝjang/o zeměp. XXX (autonomní urgujská oblast v Číně)

ŝinĵu/o japonská sebevražda ve dvou

ŝink/o šunka; ~o de Jorko yorkská šunka; ~o de Parmo parmská šunka; ~o de Prago pražská šunka; folio / tranĉaĵo da ~o plátek šunky; fumaĵita (kruda, kuirita) ~o uzená (syrová, vařená) šunka; rulumita ~o šunková roláda; ~a šunkový; ~a bulko houska se šunkou; ~a rulaĵo šunková roláda; ~a saŭco šunková omáčka; ~ofolio plátek šunky; ~okolbaso šunková klobása; ~okonservaĵo konzervovaná šunka, konzerva se šunkou; ~omleto šunková omeleta; ~opano chléb se šunkou; ~rulaĵo šunková roláda; ~otoasto, toasto kun ~o šunková topinka

ŝinto/o, ~ismo náb. šintoismus ("cesta bohů"); ~ano, ~isto šintoista

ŝiokar/o kuch. japonský předkrm ze solených jiker, drůbků a kousků ryb

ŝip/o loď  barĝo, barko, boato, floso, jaĥto, kanoto, kanuto, pramo, veselo; balenĉasa ~o velrybářská loď; hospitala ~o plovoucí nemocnice; komerca ~o obchodní loď; mergebla ~o ponorka; submara ~o ponorka; trimasta ~o trojstěžník(= trimastulo); la ~o estas / staras ĉe la ankro loď je zakotvena; suriri la ~on vstoupit na loď; granda ~o bezonas profundon velká loď potřebuje hloubku; la ~o iris al la fundo kun siaj homoj kaj musoj loď se potopila se vším všudy; ~a lodní; ~a deĵoro lodní služba (plnění úkolů); ~a sireno lodní siréna; ~a taglibro lodní deník; ~e lodí, na lodi; ~e transporti přepravovat lodí; ~i n jet na lodi, cestovat lodí, t převážet lodí; ~i al Ameriko cestovat lodí do Ameriky; ~i karbon převážet uhlí lodí; ~ano člen lodní posádky; hamako de ~ano námořnická houpací síť; ~anaro lodní posádka; la ~anaro dronis posádka utonula; ~aro loďstvo, flotila  floto, konvojo; ~estro kapitán lodi  kapitano, admiralo, komandanto; ~eto lodička, bárka, člun  barko, boato; ~ista týkající se lodníků; ~ista kaskedo přilba lodníka; ~isto lodník, lodivod; ~beko špice lodi; ~drono potopení lodi; ~ekipisto dodavatel lodní výstroje; ~farejo loděnice; ~faristo loďař; ~glitejo lodní rampa; ~helico lodní šroub; ~iri n plavit se lodí; ~irebla splavný (= navigebla); ~kanono lodní dělo; ~okluzo; ~knabo plavčík; ~konstrua; ~konstruado stavba lodí; ~konstruejo loděnice; ~konstruisto konstruktér lodí, výrobce lodí, loďař; ~korpo; ~kuirejo lodní kuchyně; ~kuiristo lodní kuchař; ~kuracisto lodní lékař; ~levatoro; ~makleristo lodní makléř; ~opereo potopení (ztroskotané) lodi; ~opereulo trosečník; ~posedanto majitel lodi; ~oposto lodní záď; ~rompi ztroskotat lodí; ~rompiĝa trosečnický; ~rompiĝo ztroskotání; ~rompiĝulo trosečník; ~ruino vrak (lodi); ~servi sloužit na lodi; ~sulko stopa lodi (brázda ve vodě); ~ŝarĝo lodní náklad; ~turbino lodní turbína; ~veturi n cestovat lodí; ~veturo plavba; ~vojo lodní dráha; ~vosto lodní záď; ~vrako vrak lodi; el~ejo přístavní nástupiště  kajo, plaĝo, varfo; el~igi vyložit z lodi; el~iĝi vystoupit z lodi; en~e v lodi; en~igi naložit / vpustit do lodi; en~igi akvon vpustit do lodi vodu; en~iĝi vstoupit do lodi; per~i t převážet lodí; per~i grenon el Usono al Hindujo převážet obilí z USA do Indie; sur~e na lodi; sur~iĝi nastoupit na loď; trans~iĝi převést se lodí; trans~iĝi trans la lagon nechat se převést lodí přes jezero; aer~o aerostat, řiditelný balón; aviadil~o letadlová loď; balen~o velrybářská loď; barĝo~o loď pro přepravu vlečných člunů, barží; batal~o bojová / bitevní loď; bordo~o pobřežní loď; cisterno~o cisternová loď; drag~o bagrovací loď; drak~o dračí loď (vikingská s drakem na přídi); fantom~o loď duchů (s mrtvou posádkou, jakoby řízená jejich duchy); flag~o vlajková loď (označená vlajkou velitele flotily); gaso~o loď pro převoz zkapalněného plynu; hospital~o plovoucí nemocnice (pro převoz nemocných a raněných); kaper~o soukromá loď s oficiálním povolením přepadat nepřátelské obchodní lodě (ve válce); karbo~o loď vybavená pro převoz uhlí; komerc~o obchodní loď; kontener~o kontejnerová loď (pro převoz kontejnerů); kosmo~o kosmická loď; krozo~o křižník (křižující válečná loď k ochraně vlastních flotil a k likvidaci nepřátelských); batalkroz~o bitevní křižník (méně obrněný, ale zato rychlejší); helpa krozo~o pomocný křižník (ozbrojená obchodní loď použitá ke křižování); kurier~o kurýrská loď; lum~o majáková loď (zakotvená a varující světlem ostatní před nebezpečnými místy); naved~o let. nosná vícestupňová raketa (vynášející kosmickou loď); plezur~o zábavní loď (výlety, večírky); portugala milit~o (= fizalio) zool. kolonie jedovatých žahavců nesená při hladině velkým vakem (Physalia); puŝ~o loď určená k tlačení barží (nákladních člunů na řece); rad~o kolesová loď; sklavo~o hist. otrokářská loď; spaco~o kosmická loď; submar~o ponorka; transporto~o voj. loď pro přepravu vojenských jednotek; trejno~o lodní trenažér (pro výcvik lodivodů); tren~o vlečná loď (vlekoucí jiné); trol~o rybářská loď s vlečnou sítí; vapor~o parník; vel~o plachetnice

Ŝipk/o zeměp. Šipka (bulharské město); ~a šipský; ~a Montpasejo průsmyk Šipka

ŝir/i t trhat, drásat; ~i paperon roztrhnout papír; ~i revolveron el ies mano vytrhnout někomu revolver z ruky; ~i iun el la dormo vytrhnout někoho ze spánku; ne povi ~i sin el ies brakoj nemoci se vytrhnout z něčího objetí; neatendita morto ~is lin el nia rondo nečekaná smrt ho vytrhla z našeho středu; ~i ĉiujn rilatojn al iu přetrhat všechny vztahy k někomu; ~u vin en du partojn, la mondo trian postulos roztrhni se na dva kusy, svět si třetí vyžádá (= lidem se nezavděčíš, i kdyby ses roztrhal na kusy); ~u rozojn en somero, ĉar vintre ili ne estos natrhej si růže v létě, protože v zimě nebudou; ~a trhavý, trhací, tržný; ~o (roz)trhnutí, sport. trh; ~o dumana sport. trh soupažný; ~ado trhání; ~aĵo trhlina, roztržení (např. látky); fliki la ~aĵon de pantalonon zalátat díru na kalhotech; ~anta trhající; ~anta krio srdcervoucí křik; ~eto natrhnutí; ~iĝi roztrhnout se; muslino facile ~iĝas mušelín se snadno trhá; lia pensfadeno ~iĝis nit jeho myšlenek se přetrhla; ~hoko hák na strhávání hořících věcí; ~kolekti česat (ovoce) (= pluki); ~peco útržek, úlomek; ~pinĉi popotahovat, cupovat; ~ŝnuro XXX; ~vundi škrábnout, natrhnout (zranit); ~vundi sin je elstaranta najlo škrábnout se o vyčnívající hřebík; ~vundo škrábnutí, natrhnutí; de~i t odtrhnout; ventego de~is la ŝnurojn kaj velojn de la ŝipo vichr serval z lodi lana a plachty; de~i la okulojn de la spektaklo odtrhnout oči od podívané; ŝtono de~iĝis de la monto kámen se odtrhl od hory; de unu bovo oni du felojn ne de~as z jednoho vola dvě kůže nestáhneš; de~i por la florojn de plezuro utrhnout si květy rozkoše; dis~i t roztrhnout; la dornoj dis~is ŝian jupon trny jí roztrhly sukni; dis~i en mil pecojn roztrhnout na tisíc kusů; dis~iĝi roztrhnout se; se sako tro pleniĝas, ĝi baldaŭ dis~iĝas když se pytel přeplní, brzy se roztrhne; la fadeno de rememoroj dis~iĝis niť vzpomínek se přetrhla; ŝia koro dis~iĝis puklo jí srdce; el~i vytrhnout; el~i ies denton vytrhnout někomu zub; el~i la flugilojn al muŝoj vytrhávat muchám křídla; el~i al si la harojn super ies ĉerko rvát si vlasy nad něčí rakví; el~i iun el meditoj, el la dormo vytrhnout někoho z myšlenek, ze spánku; el~i infanon el ies ĉirkaŭbrako vytrhnout dítě někomu z náručí; el~i al iu iun el la koro vypudit někomu někoho ze srdce; el~iĝi vytrhnout se; la arbo el~iĝis kune kun la radikoj strom se vyvrátil i s kořeny; terura krio el~iĝas el mil brustoj strašlivý řev se dere z tisíce prsou; for~i utrhnout; sin for~i de iu odtrhnout se od někoho; for~i homojn de ilia laboro odtrhnout lidi od jejich práce; tra~i t protrhnout; kor~a srdcervoucí; kor~i silně zarmoutit; ~anta vizaĝo obličej tak smutný, až to bralo u srdce; rad~i (= radumi) lámat kolem (poprava s mučením)

Ŝiraz/o zeměp. Šíráz (iránské město, známé svými koberci)

ŝirm/i t chránit; sin ~i kontraŭ la suno chránit se proti slunci; ~i siajn okulojn kontraŭ tro akra lumo chránit své oči před příliš ostrým světlem; la ombrelo ~as de la pluvo deštník chrání před deštěm; remparo ~as la soldatojn de la kugloj násep chrání vojáky před kulkami; urbo ~ita de marĉoj kontraŭ ĉiuj atakoj město chráněné bažinami před jakýmkoliv útokem; infano ~ita de la patro kontraŭ la danĝero dítě chráněné otcem před nebezpečím; ne traktatoj, sed armeoj ~as la limojn ne vyjednávání, nýbrž armády chrání hranice; pripenso ne ĉiam ~as de eraro ani rozvaha nechrání vždy před omylem; ~i sin de la scivolo de la loĝantoj chránit se před zvědavostí obyvatel; ~(ad)o ochrana, záštita; sub la ~o de la nokto pod ochranou noci; sub la ~o de domo kreskas rozoj pod ochranou domu kvetou růže; doni ~on al malriĉuloj poskytnout ochranu chudým; ~a ochranný; ~a ekrano ochranná zástěna; ~a plato ochranná deska; la arbo etendis sian ~an foliaron super ili strom nad nimi rozprostřel své ochranné listoví; ~ado chránění; ~anto ochránce; ~ejo kryt, útočiště; trovi ~ejon dub tilio najít útočiště pod lípou; milita ~ejo vojenský kryt; termometra ~ejo chránítko termometru (bílá bedýnka s žaluziemi po stranách); ~ilo chránič(ka), chránidlo, chránítko; ~kasko ochranná přilba; ~kovrilo poklička, ochranný kryt; ~krado ochranná mříž; ~okulvitroj ochranné brýle; ~ŝelo ochranná kůra; ~tavolo ochranná vrstva; ~vesto ochranný oděv; mal~i t odkrýt; sen~a nechráněný, bez ochrany; ne~ita nechráněný; ne~ita plantejo nechráněná plantáž; sen~e nechráněně, bez ochrany; sen~eco nechráněnost; fajro~ilo plechová zástěna chránící před jiskrami; fal~ilo (= paraŝuto) padák; fulmo~ilo (= fulmosuĉilo) hromosvod; kol~ilo nákrčník (kněžský, vojenský apod.); kot~ilo blatník; lamp~ilo stínítko lampy; man~ilo koš (meče, kordu); manik~ilo chránič rukávů, návlek (používají úředníci, studenti); okul~ilo klapky na čích (pro koně, jestřába); chránič očí, stínítko (v autě); rok~ejo hist. skalní převis (bydliště pračlověka); son~ilo eltech. zvukový chránič (na amplionu, reproduktoru); vent~ilo přední sklo (v autě bez střechy)

ŝiŝ! citosl. XXX (provokace, dráždění)

ŝiŝera-arme/o neol. hlučící dav

Ŝiŝman/o hist. bulharský kníže

Ŝiv/o, Ŝiva/o náb. Šiva (jeden ze tří hlavních indických bohů)  Brahmano, Viŝnuo; ~ismo uctívání Šivy; ~isto uctivatel Šivy

Ŝivalik/o zeměp. XXX (pohoří mezi Indií a Nepálem)

Ŝizuok/o zeměp. XXX (japonské město)

Ŝjian/o zeměp. Xi'an, Si-An (čínské město, 109°E, 34°N)

Ŝjining/o zeměp. Xining, Si-ning (čínské město, 102°20'E, 36°25'N)

ŝkop/o nám. vědro, naběrač(ka); ~i t nabírat, čerpat, vyčerpávat; přen. shrábnout výhru (v kartách)

ŝkot/o nám. XXX (lano mezi spodním cípem plachty a bokem lodi); ~i t napínat; ~i velon napínat plachtu za spodní cíp; brig- ~o XXX

ŝlagr/o hud. šlágr, populární písnička / popěvek  mod-kanto, mod-kanzono, furor-kanto

ŝlak/o (vysokopecní spodní) struska, škvára (= skorio); ~okanalo výpusť strusky

ŝlaraf/o neol. lenoch, povaleč, budižkničemu

ŝlem/o přebití trumfy v kartách  atuto; granda ~o XXX; malgranda ~o XXX

Ŝlesvig/o zeměp. Šlesvicko; ~ano Šlesvičan; ~-Holstinio Šlesvicko-Holštýnsko

ŝlif/i t erodovat; tech. brousit, obrušovat, omílat; ~ilo bruska; ~isto brusič; ~maŝino bruska

ŝlim/o bahno  koto, feĉo; malleviĝi en la marĉan ~on zapadnout do močálového bahna; dragita ~o bagrované bahno; ~a bahnitý; ~a vilaĝa vojeto bahnitá vesnická stezka; ~a grundo bahnitá půda; ~ejo bahnisko, bažina; ~i t zabahnit, pokrýt bahnem (řeka); ~iĝi rozbahnit (stát se bahnem); ~iĝo rozbahnění; ~bano slatinná koupel; ~banejo slatinné lázně; ~birdo brodivý pták; ~hava bahnitý; ~kovrita pokrytý bahnem; ~tringo zool. (pták) XXX (Catoptrophorus semipalmatus); ~veziko XXX; ~vulkano XXX; en~iĝi zapadnout do bahna; sen~igi odbahnit, zbavit bahna; sen~igo odbahnění

ŝlos/i t zamknout; ~i ĉambron zamknout místnost; ~i iun en ĉambro zamčít někoho v místnosti; ordono ~as mian buŝon rozkaz zamyká má ústa; ŝiaj lipoj estis ~itaj pro timo její ústa zůstala zamčená strachem; ~i la ĉielon uzamčít oblohu (přestat pršet); ~ado uzamčení; ~ilo klíč; ~ilo al feliĉo klíč ke štěstí; domporda ~ilo klíč od domovních dveří; ringo por ~iloj kroužek na klíče; falsa ~ilo falešný klíč, paklíč; ~ilo de mistero klíč k záhadě; ~ilo de enigmo klíč k hádance; ~ila klíčový; ~ila industrio klíčový průmysl; ~ila persono klíčová osoba; ~ila pozicio klíčová pozice; ~aro soubor klíčů (jednoho domu); ~ujo klíčenka (kožený pytlík na klíče); ~ilosto anat. klíční kost; ~ilringo kroužek na klíče; ~iltabulo panel s klíči; ~iltruo klíčová dírka; ~hoko paklíč; en~i uzamčít (někoho někde); sin en~i uzamčít se; en~ita per kvar seruroj zamčený na čtyři zámky; mal~i t odemčít; mal~ado odemykání; ĉef~ilo hlavní klíč (společný pro všechny zámky v budově)  dirko; Ĉefeĉ-~iloj Čefečovy klíče (základy esperanta v různých jazycích); ĉifro~ilo šifrovací klíč; ŝalto~ilo eltech. zapínací klíč (pro spínač se zámkem); ŝraŭb~ilo klíč (k utahování matic); streĉo~ilo klíček (k natažení hračky, hodinek ap.)

ŝluz/i t vyprat, vymáchat, vykloktat; omýt loď hadicí  tralavi, gargari

ŝmac/i n mlaskat, přen. čvachtat; ~i per la lipoj mlaskat pusou (rty); naŭze ~i dum tagmanĝo protivně mlaskat při obědě; la koto ~is sub la piedoj bláto čvachtalo pod nohama; ~a mlaskavý, čvachtavý; ~a kiso mlaskavý polibek (hubička, až to mlasklo); ~o mlasknutí; ~ado mlaskání

ŝmalc/o (= fandita bestograso) rozpuštěné sádlo; ~o kun grivoj škvarkové sádlo; ansera ~o husí sádlo; porka ~o vepřové sádlo; ~i t přidat sádlo do pokrmu, potřít sádlem; ~pano chleba se sádlem

ŝmink/o líčidlo, hovor. šminka  ruĵo, pudro, parfumo, pomado, belŝmiraĵo, kosmetikaĵo; blanka, ruĝa ~o bílé, červené líčidlo; ~i t líčit někoho, šminkovat; ~i sin t líčit (si) obličej; esti ~ita kiel putino, esti putine ~ita být našminkován(a) jako šlapka; ~ado líčení; la filmeja ~ado estas diferenca de la teatra filmařské líčení je odlišné od divadelního; ~isto maskér; ~otablo stolek s líčidly; sen~a nelíčený, upřímný; konfesi la veron sen~e otevřeně přiznat pravdu

ŝmir/i t mazat, potírat, natírat  lubriki, vazelini, olei, ŝmalci; unkti; ungventi; ciri; farbi, emajli, vernisi, laki; ~i iun per oleo potřít někoho olejem; ~i bulkon per butero namazat housku máslem; ~i buteron sur pano namazat máslo na chleba; ~i pordon per farbo natřít dveře barvou; ~i glavon per veneno potřít meč jedem; ~i muron per mortero nahodit zeď maltou;  ~i dolĉe al iu la lipojn mazat někomu med kolem úst; ~i ies manon podmazat někoho; kiu bone ~as, bone veturas kdo maže, ten jede; ~a mazací, mazlavý (= oleeca); ~a substanco mazlavá látka; ~o pomazání; la lasta ~o náb. poslední pomazání; ~ado mazání; ~aĵo mazadlo, mazivo, mast  linimento, ungvento, pomado; ciro; enfroti ~aĵon en la piedon vetřít mast do nohy; ~ilo maznička; ~isto tech. mazač, údržbář (strojů), přen. mazal (špatný malíř); ~fromaĝo měkký tavný sýr (roztíratelný); ~graso sádlo na mazaní; ~mono úplatek, všimné; ~pano sendvič; ~sapo mazlavé mýdlo; bel~aĵo kosmetický přípravek (líčidlo, make-up, pomáda apod.); paper~i n čmárat (psát zlovolné hlouposti); paper~isto (= plumknaristo) pisálek, čmáral (špatný spisovatel, novinář)

ŝnaps/o šnaps, synonyma šňaps, šnops, šnába, šňába (kořalka, hlavně z vinné usedliny)

ŝnorkel/o sport. potápěčská hadice pro přívod kyslíku, případně pro odvod motorových plynů ponorky

ŝnur/o provaz, šňůra, mat. tětiva; umbilika ~o pupeční ŝňůra; streĉi ~on por kunligi librojn napínat provaz při svazování knih; homo ligita per ~oj je la manoj kaj piedoj člověk svázaný provazy na rukou a na nohou; en dom' de pendigito pri ~o ne parolu v oběšencově domě nemluv o provaze; tordi ~ojn el sablo splétat provazy z písku (marně se namáhat); ~i svázat; ~i ies piedojn svázat někomu nohy; ~ado svazování; ~aro lanoví  rigilaro; ~ego lano  kablo; kanaba ~ego konopné lano; ŝtala ~ego ocelové lano; sperti multe da batoj per ~ego zakusit mnoho ran lanem; ~ero vlákno lana; ~eto motouz, provázek; ~isto tvůrce provazů a lan; ~umi t twistovat, zkroutit do šňůry; ~umo způsob twistování lan; kvarobla ~umo de telekomunikaj kabloj čtyřnásobné twistování telekomunikačních kabelů; ~dancisto provazochodec; ~eskalo provazový žebřík; ~farado provaznictví (výroba provazů); ~farejo provaznictví (výrobna provazů); ~faristo výrobce provazů; ~grimpado kun liberaj gamboj šplh na laně bez přírazu; ~pasamento; ~ponto provazový most; ~salti n skákat přes švihadlo; ~saltado skákání přes švihadlo; ~tamburo cívka na navinutí lana; kun~i sport. svázat (horolezci navzájem); sen~igi odstranit provazy; brul~o zápalná šňůra  meĉo; kapto~o laso (= lazo); lig~o nám. úvazné lano; pied~o nám. lanoví sloužící ke šplhání v plachtoví; rekto~o vyměřovací šňůra; salto~o švihadlo; sav~o záchranné lano (provizorní zábradlí); sekig~o prádelní šňůra; stir~oj opratě

ŝofar/o hud. šofar, šófar (starožidovský hudební nástroj z beraního rohu, používaný při novoročních bohoslužbách)

ŝofor/o řidič, šofér; ~i n řídit, šoférovat; ~ejo kabina řidiče; ~kupeo kabina řidiče

ŝogun/o hist. šógun (japonský generál, skutečný držitel moci)

ŝoĥt/i t košerovat, zabíjet po židovsku; ~isto košerák, židovský řezník

ŝoĵi/o japonské průsvitné dvěře

ŝok/i t šokovat, otřást, pohoršit; ~o šok, otřes, pohoršení; anafilakta ~o anafylaktický šok; operacia ~o operační šok; traŭmata ~o traumatický šok; ~a, ~anta šokující; ~iĝi utrpět šok; ~ondo šoková vlna; ~terapio terapie šokem; elektro~o elektrický šok (lékařský zákrok)

ŝorbet/o šerbet, zmrazená ovocná šťáva

ŝort/o šortky  kuloto; gimnasta ~o trenýrky; ban~o plavky

ŝos/o bot. výhon(ek), odnož  sproso; unujara ~o jednoletá rostlina; plurjara ~o trvalka; ~i n vypučet, vyrašit, vyrážet, vyhnat výhonek / odnož / prýt; ~eto; bambus~o kuch. bambusový výhonek; palmo~o kuch. palmový výhonek; suk~o bot. výhonek ze staré větve

ŝose/o silnice; kvarlena ~o čtyřpruhová silniční komunikace; surtraka ~o železnice nabídka převozu kamionů vlakem; ~a silniční; ~a kovro krytí vozovky; ~a tunelo silniční tunel; ~fosaĵo příkop u silnice; ~konstrua silničářský; ~konstruado stavba silnic; ~laboristo silničář, cestář (pracovník při stavbě a údržbě silnic); ~rulilo silniční válec; ~tegaĵo kryt vozovky; bituma ~tegaĵo živičný kryt vozovky; aŭto~o dálnice (= aŭtovojo)

ŝot/o 1 zeměp. šot, polopoušť

ŝot/o 2 sport. kop(nutí) do míče, výstřel  kiki, (rekta-nerekta) libera ~o (přímý - nepřímý) volný kop; ~i n sport. kopnout do míče, odpálit míč

ŝotiŝ/o hud. šotyš, šotyška (lidový tanec francouzsko-skotský); danci ~on tančit šotyš

ŝotr/o štěrk  gruzo, makadamo, balasto; ~i t štěrkovat; ~okribrilo síto na štěrk; sen~igi odstranit štěrk (ze silnice, želeniční trati)

ŝov/i t posouvat, sunout, šoupat; ~i la manon en poŝon strčit ruku do kapsy; kien vi vin ~as? kam se cpeš?; ~i sin sur sidloko poposednout si;  ne ~u nazon en fremdan vazon nestrkej nos do cizích věcí; ~i la piedojn šoupat nohama; ne ~u vin inter edzo kaj edzino! nepleť se mezi manžele!; ~! citoslovce šust! (zvuk posunutí); aŭdiĝis ~ de piedoj ozval se šust nohou; ~o posunutí; ~ado posouvání; ~ebla posuvný; ~ebla septo posuvná příčka (stěna); ~ebla tegmento posuvná střecha; ~iĝi posunout se; ~iĝi antaŭen posunout se dopředu; ~iĝado posouvání se; ~ilo šoupátko, jezdec; ~eskalo výsuvný žebřík; ~ofenestro posuvné okno; ~foldo drážka; ~(o)peco šoupátko, jezdec, posuvná značka; ~pordo posuvné dveře; al~i t přisunout; de~i t odsunout; dis~i t rozhrnout; la kurtenoj iom dis~iĝis záclony se trochu rozhrnuly; el~i t vysunout; el~i la langon vypláznout jazyk; el~i demandon vytasit se s otázkou; el~ebla anteno vysunutelná anténa  teleskopa; en~i t vstrčit, vsunout; senbrue en~iĝi en la ĉambron neslyšně vklouznout do pokoje; en~iĝeblaj okuloj de heliko zatažitelné oči hlemýždě; flanken~i odložit stranou; for~i t odsunout; kun~i t shrnout; preter~i t přesunout kolem; preter~iĝi přesunout se kolem, protáhnout se kolem; sub~i t podsunout; přen. tajně podstrčit; sub~iĝo sklouznutí pod něco; supren~i t sunout nahoru; sur~i nasunout; sur~i kapuĉon sur la kapon nasadit si kapaci na hlavu; sur~iĝo geol. sklouznutí jedné vrstvy na druhou; tra~i t prostrčit, protáhnout; tra~iĝi prostrčit se, protáhnout se, protlačit se; trans~i t přesunout (přes něco); trans~o psychol. přesun; trans~ado polit. vyhošťování (nežádoucích osob); ruĝen~iĝo fyzik. červený posun

ŝovel/i t házet přehazovat lopatou; ~ilo lopata  ŝpato, ŝkopo; ligna ~ilo dřevěná lopata; tenilo de ~ilo držadlo lopaty; ~ileto lopatka; ~maŝino lopatové rýpadlo, lopatový exkavátor  buldozo; ~pleno plná lopata (lopata jako míra); ~pleno da sablo lopata písku; for~i t odházet lopatou; kun~i t naházet lopatou na hromadu; polvo~ilo lopatka; puŝ~maŝino XXX; retro~maŝino XXX

ŝovinist/o šovinista; ~a šovinistický (týkající se šovinistů)

ŝpal/o žel. pražec; ligna ~o dřevěný pražec; reljunta ~o kolejnicový pražec

ŝpar/i t šetřit, spořit; ~i fortojn šetřit síly; ~i nek penon nek monon nešetřit námahou ani penězi; vortojn ~u, agojn faru! šetři slova, ať za tebe mluví činy!; ne ~i al iu aplaŭdojn nešetřit pro někoho potleskem; ~a šetřicí; ~(ad)o spoření; ~aĵo úspora; ~anto spořitel; ~egulo lakomec, držgrešle; ~ema šetřivý, spořivý, šetrný; ~emulo šetřílek, spořivec; ~igi al si penon ušetřit si námahu; ~banko spořitelna; ~bonhavo úspory; ~kasa spořitelní; ~kaso spořitelna; deponaĵoj de ~kaso ; ~kest(et)o spořitelnička, pokladnička (pro děti); ~libro vkladní knížka; ~monujo dětská pokladnička; mal~i t rozhazovat, utrácet; mal~ado utrácení, rozhazování; mal~ema rozhazovačný; mal~emo rozhazovačnost; mal~emulo rozhazovačný člověk; tro~ema příliš spořivý, lakomý; energi~ado šetření energie; tempo~anta skribado úsporné psaní

ŝpat/o rýč  ŝovelilo, fosilo, hojo, pioĉo; ~i rýt rýčem

ŝpin/i t příst, spřádat  plekti, teksi, triki; ~i lanon, kanabon příst vlnu, konopí; la kato ~as kočka přede (= ronronas); raŭpo ~as silkon housenka přede hedvábí; araneo ~as araneaĵon pavouk spřádá pavučinu; ~i planojn, intrigojn spřádat plány, intriky; ~ado předení; ~aĵo příze; ~aĵo de moteo zámotek molu, koton; ~ebla spřadatelný; ~ejo přádelna; kotona; ~ejo (kotona) továrna na strojové spřádání vláken; ~iĝi spřásti se, přen. (vy)tvořit se;  por liaj klopodoj ~ĝis nevenkeblaj baroj jeho snahy se setkaly s nepřekonatelnými překážkami; el la vortoj ~iĝis belaj revoj z těch slov se spřádaly krásné sny; ~ilo vřeteno; ~isto přadlák; ~istino přadlena; ~bastono XXX; ~fasko špůlka, cívka; ~il-forma ve tvaru vřetena; ~il-pezilo XXX; ~maŝino přádelnický stroj; ~rado kolovrat

ŝpros/o okenní příčka, příčel

ŝpruc/i n tryskat, prýštit, stříkat, přen. sršet; apude ~is fonto vedle stříkal pramen; larmoj ~is el la okuloj slzy tekly z očí; fajreroj ~is jiskry sršely; ĝojo ~is el ĉiuj okuloj radost sršela ze všech očí; poezio fonte ~as poezie tryská jak z pramene; ~ado tryskání; ~aĵo (po)střik, chem. střička; ~aĵo da koto stříkanec bláta; ~igi stříkat; ~igi farbon sur karoserion stříkat barvu na karoserii; ~igado stříkání; ~igilo stříkačka; permana ~igilo ruční stříkačka (pistole); ~ajuto stříkací tryska; ~botelo sifonová láhev; ~fonto vřídlo, tryskající pramen; ~lako stříkaný lak; ~lakado stříkání lakem; ~makul(et)o stříkanec; ~pistolo stříkací pistole; ~rozo rozstřikovač, kropítko; dis~i n rozstříkovat se; dis~igi rozstřikovat; el~i n vystříknout, vytrysknout; el~igi vystříknout (vypudit kapalinu); en~i n vstříknout (vniknout); en~igi vstříknout (vehnat); for~i odstříknout (uniknout); for~igi umýt stříkáním; for~igilo stříkačka; re~i znovu stříkat; re~igi znovu nastříkat; sur~igi postříkat

ŝpur/o žel. rozchod (kol); normala ~o normální rozchod koleje (1,435 m); larĝa ~o široký rozchod (> 1,435 m); mallarĝa ~o úzký rozchod (<1,435 m); et~a úzkokolejný; et~a fervojo úzkokolejná železnice; et~a relvojo úzkokolejná trať; et~o angla kapský rozchod (1,067 m)

ŝraman/o náb. šraman (indický asketa)  asketo; ~ismo šramanismus

ŝrank/o skříň; ~o por tolaĵoj skříňka na prádlo; ~o por vestoj skříňka na šaty; pordo de ~o dvěře skříně; kirasita ~o pancéřová skříň; libra ~o knihovnička; sankta ~o náb. tabernákulum  tabernaklo; vitra ~o skleník, vitrína  vitrino; ~eto skříňka; ~okofro ; ~pordo skříňové dveře; fum~o tech. skleněná laboratorní skříň s odsávačem plynů; gant~eto (de aŭto) skříňka na rukavice (v autě); konekto~o; libro~o knihovna (nábytek); manĝo~o spižírna, kredenc  provizejo, kredenco; medicin~o lékárnička; sekig~o chem. skříňová sušárna; servico~o skříňka na nádobí; spegul~o šatní skříň se zrcadlem

ŝraŭb/o šroub; Arkimeda ~o Archimedův šroub (šroubovité čerpadlo na vodu); blokanta ~o dorazovavý šroub; ĝustiga ~o seřizovací šroub; ~o por ligno vrut; kompunda ~o diferenciální šroub; ~o kun kvareĝa kapo, kvadratkapa ~o šroub se čtyřhranou hlavou; ~o sen fino nekonečný šroub (pro převod na ozubené kolo); alfiksita per ~oj připevněný šrouby; cilindrokapa ~o šroub s válcovou hlavou; fiksiga ~o upevňovací šroub; kolum-kapa ~o šroub s válcovou hlavou; ligna ~o dřevěný šroub; senfina ~o červ; ses-eĝa ~o šroub se šestihranou hlavou; streĉi (malstreĉi) ~on utáhnout (uvolnit) šroub; streĉi ankoraŭ pli la impostan ~on ještě víc utáhnout daňový šroub; ~i t (za)šroubovat; ~ado šroubování; ~igi řezat a tvářet závit; ~igilo závitník; ~ilo šroubovák; elektra ~ilo ielektrický šroubovák; ~ingo matice (šroubová); aleta ~ingo křídlatá matice; krenela ~ingo korunková matice; ses-eĝa ~ingo šestihranná matice; ~obolto svorník; ~bori t samozařezávat; ~ofermi uzavřít šrouby; ~oforma šroubovitý; ~ofrezilo závitníková frézka; ~kanelo závit(ová drážka); ~okapo hlava šroubu; ~okriko šroubový zvedák (auta); ~kuplilo vřetenové spřáhlo; ~opaŝo krok šroubu; ~opremilo šroubový lis; ~ostifto závlačka; ~ŝlosilo maticový klíč; tuba ~ŝlosilo trubkový klíč; dubuŝa ~ŝlosilo dvoustranný klíč; du-ringa ~ŝlosilo dvoustranný zavřený klíč; ~tenilo svěrák; ~(turn)ilo šroubovák; al~i t přišroubovat; de~i t odšroubovat; kontraŭ~ingo kontramatice, pojistná matice; kun~i t sešroubovat; mal~i t odšroubovat, vyšroubovat; alet~ingo křídlatá matice; bor~o závrtný šroub; streĉo~o napínací šroub

ŝrik/i n vřískat, pištět  stridi, kriĉi

Ŝrinagar/o zeměp. Šrínagar (město v indickém Kašmíru)

ŝrot/o zeměd. obilný šrot; ~aĵo kuch. jídlo z obilného šrotu

ŝrump/i n svraštět se, scvrknout se; la tero ~is sur la flugmaŝino en pilkon země se pod letadlem scvrkla v míček; ~inta svraštělý, scvrklý; sidi en formo de ~inta rano sedět v pozici scvrklé žáby; ~ado scvrkání se; ~igi svraštit, scvrkat; ~kavo metalurg. lunkr, staženina (dutina v kovovém odlitku)

ŝŝ! pst!; ŝŝ! diri metante la fingron sur la buŝon pst! říci a položit prst na ústa

ŝtal/o ocel; dura ~o tvrdá ocel; forĝita ~o kovaná ocel; kroma ~o chromová ocel; kruda ~o surová ocel; malmola ~o tvrdá ocel; mangana ~o manganová ocel; mola ~o měkká ocel; nikela ~o niklová ocel; silicia ~o; veldebla ~o tavná ocel; volframa ~o wolframová ocel; Eŭropa Komunumo por ~o kaj Karbo Evropské společenství uhlí a oceli; havi nervojn el ~o mít nervy z ocele; ~a ocelový; ~a energio; ~a dublo; ~a globo; ~a lado ocelový plech; ~a plumo ocelové pero (na psaní); ~a risorto ocelové pero (pružicí); ~ejo ocelárna; ~igi zkujňovat (surové železo na ocel); ~izi t pokrýt plátem oceli; zakalit na ocel; ~betono železobeton, beton vyztužený; ~blua ocelově modrý; ~drato ocelový drát; ~fabriko ocelárna; ~fanda litecký; ~fandisto litec oceli; ~framo ocelový rám; ~gravurado rytí do oceli; ~gravuraĵo ocelorytina; ~industrio ocelářský průmysl; ~kasko ocelová přilba; ~lado ocelový plech; ~mantelo ocelový plášť; ~produktado výroba oceli; ~produktanto výrobce oceli; ~pulmo lék. železné plíce; ~skeleta s ocelovou kostrou; ~skeleta konstruaĵo stavba s ocelovou kostrou; ~skeleta konstrumaniero metoda stavby ocelových koster; ~ŝranko trezor; ~tegaĵo potah ocelovým plechem; ~uzino ocelárna; ~varoj ocelářské zboží; elektro~o elektrická ocel; mangan~o manganová ocel

ŝtanc/i t tech. vystřihovat, vyrážet, probíjet, mačkat z plechu  pregi; ~ado vystřihování; ~ilo vystřihovací nástroj; kuket~ilo vánoční formička (pro vystřihování hvězdiček, srdíček ap. z těsta)

ŝtat/o stát; federacia ~o federální stát; federacio de ~oj federace států; pluretna ~o mnohoetnický stát; sendanta ~o vysílající stát; subskribintaj ~oj podepsané státy; Unuiĝintaj Ŝ~oj de Nord-Ameriko Spojené státy severoamerické; ~a státní; ~aj entreprenoj státní podnik; ~a akcepto státní přijetí; ~a arbaro státní les; ~a arkivo státní archív; ~a bieno státní statek; ~a budĝeto státní rozpočet; ~a eklezio státní církev; ~a ekzameno státní zkouška; ~a fervojo státní železnice; ~a kompensodevo; ~a oficisto státní úředník; ~a potenco státní moc; ~a proprieto státní majetek; ~a pruntepreno státní půjčka; ~a religio státní náboženství; ~a sekreto státní tajemství; ~a servo státní služba; ~a soleno státní slavnost; je ~aj kostoj na státní útraty; ~ano občan státu; ~aneco státní příslušnost / občanství; sen ~aneco bez státního občanství; ~anigi udělit státní občanství; ~anigo udělení státního občanství; ~estro nejvyšší státní představitel; oficiala vizito de ~estro oficiální návštěva státního představitele; ~igi zestátnit; ~isto státník; ~aferoj státní záležitosti; ~arbaro státní les; ~bilo státní obligace; ~blazono státní znak; ~formo státní forma; ~funkciulo státní funkcionář; ~gazeto státní tisk; ~jura státoprávní; ~juro státní právo; ~kapitalismo státní kapitalismus; ~konsilantaro státní rada (poradní sbor); ~limo státní hranice; ~ministro státní ministr; ~monopolo státní monopol; ~organo státní orgán; ~page na státní útraty; ~perfido velezrada; akuzo pro ~perfido obvinění z velezrady; ~potenco státní moc; ~prezidanto prezident státu; ~renverso státní převrat; ~sekretario státní tajemník; ~ŝuldoj státní dluhy; ~trezoro státní poklad; ~viro státník; al~igo zestátnění; de~igo odstátnění; de~igo de la eklezio odluka církve od státu; inter~a mezistátní; kontraŭ~a protistátní; kontraŭ~a krimo protistátní zločin; sen~ano, sen~ulo kosmopolita; bufro~o nárazníkový stát

ŝtel/i t krást  rabi, predi; oni ~is de mi la horloĝon, oni ~is mian horloĝon ukradli mi hodinky; ~i kison ukrást polibek; ~e krádeží, kradmo, skrytě; ~o krádež; ~ado kradení; ~aĵo kradená věc, kořist; ~e kradmo, kradí; ~ema zlodějský; ~emo kleptománie; ~eti t krást drobnosti; ~imuna ŝranko trezorová skříň; ~isto zloděj; haltigu la ~iston! zastavte zloděje!; okazo kreas ~iston příležitost dělá zloděje; ~istino zlodějka; ~itaĵo ukradená věc; ~ĉasi t pytlačit; ~ĉasado pytlačení; ~ĉasisto pytlák; ~iri n krást se, přikrádat se; ~ŝlosilo paklíč; al~iĝi přikrást se; el~iĝi vykrást se; en~iĝi vkrást se; for~iĝi odkrást se; pri~i t okrást; infan~i n unášet děti; poŝo~isto kapesní zloděj

ŝtep/o tanec step; danci ~on tančit step; ~i stepovat

ŝtern/o zool. mořská vlaštovka (= marhirundo); arkta ~o rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea); bengala ~o XXX (Sterna bengalensis); blankflugila ~o rybák bělokřídlí (Chlidonius leucopterus); bruna ~o XXX (Anous stolidus); hirunda ~o XXX (Sterna hirundo); kaspia ~o, malgranda ~o, rab~o rybák malý (Sterna albifrons); marĉa ~o XXX (Sterna forsteri); nigra ~o rybák černý (Chlidonias niger); reĝa ~o XXX (Sterna maxima)

ŝtip/o špalek, poleno; ~o por haki brullignon (= hakbloko); ekzekuta ~o popravčí špalek; esti malsaĝa kiel ~o být hloupý jako špalek; ~aro hranice dříví; brulmortigi iun sur ~aro upálit někoho na hranici; ~arumi t upálit na hranici; ~ejo dřevník; ~eto špalí(če)k; ~batilo palice; ~kapulo tvrdohlavec, paličák; nekonvinkebla ~kapulo tvrdohlavý hlupák, nenapravitelný zarytý paličák, umíněnec; ~ostako koza na polena; brul~o palivové poleno; brul~aro palivová polena

ŝtof/o látka, tkanina, nevh. materiál, tkáň, pletivo; lana ~o vlněná látka; la ~o, el kiu estas farataj la sonĝoj látka, z níž se dělají sny; ~a látkový; ~a detondaĵo odstřižek látky; ~restaĵoj zbytky látky; ~rulaĵo stůček; sub~o podšívka; pelta sub~o kožešinová podšívka; sub~i t podšít, opatřit podšívkou; sub~ita podšitý; triko~o trikotová látka

ŝtok/o nám. příčník, příčka kotvy (umožňující zachycení na dně při vlečení); ~-ankro kotva s příčkou; sen~a ankro kotva bez příčky

ŝton/o kámen (= kalkuluso); la ~o de falpuŝiĝo kámen úrazu; ~o de muelilo mlýnský kámen; la ~o de la saĝuloj kámen mudrců; falantaj ~oj padající kameny; hajlo de ~oj krupobití kamenů; surtomba ~o náhrobní kámen; ~o defalis de mia brusto kámen mi spadl ze srdce; ~a kamenný; trafis tranĉilo sur la ~on narazila kosa na kámen; per unu ~o oni du ĵetojn ne faras jedním kamenem nehodíš dvakrát; kiu regalas per ~oj, tiun oni dankas per bastonoj kdo pohostí kamením, tomu poděkují holí; tion kompatus eĉ la ~oj! nad tím by se i kámen ustrnul; ne restos / ne estos lasita ~o sur ~o nezůstane kámen na kameni; ~a kamenný; ~a koro kamenné srdce; dormi ~an dormon spát tvrdým spánkem; ~aĵo hornina, blok kamene; ~aro kamení; ~ego balvan; ~eto kamínek; ~igi nechat zkamenět, změnit v kámen; la novaĵo lin ~igis ta novinka ho proměnila v kámen; ~iĝi změnit se v kámen, zkamenět; ~iĝi de mirego zkamenět úžasem; ~oza kamenitý; ~umi t (u)kamenovat; ~umado ukamenování; ~amaso hromada kamení; ~benko kamenná lavice; ~bloko balvan, blok kamene; ~ĉizilo dláto na kámen; ~epoko doba kamenná; ~epoka týkající se doby kamenné; ~griza šedý jako kámen; ~hakisto lamač (kamene), hovor. kameník; ~hava kamenitý; ~ĵetilo hist., voj. prak, katapult; ~karba kamenouhelný; ~karbo kamenné uhlí; ~kolono kamenný sloup; ~kora nelítostný, se srdcem z kamene; ~kovrita pokrytý kamením; ~minejo kamenolom; ~ministo lamač; ~moleo kamenné molo; ~mortigi ukamenovat; ~muro kamenná stěna; ~plena plný kamení; ~plena vojeto kamenitá cestička; ~ponto kamenný most; ~pulvoro kamenný prášek; ~riĉa kamenitý; ~rompaĵo úlomek kamene; ~rompejo kamenolom; ~salo kamenná sůl; ~skulptisto kamenosochař; ~tajlisto kameník; ~turnulo zool. (slukovitý pták) kameňáček pestrý (Arenaria interpres); sen~igi zbavit kamene, odstranit kamení; sen~igi kampon posbírat kamení z pole; sur~a nacházející se na povrchu kamene; sur~a enskribo nápis na kameni; unu~a monolitický, z jednoho kamene; aer~o aerolit; angul~o nárožní kámen; beton~o betonová cihla; fajro~o křesadlo; fonto~o pouliční vodovod pro osvěžení chodců; gal~o žlučový kamínek; gipso~o sádrovec; guto~o krápník  stalakmit, stalaktit; kalko~o vápenec; konstru~o stavební kámen; lavo~o kamenné umyvadlo, kamenný dřez; lim~o pomezní kámen; hraniční kámen; lun~o měsíční kámen, adulár (polodrahokam)  adulario; mark~o značkový kámen (milník, mezník ap.); mejlo~o milník; muel~o mlýnský kámen; plat~o kamenná deska  slabo; rand~o obrubník (chodníku); sablo~o pískovec; sal~o chem. solný kámen (= evaporito); sap~o mastek, talek, tuček, steatit (= steatito); tombo~o náhrobní kámen; turno~o kámen obratu (v cirku se kolem něj otáčely vozy); tuŝo~o prubířský kámen (ke zkoušení drahých kovů); volbo~o arch. klenební kámen

ŝtop/i t ucpat, nacpat, cpát; zaplnit, zacelit; ~i ŝtrumpojn zašívat / látat punčochy; ~i fendon en la ŝipo ucpat díru v lodi; ~i al si la poŝojn nacpat si kapsy (penězi); ~itaj stratoj ucpané ulice; ~i al si la stomakon nacpat si žaludek; ~ado ucpání, zaplnění; ~ado de ŝtrumpoj látání ponožek; ~aĵo vycpávka; ~iĝi ucpat se; la gastubo ~iĝis de la demetaĵoj výfuk se ucpal splodinami; ~iĝo zácpa (dopravní), ucpaný prostor; ~ilo zátka, ucpávka, eltech. konektor na šňůře; ina ~ilo eltech. zásuvka na šňůře, hovor. kabelová samice; vira ~ilo eltech. zástrčka na šňůře, hovor. kabelový samec; vitra ~ilo skleněná zátka; sekurigita ~ilo zástrčka s pojistkou; tristifta ~ilo třípinový / tříkolíkový konektor; ~ilingo eltech. konektor panelový; ina ~ilingo eltech. panelová zásuvka, hovor. samice do panelu; vira ~ilingo eltech. panelová zástrčka, hovor. samec do panelu; sekurigita ~ilingo zásuvka s pojistkou; ~fermi t ucpat; ~garnaĵo těsnění; ~kontaktilo eltech. zásuvkobé spojení, zásuvka a vidlice n. zdířka a kolík; ~ringo těsnicí kroužek; ~vorto slovní vycpávka, slovní balast; mal~i t uvolnit, odzátkovat; re~i t znovu ucpat; buŝo~ilo roubík; cerbo~i vymývat mozky (klamat veřejnost)  slogano, reklamo; ĵak~ilo jack (konektor); krop~i krmit husu (násilným vecpáním stravy do krku); pajlo~i vycpat (kůži zvířete); smirgo~ilo skleněná zátka s hrubým povrchem; tekso~i látat

ŝtorm/o bouře  vento, fulmotondro, uragano; ~o da protestoj bouře protestů; averto pri (alproksimiĝanta) ~o varování před (blížící se) bouří; geomagneta ~o geomagnetická bouře; ~o en tetaso bouře ve sklenici vody; ~a bouřlivý  turbulenta, impeta; ~a evoluo bouřlivý vývoj; ~a tajdo bouřlivý příliv a odliv; ~a vetero bouřlivé počasí; ~i n i přen. bouřit; la maro ~as moře je rozbouřené; la strikoj ~is zuřily tam stávky; ~lanterno bouřková lucerna; ~petrelo zool. (pták) burňáček; buntpieda ~petrelo XXX (Oceanites oceanicus); forkvosta ~petrelo burňáček bělavý (Oceanodroma leucorhoa); kirlo~o vzdušný vír, cyklón; neĝo~o sněhová bouře; sablo~o písečná bouře

ŝtrapac/o dřina, námaha

ŝtreb/o zvl. stav. opěra, vzpěra; ~i t podepřít, zřídit opěru

ŝtrump/o punčocha; kurta ~o podkolenka; trikitaj ~oj pletené punčochy; marŝi sur la ~oj chodit v ponožkách (bez přezůvek); ~a punčochový; ~eto ponožka; ~etŝelko pánský podvazek; ~oligilo, ~orubando podvazek; ~oŝelko, ~oŝelketo podvazek punčochy; duon~o podkolenka; kalson~oj punčocháče

ŝtup/o schod, stupeň; amplifa ~o eltech. zesilovací stupeň aparatury; sur unu ~o kun iu na stejné úrovni s někým; ~on post ~o postupně, krok za krokem; ~a stupňovitý; ~aj benkoj en amfiteatro stupňovité lavice v amfiteátru; ~a paralelo sport. bradla; ~e stupňovitě, postupně; enkonduki reformojn ~e kaj malrapide zavádět reformy postupně a pomalu; ~aro schodiště  eskalatoro, kaskado; helica ~aro točité schodiště; malsupreniri (descendi) ~aron sejít po schodech; supreniri (ascendi) ~aron vystoupit po schodech; veni laŭ la ~aro přijít schodištěm, přijít po schodech; ~ara schodišťový, stupňovitý  kaskada; ~ara balustrado zábradlí na schodech; ~ara placeto odpočívadlo na schodech; montoj ~are leviĝantaj hory stupňovitě se zvedající; ~arejo prostor schodiště; ~areto malé schodiště; ~etaro žebřík (= eskalo); ~arlifto eskalátor, pojízdné schody; ~arplatformo odpočívadlo schodiště; inter~o mezistupeň, mezičlánek, přechod mezi úrovněmi; paf~o schodek v zákopu nebo bunkru umožňující střílet průzorem; plur~a raketo několikastupňová raketa; ŝnur~etaro provazový žebřík

ŝu/o střevíc, polobotka  piedvesto, boto, galoŝo, pantoflo, sandalo; paro da ~oj pár bot; dekstra kaj maldekstra ~oj pravá a levá bota; demeti (surmeti) la ~ojn zout (obout) se; ŝmiri, ciri, poluri ~ojn pomazat, vycídit, vyleštit boty; lakleda ~o lakýrky; ligna ~o dřevák; ortopedia ~o ortopedická bota; pikkalkanuma ~o bota s jehlovým podpadkem; poluritaj ~oj naleštěné střevíce boty; svedleda ~o boty ze švédské kůže; ŝnura ~o bota s provazovou podrážkou; esti sub la ~o de sia edzino být pod pantoflem; ~o de bremso brzdová čelist; ~o de kablo kabelové oko (= koŝo); ~o de bastono okovaný konec hole; ~o de paliso tech.XXX; ~o de sledo lyžnice saní; ~aĉoj škrpály; ~aĵo obuv, obutí (= piedvesto); ~isto obuvník; metio de ~isto obuvnictví, ševcovství (obor); ĉe~isto estas ~o ĉiam kun truo kovářova kobyla chodí bosa; ~ista ševcovský, obuvnický; ~ista metiejo, ~istejo obuvnictví, ševcovská dílna; ~bremso žel. kolejová brzda; ~broso kartáč na boty; ~buko přezka bot; ~butiko prodejna bot; ~ciristo čistič bot; ~dorso hřbet boty; ~fabriko továrna na obuv; ~fadeno dratev, ševcovská nit; ~farado výroba obuvi; ~fliki opravovat boty, prtačit; ~flikisto prták, opravář obuvi; ~formilo ševcovské kopyto; ~-klak-danco stepování; ~korno lžíce na obouvání; ~laĉo tkanička do bot; ~pinto špička boty; ~purigisto čistič bot; ~riparejo opravna obuvi; ~skrapilo škrabka na obuv; ~streĉilo napínák na obuv; ~vendejo prodejna obuvi; ~vestilo lžíce na obouvání; duon~o polobotka; sen~a bosý; ordeno de sen~aj karmelanoj řád bosých karmelitánů; sen~e (= nudpiede) naboso; sen~igi zout; bal~o plesové střevíce; bekformaj ~oj hist. střevíce s dlouhou špičkou (středověká móda); glit~o sport. bruslařská nebo lyžařská bota; laĉo~o bota s tkaničkami; ligno~o dřevák; neĝo~o sněžnice; polus~o eltech. XXX; rel~o zarážková kolejová brzda; rel~-metisto želez. zarážkář; rul~o kolečkové brusle; ŝnur~o plátěný střevíc s podrážkou ze spletených provázků; venus~(et)o (= cipripedio) bot. střevíčník (Cypripedium)

ŝudr/o hist. šúdra (příslušník nejnižší kasty v Indii)

ŝugend/o japonské náboženství

Ŝulamit/o hist. Šulamítka, Sulamitská (hrdinka Písně písní)

ŝuld/i t dlužit (al iu ion někomu něco); kiom mi ~as al vi? co vám dlužím?; ~i al iu sian vivon vděčím mu za život; ~i al iu sian dankon dlužit někomu svůj dík; ~a dlužný; resti al iu ~a kvindek kronojn zůstat někomu dlužen 50 korun; ~o dluh; amortizo de ~oj amortizace / umrtvení dluhů; aktiva ~o; pasiva ~o; esti en ~oj být / vězet / trčet v dluzích; esti ŝarĝita de ~oj být zatížen dluhy; droni en ~oj topit se v dluzích; sidi en oj ĝis super la ŝultroj vězet po ušít v dluzích; ~anto dlužník; ~ateco zadluženost; ~igi zadlužit; ~igi sin per kontrakto zadlužit se smlouvou; ~iĝi zadlužit se, zavázat se; ~iĝo zadlužení; ~agnosko uznání dluhu; ~atesto dlužní úpis (= obligacio); ~ŝarĝita zadlužený; ~oŝarĝo zadlužení; sen~a nezadlužený, bez dluhů; mal~igi, sen~igi zbavit dluhů, osvobodit od dluhů, oddlužit; mal~igo, sen~igo oddlužení; ŝtat~o státní dluh

ŝultr/o rameno, rámě; ~o ĉe ~o těsně u sebe, rameno na rameni; (bonvole) frapeti ies ~on přátelsky poklepat někomu na rameno; en la alteco de la ~oj ve výši ramen; levi (suprentiri) la ~ojn pokrčit rameny; agi ~o ĉe ~o jednat ruku v ruce; ~o de botelo část láhve připomínající lidské rameno; porkaĵa ~o(peco) vepřová plec; ~a ramenní, ramenný, ramenový; ~a artiko ramenní kloub; ~a klapo (= epoleto) nárameníky; ~en na rameno, na rámě; pafilojn ~en! na rámě zbraň!; ~ĵeto; ~oornamo nárameník; ~osigno nárameník; ~ostaro; ~ozono; al~igi dát na rámě; al~igi la pafilon dát si pušku na rameno; ĝis~a dlouhý až po ramena; ĝis~a hararo vlasy až na ramena; sur~igi dát na rameno; sur~igi la pafilon dát si pušku na rameno; tra~e skrze rameno, ramenem

Ŝunem/o zeměp. hist. Šúnem, Sunem (galilejské město)

ŝungit/o geol. šungit, antracitové uhlí (dle naleziště Šunga)

ŝunjat/o budhismus šúnjata, suňňata (bytost jako výsledek příčiny a následku)

ŝunt/o eltech. šunt, bočník; ~i t paralelně zapojovat, žel. posunovat; ~ado paralelní zapojování; izo~o bočník stejné hodnoty jako druhý (zapojený s ním do série)

ŝus/i n sport. prudce sjet (na lyžích); ~ado prudký sjezd, hovor. sešup

ŝuŝ/i n syčet (plyn, pára) (= sibli); ~a sykavý; jaz. ~a konsonanto sykavka

ŝut/i t sypat  semi, verŝi; ~i komplimentojn al iu zasypat někoho poklonami / lichotkami; ~ado sypání; ~ado de sablo sur la glatisaj stratoj posypávání zledovatělých ulic pískem; ~aĵo sypký materiál; ~iĝi sypat se; ~iĝema sypký; ~ilo stav., tech. výsypka; ~betono sypký beton; ~kamiono posypový automobil; ~kesto násypný koš, násypka; ~kovri t zasypat; ~loko smetiště; ~trogo násypný koš, násypník; al~i t přisypat, počítač načíst, odeslat; al~i dosieron al servilo poslat soubor na server; ĉirkaŭ~i t obsypat; ĉirkaŭ~ita de favoroj zasypaný přízní; de~ilo XXX (část pluhu odhrnující hlínu); dis~i t rozsypat, rozhodit; dis~i semon rozhodit osivo; la amaso dis~iĝis kaj forkuris dav se rozpadl a rozutekl; el~i t vysypat, počítač stáhnout (program); el~i sablon el kamiono vysypat písek z nákladního auta; el~i programon el servilo al uzanto stáhnout soubor ze serveru k uživateli; el~iĝi vysypat se; la haroj el~iĝis el sub la ĉapelo zpod klobouku vykukují vlasy; for~i t odsypat; kun~i t sesypat (na hromadu); plen~i t úplně zasypat; plen~i kavon zasypat jámu; super~i t zasypat  droni; super~i iun per donacoj zahrnout někoho dary; kajo supe~ita de atendantoj nástupiště přeplněné čekajícími; esti super~ita de laboro, per korespondaĵoj, per plendoj být zavalen prací, korespondencí, stížnostmi; sur~i t posypat; sur~i la vojon per sablo posypat cestu pískem; sur~etit kukojn per sukero lehce posypat koláče cukrem; trans~i t přesypat; motor~ilo (= baskulkamiono) nákladní automobil se sklápěčkou

ŝutr/o okenice  ĵaluzio, persieno; lat~o (= persieno) okenice s perskými žaluziemi (s pohyblivými prkénky)

ŝvab/o etn. Šváb; ~a švábský; ~a dialekto švábské nářečí; Ŝ~a Ĵuraso zeměp. Švábský jura (německé pohoří); Ŝ~ujo zeměp. Švábsko

ŝvabr/i t stírat prach, umývat podlahu; ~ilo stěrač prachu, mop na podlahu (svazek plátěných proužků na násadě); ~ileto ruční mop na nádobí

Ŝvan/o hist. Schwann, Theodor (německý biolog, 1810-1882); ~a ingo (= mjelina ingo) Schwannova pochva (obal nervových vláken); ~omo nádor ze Schwannovy pochvy

Ŝvarc/o hist. Schwartz, Raymond (esperantský spisovatel, 1894-1973); ~a humuro, ~aĵo schwartzovský humor, žert (slovní hříčka ap.)

Ŝvarcvald/o (= Nigra Arbaro) zeměp. Schwarzwald (jihoněmecké pohoří); ~a schwarzwaldský; ~a horloĝo (= kukolhorloĝo) schwarzwaldské kukačkové hodiny

ŝveb/i n vznášet se ve vzduchu, v kapalině  glisi; la nebuloj ~as super la marĉejo mlhy visí nad blaty; tio jam ~as al mi sur la lango už to mám na jazyku;  la famoj ~as inter ni mezi námi kolují pověsti; ~i inter vivo kaj morto viset (na vlásku) mezi životem a smrtí; la vortoj ~as sur mia lango mám to na jazyku; ~a vznášivý; ~a retrokiko sport. zpětný kop ze vzduchu; ~o lit. XXX; ~ado vznášení se; ~aĵo chem. tekutina s rozptýlenými částečkami; ~anta vznášející se, poletující; ~antaj sedimentoj vznášející se usedliny; al~i připlynout, přiblížit se vznášením; ĉirkaŭ~i (ion) kroužit kolem; en~i vplynout; preter~i minout , prolétnout pomalu kolem; tra~i proplynout, prolétnout skrze

ŝvel/i n otékat, bo(b)tnat, kynout, nabíhat; la vundita membro ~is de inflamo zraněná končetina opuchla zánětem; la vizaĝo ~is de plorado tvář opuchla pláčem; la bruo de kanonado ~is rachot dělostřeby rostl; ~a opuchlý; ~aj veloj nafouklé plachty; tro ~aj paroloj nabubřelé řeči; ~o opuchnutí; ~ado kynutí, otákání; ~aĵo zduřenina, otok, opuchlina; akvoplena ~aĵo vodnatý otok (= hidropso); suspektinda ~aĵo sur la mamo podezřelý otok na prsu; ~anta otékající; ~anta produktado de industrio rostoucí průmyslová výroba; ~igi nad(m)out; ~igitaj prezoj nafouknuté ceny; ~iĝi nafouknout se, nadmout se (= komenci ~i); ~iĝinta burokrataro přebujelý úřednický aparát; ~iĝinta trafiko nadměrný dopravní ruch; ~inta oteklý, opuchlý; ~inta rivero zvedmutá řeka; ~inta de fiero nafouklý pýchou; ~inteco opuchlost; ~forma v nafouklém tvaru; ~forma jupo široká sukně; ~mola měkoučký, nadýchaný (např. koberec); ~parolo nabubřelá řeč; ~svelta plnoštíhlý; ek~i začít otékat; mal~i splasknout; mal~iĝi začít splaskávat; frosto~o lék. omrzlina; brusto~i naparovat se, chlubit se

Ŝverin/o zeměp. Schwerin, Zvěřín (hlavní město spolkové země Macklenburg-Vorpommern)

ŝvit/i n potit se; ~i de varmego potit se horkem; ~i de angoro potit se úzkostí; ~i kaj tremeti pro antaŭtimo potit se a chvět předtuchami; la pinoj ~is per rezino borovice potily pryskyřici; la muroj ~as de malsekeco zdi se potí vlhkostí; sange ~i super la tasko potit krev na úkolem; li ~as ankoraŭ super la alfabeto ten ještě zápasí s abecedou, neumí ani abecedu (ještě nic neumí); ~a potní; zpocený; ~a frunto zpocené čelo; ~aj manoj zpocené ruce; ~o pot; ~o fluis de lia frunto pot mu tekl z čela; deviŝi ~on de niaj fruntoj utřít si pot z našich čel; forviŝi la ~on de sia frunto utřít si pot z čela; erupcio de ~o výron potu; esti gutanta de ~o kapat z někoho pot; malvarma ~o studený pot; en ~o de sia vizaĝo v potu tváře; ~ado pocení; kuracado per ~ado léčba pocením; ~anta potící se; ~egi strašně se potit; ~ejo potírna (v lázních); ~eta trochu zpocený; ~eti trochu se potit; ~iga medikamento / kuracilo /drogo lék pro pocení; ~igi zpotit (někoho); ~iĝi zpotit se; ~iĝa problemo velmi obtížný / tvrdošíjný problém; ~akvo zkondenzovaná voda; ~banejo parní lázně; ~glando potní žláza; ~guto krůpěj potu, pot; ~kesto XXX; ~kovrita zalitý potem; ~laboro dřina; ~odoro pach potu; ~perloj kapky / krůpěje potu; ~oplena zpocený; ek~i začít se potit; el~i t vypotit  eksudi; tra~i t propotit; tra~iĝi propotit se; frosto~o studený pot