Ĵ

ĵ čtrnácté písmeno esperantské abecedy [ž]; ~o název hlásky ĵ

ĵabot/o textil. žabó, žabot (zřasená náprsenka z krajek nebo mušelínu)

ĵain/o = ĝaino

ĵak/o eltech. zdířka è ŝtopilingo; text. redingot

ĵakard/o textil. žakár, žakárový stroj (tkalcovský stav pro složité vzory, vynález M. Jacquarda, 1752-1834)

Ĵakart/o = Ĝakarto zeměp. Jakarta (hl. město Indonézie)

ĵaket/o textil. žaket; ~robo dámský žaket; ~vesto žaketový oděv

Ĵakv/o Jacques (francouzská podoba jména Jakub); ~ino Jacquelina

ĵalon/o výtyčka, vytyčovací tyč è signostango

ĵaluz/a žárlivý (pri, pro, kontraŭ na) è envia; fariĝi ~a stát se žárlivým; ~a pri sia famo žárlivý na svou slávu; ~a pri siaj rajtoj žárlivý na svá práva; ~a pri sia edzino žárlivý na svou ženu; ~a kiel tigro žárlivý jako tygr; ~a kiel Otelo žárlivý jako Othello; ~i n žárlit; ~i pri io kontraŭ iu žárlit na někoho kvůli něčemu; ~o žárlivost; pro ~o ze žárlivosti; ~igi vyvolat žárlivost; ~ulo žárlivec

ĵaluzi/o žaluzie è persieno, ŝutro, kurteno

ĵam/i t eltech. rušit (radiový příjem); ~ado rušení

Ĵamajk/o zeměp. Jamajka; ~a jamajský; ~a rumo jamajský rum; ~ano Jamajčan

ĵambore/o jamboree, skautský sjezd

Ĵan/o Jean, Jan; ~a Jana; ~a Dark Jana z Arku; ~eto Žanek, Honzík; ~eta Žaneta, Žanetka; ~-Ĵakvo Jean-Jacques

ĵandark/a týkající se Jany z Arku

ĵar/o hliněný džbán, tech. skleněný zvon

ĵargon/o jaz. žargon è slango, argoto, dialekto, piĝino, kreola lingvo; periferia ~o předměstský žargon; paroli damnan ~on mluvit nepěkně; ĵido estas hebrea-germana ~o jidiš je hebrejsko-německý žargon; ~a žargonový; ~i mluvit žargonem; ~i science mluvit vědeckým žargonem

ĵartel/o podvazek; ~zono podvazkový pás è gaino

ĵaŭd/o čtvrtek; sankta ~o Zelený čtvrtek; ~a čtvrteční; ♦ en la tri~a semajno až naprší a uschne, na svatého Dyndy (nikdy)

Ĵav/o = Javo

ĵava/o hud. javánský tanec

ĵaz/o hud. džez; ~bando džezová kapela; ~festivalo džezový festival; ~klubo džezový klub; ~koncerto džezový koncert; ~muziko džezová hudba; ~orkestro džezový orchestr, jazband; ~trupo džezová kapela

Ĵdanov/o zeměp. Ždanov (sovětské město)

ĵele/o želé

ĵerz/o text. žerzej, vlněný svetr

Ĵerzej/o zeměp. Jersey (ostrov v Lamanšském průlivu); ~a jarseyský; ~a bovinraso plemeno skotu z Jersey; Nov-~o New-Jersey (stát v USA)

ĵet/i t hodit, házet, vrhat; ~i ankron vyhodit kotvu; ~i bastonon en la radon hodit hůl do kola, přen. házet klacky pod nohy; ~i ĉirkaŭen la monon rozhodit peníze kolem sebe; ~i grenadon hodit granát; ~i iun kontraŭ muro mrštit někým o zeď; ~i iun en malliberejon uvrhnout někoho do vězení; ~i iun teren srazit někoho k zemi; ~i kalumnion sur iun hodit na někoho pomluvu; ~i kulpon sur iun hodit na někoho vinu; ~i la laboron zahodit práci; ~i larmojn ronit slzy; ~i minacojn vyhrožovat; ~i ofendon al iu en la vizaĝon vrhnout někomu urážku do obličeje; ~i ombron vrhat stín; ~i oston al hundo hodit kost psovi; ~i perlojn antaŭ la porkojn házet perly sviním; ~i polvon en la okulon hodit prach do očí; ~i respondecon sur iun hodit na někoho zodpovědnost; ~i ŝnuron al dronanto hodit lano topícímu se; ~i teruron sur la landon vrhnout na zemi hrůzu; ~i sin, ~iĝi vrhnout se; ~i sin al ies kolo vrhnout se někomu kolem krku; ~o hod, vrh; decidi per ~o de monero (ĉu kapo, ĉu dorso) rozhodnout hedem mince (panna nebo orel); ♦ la ~o estas farita kostky jsou vrženy; per unu ŝtono oni du ~ojn ne faras jedním kamenem nelze házet dvakrát; ~adi házet; ~adi sin tien kaj reen házet sebou (na lůžku); ~adi frazojn šermovat frázemi; la maro ~adi altajn ondojn moře vrhalo vysoké vlny; ~adi kaŝitajn rigardojn sur la aliajn tajně vrhat pohledy po druhých; ~ado házení; ~aĵo hozená věc; ~egi t mrštit; ~iĝi, ~iĝadi házet sebou; ~iĝi en la okulojn padnout do oka (být nápadný); ~iĝadi sur la lito házet sebou na lůžku; ~ilo prak; ~armilo vrhací zbraň; ~disko sport. disk (= frisbeo); ~fermi t prásknout (dveřmi); ~globo sport. koule; ~kubo hrací kostka; ludi ~kubojn hrát v kostky; ludo per ~kuboj hra v kostky; ~kubujo nádobka, v níž se míchají kostky před hodem; ~lanco sport. oštěp; ~maŝino vrhací stroj; ~reto vrhací síť; de~i t shodit; de~i la haŭton svléci kůži; la ĉevalo de~is sian rajdanton kůň shodil svého jezdce; de~i de si la seriozecon shodit ze sebe vážnost; dis~i t rozhodit, rozházet; dis~ita rozházený, roztroušený, rozsetý; domoj dis~itaj sur deklivo domy roztroušené po stráni; ek~i t nadhodit; ek~i krion vydat výkřik; ek~iĝi vrhnout se è salti; ek~iĝo skok; el~i t vyhodit (ven), vychrlit è sputi, kraĉi, ŝprucigi, vomi, elpeli; el~i la edzinon vyhodit ženu (vyhnat); el~i la koleron sur iun vybít si na někom vztek; el~i monon vyhodit peníze (zbytečně utratit); el~i venenon vystříknout jed; el~aĵo vyvrženina, vyhozená věc, smetí; el~aĵo de la homaro spodina lidstva è feĉo; el~ulo vyvrhel; en~i t vhodit; en~i pilkon sport. vhazovat (míč); en~o vhození, vhazování; plenumi en~on provést vhazování; en~iĝi vtrhnout někam è inundi, cunamo; la maro en~iĝis en la urbon moře vtrhlo do města; for~a na vyhození, likvidační; je for~a prezo za likvidační cenu; for~ado zahazování, vyhazování; for~aĵo vyhozený krám, smetí, haraburdí è balaaĵo, rubo, feĉo, rekremento, elkraĉaĵo, vomaĵo, sputaĵo, malŝatindaĵo; for~i t odhodit, zahodit, přen. zamítnout, zavrhnout; for~i konsilon zavrhnout radu; for~i la malĝojon odhodit smutek; for~inda dobrý leda na vyhození; kun~i t hodit na hromadu; pri~i t trefit házením è ŝtonumi; morti pri~ita per ŝtonoj zemřít ukamenováním; re~i t hodit zpátky, odrážet è reflekti; re~i lumradion odrážet světelný paprsek; re~i pilkon hodit míč zpět; sub~i t podrobit; sub~i tutan popolon al sklaveco uvrhnout veškerý lid do otroctví; super~i t zasypat, zaházet è ŝuti; super~i iun per insultoj zasypat někoho nadávkami; supren~i t vyhodit nahoru; sur~i t hodit na někoho, na něco; sur~i kovrilon sur la liton přehodit přehoz přes postel; trans~i t přehodit; trans~i la muron per pilko, trans~i pilkon trans la muro přehodit míč přes zeď; fajrel~a sršící ohněm (oči), chrlící oheň (drak); flam~ilo voj. plamenomet; flanken~iĝi uskočit stranou; haŭtde~ado zool. svlékání kůže; lum~ilo tech. světlomet, reflektor è reflektoro, spoto; rul~i t vrhnout, rozkutálet; rul~i kubetojn vrhnout kostky; ŝton~ilo prak; svingi sian ŝton~ilon roztočit svůj prak; ter~iĝi vrhnout se k zemi, padnout k zemi (před někým)

ĵeton/o žeton; telefona ~o telefonní žeton

ĵib/o nám. kosatka (trojúhelníková plachta); meza ~o XXX; ekstera ~o XXX; interna ~o XXX; for~o XXX; ~obumo čelenní čnělka; ~ostajo XXX

ĵiban/o textil. prádlo pod kimonem

Ĵid/o = Ĝed/o zeměp. Džida (město v Saudské Arábii)

ĵig/o tanec i hudba giga; rozřezaný obrázek, skládačka è puzlo

ĵihad/o = ĝihado

ĵingoism/o polit. jingosimus, šovinismus, hurávlastenectví

ĵingoist/o jingoista

ĵinrikŝ/o = rikiŝ/o

ĵins/o textil. jeans, džíny, džínsy è bluĝino

ĵinz/o textil. kovbojské kalhoty

ĵip/o dopr. džíp

Ĵitomir/o zeměp. Žitomir (sovětské město)

ĵiuĵic/o sport. džiu‑džitsu

ĵiz/o = bodisatvo náb. budhistický světec

ĵo/o fyz. japonská délková míra

ĵob/o neol. job, práce, zaměstnání

ĵok/o zool. druh šimpanze

ĵoke/o sport. žokej è rajdisto

ĵoker/o žolík è atuto, aso

ĵomon/o um. japonská kresba

ĵongl/i n žonglovat è prestidigiti; ~i per la rimoj žonglovat s rýmy; ~i per argumentoj žonglovat s argumenty; ~(ad)o kejkle, žonglování; ~aĵo kejkle, žonglovaný předmět; nebuli ies okulojn per mizeraj ~aĵoj mizernými kejklemi omámit něčí oči; ~isto žonglér è iluziisto, sorĉisto; ~ovazo XXX; for~i t zručným trikem nechat zmizet

ĵonk/o nám. džunka

Ĵores/o hist. Jaurés, J. (francouzský socialista, 1859-1914)

ĵorur/o lit. japonský melodram

ĵos/i t zahr. založit (rostliny), zahrnout hlínou kořeny

ĵovial/o žoviálnost, upovídanost

Ĵuan/o zeměp. Juan (jihofrancouzský záliv)

ĵud/o sport. judo, džudo; ~isto judista, džudista

ĵuĵicu/o = ĵiuĵico = ĝiuĝicuo

ĵuĵu/o žužu (amulet, fetiš, kouzelná moc, ozdoba, hračka)

ĵul/o fyz. joule; mega~o megajoule

ĵungl/o = ĝangalo

ĵunt/o polit. vojenská junta

ĵupan/o hist. župan, správce župy; textil. župan, plášť

ĵur/i t přísahat è promesi; ~i al iu fidelecon přísahat někomu věrnost; ~i antaŭ tribunalo přísahat před soudem; mi ~as per mia animo! na mou duši; ~i per la ĉielo zapřísahat se nebesy; ~i sur la glavo přísahat na meč; ~u al mi, ke ... přísahej mi, že ...; false / mensoge ~i křivě přísahat; ~i per la barbo de l' Profeto přísahat při vousu Prorokově; pri nenio oni povas ~i na nic nelze přísahat; ~i grandan ~on přísahat velkou přísahou; ~a týkající se přísahy, přísežný; ~a juĝantaro soudní porota; ~e pod přísahou; ~o přísaha; ~o de Hipokrato Hippokratova přísaha (přísaha lékařů); falsa (mensoga, trompa) ~o křivá přísaha; rompi ~on porušit přísahu; ~ado přísahání; ~igi svázat přísahou; ~inta složivší přísahu; false ~inta křivě přísahavší; ~into osoba, která přísahala; ~deklaro slavnostní přísaha; ~ligi zavázat někoho přísahou; ~peti XXX; ~promeso slavnostní slib, náb. zaslíbení; ~rompi n porušit přísahu; ~rompo porušení přísahy; ~rompinto porušitel přísahy; for~i t vzdát se něčeho pod přísahou è rezigni; for~i sian kredon zříci se své víry; je~i zapřísahat se; kun~i t spřísahat se è konspiri; sin kun~i kontraŭ la tirano konspirovat proti tiranovi; pri~i t zaslíbit Bohu è voti; re~i t obnovit přísahu

ĵuras/o geol. jura (střed druhohor); ~a jurský; ~a formacio jurská formace, jura

Ĵuras/o zeměp. Jura (pohoří, kanton); la Frankonia ~o Francký Jura; la Svisa ~o Švýcarský Jura; la Ŝvaba ~o Švábský Jura

ĵuri/o jury, porota; ~ano člen poroty; asiza ~ano přísedící člen poroty

ĵurn/o = tago, diurno

ĵurnal/o zápisník è tagregistro, notlibro, ĉeflibro; žurnalistika deník è ĉiutaga gazeto, revuo, magazino; ~ismo žurnalistika, novinářství; ~isto novinář; ~istiko technika redigování, žurnalistika; ~istumo novinářský žargon a uspěchanost; en~igi dát do novin

ĵus právě před chvílí; li ~ foriris právě odešel; ĝuste pri tio ni ~ parolis právě o tom jsme právě mluvili; ~ aŭditaj vortoj právě zaslechnutá slova; ~ kiam hned poté, hned nato; ~a nedávný, právě minulý; la ~a katastrofo katastrofa, k níž právě došlo; ilia ~a alveturo jejich příjezd před chvilkou; ~naskito novorozeně