D

da předložka 2. pádu za slovy, vyjadřující množství, míru: glaso = vino sklenice vína miliono = kronoj milion korun

dab/i t lehce se dotýkat, jemně stírat např. vatou

daĉ/o víkendová chata chalupa, letní sídlo

dafni/o zool. dafnie, hrotnatka hovor. vodní blecha

dajmon/o mytol. démon, běs v.t. demono

daktil/o bot. datle, lit. daktyl =arbo, =ujo datlovník

daktilopalmo datlovník

dali/o bot. jiřinka zpeřená

daltonism/o daltonismus, barvoslepost

dam/o dáma, hist. paní, v dámě dáma la kera =o srdcová dáma (v kartách) =oj hra dáma =igi vyměnit figuru za dámu ve hře

dama/o zool. daněk

damaĝ/i t (po)škodit =i la staton, ies reputacion poškodit stát, něčí pověst =o škoda, ztráta

damask/o text. damašek =i t tkát damašek

Damask/o Damašek

damdisko, dampeco kámen (ve hře v dámu)

damludo hra dáma

damn/i t zatracovat, proklínat =e! zatraceně! =o zatracení, klet ba, prokletí

damp/i t tlumit (zvuk) =ilo tech. tlumič hud. dusítko

dan/o Dán D=io, D=lando, D=ujo Dánsko

danc/i n tančit =ejo tančírna =igi roztančit =isto tanečník =o tanec

dancopaŝo taneční krok

dancarto taneční umění

dand/o dandy, hejsek =i n chovat se světácky =ismo dandismus, hejskovství

danĝer/o nebezpečí meti iun en =on de morto vystavit někoho ne bezpečí smrti savi iun de =o zachránit někoho před nebezpečím =a nebezpečný =i n být nebezpečný

dank/i t děkovat (iun por io, al iu por pro io někomu za něco) =a děkovný, vděčný =e tion, =' al tio díky tomu =ema vděčný =o dík =on! díky!

Danub/o Dunaj

Dardanel/oj, =a markolo Dardanely

dariol/o pečivo šáteček, kobliha

darm/o náb. dharma

dartr/o hovor. lišej, ekzém, kopřivka

dat/o datum (údaj) =i t datovat =iĝi n datovat se, začít, pochá zet

daten/oj inf. data bazaj =oj databáze

datenarbanko inf. databanka

dativ/o jaz. dativ, 3. pád

datlinio zeměp. časová hranice

datreveno výročí

datumoj mat. data, údaje

datur/o bot. durman

daŭb/o dužina sudu zeměp. hodinová zóna

daŭfen/o hist. dauphin

daŭr/i n trvat =a trvalý =igi pokračovat =igo pokračování =igota pokračování příště (v periodiku) =o trvání =o de uze bleco životnost en la =o de du horoj po dobu dvou hodin

daŭrfolia bot. neopadavý

de od, 2. pád, přivlastnění iri = domo jít od domu veni = ie přicházet odněkud = antaŭ la milito od doby před válkou = post la milito od konce války labori = ĉirkaŭ la sesa pracovat asi od šesti hodin tremi = febro třást se horečkou plena = timo pl ný strachu meze = la ĉambro uprostřed pokoje homo = granda ta lento člověk velkého nadání barelo = biero pivní sud glaso = vino sklenice od vína koloro = floro barva květu libro = Petro Petrova kniha bildo pentrita = Mánes obraz namalovaný Mánesem geedziĝo pere = gazetanonco sňatek na inzerát helpe = amiko s pomocí přítele

de předpona s významem "od, pryč": deapartigi odpadnout, oddělit se deigi oddělovat, urazit, odštípnout

debari t odstranit překážku

debat/o debata, rozprava =i t debatovat

debet/o debet, dluh =i t ekon. debitovat (účet) =ulo dlužník

debil/a lék. ochablý, slabý např. (žaludek) mense =a debilní =eco lék. debilita, slabomyslnost

debit/o snadný odbyt, poptávka =ejo krám, prodejna =i t prodávat v malém

debranĉigi odvětvovat, tech. oddělit větev (např. el. obvodu)

debut/i n debutovat =o debut

dec/i n slušet se =as sluší se =a důstojný, slušný <> ricevi =an bastonadon dostat pořádný výprask

decembr/o prosinec =isto hist., polit. děkabrista

decid/i t rozhodnout =(em)a rozhodný =igi přesvědčit =iĝi rozhod nout se lia sorto =iĝis jeho osud se rozhodl li =iĝis ne veni rozhodl se nepřijít

decidu/a bot. opadavý =foliaj arboj opadavé stromy

decimal/a decimální, desítkový, desetinný =a frakcio desetinné číslo

deĉenigi i přen. uvolnit ze řetězu

deĉevaligi přikázat seskok z koně; vyhodit ze sedla =iĝi sesko čit z koně

deĉifr/i t dešifrovat, rozluštit, uhodnout =ado luštění =o roz luštění

dedekstre zprava =a pasrajto přednost (vozidel přijíždějících) zprava

dediĉ/i t věnovat =i sin al politiko věnovat se politice =(ad)o věnování

dedukt/i t dedukovat, vyvozovat, odvozovat =o dedukce

defend/i t bránit, hájit =o obrana, obhajoba

defensiv/o voj. defenziva, obrana

defetism/o poraženectví, nevíra v úspěch

defetist/o defétista, poraženec

defi/i t vyzvat k boji, vybídnout, vzdorovat =i ĉampionon de bok so vyzvat mistra v boxu =i la danĝeron čelit nebezpečí =i la deĉifron vzdorovat rozluštění =o výzva k vzájemnému utkání

deficit/o deficit, schodek =a deficitní, ztrátový

defil/i n defilovat =(ad)o přehlídka =ejo úzký průchod, soutěska

definitiv/a definitivní, konečný

deflaci/o ekon. deflace, geol. odnos větrem =aĵo geol. zvětralina =i n ekon. provést deflaci

deflankiĝi odchýlit se, zabloudit

defleksiĝo prohnutí (pod zátěží)

deflor/i t lék. deflorovat

deflugi n slétnout dolů

defluilo odtok

deformi deformovat

defraŭd/i t defraudovat, zpronevěřit

degel/i n tát =aĵo sněhová břečka, rozbředlý sníh =igi roztavit, způsobit (roz)tání =igi konton uvolnit konto =o tání, oteplení

degener/i n degenerovat, zvrhnout se =(ad)o degenerace přen. roz pad, rozklad

degliti t (s)klouznout, sklouzávat

degn/i t ráčit =a blahosklonný

degrad/i t degradovat =ado degradace

degutigilo odkapávač

dehaki t odseknout, utnout

dehisk/i n bot. puknout

deiri n sestupovat, scházet

deirpunkto východiště, výchozí bod

deĵeti t shodit, odhazovat

deĵor/i n mít službu, úřadovat =a služební, konající službu =ejo služební místnost =o služba, pracovní doba

dek deset = du dvanáct Dek ordonoj náb. desatero =a desátý <> saltadi el unua al =a mluvit plácat páté přes deváté =afoje podesáté =duo dvanáctka, tucet =foje desetkrát =o desítka =obla desetinásobný =onaĵo náb. desátek =ono desetina =ope po deseti, v desetičlenné skupině =uma desítkový, decimální

dekad/o dekáda

dekadenc/o úpadek =i n upadat

dekalog/o náb. desatero (přikázání)

dekan/o vedoucí fakulty děkan, náb. čestný titul =eco děkanství, funkce děkana =ejo fakultní úřad děkanát

dekan/o 2 chem.

dekant/i t chem. dekantovat

dekapod/oj zool. desetinožci

dekatlon/o sport. desetiboj

dekestro hist., voj. desátník, velitel (družstva)

dekkelke něco přes deset

deklam/i t deklamovat, skandovat, přednášet =ado deklamace, před nes přen. krasořečnění

deklar/i t prohlásit, vyhlásit =i militon vyhlásit válku =o pri la homaj rajtoj deklarace lidských práv

deklaraci/o v. deklaro

deklinaci/o jaz. deklinace, skloňování, hvězd. deklinace =i t skloňovat

dekliniĝo vychýlení, odchylka lék. (duševní) úchylka jaz. sklo ňování =iĝi odchýlit se

dekliv/o svah, stráň, úbočí, dopr. sklon (vozovky) transversa =o opačný sklon vozovky =a skloněný, svažitý =aĵo sklon svah nás pu =eco sklonitost =i n svažovat se

dekokt/i t vyvařit, vyluhovat varem =aĵo zvl. lék. odvar

dekolt/i t dekoltovat =(aĵ)o dekolt, výstřih

dekor/o v. dekoracio

dekoraci/o dekorace, výzdoba =i t dekorovat, zdobit =isto dekora tér

dekoraciriĉa div. výpravný

dekrement/o eltech., mat. úbytek, ztráta, snížení

dekret/o dekret, rozhodnutí, nařízení =i t nařídit dekretem, vydat úřední rozhodnutí

dekroĉi t odtrhnout, odpout(áv)at

dekstr/a pravý =a partio pravicová strana =e vpravo sidi =e de sedět po pravici =en doprava, napravo =ulo prav(ič)ák =uma pra votočivý (šroub, rostlina)

dekstramanulo pravák

dekstroĝira chem., opt. opticky pravotočivý

dekubit/o lék. proleženina

dekutimigi odvyknout =iĝi odvyknout si

delasi t pouštět, (u)pustit

deleg/i t delegovat =itaro delegace =ito delegát

delegaci/o v. delegitaro

delekt/i t kniž. těšit, oblažovat =i sin, =iĝi kochat se (pri io čím), mít požitek

delfen/o delfín

delfini/o bot. stračka

Delhi/o Dillí

delic/o libost, slast, lahoda =a lahodný

delikat/a jemný, lahodný, něžný =aĵo lahůdka =eco jemnost

delikatsenta jemnocitný, citlivý

delikt/o přečin =ulo delikvent

delir/i n blouznit, třeštit =aĵo blábol =o delirium

delkreder/o obch. ručitelství, ručení

delogi t svádět, svést

deloki t odsunovat, odstavit, oddálit (z místa) <> barakaro por =itaj personoj tábor pro bezdomovce, ubytovna ubytovny pro přestěhované vystěhované osoby

delt/o zeměp. delta

delta jméno řeckého písmene delta

demamigi přestat kojit, odstavit (kojence)

demand/i t tázat se, ptát se =i konsilon požádat o radu =i sin zpytovat se =a tázavý =ado vyptávání =aro dotazník =ema zvídavý =o otázka, problém =o (ne)rekta jaz. otázka (ne)přímá fari levi meti direkti =on položit otázku =o pri vivo aŭ morto otázka života a smrti estas nur =o pri tempo je to jen otázka času solvi decidi =on vyřešit otázku tio ĉi estas ekster la =o o tohle neběží

demand(o)signo otazník

demarkaci/o demarkace

demarŝ/o polit. demarše

demenc/o lék. demence, šílenství senila =o stařecká demence =ulo šílenec

dement/i t dementovat

demeti t odkládat, odložit, snášet =i ovon snést vejce

demisi/i n podat demisi, odstoupit

demokrat/o demokrat =a demokratický (např. strana) =aro stoupenci demokracie =eco demokracie (ideologie) =ia demokratický (zřízení) =io demokracie

demon/o démon, zloduch =a démonický

demonhavanto posedlý démonem

demonstr/i t demonstrovat, vysvětlit a dokázat =(ad)o názorný výklad =ebla názorně vysvětlitelný =isto obch. reklamní pracov ník

demonstraci/o voj. demonstrace, názorná ukázka (např. síly)

demonstrativ/o jaz. demonstrativum, ukazovací zájméno příslovce

demotik/a hist. démotický

denar/o denár

denaska (v)rozený, od narození

denatur/i t denaturovat =ilo denaturační přísada

denominator/o mat. jmenovatel

denove znovu

dens/a hustý =aĵo houština =e loĝata lando hustě obydlená země =eco de hararo hustota vlasů =ejo houština, křoví =igi z(a)hustit =igilo zhušťovadlo =iĝi houstnout

densometro hustoměr

dent/o i tech. zub karia =o zub s kazem la =o de l' tempo přen. zub času =oj de kombilo forko segilo zuby hřebenu vidličky pily kunpremi la =ojn zatnout zuby montradi la =ojn cenit zuby grincigi la =ojn skřípat zuby <> kiam la kokinoj ricevos =ojn na svatého Dyndy <> havi =ojn ne por parado umět se bránit =a zubní =aĵo ozubení, zoubkování =aro chrup falsa =aro umělý chrup =ego kel =eto zoubek =i t ozubit =ingo zubní lůžko =isto zubní lékař =izi t ozubit =izilo stroj na ozubení =(iz)ita rado ozubené kolo

dental/o jaz. dentála

dentin/o dentin, zubovina

dentobroso kartáček na zuby

dentopasto zubní pasta

dentoskrapuloj zool. hlodavci

dentopinglo párátko

dentorado ozubené kolo

dentorelo žel. ozubnicová kolej, ozubená kolejnice

denud/i t geol. denudovat, obnažovat

denunc/i t udat =anto udavač =isto donašeč, policejní informátor

departement/o odbor (v instituci), departement (ve Francii)

dependi n záviset =e de v závislosti na

depeŝ/o depeše =i t poslat depeši

deploj/i voj. rozvinout rojnici

depon/i t deponovat, dát do úschovy =anto deponent =ita mono ulo žené peníze =(it)aĵo deponát, vklad =atesto stvrzenka o úschově

depot/o voj. záloha

depozici/o práv. svědecká výpověď =i t vypovídat

depravaci/o úchylnost

deprec/i t snížit cenu zboží n. valut =(ad)o (valutový) pokles

depresi/o polit. krize, lék. deprese, sklíčenost

deprez/o obch. zlevnění, odpis, snížení účetní hodnoty

deprim/i t deprimovat, skličovat, tísnit =o deprese, skleslost

deput/i t pol. vyslat (do zastupitelského orgánu) =ito poslanec

deriv/i t jaz. odvozovat, mat. derivovat =(ad)o derivování, deri vace =aĵo jaz. odvozenina, mat. derivace chem. derivát =ilo jaz. afix

derm/o anat. derma, kůže, škára

dermat/o pokožka =ito zánět kůže =ozo kožní afekce

dermatolog/o kožní lékař

dermost/o zool. kožojed

derompi t ulomit

des tím ju pli - des pli čím více - tím více

desapont/i t zklamat

desavu/i t popřít, neuznat

descend/i n sestupovat, klesat (i o letadle)

desegn/i t kreslit, rýsovat =aĵo kresba, rys, výkres =iĝi rýsovat se (obrys), zračit se =isto kreslíř, kreslič

desegnonajlo připínáček, napínáček desegnotabulo rýsovací prkno

desekci t odříznout

desert/o dezert, zákusek

desin/o dezén, vzor(ek), ornament (na textilii, výšivce)

desinfekt/i t dezinfikovat =aĵo dezinfekční látka =ilo dezinfek- ční přístroj

desintegrator/o tech. drtič (stroj)

deskribo ekon. odpis

deskui t setřást (např. ovoce) <> =i bridojn vyhodit si z ko pýtka

deskvamiĝi odlupovat se

desolvi t vyčistit rozpouštědlem

despot/o despota =a despotický =ismo despotismus

destin/i t určit, ustanovit =itaĵo úděl =o určení

destrojer/o torpédoborec

desupri n klesat

deŝiri t odtrhnout

deŝtatigi t (z)privatizovat =igi eklezion odloučit církev od státu

detal/a detailní, podrobný =(aĵ)o detail, podrobnost =i t podrob ně zpracovat, rozdetailovat, prodávat v malém =isto maloobchod ník

detavoliĝi odloupávat se

detekt/i t eltech. detektovat, usměrňovat (proud) =ilo, =oro de tektor

detektiv/o detektiv =a detektivní =a romano filmo detektivka

detempe de od doby

deteni t z(a)držet

deterg/i t lék. vyčistit (ránu)

determin/i t určit, stanovit, omezit, vymezit =i la sencon de de vorto vymezit smysl slova

detiri t odtahovat, stáhnout

detonaci/o detonace, výbuch =i t odstřelit, odpálit =ilo rozbuška

detondi t ustřihnout, odstřihnout

detranĉi t ukrojit

detronigi zbavit trůnu

detru/i t zničit, zbořit =a ničivý =ema zlovolně ničivý, pustoši vý, vandalský =iĝi zničit se =iĝo zničení, zánik =o (z)ničení

deturni odvracet, odvrátit

deŭteri/o chem. deuterium, těžký vodík

deveno původ

dev/i t mít (povinnost), muset ne =i t nemít (právo), nesmět ni ne =as silenti nesmíme mlčet li (ne) =us veni (ne)měl by přijít =iga povinný =igi přinutit =o povinnost =ontigi sin zavázat se =o závazek

devalut/i t devalvovat =o devalvace

devanc/i t předhonit, předstihnout

devi/i n odchýlit se =igi odchýlit, stočit stranou =o úchylka, odchylka

deviaci/o úchylka, odchylka =ismo úchylkářství

deviŝi t setřít (s povrchu)

deviz/o devíza, heslo, ekon. deviza, směnka

devlibera osvobozený od povinnosti, nepovinný

devojiĝi sejít z cesty, zabloudit

devoligi sin zavázat se =o závazek

devoni/o geol. devon

devoscia uvědomělý, svědomitý, zodpovědný

devot/a náb. devotní =aĵo devocionále =ulo horlivě zbožný člověk

dezajn/o design, konstrukce, náčrt

dezert/o poušť =a pouštní, pustý, neobydlený =ano nomád, pouštní kočovník =igi zpustošit =ulo poustevník

dezir/i t přát (si) mi =as dormi chtěl bych spát mi =as iom da kafo chtěl bych trochu kávy =u, ne =u chtěj nechtěj estus =ate, ke bylo by záhodno, aby =egi t expr. horoucně si přát =inda žádoucí =o přání

di/o, Di/o bůh, Bůh =a božský =aĵo božská bytost =aro božstvo, panteon =eco božskost, božství =igi zbožnit, zbožštit =ino bohyně

diabet/o lék. diabetes, průchod, úplavice sukera =o úplavice cu krová, cukrovka

diabl/o ďábel, čert =a ďábelský, čertovský =aĵo čertovina =e! k čertu! =eco ďábelskost =ido ďábelsky zlý člověk =ino čertice, zlá ženská

diafan/a průsvitný

diafragm/o eltech. diafragma, opt. clona, lék. bránice, bot. pře pážka, tech. membrána (telefonu) =i n zúžit clonu

diagnoz/o diagnóza =i t diagnostikovat

diagonal/o diagonála, úhlopříčka

diakon/o náb. diakon

diakrit/a jaz. diakritický =a signo diakritické znaménko

dialekt/o dialekt, nářečí

dialektologi/o dialektologie

dializ/o chem. dialýza

dialog/o dialog, rozmluva dvou =isto autor filmových dialogů

diamant/o diamant =i t i přen. ozdobit diamanty =isto brusič n. prodavač diamantů

diametr/o mat. průměr =a diametrální, protichůdný, naprostý, krajní

diant/o bot. hvozdík, karafiát

diare/o lék. průjem

diaskop/o diaskop, diaprojektor

diboĉ/i n hýřit =a hýřivý =aĵoj výstřednosti, výstřelky =ulo hej sek, hýřivec

dicentr/o bot. srdcovka

didelf/o zool. vačice

dielektrik/o eltech. dielektrikum

dies/o hud. křížek

diet/o dieta =isto dietetik =istiko dietetika =ulo dietář

difekt/i t poškodit (židli, zrak, pověst) =(aĵ)o poškození, vada =ebla poškoditelný =iĝema křehký, jemný, chatrný =iĝi poškodit se

diferenc/i n lišit se =a rozdílný =igi rozlišit =igo rozlišení =o rozdíl

diferencial/o mat., dopr. diferenciál =a ekvacio diferenciální rovnice =a kalkulo diferenciální počet =i t vypočítat diferen ciál

difin/i t definovat, určit, vymezit =i taskon al iu určit někomu úkol =a mat. definiční =a artikolo jaz. určitý člen =o definice

difrakt/i t ohýbat světlo, způsobovat difrakci =o ohyb difrakce světla

difteri/o záškrt

diftong/o dvojhláska

difuz/i t fyz. difundovat =a chem., opt. difúzní =ilo difuzor =o difuze, prolínání

dig/o hráz =i t přehradit (vodní tok)

digest/i t trávit, zažívat, chem. digerovat, přen. osvojit si, vstřebat =a zažívací =a aparato trávicí ústrojí =(ad)o trávení chem. digesce, vyluhování teplým rozpouštědlem =ebla stravitel ný =iga podporující trávení

digita digitální, číslicový =a horloĝo digitální hodinky

digital/o bot. náprstník

dign/o důstojnost =a důstojný

digram/o jaz. spřežka

diĝest/o výtah, shrnutí (knihy, zákona apod.)

diĝit/a inf. digitální

dik/a tlustý, silný =e tranĉita pano tlustý krajíc =eta obtloust lý =iĝi ztloustnout =o tloušťka =ulo tlusťoch

dikfingro palec

dikhaŭtuloj zool. tlustokožci

diklin/a bot. dvojdomý

diksiland/o Dixieland; =-ĵazo Dixieland-jazz

diknazulo expr. hlupák

dikt/i t diktovat =aĵo, =ato diktát

diktator/o diktátor =eco diktatura =ema diktátorský, panovačný

diktatur/o v. diktatoreco

dikventra otylý

dil/o stav. fošna

dilat/i t fyz., lék. rozšířit, roztáhnout (objem, otvor) =anto anat. sval roztahovač =eblo tažnost ( zvl. kovu) =iĝi zvětšit se, roztáhnout se =o fyz. dilatace, roztažnost

diletant/o diletant, neodborník =eco diletantství, neodbornost, povrchnost

diligent/a pilný =eco píle =i n činit se =ulo pilný člověk

diliĝenc/o dostavník

dilu/i t (roz)ředit =ant(aĵ)o ředidlo =ilo nástroj přístroj k ředění =ita solvaĵo rozředěný roztok

diluv/o potopa (biblická)

dimanĉ/o neděle la Palma =o Květná neděle =a nedělní

dimensi/o rozměr, velikost, rozsah

diminu/i t zmenšit obraz n. tón

diminutiv/o jaz. zdrobnělina

dimorf/a dimorfní =ismo dimorfismus

dinamit/o dynamit =i t odstřelit dynamitem

dinasti/o dynastie la =o de Habsburgoj habsburská dynastie

diocez/o náb. diecéze

diplom/o diplom, listina, osvědčení abiturienta =o vysvědčení dospělosti, maturitní vysvědčení =i t udělit diplom =istiko diplomatika (nauka o listinách) =ita diplomovaný

diplomat/o diplomat =aro diplomatický sbor =eco diplomatický o brat =(i)a diplomatický =io diplomacie

diplomatik/o v. diplomistiko

dipol/o eltech. dipól (= dupoluso)

diptik/o um. diptych

dir/i t říci, sdělit, pravit =adi t říkávat

direkci/o direkce, ředitelství

direkt/i t dirigovat, řídit, (na)směrovat =ado řízení =alo směro vé kormidlo letadla =anto vůdce, dirigent =ebla řiditelný =igi směrovat =ilisto lodivod =ilo kormidlo, řídítka =isto ředitel, hud. dirigent

direktmontrilo ukazatel směru =o směr

direktiv/o direktiva, směrnice, pokyn

direktor/o ředitel

direktori/o direktorium, ředitelství

dirk/o paklíč

dirlididi! pchá! to je maličkost!

dirmaniero úsloví, rčení

dis- roz- předpona značící rozptýlení, rozdělení: branĉiĝi větvit se disbranĉiĝi rozvětvovat se

disa rozptýlený =eco rozptýlenost =erigi rozdrobit =igi rozptý lit, rozdělit =iĝi rozptýlit se, rozejít se

disaĝi/o obch. disážio

disbraki n rozpažit

disbranĉigi rozvětvit

disciplin/o disciplína, kázeň, řád =ema ukázněný, poslušný =i t ukáznit, ukrotit

disĉipl/o žák, učedník

disde od (při oddělování) purigi veston = tineoj očistit oděv od molů dividi bonajn fruktojn = malbonaj oddělit dobré plody od špatných

disdoni t rozdat

disduigi rozdvojit =iĝo rozdvojení

diseĥita rozhlášený

disenteri/o dyzenterie, úplavice střevní

disert/i n předložit disertaci =acio, =aĵo disertační práce

disfali n rozpadnout se =o rozpad geol. rozpad hornin

disfaldi t rozložit, vyhladit, přen. rozvinout

disflori n rozkvést

disflugi n rozlétnout se

disfosi t rozkopat

disident/o disident, odpadlík

disip/i t promarnit, promrhat

disiri n rozejít se

disk/o disk, kotouč, deska, mat. kruh elcentra =o tech. vačka mi krokanela =o mikrodeska, dlouhohrající deska

diskogurdo gramofonový automat

disk(o)ĵetanto sport. diskař

diskonigi rozhlásit

diskord/o neshoda, nesvár

diskotek/o diskotéka

diskredigi připravit o důvěru

diskreditigi diskreditovat

diskret/a diskrétní, mlčenlivý, nenápadný

diskrimin(aci)/i t diskriminovat =(ad)o diskriminace

diskrure sport. rozkročmo

diskurs/o řeč, projev, rozprava

diskut/i n diskutovat =ebla diskusní, vhodný k diskusi, sporný =inda zasluhující diskusi =o diskuse, rokování, debata

disleksi/o lék. dyslexie

dismaŝigi rozpárat

dismembrigi rozdělit na části

dismeti t rozkládat, rozložit, rozprostřít

disoci/i t chem. disociovat, rozštěpit, rozlučovat =a disociační =a konstanto disociační konstanta =iĝi disociovat se, rozkládat se =o chem. rozštěpení, rozklad

disonanc/o hud. disonance, přen. nesoulad

disopinio odlišný názor =anto disident

dispensari/o bezplatná lékařská poradna

disperdi t poztrácet

dispers/i t fyz., opt. rozkládat rozložit světlo, chem. disper govat, rozptylovat =aĵo chem. disperze =o disperze, rozklad

dispisti t rozdrtit

dispon/i tn disponovat, umístit, rozložit, přikázat práv. použít dispoziční právo, uzpůsobit =igi dát k dispozici =isto dispe čer, disponent =o dispozice, volné použití, nařízení, pokyn reprezalia =o zvl. práv. odvetné opatření mi estas al via =o jsem vám k službám

dispordi t otevřít dveře (dokořán) =i ĉambron rozevřít dveře pokoje dokořán

dispozici/o dispozice, příkaz, rozmístění, náklonnost, předpoklad =o por la muziko vlohy k hudbě =o por angino náchylnost k angí ně =oj por la batalo příkazy k bitvě =o de ĝardeno uspořádání zahrady =i t uspořádat, vytvořit předpoklady (ion k čemu)

disproporci/o disproporce = (misproporcio)

disput/i n přít se (kun iu pri io s někým o něčem) =ema hádavý =o pře, hádka

disrevigi rozčarovat, zklamat

dissalti n rozlomit se, rozpadnout se, rozestoupit se, vybuch nout

dissekci t lék. pitvat

dissemita rozsetý, přen. roztroušený, rozptýlený

dissendilo vysílač, rozhlas perlinea =o rozhlas po drátě

dissolvi t rozpustit

dist/a vzdálený

distanc/o vzdálenost =a vzdálený =a studado dálkové studium =i n být vzdálen

distil/i t fyz. destilovat =ado destilace, překapování =aĵo des tilát =aĵujo předloha (destilačního přístroje) =ejo palírna, destilační oddělení (továrny) =iĝi destilovat se =ilo destilač ní přístroj

disting/i t rozeznat, odlišit (ion disde io něco od něčeho), vy značit, vyzdvihnout =a odlišovací, rozlišovací =aĵo, =ilo cha rakteristický znak =iĝi lišit se =inda význačný, vynikající =o odlišení, rozeznání, uznání

distord/o fyz. distorze =i t zkreslit

distr/i t rozptýlit, pobavit =aĵo zábava =iĝi rozptylovat se, být roztržitý, bavit se =iĝema roztržitý =iĝo, =iteco roztržitost

distribu/i t rozdělovat =o distribuce, rozdělení, rozdělování

distrikt/o okres, obvod

disvastigi rozšířit, propagovat

disvendiĝi rozprodat se

disvojiĝo rozcestí

disvolvi t rozvinout

diurn/o hvězd. den (24 hodin)

divan/o 1 pohovka

divan/o 2 hist. turecká státní rada

diven/i t uhodnout, hádat, rozluštit =aĵo hádanka =isto věštec, hadač

divenprove namátkou

divenvergo virgule, proutek

diverĝ/i n mat., fyz. divergovat, rozbíhat se =a divergentní =eco rozbíhavost =iga lenso opt. čočka rozptylka =o rozbíhání se, odchýlení, rozpor, mat. divergence

diverĝenc/o fyz. divergence

divers/a různý =aĵoj různé (zprávy v tisku) =eco různost =i n li šit se =igi rozrůznit

diversforma různotvarý

diversgenta mnohonárodnostní diverskolora různobarevný

diversmaniere různě

divid/i t (roz)dělit =(ad)o dělení =aĵo část, díl =anto dělitel =ato dělenec =ebla dělitelný =iĝi rozdělit se ok =ite per kvar faras du osm děleno čtyřmi jsou dvě

dividstreko rozdělovací znaménko

divizi/o voj. divize, bot., zool. divisio, oddělení

divizor/o mat. dělitel (beze zbytku) la plej granda komuna =o největší společný dělitel =ebla dělitelný beze zbytku =i n být dělitelem

divorc/o práv. rozvod, rozluka =i n rozvést se =ita rozvedený

dizel/o dieselový vznětový motor

dizelmotoro vznětový motor

dizeloleo motorová nafta

dizert/i n dezertovat, zběhnout =into dezertér, zběh

do tedy

do do (solmizační slabika)

docent/o docent

dogamo solmizační slabiky

dogan/o clo pagi =on proclít =ejo celnice =isto celník

dogandeklaro celní prohlášení

doganlibera bezcelní

doganunuiĝo celní unie

dogm/o dogma =a dogmatický =aro soubor dogmat =emo dogmatičnost =umi n hlásat dogmata

doĝ/o dóže

dojen/o doyen, nejstarší člen

dok/o nám. dok =isto dokař

dokt/a učený

doktor/o doktor =o pri natursciencoj, pri juro, pri medicino dok tor přírodních věd, práv, lékařství =iĝi získat doktorský titul =ino doktorka

doktoredzino paní doktorová

doktrin/o doktrína

dokument/o dokument, písemný doklad =aro dokumentace =i t doku mentovat, dokázat =ujo aktovka

dol/o práv. úmysl

dolĉ/a sladký, lahodný, něžný =aĵo sladkost, cukrovinka =eco sladkost (vlastnost) =ega přesladký =igi osladit =igilo sla didlo

dolĉacida sladkokyselý

dolĉagariko bot. ryzec

dolĉamar/o bot. potměchuť

doli/o rudl, vozík, pohyblivá kamera

dolor/i t bolet la kapo min =as bolí mě hlava forte min =as la nepovado helpi vin velmi mě bolí, že vám nemohu pomoci =a bo lestný, bolestivý =eto bolístka, pobolívání =iga bolestivý =o bolest

dolorĝemi n sténat bolestí

dolorplena bolestný, plný bolesti, strastiplný

dolorpunkto lék. sídlo bolesti

dom/o dům =a domovní, domácí surfosta =o kolový pilotový dům =aĉo barabizna, chatrč =anaro obyvatelstvo domu =e v domě =en domů =eto domek, chalupa

domaĝ/o škoda =a politováníhodný =e! škoda! =i t litovat, bát se (ion o něco)

domen/o domino (hra i šat)

domhavanto domácí, majitel domu

domhirundo vlaštovka (obecná)

domicil/o práv. bydliště

domin/i n dominovat, vládnout, vynikat =anto hud., biol. dominanta

domini/o dominium

dommastrino hospodyně, žena v domácnosti

dommoteo mol šatní domveturilo obytný přívěs vůz, maringotka

don/i t dát =i al iu manĝi dát někomu jíst =i al iu teni ion dát někomu něco podržet =i al si sian celon vytyčit vytknout si cíl =i al iu sur la nazon dát někomu do nosu =i balojn pořádat plesy =(ad)o dar pordo =anta aliron al la strato dveře vedoucí na ulici =it(aĵ)o mat. data, zadání úlohy

donac/i t darovat =ema štědrý =o dar

donaci/o práv. donace, věnování

donĥuan/o, donjuan/o, donĵuan/o Don Juan

dop/i t sport. dopovat; =ado doping m

Doppler-efekto fyz. Dopplerův efekt

dorik/a arch. dórský, dórický; =a kolono dórický sloup; =a stilo dórský sloh

dorlot/i t hýčkat, rozmazlovat; =i la manojn lenošit; kiu volas panon, ne =u la manon chceš-li chléb, nedej rukám zahálet; =i siajn membrojn sur molaj kusenoj de volupto hovět si v měkkých polštářích rozkoše; =i serpenton sur sia brusto hřát hada na prsou; =(ad)o hýčkání; =iĝi hýčkat se, projevovat změkčilost; =ita zhýčkaný, rozmazlený; =iteco zhýčkanost, změkčilost, rozmazlenost; =ito zhýčkanec; el=i t zhýčkat, rozmazlit; el=ito rozmazlenec; sin=[ad]o rozmazlování sebe sama

dorm/i n spát iri =i jít spát tio ne lasas lin =i nedopřává mu to klidu =i ŝtonan =on spát jako zabitý =egi n spát hlubokým spán kem =ema ospalý =ejo noclehárna, ložnice (např. v kasárnách) =eti n dřímat, podřimovat =iga uspávací =igi uspat =(ig)ilo uspávadlo, prášek na spaní =o spánek paroli el la =o mluvit ze spaní

dormoĉambro ložnice

dormosako spací pytel

dorn/o trn =ejo trní

dorn(oplen)a trnitý Dornulino Šípková Růženka

dors/o záda, hřbet, zadní strana, rub turni la =on al iu obrátit se k někomu zády mortigi iun de post la =o zabít někoho zezadu =a hřbetní =aĵo kuch. hřbet

dorsantaŭe pozpátku

dorsapogilo opěradlo zad klinebla =ilo sklápěcí opěrka zad

dorsdirekte pozpátku

dorsflanko rub

dorsokorbo nůše

dorsosako batoh

dosier/o akta, spisy =ujo desky na spisy, pořadač

dot/i t vybavit (věnem, kvalitami) =aĵo výbava =o věno

doz/o dávka (zvl. léku) sufiĉa =o da prudento dost rozumu =i t odměřit

drag/i t bagrovat, rýpat =ilo bagr, korečkové rýpadlo

dragmaŝino bagr, korečkové rýpadlo

dragŝipo (plovoucí) bagr

dragon/o dragoun

draĝe/o dražé (cukrovinka, lék)

drajv/i t prudce odpálit míč, řídit koňské spřežení, kočírovat =ado odpálení míčku, řízení koňského spřežení

draĵ/o zahr. odkopek

drak/o drak

dram/o div. drama, přen. tragédie, napínavá situace =a napínavý, dramatický =igi zdramatizovat =isto dramatik

drap/o sukno

drapir/i t potáhnout zřasenou látkou, zahalit =i jupon zřasit sukni =aĵo drapérie

drast/a drastický, otřesný, lék. silně působící =aĵo lék. silné projímadlo

draŝ/i t mlátit obilí, přen. zbít (iun někoho) <> =i fojnon mlá tit prázdnou slámu <> =i al iu la dorson zmalovat někomu záda =i pianon břinkat do piana =ado mlácení, bití =aĵo vymlácené obilí =ejo mlat =ilo cep

draŝmaŝino mlátička

drat/o drát kompunda =o dvojkový drát =i t zadrátovat =igi táh nout drát =igilo stroj na tažení drátu

dratbroso drátěný kartáč

dratreto drátěná síť

drattolo drátěná síťovina

drednaŭt/o hist. bitevní loď

drelik/o pytlovina, hrubá látka

dreni t odvodnit, vypustit tekutinu ze stroje (olej aj.) lék. drénovat ránu =ilaro tech. drenáž, drenážní síť, odvodněný ob jekt =ilo drenážní trubka, drén, trativod

drensistemo drenážní síť

drentubo drenážní trubka

dres/i t cvičit (zvířata) =ado drezúra =isto krotitel

Dresden/o, Drezdeno Drážďany

drezin/o drezína

driad/o dryáda, lesní víla

dribl/i n sport. driblovat

dril/o svidřík, ruční vrtačka =ego hlubinný vrtací stroj

drink/i t pít (alkohol) <> =i kiel funelo pít jako duha =aĵo al koholický nápoj =ejo nálevna, bar, krčma =igi opít, opojit alkoholem =ulo piják, pijan

driv/i n být nesen proudem n. větrem, plynout (o plavidle) =(ad)o odklon od dráhy způsobený větrem

drog/o chem.,lék. droga laksiga =o projímadlo narkota =o narkoti kum =ejo drogérie =i t léčit drogami =isto drogista, prodavač v drogérii

drogherboj léčivé byliny

drol/a žertovný, povedený, rozmarný

drom/o závodiště, dráha

dromedar/o dromedár, velbloud jednohrbý

dromice/o zool. emu

dron/i n utopit se, tonout přen. utápět se =i ĝis genuoj en verdaĵo topit se po kolenou v zeleni =i en krepusko nebulo bruo zanikat v šeru mlze hluku =i en medito revoj ponořit se do úvah, pohroužit se do snů =igi utopit =igi sin skočit do vo dy (sebevražedně) =iĝi utopit se

dros/o kormidelní lano

droser/o, drozer/o bot. rosnatka, rosnička

droŝk/o drožka

drup/o peckovice

druz/o bot., min. drúza

druz/o islam.

du dva, dvě =a druhý =cent dvě stě =dek dvacet =e za druhé =eco dvojakost =foja =foje dvakrát =foja manĝado en ĉiu tago jídlo dvakrát denně =igi zdvojit, rozpůlit =iĝi rozdvojit se =o dvoj ka, dvojice =obla dvojnásobný, dvojitý =obl(aĵ)o dvojnásobek =oble dvojnásobně =obligi zdvojnásobit =ona půlový, poloviční =onigi (roz)půlit =ono polovina =ope ve dvojici =opo dvojice, pár laŭ =opoj po dvojicích =uma mat. dvojkový

duafoje podruhé

duagrada druhého stupně, kvadratický

duaksa dvouosý

dual/a dvojný =ismo fil. dualismus =o gram. duál

dub/i t pochybovat =ema pochybovačný, nevěřící, skeptický =igi zpochybňovat =(ind)a pochybný =o pochybnost esti en =o pri io být na pochybách o něčem eksenti =on antaŭ io pocítit pochyb nost o něčem tio forigas ĉiujn =ojn to vylučuje jakékoliv pochybnosti <> =o ronĝas pochybnost hlodá

dubasenca pochybný, nejistý

dub(e)l/o hmoždinka =i t upevnit hmoždinkou

dubl/i t dublovat herce (kaskadér), dabovat (cizí film) =ado da bing =aĵo dabovaný film =anto dublující herec

duble/o šperk dublé

Dublin/o Dublin

ducent dvě stě

duciklo jízdní kolo

ducilindra dvouválcový

duĉevala jednospřežní, s dvěma koňmi

dudek dvacet

duel/o souboj =i n bít se v souboji

duet/o hud. duet =isto duetista

duetaĝa dvoupodlažní, jednoposchoďový

duflanka dvojstrannný

duĝiba dvouhrbý

duk/o vévoda

duklapa tech. dvoukřídlý

dukotiledona bot. dvouděložný

dukt/o lék., tech. trubice, vedení (linka) energi-transsenda =o eltech. přenosové vedení

duktil/a o kovu tažný

dukubuta: =a ŝafto dvakrát zalomený hřídel

dum za, během, zatímco, kdežto, zatím co = pluvo za deště = plu vis zatím co pršelo li estas heroo, = vi fripono on je hrdina, kdežto ty darebák =e mezitím, prozatím, naproti tomu ni =e ba bilis my jsme se mezitím bavili li sidis, =e mi laboris on se děl, kdežto já jsem pracoval

dumdum/a střela trhavý =a kuglo voj. střela dumdum

dumezurila agado přen. měření dvojím metrem

dump/i t sklápět, vyklápět, ekon. prodávat dumpingově =ado ekon. dumping

dumpkamiono sklápěčka

dumping/o v. dumpado

dumtempa dočasný, přechodný

dumviva doživotní, trvající během života =a membro doživotní člen

dumvoje cestou, během cesty, po cestě

dun/o (písečná) duna

dunaskitoj dvojčata

dung/i t najmout (do práce) =anto zaměstnavatel =igi sin, =iĝi vstoupit do pracovního poměru =ito zaměstnanec

dungoficejo zprostředkovatelna práce

dungosoldato žoldnéř

duoden/o lék. dvanáct(er)ník =ito zánět dvanáct(er)níku

duonbakita nedopečený, přen. nevyspělý, nezralý, nehotový

duoncirklo půlkruh

duondiametro poloměr

duondormi n dřímat, podřimovat

duonfermita pootevřený, přivřený

duonfilino nevlastní dcera

duonfinalo semifinále duonfratoj nevlastní bratři

duonglobo zeměp. polokoule

duonhisi t vztyčit na půl žerdi

duonhoro půlhodin(k)a

duoninsulo poloostrov

duonkonduktanto fyz. polovodič

duonlumo přítmí

duonnoto hud. půlová nota duonombro polostín

duonpatro otčím =ino macecha

duonrondo půlkruh

duonsilento hud. půltónová pauza

duonsklavo nevolník

duontempo zvl. sport. poločas

duonvoĉe polohlasně

duonvoje v půli cesty

duonvokalo polohláska

duonvorte náznakem

dup/o jelimánek, hlupáček

dupleks/a eltech. duplexní, obousměrný

dupoluso fyz., chem., sděl. dipól

dupunkto dvojtečka

dur/a tvrdý, neoblomný

duralumin/o dural

durativ/o jaz. sloveso trvací (příponou -adi)

duringo sport. kruhy

dusenca dvojsmyslný, nepřesný

dusida dvousedadlový

dusignifa dvojznačný

duspeca dvojího druhu

duŝ/o sprcha, polití, poplach preni =on dát si sprchu intesta =o lék. střevní proplach =i t sprchovat =ejo sprcha, sprchovací kout =ilo přístroj sprcha

Duŝanbe/o Dušanbe

dutraka dvoukolejný

duvalenta chem. dvojmocný, dvojvazký

duvizaĝa dvojtvářný, neupřímný

duvoluma dvousvazkový

duz/o tech. dýza, tryska (reaktivního motoru), vpusť vzduchu (do metalurgické pece)

dzeta jméno řeckého písmene (d)zéta v.t. ceta, zeta