c třetí písmeno esperantské abecedy; hud. c bemola ces; c diesa cis; c maĵora c dur; C-kleo C klíč; chem. značka uhlíku (karbono); fyz. značka stupně Celsia (Celsius-grado); ~o cé (název hlásky)

car/o car  cezaro, imperiestro, sultano; ~a carský; ~a kronprinco carský následník trůnu; ~eco carství; ~ido carevič, carův syn; ~idino carova dcera; ~ino carevna; ~ismo polit. carismus; ~isma caristický (týkající se systému); ~isto carista, stoupenec carismu; ~ista caristický (týkající se stoupenců systému)

Ceara/o zeměp. Ceará (spolkový stát v Brazilii)

Cebaot hebr. náb. "zástupů" (přívlastek Boží "de la armeoj"); Eternulo ~ Hospodin zástupů

Cecil/o, Cecili/o Cecil (mužské jméno); ~a Cecilie (ženské jméno); Sankta ~a Svatá Cecilie (patronka hudebníků)

ced/i n ustoupit, pokořit se, přenechat, povolit (nevydržet)  abdiki, rezigni, retiriĝi; la lito ~is sub lias pezo postel povolila pod jeho váhou; la febro ~is horečka ustoupila; ne batu la pordon, ĝi ne ~os netluč do dveří, stejně nepovolí; leono ~as al neniu lev nikomu neustoupí; al tiu ĉio ~as, kiu monon posedas vše se podřídí tomu, kdo má peníze; la vintro ~as al la printempo zima ustupuje jaru; ~i sian lokon, seĝon, tronon přenechat své místo, židli, trůn; feliĉon oni ne heredas nek cedas štěstí se nedědí ani nepřenechává; espero ~is lokon al disreviĝo naděje ustoupila sklamání; ~ado ustupování  retiriĝo; ~i lukontrakton ustoupit od nájemní smlouvy; ~o ústupek; doni ~on al iu dát někomu přednost (výhodu); ~a biol. recesívní (utajená dědičná vlastnost); ~aĵo přepuštěné právo; ~ebla přenechatelný; ~eblaj valorpaperoj přenechatelné cenné papíry; ~ema poddajný  akordiĝema, mola, pacema; leĝo estas ~ema: kien vi deziras, tien ĝi iras zákon je poddajný a podřídí se vašemu přání; ~igi přimět k ústupku; ~igi sian orgojlon antaŭ la cirkonstancoj sklonit svou pýchu před okolnostmi; ~odevo povinnost dát přednost v jízdě; for~i t přenechat; for~i sian tutan havaĵon přenechat celý svůj majetek; ne~ebla nepřenechatelný; ne~ebla rajto nepřenosné právo; mal~i n neustoupit, vzdorovat; mal~ema neústupný; sen~a neústupný  firma

cedi/o peněž. cedi (měnová jednotka v Ghaně)

cedil/o polygr. cédille (háček pod písmenem, např. ç)

cedrat/o bot. citroník cedrát, citroník léčivý (Citrus medica); ~ujo, ~arbo cedrát (stromek)

cefal/- lék. hlava (ve složeninách); ~algio bolení hlavy; ~a hlavový

cefalanter/o bot. okrotice (Cephalantera); longfolia ~o okrotice dlouholistá (Cephalantera longifolia); pala ~o okrotice bílá (Cephalantera alba, Cephalantera damasonium); ruĝa ~o okrotice červená (Cephalantera rubra)

cefalaspid/o zool. XXX (Cephalaspis) (fosilní živočich ze skupiny bezčelistých); ~oformaj XXX (Cephalaspidiformes); ~omorfoj štítohlaví (Cephalspidomorphi)  ostrakodermoj

cefale/o lék. silné bolení hlavy  migreno, kapdoloro, cefalalgio

Cefaloni/o zeměp. Kefaloniá, Kefallénia (jónský ostrov, západně od Ihaky)

cefalopod/oj = kapopieduloj zool. hlavonožci (Cephalopoda)  amonitoj, argonaŭto, arkiteŭto, naŭtilo, polpo, sepio

cefalotorak/o zool. anat. hlavohruď (u pavouků, raků)

Cefanja bibl. Sofonjáš, Sofoniáš (devátý z malých proroků)

Cefe/o hvězd. Cefeus, Kefeus (Cepheus); ~ido cefeida, kefeida (proměnlivá hvězda)

Cefiz/o zeměp. XXX (řecká řeka u Atén)

ceib/o bot. kapok (Ceiba)  kapoko

cejan/o bot. chrpa modrák (Centaurea cyanus); ~blua chrpově modrý  ciano

Cejlon/o hist. zeměp. Cejlon (= Srilanko); ~a cejlonský; ~a musko = agaragaro cejlonský mech, agar-agar (rosol používaný k výrobě potravin a léčiv)

Cekrops/o mytol. Kekrops (bájný zakladatel Atén, napůl člověk, napůl had)

cekum/o anat. slepé střevo (cecum); ~ito zánět slepého střeva  apendico

cel/o cíl, účel; okupi sen ~o lokon sub ĉielo lenošit, být k ničemu; trafi du ~ojn per unu ŝtono zabít dvě mouchy jednou ranou; kiu rigardas ĉielon, maltrafas sian ~on kdo kouká do nebe, mine svůj cíl; konduki al la ~o vést k cíli; maltrafi la ~on minout cíl; havi malican ~on mít zlé úmysly; la ~o pravigas la rimedojn cíl světí prostředky; bombadi nemilitistan ~on bambardovat civilní cíl; transiri / transsalti la ~on přeskočit cíl; ~e s cílem, za účelem; organizi kolokvon ~e al apliko de Esperanto en scienco kaj tekniko organizovat kolokvium za účelem aplikace esperanta ve vědě a technice; ~i t mířit, směřovat, usilovat; ~, paf! povel zamířit, pal!; ~i leporon per pafilo mířit na zajíce puškou; ~i anseron, trafi aeron mířit na husu, trefit vzduch (minout se); ~i ies vivon usilovat někomu o život; ~ado míření, úsilí; ~eco účelnost; ĉu tiu frazo / aludo ~is min? ta narážka mířila na mě?; ŝerce dirite, ~e pensite řečeno žertem, ale myšleno vážně  aludi, mencii, kompreni, intenci; oni lekas la manon, sed ~as la panon ruka se líbá, avšak chleba se hlídá; la ekskurso ~is la akvofalon výlet mířil k vodopádu; ~i virton, justecon, profiton usilovat o ctnost, spravedlnost, zisk; ~i mortigi iun usilovat o něčí smrt  ambicii, aspiri, deziri, klopodi, sin tiri, strebi; ~ado směřování, usilování; ~ado de iu al io něčí usilování o něco; ~aro de bildigo mat. obor hodnot zobrazení  argumentaro, bildaro; ~eco účelovost; ~ilo mířidlo, hledí, hledáček; ~ilaro mířidla, zaměřovadla; ~ismo, fil. účelnost, účelovost; ~umi t zaměřovat, (na)směrovat; ~umilo zaměřovadlo; ~ĉelo XXX, ~dato termín, cílové datum; ~direkti směřovat; ~disko kulatý terč, ~(il)fendo zářez hledí, ~foto sport. cílová fotografie; ~funkcio mat. účelová funkce; ~globo hra cílová koule (kterou nutno trefit většími); ~grajno muška zbraně, ~hava cílevědomý; ~juĝisto sport. cílový rozhodčí; ~kaŭzo filoz. motiv, důvod; ~konforma vhodný; ~konscia cílevědomý; ~lingvo jaz. cílový jazyk (při překladu); ~linio sport. cílová čára, ~lorno zaměřovací dalekohled (na hlavni); ~noĉo zářez hledí; ~nodo mat. koncový uzel (de grafo); ~objekto cíl (útoku); ~organo cílový orgán; ~pafado cílené střílení; ~precizeco přesnost míření; ~punkto cílový bod, ~rekto sport. cílová rovinka; voj. přímka "ústí-cíl"; ~tabulo terč, ~taŭga, ~trafa vhodný; ~truo hledí; al~a cílevědomý, přímočarý; al~iĝo zaměření, zacílení; ek~i tn zamířit; ek~i kaj pafi zamířit a vystřelit; ĉiuj okuloj ek~is lian vizaĝon všechny oči se obrátily k jeho tváři; laŭ~a účelový; laŭ~aj ordonoj účelové příkazy; sen~a bezcílný, neúčelný, neužitečný; sen~aj diskutoj zbatečné diskuse; sen~e vagadi toulat se bez cíle; sen~eco bezcílnost, neúčelnost; supren~i t mířit nad cíl; klap~ilo voj. XXX; kuraco~e za účelem léčení; tiu~e za tím účelem; volupto~e za účelem rozkoše

Celadon/o liter. Seladon; přen. seladon, švihák, milovník (postarší, přehnaně uhlazený); kolombumanta ~o vrkající seladon; ~verdo seladon, seladonská zeleň (povadle vybledlá)

celakant/o paleol. Coelacanthus (vymřelá ryba z karbonu); ~uloj střapcoploutví (Actinistia)

celastr/o bot. zimokeř (Celastrus); ~acoj jesencovité (Celastraceae); ~aloj jesencokvěté (Celastrales)

Celebes/o = Sulaŭesio, Sulavesio zeměp. Celebes, Sulawesi (indonéský ostrov)

celebr/i t slavit, oslavovat; řídit ceremonii  festi, soleni; ofici; ~i edziĝan ceremonion provádět svatební obřad; ~i meson sloužit mši; ~ado oslavování

celenter/o zool. anat. láčka (tělní dutina); ~uloj zool. láčkovci (Coelenterata)

celeri/o kuch. celer; bot. miřík celer (Apium graveolens); sovaĝa ~o XXX (var. silvestre); tubero de ~o hlíza celeru; ~skabo choroba XXX (Phoma apicola); foli~o, ripo~o miřík celer řapíkový (var. dulce); tuber~o miřík celer bulvový (var. rapaceum)  levistiko

celest/o hud. celesta (klavír s kovovými destičkami místo strun)

Celesten/o Celestýn (mužské jméno); ~a Celestýna

celiak/a anat. břišní; ~a arterio XXX (Arteria coeliaca)

celiaki/o lék. celiakie (střevní porucha)

celoglos/o bot. vemeníček (Coeloglossum); verda ~o vemeníček zelený (Coeloglossum viride)

celom/o biol. celom (břišní dutina); ~uloj zool. celomati (Coelomata); sen~uloj XXX (Acoelomata)

celostat/o hvězd. celostat (zrcátko otáčející se podle hvězd)

Celsi/o Anders Celsius (švédský fyzik a astronom; 1701-1744); dek gradoj laŭ ~o deset stupňů Celsia; ~a Celsiův  farenhejta, kelvino, reaŭmura; ~a grado stupeň Celsia (= Celsius-grado); ~a skalo Celsiova stupnice;

celtid/o bot. břestovec (Celtis); aŭstrala ~o XXX (Celtis australis); okcidenta ~o XXX (Celtis occidentalis)

celul/o anat. celulla, buňka, dutinka, sklípek (cellulae)

celulit/o lék. zánět celully

celuloz/o celulóza  hemicelulozo

cement/o tmel, cement; portlanda ~o portlandský cement; hidraŭlika ~o hydraulický cement; ~o de la dentistoj zubařský cement  plombo, ĉemento; ~i t cementovat; přen. upevňovat, utvrzovat; solidareco ~is nian grupon solidarita upevnila naši skupinu; malfeliĉo ~is ilian amikecon neštěstí upevnilo jejich přátelství; ~ado cementování; ~ejo cementárna; ~isto cementář; ~fabriko cementárna; ~industrio cementářský průmysl; kun~iĝo spojení cementem

cementit/o cementit (karbid železa, F₃C)

cend/o cent (setina holandského zlatého, dolaru aj.)  centimo, centavo, speso, helero

cenobit/o náb. cenobit, klášterní mnich  monaĥo, anakoreto, bikŝuo

cenocit/o biol. cenocyt (buňka s více jádry)

cenoman/o geol. cenoman (nejstarší stupeň svrchní křídy)

cens/o hist. census, sčítání lidu (včetně majetku); statistika  popolnombrado, statistiko; ~o de entreprenoj podniková statistika; ~i t provést statistiku; ~isto statistik, úředník statistického úřadu

cent sto; ~a stý; ~o stovka; ~estro hist. voj. setník (velitel setniny); ~obla stonásobný; ~oble stokrát, stonásobně; ~obligi stonásobit; ~ono setina; ~ope po stu (jedna skupina); ~o stovka; laŭ ~oj po stovkách (více skupin); ~uma centezimální, setinný; ~afoje po sté; ~foje stokrát (časově); ~funto = kvintalo metrák, metrický cent; ~jara stoletý; ~jara jubileo / datreveno stoleté výročí; ~jarulo stoletý člověk (ev. zvíře, strom); ~mil sto tisíc; ĉiu~jara objevující se každých sto let; du~, tri~, kvar~, kvin~ dvě stě, tři sta, čtyři sta, pět set (atd.); el~o, po~o = procento; el~aĵo, po~aĵo procentuelní zisk, podíl, úrok; jar~o století; ĉirkaŭ la mezo de la 19-a jar~o zhruba v polovině 19. stol.; en la dua duono de la 19-a jar~o v druhé polovině 19. stol.; jar~a týkající se století

centaŭr/o mytol. kentaur (= ĉevalviro); C~o hvězd. Centaur (souhvězdí)

centaŭre/o bot. chrpa (Centaureo)  cejano, kniko; frigia ~o chrpa parukářka (Centaurea phrygia); granda / skabiosa ~o chrpa čekánek (Centaurea scabiosa); grenkampa ~o = cejano; herbeja ~o chrpa luční (Centaurea jacea); kardokapa ~o chrpa sikavice (Centaurea calcitrapa); lanuga ~o chrpa letní (Centaurea solstitialis); malta ~o XXX (Centaurea melitensis); monta ~o chrpa horská (Centaurea montana); nigra ~o chrpa černá (Centaurea nigra); rejnlanda ~o chrpa latnatá, chrpa porýnská (Centaurea stoebe)

centaŭri/o bot. zeměžluč (Centaurium); stranda ~o XXX (Centaurium littoralis)

centav/o centavo (jihoamerická měna)  cent

centezim/o centesimo (italská měna), centésimo (měna v Chile, Panamě, Urugvaji)

centi- předpona značící setinu; ~metro centimetr

centifoli/o bot. růže stolistá (Rosa centifolia)

centim/o centime (měna ve Francii, Belgii, Lucembursku)

centr/o centrum, střed(isko), ústředí, ohnisko  mezo, fokuso, kerno, koro, animo; ~o de gravito centrum gravitace; optika ~o de lenso optický střed čočky; ~o de rotacio střed rotace; industria ~o průmyslové centrum města; urba ~o městské centrum; komerca ~o obchodní centrum; la nervaj ~oj nervová centra; spira ~o dýchací ústředí; Vojaĝo al la ~o de la tero Cesta do středu země (román J. Vernea); ~o de la ribelo ohniště vzpoury; la (mal)dekstra ~o polit. (levý) pravý střed; ~a centrální, (ú)střední, středový; C~a Eŭropo Střední Evropa; C~a Afrika Respubliko Středoafrická republika; la ~a nerva sistemo ústřední nervová soustava; ~a procesoro hlavní procesor; ~a registraro ústřední vláda; ~e centrálně, ústředně; ~i t centrovat, soustředit, zaostřit; ni ~as niajn fortojn soustřeďujeme své síly; ~ado centrování, soustředění; ~eco (ú)střední poloha postavení; ~ejo ústředí; ~ejo de nukleaj esploroj centrum jaderného výzkumu; ~igi (dát nechat) soustředit; tio ~igos niajn fortojn to soustředí naše síly; ~isto politik středu; ~ulo sport. střední útočník; ~oborilo středová vrtačka; al~a dostředivý (= centripeta); al~igi dostředit; de~a odstředivý; dis~a nesoustředný; ekster~a excentrický; el~a odstředivý; en~igi umístit do středu; mal~i t opt. rozostřit; sam~a soustředný; sam~aj cirkloj soustředné kruhy; alto~o mat. průsečík výšek trojúhelníku; epidemi~o ohnisko nákazy; komerco~o obchodní centrum, supermarket; maso~o těžiště (= pezo~o); orto~o mat. 1 ortocentrum, průsečík výšek trojúhelníku (= alto~o); 2 průsečík os stran trojúhelníku; pezo~o těžiště (= maso~o);

central/o centrála, ústředna, výrobna energie; akvo-energia / hidro-elektra, atom-energia / nuklea-energia, vapor-energia / termo-elektra ~o vodní, atomová, parní elektrárna; interlinea ~o přenosová zesilovací stanice; interloka / interurba ~o meziměstská ústředna; loka stacia ~o místní ústředna

centraliz/i t centralizovat; ~a centralizační; ~ado centralizování; ~iĝi centralizovat se; ~ismo centralizmus; mal~i t odcentralizovat; mal~(ad)o odcentralizování

centrant/o bot. mavuň (Centranthus)

centrifug/a fyz., lék., bot. odstředivý; ~a forto odstředivá síla; ~aj nervoj odstředivé nervy; ~a infloresko odstředivé květenství; ~i t odstřeďovat (např. mléko); ~ado odstřeďování; ~aĵo odstředěná sedlina; ~ilo odstředivka

centriol/o biol. centriol, dělící tělísko v buňce

centripet/a dostředivý; ~a forto dostředivá síla; ~a infloresko dostředivé květenství

cenzur/i t cenzurovat; ~ita gazeto cenzurované noviny; ~o cenzura, psychol. podvědomá autocenzura; ~isto cenzor

cep/o cibule kuchyňská, bot. česnek cibule (Allium cepa); frititaj ~oj osmažená cibule; ~a cibulový; ~a odoro vůně cibule; ~a saŭco, ~osaŭco cibulačka (omáčka); ~a supo, ~osupo cibulačka (polévka)

cerambik/o ent. tesařík (Cerambyx)

ceramik/o tvorba keramika; ~a keramický; ~a vazo keramická nádoba; ~aĵo keramika, keramický výrobek; ~isto keramik; ~istino keramička (umělkyně); ~aĵ-fabriko keramička (továrna); vitro~aĵo sklokeramika

cerasti/o bot. rožec (Cerastium)

ceratofil/o bot. růžkatec (Ceratophyllum)

cerb/o mozek (odb. = cerebro); přen. mícha, morek (= mjelo, medolo), hlava, inteligence, duch, rozum; venis al mi en la ~on, ke napadlo mě, že; enbati en la ~on vtlouci do hlavy; lia ~o iris promeni, li ricevis muŝon en la ~on přeskočilo mu; tralavo de ~o vymývání mozku; elektrona ~o elektronický mozek; ~a mozkový; havi en la ostoj ~on de leono mít v kostech lví morek; fingringo da ~o špetka rozumu; antaŭ la lango laboru la ~o nejdřív mysli, potom mluv; kapo majesta, sed ~o modesta málo rozumu ve vznešené hlavě; ~a mozkový; ~a apopleksio mozková příhoda; ~a hemorargio krvácení do mozku; ~a komocio otřes mozku; ~aĵo kuch. mozeček; ~aro poradní sbor odborníků, ministerští poradci; ~eto anat. malý mozek (odb. = cerebelo); ~ujo mozkovna; ~umi n hloubat, usilovně přemýšlet; mi ~umis pri la afero vrtalo mi to hlavou; tio ~umigis multajn homojn nedalo to mnoha lidem spát; ~ofunkcio činnost mozku; ~olaboristo duševní pracovník; ~o-spina anat. cerebrospinální, mozkomíšní; ~o-spina likvaĵo mozkomíšní mok; ~oskuo otřes mozku; ~oŝtopi t klamat veřejnost, dezinformovat, vymývat mozky; ~otumoro nádor na mozku; en~igi vtlouci do hlavy, en~igi al si našprtat; kun~umado kolektivně přemýšlet; sen~a hloupý; sen~ulo hlupák

cerbatan/o foukačka, střílecí trubička

Cerber/o Kerberos, přen. přísný, důležitý vrátný

cerebel/o anat. malý mozek, mozeček (Cerebellum); ~a mozečkový

cerefoli/o bot. kerblík třebule (Anthriscus cerefolium)

ceremoni/o ceremonie, obřad; přen. okolky, průtahy, cavyky;  etiketo, liturgio, rito; (ge)edziĝa ~o svatební obřad; entombiga, funebra ~o smuteční obřad; ne faru ~ojn!, neniajn ~ojn! jen žádné cavyky!; ~a ceremoniální, obřadný, formální  afekta, formala; ~a vesto, tono obřadní šat, tón; ~aro obřadní pravidla, etiketa; ~ema milující obřadnost; li estas ekstreme ~ema velice si potrpí na obřadnost; ~estro ceremoniář; ~ulo formalista; mal~a, sen~a neformální, bez cavyků; te~o čajový obřad (v Japonsku)

Ceres Ceres (římská bohyně zemědělství)  Demeter

cerkolept/o zool. kynkažu (medvídek) (Cercoleptes)

cerkopitek/o zool. kočkodan (Cercopithecus); ~edoj kočkovanovití (Cercopithecidae)

cert/a jistý, nepochybující; mi estas ~a pri la sukceso jsem si jist úspěchem, nepochybuji o úspěchu; ne estu tro ~a pri tio nebuďte si tím příliš jist; la afero estas tute ~a ta věc je docela jistá, je to zcela nepochybné; před podst. jm. jistý, určitý; ~a nombro da jaroj jistý počet roků; ~aj homoj diras, ke jistí lidé říkají, že; en ~aj kazoj v jistých případech; ~e jistě, určitě; tute ~e zcela jistě; ~aĵo určitá, jistá věc, jistota; ~eco jistota, nepochybnost; ~ega naprosto jistý; ~igi ujišťovat, zajišťovat; mi ~igas vin, ke ujišťuji vás, že; ~igi ies feliĉon zajistit něčí štěstí; ~iĝi ujišťovat se, přesvědčit se; ~agrade do jisté míry; mal~a nejistý; mal~eco nejistota; mem~a sebejistý; ne~a nejistý  duba; ne~eco nejistota

certi/o orn. žluna šedivá (Certhia) = arbogrimpulo

ceruz/o běloba olovnatá = plumboblanko

cerv/o jelen; Amerika ~o, ruĝa ~o XXX (Cervus elaphus); kanada ~o = alko alka; norda ~o = rangifero, boaco sob; rivera ~o čínský vodní jelen (Hydropotes intermis); ~a jelení; ~a koranaro jelení parohy; ~aĵo kuch. jelení maso; ~edoj čeleď jelenovití; ~enoj podčeleď jelenovitých; ~ido kolouch; ~ino laň; ~oĉaso lov jelenů; ~okolora jelení barvy; ~okorno paroh; ~oledo jelenina, kůže; ~oparko jelení obora; ~oskarabo brouk roháč (= lukano); ~oviando jelení maso; dam~o daněk (= damao); lanco~o = mazamo; vir~o jelen (samec)

cervelas/o vuřt, uzenka

cervik/o anat. krční část páteře, krček (zubu, dělohy); denta ~o, ~o de dento krček zubu; utera ~o, ~o de utero krček dělohy

cest/o histor., sport. cestus, pěstnice (řemínková rukavice na pěstní zápas)

cestod/o zool. třída šestiostní, tasemnice (Cestodes)

ceta jméno řeckého písmene (d)zéta v.t. dzeta

cetac/oj zool. řád kytovci  baleno, delfeno; barto~o podřád kosticovci (Mysticeti); dent~oj podřád ozubení (Odontoceti)

ceter/aj ostatní; la ~aj ti ostatní; unuj jesas, aliaj neas, la ~aj silentas jedni souhlasí, druzí jsou proti, ostatní mlčí; kaj ~aj a ostatní (záležitosti, zkratka kc); ~e ostatně; ~e, se vi volas ostatně, pokud chcete ...; gazeto, kiu ~e ne estas fidinda časopis, který ostatně není důvěryhodný; kaj ~e a ostatně, mimochodem; ~o ostatek, zbytek; faru vian taskon, mi prizorgos ~on splňte svůj úkol, já obstarám zbytek

ceterak/o bot. kyvor lékařský (Ceterach, Ceterach officinarum, Asplenium ceterach)  asplenio

cetrari/o bot. pukléřka (Cetraria); islanda ~o pukléřka islandská (Cetraria islandica)

Ceven/oj (la ~oj) zeměp. Cevenny (jižní okraj francouzského středohoří)

cezar/o cézar, titul císař  caro, imperiestro; redonu al ~o la propraĵon de ~o kaj al Dio la propraĵon de Dio co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Božího, Bohu; ~a císařský; ~a operacio lék. císařský řez; ~i n být císařem, vládnout (jako císař); ~ismo císařská diktatura, císařství

Cezare/o zeměp. Caesareum (název několika antických měst)

cezi/o chem. cesium (Cs); ~a klorido chlorid cesný (CsCl); ~aj kombinaĵoj sloučeniny cesia

cezur/o lit. césura, přerývka; ina ~o ženská césura (přerývka po nepřízvučné slabice); vira ~o mužská césura (přerývka po přízvučné slabice)

cgs, CGS, C.G.S. = centimetro-gramo-sekundo (systém jednotek)  SI, mks

ci kniž. ty (téměř nepoužíváno)  vi; ~a tvůj; ~i, diri ~, ~-diri, ~umi tykat

cian/o 1 chem. kyan radikál (-C≡N); ~(at)a acido ; ~ato kyanatan; ~ido kyanid; kalia ~ido kyanid draselný, hovor. cyankáli; metila ~ido kyanid metylnatý (CH₃-CN) (= acetonitrilo); natria ~ido kyanid sodný; ~orato XXX; ~orito XXX; izo~ato XXX; izotio~ato XXX; tio~ato XXX; 2 předpona modrosti: ~obakterio XXX; ~(o)fitoj XXX; ~ozo lék. (= blua malsano) cyanóza, zsinalost, modřice (modrofialové zbarvení sliznic a kůže okrajových částí těla)

ciane/o zool. medúza (Cyanea) = brulmeduzo  meduzo, aŭrelio

Cibel/o mytol. Cybele, Kybelé (matka bohů)

cibet/o chem. cibet (látka vylučovaná cibetkami)

cicer/o polygr. 1 cicero (stupeň velikosti tiskařského písma, 12 bodů = 4,512 mmm); 2 písmo o velikosti 12 stupňů  petito

cicerbit/o bot. mléčivec (Cicerbita)

cicindel/o zool. (brouk) švižník (Cicindela)

Cid/o hist. Cid (španělský národní hrdina Rodrigo Diaz de Vivar, 1043-1099, přezdívka "Cid el Campeador" znamená "Pán rozdávající rány")

cidar/o hist. kidaris (turban perského krále, mitra židovského velekněze)

Cidon/o zeměp. hist. Sídón (dnešní Saida)

cidoni/o bot. strom kdouloň (Cydonia); plod kdoule; Ĉinia ~o XXX (Cydonia sinensis); ordinara ~o kdouloň obecná, kdouloň podlouhlá (Cydonia oblonga, Cydonia vulgaris); ~a kdoulový; ~arbo, ~ujo strom kdouloň; ~bero plod kdoule; flor~o kdoulovec (= kenomelo)

cidr/o jablečné víno (= pomvino)

cifer/o číslice  nombro, kvanto, sumo; araba, romana ~o arabská římská číslice; ~o de vunditoj počet zraněných; ~a číslicový, číselný; ~a horloĝo číslicové hodinky (bez ručiček); ~a kodo číselný kód; ~i t vyčíslit, číselně ohodnotit; ~i la elspezojn vyčíslit výdaje; ~eca digitální, číslicový, binární  diĝita, binara; ~ecigi digitalizovat, převést na bity; ~ecigilo převaděč na bity; ~disko rotační číselnice telefonu; ~plato ciferník; ~skalo číslicová stupnice; kvin~a pětimístný, s pěti číslicemi; rond~e zaokrouhleně; tri~a třímístný

cifoskolioz/o lék. XXX (dvojitá výchylka páteře)

cifoz/o lék. XXX (výchylka páteře)

cigan/o Cikán, cikán, Róm  Romao; ~a cikánský; ~a infano cikánské dítě; ~a lingvo cikánština; ~a tendaro cikánský tábor; ~ido cikáně; ~ino cikánka; ~inoj aŭguras cikánky hádají (obvykle z ruky )

cigar/o doutník; banderoleto de ~o papír na doutníky; forta ~o silný doutník; ~a doutníkový; ~a fumo dým doutníku; ~ejo prodejna doutníků, továrna na doutníky; ~eto viržinko, viržinka ~ingo špička na doutníky ~ujo pouzdro na doutníky; ~butiko prodejna doutníků, trafika; ~fabriko továrna na doutníky; ~kesto pouzdro na doutníky; ~stumpo nedopalek doutníku; ~tranĉilo nožík na doutníky; ~vendejo prodejna doutníků

cigared/o cigareta; ekbruligi ~on zapálit cigaretu; fumigi ~on vykouřit cigaretu; fumadi unu ~on post la alia kouřit jednu cigaretu za druhou; skatolo da ~oj krabička cigaret; ~a cigaretový; ~ingo špička cigarety; ~ujo pouzdro na cigarety; ~o-aŭtomato automat na cigarety; ~ofabriko továrna na cigarety; ~opapero cigaretový papír; ~ostumpo nedopalek; ~ovendisto trafikant

cign/o zool. labuť (Cygnus); kanto de ~o labutí píseň; malgranda ~o XXX (Cygnus bewickii); muta ~o labuť velká (Cygnus olor); ~a labutí; ~olageto, ~a lageto, lago de ~oj labutí jezero; kanto~o labuť zpěvná (Cygnus cygnus)

Cign/o hvězd. Labuť (souhvězdí)

ciĥori/o bot. čekanka (Cichorium); amara ~o čekanka obecná (Cichorium intybus); Brusela ~o XXX; ~a čekankový

cikad/o zool. (hmyz) cikáda, křís (Cicada)  akrido, grilo, saltulo; ~oj ĉirpas cikády cvrkají; ~ulo pidikřísek (Cicadella); ~omorfoj XXX (Cicadomorpha)

cikatr/o jizva; plena de ~oj plný jizev, zjizvený; ~igi zajizvovat, zacelovatit se; la tempo ~igas vundojn čas zaceluje rány; ~iga rimedo hojící prostředek; ~iĝi zajizvovat se, zacelovat se, zacelit se; la malnova doloro ankoraŭ ne ~iĝis ta stará bolest se ještě nezhojila; pera ~iĝo lék. komplikované zacelení rány; senpera ~iĝo zacelení bez komplikací; ~oplena zjizvený, pokrytý jizvami

cikl/o cyklus; šlapací kolo; chem. kruh (cyklických uhlovodíků); durada ~o jízdní kolo, bicykl (= biciklo); trirada ~o trojkolka; la ~o de lunfazoj cyklus měsíčních fází; ~o de legendoj; kora ~o srdeční cyklus; menstrua ~o menstruační cyklus; oestra ~o menstruační cyklus v pubertě; la ~o de Karolo la Granda cyklus Karla Velikého (básně); la ~o de la Ronda Tablo cyklus Kruhového stolu (legendy); karbona ~o chem. cyklus uhlíku; Suna ~o sluneční cyklus; ~a cyklický, opakovaný; ~e cyklicky, opakovaně; ~i n jezdit na kole (= bicikli); ~igi chem. cyklovat; ~iga reakcio chem. cyklovací reakce; ~iĝi cyklovat se; ~ismo cyklistika (= biciklismo); ~isto cyklista (= biciklisto); ~oido mat. cykloida; komuna ~oido společná cykloida; ~orako stojan na kolo; ~ostoro cyklická paměť; ~oturismo cyklistická turistika; ĉel~o biol. buněčný cyklus; hetero~a chem. heterocyklický; karbon~a karbocyklický; kilo~o zast. kilocyklus (kHz); motor~o motocykl  mopedo, skotero; dutakta motor~o kun postseĝo kaj kromĉaro dvoutaktní motocykl se zadím sedadlem a sajdkárou; motor~o kun cilindra kapacito de 250 cm³ motocykl s obsahem válce 250 kubíků; program~o počítač programový cyklus; re~igi recyklovat, znovu použít; re~igita papero recyklovaný papír; du~o dvoukolka, bicykl  velocipedo, biciklo, motorciklo, ĉaro; plur~a chem. polycyklický; tri~o trojkolka (aŭto); tri~eto dětská tříkolka; tri~isto jezdec na tříkolce; vivo~o životní cyklus

Ciklad/oj zeměp. Kyklady (středomořské ostrovy); la ~a civilizacio de la bronzepoko kykladská cizilizace doby bronzové

ciklamen/o bot. brambořík (Cyclamen); purpura ~o brambořík evropský (Cyclamen purpurascens)

ciklo- vědecká předpona s významem kruh, cyklus

ciklometr/o tech. cyklometr (měřič ujeté dráhy kolem)  hodometro, taksimetro, kilometrilo

ciklon/o smršť ciklón, tlaková níže cyklóna (= regiono de malalta aerpremo)  trombo, uragano; anti~o, kontraŭ~o anticyklóna, tlaková výše, oblast vysokého atmosférického tlaku (= regiono de alta aerpremo)

ciklop/o 1 mytol. kyklop, obr  giganto, koloso; ~a obrovský, kolosální

ciklop/o 2 zool. (kůrovec) cyklop, buchanka (Cyclops)

ciklosporin/o lék. cyklosporin (lék na snížení imunity při transplantaci, aby orgán nebyl odmítnut)

ciklostil/i t cyklostylovat; ~o cyklostyl  stencilo, hektografi; ~aparato cyklostylový přístroj

ciklotimi/o lék. cyklotymie (duševní porucha, střídání nadšení a deprese)

ciklotron/o fyz. cyklotron, urychlovač částic  betatrono, sinkociklotrono, sinkrotrono, akcelilo, generatoro

cikoni/o zool. čáp (Ciconia); oni kredigis al la infanoj, ke novenaskitojn alportas ~o namluvili dětem, že novorozeňata nosí čáp; blanka ~o čáp bílý (Ciconia ciconia); nigra / vulgara ~o čáp černý (Ciconia nigra); ~a čapí; ~a nesto čapí hnízdo; la ~a patro ekklakis per la beko čapí otec zaklapal zobákem; ~ino čapí samice, ~ido čapí mládě, ~edoj čeleď čápovití (Ciconiidae); ~oformaj řád brodiví (Ciconiiformes)

cikut/o 1 bot. rozpuk (Cicuta); fetora ~o, venena ~o, akvo~o rozpuk jízlivý (Cicuta virosa); granda ~o bolehlav plamatý (= makula konio); malgranda ~o tetlucha (= etuzo); 2 jed z rozpuku (užívaný ve starých Aténách k popravám podobně jako bolehlav)  konio, etuzo

cili/o bot., zool. řasa, brva, bičík; ~uloj zool. obrvení (Ciliophora)

ciliar/o anat. řasové těleso (corpus ciliare)

Cilici/o hist. Kilikie, Kilikia (starověká říše v dnešním jižním Turecku)

cilindr/o válec; altprema ~o vysokotlaký válec; basprema ~o nízkotlaký válec; cirkla ~o kruhový válec; kaŭĉuka ~o gumový válec; pumpila ~o válec pumpy; rivolua ~o mat. rotační válec; ~o de skribmaŝino válec psacího stroje; transmisia ~o přenosmý válec; urinaj ~oj močové válce (mikroskopické sedimenty); centra ~o (= steleo) bot. střední válec, stélé (soubor cévních svazků uvnitř kořene a stonku); kortika ~o (= kortiko) bot. primární kůra, cortex (vnější vrstva kořene a stonku); ~a válcov(it)ý ~a baraĵo válcová přehrada (jezerní); ~a ĉapelo cylindr (klobouk); ~a kapacito de motoro kapacita válce motoru; ~a seruro válcový zámek; ~a surfaco válcov(it)ý povrch; ~a ujo válcové pouzdro; ~obloko blok (válců) motoru; ~oforma válcový, válcovitý; ~okapo hlava válce (= kulaso); ~olagro válečkové ložisko; inko~o nanášecí válec (u kopírky); lampo~o skleněný válec petrolejky; rul~o váleček, cívkový bubínek apod. (= tamburo); varpo~o textil. válec osnovy (= rultrabo)

cim/o zool. štěnice (Cimex); hovor. dotěrný hmyz; přen. "moucha", chyba (např. v počítačovém programu); akvokura ~o znakoplavka (= geriso); dorsnaĝa ~o XXX (= notonekto); fajro~o ruměnice pospolná (Phyrrhocoris); lit~o (Cimex lectularius); sen~igilo prostředek proti štěnicím; počítač. skanovací program;

cimati/o arch. XXX (ozdoba zakončující sloup)

cimbal/o hud. 1 činely; ĉarlestona ~o charlestonské činely (na bubnu); 2 cimbál (= zimbalono); ~isto činelista, cimbalista

cimbalari/o bot. zvěšinec (Cymbalaria); mura ~o zvětšinec zední (Linaria cymbalaria)

cimbidi/o bot. člunatec (Cymbidium)

cimbr/oj hist. Kimbrové (starověký germánský národ)

cimicifug/o bot. ploštičník (Cimicifuga)

cimitar/o hist. arabský široký meč

cinabarit/o geol. rumělka (nerost)

cinabr/o rumělka (barva); ~a rumělkově červený

cinam/o bot. skořice (kůra skořicovníku); cejlona ~o cejlonská skořice; ĉina ~o čínská skořice; ~a skořicový; ~(at)a acido kyselina skořicová; ~arbo, ~ujo skořicovník  cinamomo, kamforarbo; ~kolora skořicově žlutý

cinamom/o bot. skořicovník, kafrovník (Cinnamomum); aroma / ĉinia ~o skořicovník čínský (Cinnamomum aromaticum); kamfora ~o kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora); srilanka / cejlona / vera ~o skořicovník cejlonský / pravý (Cinnamomum zeylanicum)

cinar/o bot. artyčok (Cynara)  artiŝoko, kardono

cindr/o popel; ~o de ligno dřevěný popel; paco(n) al lia ~o! mír jeho popelu, ať je mu země lehká; ~a popelový, popelavý; ~eco stav zpopelnění; forbruligi ĝis ~eco spálit na popel; ~ejo ohniště v krbu (= brulejo); ~ero zrnko popela, tech. zrnko lávy (pod 2 mm); ~igejo spalovna (= kremaciejo); ~igi zpopelnit; domo ~igita de incendio dům spálený požárem; ~ujo popelník (na cigaretový popel i v kamnech); C~ulino Popelka; přen. opomíjená dívka; ~obano chem. XXX; ~ofosaĵo XXX; ~ogriza popelavě šedý; ~okesto; ~okolora popelavý, popelavě šedý; ~omerkredo Popeleční středa; ~urno urna na popel; flug~o popílek; kun~iĝi žárem se spojit v popel

cinik/a cynický (mravně otrlý), filoz. kynický (lhostejný k pohodlí); ~a doktrino kynické učení; ~a konduto cynické chování; ~eco cynismus, otrlost; afekti ~econ hrát si na cinika; ~ismo filoz. kynismus; ~ulo cynik, kynik

Cinn/o hist. Cinna (římské mužské jméno)

cinoglos/o bot. (= hundolango) užanka (Cynoglossum); kuraca / oficina ~o užanka lékařská (Cynoglossum officinale)

cinozur/o bot. poháňka (Cynosurus)

Cion/o Sion; ~isma sionistický (týkající se sionismu); ~ismo sionismus; ~ista sionistický (týkající se sionistů); ~isto sionista

cip/o hist. cippus (pamětní kamenný sloup)  steleo

ciper/o bot. šáchor, šáchorek, zelenošáchor (Cyperus); bruna ~o šáchor hnědý (Cyperus fuscus); manĝebla ~o XXX (Cyperus esculentus); ~acoj šáchorovité (Cyperaceae); ~aloj šáchorokvěté (Cyperales); papirus~o šáchor papírodárný (Cyperus papyrus)

Cipr/o Kypr; ~a kyperský; ~ano Kypřan

cipres/o (= kupreso) bot. cypřiš (Cupressus); ~acoj cypřišovité (Cupressaceae); somer~o (= basio) trnoplodník

Ciprian/o Cyprián (mužské jméno)

ciprino zool. (rod) kapr (Cyprinus)  karpo; ~edoj kaprovití (Cyprinidae); ~oformaj máloostní (Cypriniformes)

cipripedi/o bot. střevíčník (Cypripedium) (= venusŝueto)

cir/o cídidlo, leštidlo na obuv; ~i t leštit obuv; ~isto leštič bot (= ŝupurigisto)

Circ/o mytol. Kirké (čarodějka z Odyssey)

circe/o bot. čarovník (Circaea); granda ~o čarovník obecný (Circaea lutetiana)

Ciren/o (= Kireno) hist. zeměp. Kyréné (antický přístav poblíž dnešní lybijské Banghází); ~a kyrénský; ~a skolo filozof. kyrénská škola; ~io Kyrenaika (historické území ve východní Lybii); ~ano obyvatel z Kyrény

ciriped/oj zool. třída korýšů svijonožci (Cirripedia)

cirk/o cirkus, hist. cirk  amfiteatro; ~a cirkusový; ~a (loĝ)veturilo maringotka; ~a spektaklo cirkusové představení; ~isto cirkusák, zaměstnanec cirkusu; ~artisto artista, cirkusový umělec; ~oĉevalo cirkusový kůň; ~odirektoro ředitel cirkusu; ~odresisto cirkusový krotitel; ~oklaŭno cirkusový klaun; ~orkestro cirkusový orchestr; ~rajdisto voltižér, cirkusový jezdec; ~otendo cirkusový stan; ~otuko cirkusová plachta

cirkaet/o zool. orlík (Circaetus) (= serpentaglo)  cirkuo

cirkel/o kružidlo, kružítko; ~o konsistas el brakoj, nadlo, tenilo, artiko, ĝustiga ŝraŭbo, tuĉ-fontoplumo kružidlo sestává z ramen, hrotu, držadla, kloubu, nastavovacího šroubu, plnicího pera na tuš; desegnista ~o rýsovací kružidlo; dunadla ~o kružítko s hroty na obou koncích; ekstera ~o vnější kružidlo; interna ~o vnitřní kružidlo; risorta ~o kružidlo s perem; stanga ~o tyčové kružítko; ~garnituro kružidlová souprava; kalibro~o kalibrovací kružidlo

cirkl/o kruh, kružnice; la Arkta / Antarkta C~o severní / jižní polární kruh; latituda ~o zeměp. rovnoběžka; oskula ~o mat. oskulační kružnice; polusa ~o polární kruh  tropiko; diabla (neelirebla, magia) ~o začarovaný kruh; ~a kruhový; ~a templo kruhový chrám; ~a cirkulado obíhat v kruhu; ~aj funkcioj mat. funkce kruhu; ~oforma kruhový, kruhu podobný; ~orezono bludný kruh (v myšlení); ĉef~o mat. hlavní kružnice; duon~a půlkruhový; ĉirkaŭi duon~e obepínat v půlkruhu; duon~a volbo půlkruhová klenba; duon~o půlkruh; en~igi zakroužkovat, obklíčit  ĉirkaŭfermi; en~igi gravajn vortojn zakroužkovat důležitá slova; en~igi armeon obklíčit armádu; politiko de en~igado politika z pozice síly; kap~o (de dentrado) kružnice hlavy (ozubeného kola); paŝo~o (de dentrado) kružnice kroku (ozubeného kola); pied~o (de dentrado) kružnice paty (ozubeného kola); rad~o = radrondo ráfek kola; trafik~o dopr. dopravní okruh; vent~o růžice kompasu  rozo

cirkonferenc/o mat. kružnice, obvod kruhu  periferio, cirklo

cirkonstanc/o okolnost  kondiĉo; en / sub certaj ~oj za určitých okolností; en / sub tiaj ~oj za těchto okolností; malgraŭ la ~o, ke navzdory okolnosti, že; gravigaj ~oj přitěžující okolnosti; laŭ / depende de ~oj podle okolností; malgravigaj / mildigaj ~oj polehčující okolnosti; pravigaj ~oj opravňující okolnosti; pro specialaj ~oj za zvláštních okolností; pun-ekskludaj ~oj okolnosti vylučující trest; senkulpigaj ~oj ospravedlňující okolnosti; tio dependas de la ~oj to záleží na okolnostech; pro diversaj malfavoraj ~oj kvůli různým nepříznivým okolnostem; tempo kaj ~oj saĝon alportas čas a okolnosti přinášejí moudrost; ~a závislý na okolnostech, týkající se okolností; ~a komplemento jaz. příslovečné určení (= adjekto); ~aro okolnosti, situace  konjunkturo; laŭ~a závislý na okolnostech, přizpůsobený okolnostem; laŭ~e podle okolností; pro~a způsobený okolnostmi; pro~a leĝo zákon vynucený okolnostmi; pro~e kvůli okolnostem

cirku/o zool. moták (Circus); blua ~o pilich šedý (Circus cyaneus); griza ~o moták obecný (Circus pygargus); marĉa ~o pochop rákosní (Circus aeruginosus); stepa ~o moták jižní (Circus macrourus)

cirkul/i n cirkulovat, obíhat, být v oběhu; homoj kaj aŭtoj ~as en la urbo lidé a auta kolují městem; mono kaj varoj ~as peníze a zboří obíhají; estas malpermesite staradi: ~u! je zakázáno stát: choďte!; ~ado cirkulace; ekonomia ~ado oběh ekonomických prostředků; unudirekta ~ado jednosměrná cirkulace; retiri el la ~ado stáhnout z oběhu; ~a, ~anta obíhající; ~antaro dopr. souhrn všeho, co se hýbe v ulicích (lidé a vozy); ~igi dát do oběhu; ~igu ĝin! dejte to kolovat!; ~igi famojn / onidirojn / kalumniojn rozšiřovat klepy; ~rapideco rychlost cirkulace; sango~o krevní oběh

cirkuler/o cirkulář, oběžník

cirkumcid/i t náb. obřezat; ~o obřízka; ne~ita neobřezaný; ne~ito neobřezanec  pagano, gojo

cirkumfleks/o jaz. cirkumflex, průtažný přízvuk, hovor. stříška (= tegmento, tegmenta supersigno, ĉapelo)

cirkvit/o eltech. okruh, obvod; fermita ~o uzavřený obvod; integrita ~o integrovaný obvod; kurta ~o zkrat; magneta ~o magnetický obvod; presita ~o (unuflanka, duflanka, sentrua) tištěný (tj. vyleptaný) spoj (jednostranný, oboustranný, pro povrchovou montáž); ~aro síť, soustava spojů; ~ara skemo obvodové schéma (soustavy obvodů), ~oskemo obvodové schéma (jednoho obvodu); ~rompilo jistič; en~igi eltech. zapojit do obvodu; polit. zavést do politického a administrativního systému; kurt~i t spojit nakrátko, zkratovat

cirokumulus/o met. cirokumulus, řasovité beránky

ciroz/o lék. cirhóza, ciróza (chorobné zduření vaziva na úkor tkáně); hepata ~o ciróza jater; ~a cirózický

cirsi/o bot. pcháč (Cirsium)  kardo, karduo; felta ~o pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum); herbeja ~o pcháč potoční (Cirsium rivulare); kampa ~o pcháč oset (Cirsium arvense); lanceta ~o pcháč kopinatý (Cirsium vulgare, Cirsium lenceolatum); legoma ~o pcháč zelinný (Cirsium oleraceum); marĉa ~o pcháč bahenní (Cirsium palustre); sentiga ~o pcháč bezlodyžný (Cirsium acaulon, Cirsium acaule); tubera ~o pcháč hliznatý (Cirsium tuberosum)

cirus/o met. řasovitý oblak  kumuluso, cirokumuluso

cis před, na této straně (též chem., biol.); ~ la rivero až k řece, na našem břehu; ~alpa předalpský; ~danuba předdunajský

Ciskej/o zeměp. Ciskei (v Jihoafrické republice)

cist/o 1 anat. cysta, měchýř (= veziko); ~ito cysta, nádor, zánět měchýře

Cisterci/o zeměp. hist. Cistercium (nyní Citeaux v Burgundsku); ~anoj cirsterciáci; ordeno de la ~anoj, ~ana ordeno řád cisterciáků (odnož benediktinů, zal. 1098)

cistern/o 1 cisterna, nádrž (zásobárna vody nebo k transportu oleje, vína apod.); ■ trinku akvon el via ~o pij vodu ze své nádrže (= drž se své ženy); ~okamiono cisternový kamion; ~oŝipo cisternová loď  petrolŝipo; ~ovagono cisternový vagon; 2 anat.. cisterna, vak, nádržka;; ĉila ~o nádržka střevní mízy (cisterna chyli)

cistinuri/o lék. cystinurie (vylučování cystinu v moči)

cistit/o lék. cystitída, zánět močového měchýře

cistocel/o lék. cystokéla, protrhnutí močového měchýře

cistopteris/o bot. puchýřník (Cystopteris); fragila ~o puchýřník křehký (Cystopteris fragilis); monta ~o puchýřník horský (Cystopteris montana); sudeta ~o puchýřník sudetský (Cystopteris sudetica)

cistoskop/o lék. tech. cystoskop (přístroj na vyšetení močové trubice a měchýře)

cistoskopi/o lék. cystoskopie (vyšetření cystoskopem)

cistron/o biol. cistron (jednotka dědičnosti); unu~a, plur~a mRNA mRNA s jedním nebo více cistrony

cit/i t citovat, doslovně zopakovat; přen. uvést, vyjmenovat; la supre ~ita vorto výše citované slovo; oni ~as lin inter la plej grandaj artistoj bývá uváděn mezi největšími umělci; ~ado citace; ~aĵo, ~ato citát; vortaro el ~aĵoj slovník citátů; ~iloj uvozovky; fermi la ~ilojn uzavřít uvozovky; surliniaj ~iloj uvozovky v řádku (« »), eksterliniaj ~iloj uvozovky mimo řádek (” ”); dustreka rekta ~ilo dvojčárková přímá uvozovka ("); ~inda hodný citování, stojící za zmínku; mis~i t překroutit, zkreslit citovaný výrok

citadel/o voj. arch. citadela, pevnost, přen. bašta; Ĝenevo estis la ~o de la protestantismo Ženeva byla baštou prostestantismu

Citer/o zeměp. hist. Kythéra (ostrov s Afroditiným chrámem); ~a Kythérská (přívlastek Afrodity)

citiz/o bot. (druh) čilimník, janovec, mestelice, štědřenec (Cytisus); alpa ~o štědřenec alpský (Cytisus alpinus)

citokrom/o biol. cytochrom (látka přenášející kyslík v organismu)

citoliz/o biol. cytolýza (rozklad buněk)

citron/o citron; verda ~o (= limeo); ~a citronový; ~a papilio XXX (Gonepteryx rhamni); ~arbo, ~ujo citronovník; ~acido kyselina citronová (= citrata acido); ~flava citronově žlutý; ~kardelo zool. (Carduelis citrinella); ~limonado citronáda; ~motacilo konipas citronový (Motacilla citreola); ~premilo mačkátko na citron; ~ŝelo citronová kůra; kandizita ~ŝelo kandovaná citronová kůra

civil/a civilní, občanský; ~a edziĝo civilní sňatek; ~a kodo XXX; ~a kuraĝo občanská statečnost; ~a loĝantaro civilní obyvatelstvo; ~a malobeado občanská neposlušnost; en ~aj vestoj v civilních šatech; ~ulo civilista, nevoják; ~jura občanskoprávní; ~jura kompanio občanskoprávní společnost

civiliz/i t civilizovat; ~a civilizační; ~a malsano civiliační nemoc; ~ado civilizování; ~o civilizace; ~iteco civilizovanost; ne~ita necivilizovaný; ne~ito necivilizovaný člověk, divoch

civilizaci/o civilizace, kultura; la sumera ~o sumerská civilizace; ~a civilizační; antaŭ~a tempo prehistorie

civit/o obec, občanstvo; ~ana devo občanská povinnost; ~anaj rajtoj občanská práva; ~aneco občanství; ~ano občan; ~ismo občanské uvědomění; inter~a milito občanská válka; sam~ano krajan; mond~ano světoobčan; mond~aneco světoobčanství

cizel/i t cizelovat, tepat, přen. propracovávat, tříbit; ~ado cizelování, propracování; ~ilo cizelérské kladívko  ĉizilo, grifelo; ~isto cizelér

CO, C.O. = Centra Oficejo (de UEA) Centrální úřad (Světového esperantského svazu)

codorom/o počítač. CD-ROM, kompaktní disk

col/o coul, palec; angla / brita / rusa ~o anglický / britský / ruský palec, inch (0,0254 m); franca ~o francouzský palec (0,027 m); prusa ~o pruský palec (0,0261 m); ne lasi defali eĉ unu ~on de siaj pretendoj neustoupit ani o píď od svých požadavků

cotorolo-klav/o počítač klávesa CTRL

cucugamuŝi/o lék. japonská horečka

cum/o bot. vrcholík è grapolo, glomerulo, infloresko; unuflanka #o jednoramenný vrcholík; duflanka / diktoma #o dvouramenný vrcholík, vidlan; plurflanka #o mnohoramenný vrcholík; helicoida / zigzaga #o šroubel; skorpioida #o vijan; #eca vrcholičnatý, podobný vrcholíku; #eca disbranĉiĝo vrcholičnaté rozvětvení