UNESCO v roce 1959 zařadilo L. L. Zamenhofa (1959-1917) mezi osobnosti lidstva (100 let od narození) a nyní znovu v roce 2017 (100 let od úmrtí)
UNESCO také dvěmi rezolucemi uznalo význam esperanta
Rezoluce UNESCO, 1954
IV.1.4.422 Generální konference, po diskusi o Zprávě Generálního direktora o Mezinárodní petici ve prospěch esperanta;
IV.1.4.4221 Bere na vědomí výsledky dosažené esperantem na poli mezinárodní duchovní výměny a pro sblížení národů světa;
IV.1.4.4222 Uznává, že tyto výsledky odpovídají cílům a ideálům UNESCO;
IV.1.4.4223 Bere na vědomí, že mnohé členské státy informovaly o své připravenosti zavést nebo rozšířit výuku esperanta ve svých školách nebo vyšších výchovných zařízeních, a prosí tyto členské státy informovat Generálního direktora o výsledcích dosažených na tomto poli;
IV.1.4.4224 Pověřuje Generálního direktora sledovat vývoj v aplikaci esperanta ve vědě, výchově a kultuře a spolupracovat za tímto účelem se Světových esperantským svazem v záležitostech týkajících se obou organizací.
Generální konference UNESCO, Montevideo, 1954.
Rezoluce UNESCO, 1985
Oslavy stého výročí esperanta
Generální konference
u vědomí toho, že na svém zasedání v roce 1954, které se konalo v Montevideu, svou rezolucí IV.1.4.4222 4224 zaznamenala výsledky dosažené mezinárodním jazykem esperanto na úseku mezinárodní kulturní výměny a vzájemného porozumění mezi národy světa a uznala, že jsou v souladu s cíli a ideály UNESCO,
připomínajíc, že esperanto mezitím učinilo značný pokrok jako nástroj dorozumění mezi národy a kulturami různých zemí tím, že proniká do většiny oblastí světa a do většiny lidských činností,
uznávajíc velké možnosti, které esperanto představuje pro mezinárodní dorozumění a pro komunikaci mezi různými národnostmi,
zaznamenávajíc velmi významný přínos esperantského hnutí a zvláště Světového esperantského svazu (UEA) pro rozšiřování informací o činnosti UNESCO, jakož i pro jeho účast na této činnosti
vědoma si skutečnosti, že se v roce 1987 bude slavit sté výročí existence esperanta,
1. blahopřeje esperantskému hnutí k jeho stému výročí;
2. žádá Generálního direktora, aby trvale pozorně sledoval rozvoj esperanta jakožto prostředku pro lepší porozumění mezi různými národy a kulturami;
3. vyzývá členské státy, aby připomněly sté výročí esperanta vhodnými akcemi, prohlášeními, vydáním příležitostných poštovních známek apod. a aby se chopily iniciativy při zavádění studijních programů o jazykovém problému a o esperantu na svých školách a institucích vyššího vzdělávání;
4. doporučuje mezinárodním nevládním organizacím, aby se připojily k oslavám stého výročí esperanta a aby prozkoumaly možnost využití jako prostředku šíření informací mezi svými členy včetně informací o činnosti UNESCO.
Přijato generální konferencí UNESCO 8. listopadu 1985.