— 31 —

La sepa lundo Sedmé pondě

Spojky souřadící - spojují věty souřadné, nebo větné členy:

kaj a

aŭ nebo

do tedy

sed ale

tamen přece jen

jen...jen tu...tu, hned...hned

ĉu...ĉu aŭ...aŭ

Pripensante jen tion, jen ion tute alian, li ne kapablas koncentri.  Promýšleje hned to, hned něco zcela jiného, není schopen se soustředit.

Mají-li hlavní věty shodný podmět, tento se neopakuje:

Ŝi vizitos nin kaj poste iros promeni.   Navštíví nás a potom se

půjde projít.

Českou spojku -ani překládáme -eĉ ne. Pokud je však po záporu, nebo ve dvojici (ani...ani), použijeme nek, resp. nek...nek.

Li nek skribis nek telefonis. Nenapsal ani netelefonoval.

Ŝi eĉ ne salutas min. Ona mne ani nezdraví.

Přípona -ano označuje obyvatele, stoupence, nebo člena:

vilaĝo vesnice

vilaĝano vesničan

la sama lando stejná země

samlandano krajan

Kristo Kristus

kristano křestan

klubo klub

klubano člen klubu

Příponou -ano je také odvozeno oslovení, které mezi sebou většinou používají esperantisté:

la sama ideo stejná myšlenka

samideano dosl.: stoupenec téže myšlenky

V textu většinou překládáme jako kolega, v hovoru mezi esperantisty se často používá v počeštělé formě samideán.

 

 

— 32 —

La sepa mardo Sedmé úterý

Spojky podřadící - spojují větu vedlejší s hlavní, např.

ĉar protože

kvankam ačkoliv

ke že, aby

se kdyby, jestli-že

Vi akiros sukceson, se vi ekzercos sin pli multe. Dosáhnete

úspěchu, budete-li více cvičit.

Li trapasis la ekzamenojn, kvankam li ne preparissin. Prošel

zkouškami, ačkoliv se nepřipravoval.

Ŝi sendube agus alimaniere, se ŝi konus la interrilatojn.

Určitě by jednala jinak, kdyby znala souvislosti.

Pozor na překlad české spojky aby :

1. Ve větách předmětových (ptáme se koho, co?) použijeme vazby ke + podmět + ...u.

2. Ve větách účelových (proč?) použijeme por ke + podmět + ...u.

V obojím případě musí být po spojce sloveso v rozkazovacím způsobu.

Ŝi deziris, ke mi venu. Přála si, abych přišel.

(Co si přála ?)

Mi venos, por ke mi helpu al ŝi. Přijdu, abych jí pomohl.

(proč ? za jakým účelem)

Mají-li věta hlavní s větou vedlejší stejný podmět, můžeme ve větě vedlejší nahradit uvedené vazby neurčitkem:

Ni ne vivas por ke ni manĝu ! = Ni ne vivas por manĝi.

Nežijeme proto, abychom jedli.

Ŝi deziris, ke ŝi bone edziniĝu. = Ŝi deziris bone edziniĝi.

Přála si, aby se dobře provdala.

 

 

— 33 —

La sepa merkredo Sedmá středa

Předložky mají zcela určitý ustálený význam, respektující zásady logiky.

Kde není možno ze smyslu určit jinou předložku, použije se neurčitá předložka je. Je se používá tam, kde v češtině máme předložky v nevlastním, přeneseném významu (VE dvě hodiny, ZA ruku, O hlavu nižší, NA oči nenocný...)

Prakticky se jedná o :

a) přesné určení času, míry, nebo vzdálenosti:

je la dua horo ve dvě (hodiny)

je tri metroj pli longa o tři metry delší

b) po přídavných jménech, u nichž je těžko stanovitelný vztah k podstatnému jménu:

inda je laŭdo hodná chvály

malsana je okuloj nemocný na oči

kapabla je ĉio schopný ke všemu

Použití přídavných jmen a příslovcí:

La vetero estas varma. Počasí je teplé.

"varma" se vztahuje k podmětu (počasí) i slovesu (je). Vynechám-li podmět (počasí), zůstane vztah pouze ke slovesu a přídavné jméno se nikdy nemůže vztahovat k slovesu!!! Proto musíme použít příslovce:

Estas varme. (kiel?) Je teplo. (jak?)

Pozor: V češtině často používáme i v tomto případě příd. jm., což je v esperantu nepřípustné:

Tio estas interesa. To je zajímavé.

Estas interese observi birdojn. Je zajímavé pozorovat ptáky.

Estas bona eco ne fumi. Je dobrou vlastností nekouřit.

Estas bona ne fumi. Je dobře nekouřit.

Příslovce se může vztahovat i k přídavnému jménu:

Ŝi estis grave malsana. Byla vážně nemocná.

 

 

— 34 —

La sepa ĵaŭdo Sedmý čtvrtek

Výraz nur slouží k omezení a do češtiny se překládá dvojím způsobem:

Ŝi kisis min nur unufoje. Políbila mne jen jednou.

Faru tion nur morĝau. Udělej to (teprve) zítra.

Li ĉesis nur por unu horo. Přestal jen na hodinu.

La konversacion ili ĉesigis nur post unu horo.    Rozhovor

přerušili až (teprve) po hodině.

Nur stojí vždy těsně před výrazem, který omezuje:

Mi prunteprenis unu libron. Vypůjčil jsem si jednu knihu.

Rozmyslete si významové rozdíly:

Nur mi prunteprenis unu libron.

Mi nur prunteprenis unu libron.

Mi prunteprenis nur unu libron.

Přípona -aĵo značí konkrétní věc:

dolĉa - sladký dolĉaĵo - sladkost

sendi - poslat sendaĵo - zásilka

presi - tisknout presaĵo - tiskovina

alta - vysoký altaĵo - výšina

Všimněte si rozdílu významu -aĵ a -ec:

La dolĉeco de tiu dolĉaĵo ne estas agrabla.

Sladkost (vlastnost) této sladkosti (věc = cukroví) není příjemná.

 

Přípona -ind vyjadřuje, že je někdo nebo něco hodno něčeho:

laŭdi chválit

laŭdinda chvályhodný

ridi smát se

ridinda směšný

vidinda filmo film hodný shlédnutí

leginda libro kniha hodna přečtení

Ambaŭ belulinoj aspektis aminde.    Obě krasavice vypadaly

roztomile líbivě (přitažlivě, k pomilování).

 

 

— 35 —

La sepa semajnfino Sedmý víkend

Traduku: Přeložte:

Praha je jedno z nejkrásnějších měst na světě.

V sobotu budu číst něco zajímavého, nebo půjdu do lesa.

Ačkoliv jsem ho dlouho nutil připravit se ke zkoušce, přece neuspěl.

Ani Marie, ani Petr nečetli tu knihu.

Mirek bude studovat esperanto, jestliže si obstará dobrou učebnici.

Učitel vysvětlil všechna nová slova, aby je všichni účastníci kursu dobře znali.

Přišli k našemu strýci, aby si vypůjčili peníze. (proč?)

Je nutné, abyste každý den studovali.

Začnu se učit až příští týden.

Kontrolo: Kontrola:

Prago estas unu el la plej belaj urboj en la mondo.

Sabate mi legos ion interesan aŭ mi iros en arbaron.

Kvankam mi longe preparigis lin al la ekzameno, li tamen ne sukcesis.

Nek Maria nek Petro legis la libron.

Mirek studos Esperanton, se li havigos por si bonan lernolibron.

La instruisto klarigis ĉiujn novajn vortojn, por ke ĉiuj kursanoj bone sciu ilin.

Ili venis al nia onklo por pruntepreni monon.

Estas necese, ke vi ĉiutage studu.

Mi eklernos nur je venonta semajno.