přítomné:  kaptanta- chytající (přídavné jméno slovesné) minulý:    

kaptinta- přechodník minulý chytnuv,- ši,- še

Z toho je utvořeno příd. jm. slovesné " chytnuvší ".

budoucí: kaptonta- hodlající, nebo mající chytat

Příčestí činné budoucí v češtině nemáme, vyjadřujeme jej opisem.

dormanta kato spící kočka

kato kaptinta muson kočka chytnuvší myš

(která chytila myš)

venonta tempo doba, která přijde

v češtině často neexistuje termín, nahrazujeme opisem.

dorminto člověk, který spal

dormanto spící člověk, spáč

dormonto člověk, chystající se spát

kantante zpívaje, zpívajíc, zpívajíce

zazpívat, zazpívavši, zazpívavše

kantinte zazpívavše, po dozpívání

kantonte před započetím zpěvu

maje zpívat

Promenante ili kantas. Při procházce zpívají.

Pagonte li fuĝis. Když měl platit uprchl.

(Před placením uprchl.)

Veturonte per trajno mi aĉetas bileton.    Hodlaje jet vlakem,

kupuji si lístek.

Na rozdíl od češtiny, která příčestí a přechodníky už skoro nepoužívá, jsou tyto v esperantu časté a vyjadřují podle souvislostí buï součastnost, předčasnost, nebo následnost (při srovnání dvou dějů) nebo výsledek, trvání a úmysl!!!

arbaro les

praarbaro prales

avo děd

praavo praděd

nepo vnuk

pranepo pravnuk

pramalnova libro prastará kniha

pramaljuna sorĉistino prastará čarodějnice

Přítomné: kapti- chytit, chytat

Minulé: chycen, chytán, -a, -o

Budoucí: chycený, chytaný (přídavná jména)

kaptato chytaný (člověk) , podstat. jm. !

psanec, uprchlík

kaptito chycený, zajatec

kaptoto člověk, který má být chycen

kaptate jsa chytán, při chytání

kaptite jsa, nebo byv chycen

(po chycení)

kaptote maje být chycen, před chycením

eltrinkita biero vypité pivo

Jam kaptota, li eskapis. Právě před chycením unikl.

Persekutate ili saltis trans la muron.  Při pronásledování

skočili přes zeï. ( jsouce pronásledováni...)

pasinta semajno minulý týden

venonta jarmilo příští tisíciletí

elektoto kandidát, kdo má být zvolen

Tvary rodu činného je možno vytvářet ze všech sloves, trpné tvary jen ze sloves přechodných (spojených se 4. p.)

Přechodné sloveso vyjadřuje činnost, kterou podmět působí na někoho nebo něco jiného, proto tato slovesa mají předmět ve 4. pádě :

Mi aĉetis aŭton. Koupil jsem auto.

Někdy může být předmět nevyjádřen, ale přesto existuje:

Mi iras aĉeti. Jedu nakupovat. (nakupovat něco)

Nepřechodné sloveso vyjadřuje činnost, kterou podmět působí sám na sebe, nebo která se týká jen jeho, proto nemá podmět ve 4. pádě:

ridi smát se

sidi sedět

unue za prvé

due za druhé

dek-kvine za patnácté

duobla dvojnásobný

sesoblo dvojnásobek

okoble osminásobně

milfoje tisíckrát

Oni dufoje plialtigis lian salajron. Dvakrát (po sobě) mu zvý-

šili plat (ale neví se o kolik).

Oni duoble plialtigis lian salajron.   Dvojnásobně (na dvojná-

sobek) mu zvýšili plat.

duono polovina

milono tisícina

ono zlomek

kvinono pětina

milona tisícinný

po du po dvou

po unu po jedné

po kvindek sep po padesáti sedmi

humanismo humanismus

ekumenismo ekumenismus

esperantismo esperantské hnutí

Post faŝismo kaj komunismo ni nun havas demokratian pluralismon (pluralisman demokration).   Po fašismu a komunismu

nyní máme demokratický pluralismus (pluralistickou

demokracii).

kanti zpívat

kantaĉo odrhovačka

fikanto oplzlá píseò

skribi psát

skribaĉi škrábat

fiskribi psát vulgárně

aĉa odporný, ošklivý

fia oplzlý, sprostý, nemravný

fiulino děvka

aĉiĝi zošklivět, zpustnout vyzuálně

fiiĝi zvrhnout se, zpustnout mravně

aĉigi ion něco zohavit

fiigi iun někoho mravně zkazit

České před” má tři významy : místní, měrový a časový. Všechny se v esperantu vyjádří předložkou antaŭ:

antaŭ la ponto před mostem

antaŭ la ponton před most

antaŭ unu jaro před rokem

V případě vyjádření za” musíme rozlišovat :

malantaŭ la ponto za mostem - místo

malantaŭ la ponton za most - směr

post unu jaro za rok, po roce - čas

Má-li časové za” vyjádřit, že děj začne v uvedený časový údaj a bude trvat, použijeme předložky de post”.

De post la venonta monato ŝi kantos en la Nacia teatro.    Od

příštího měsíce bude zpívat v Národním divadle.

Prababička sedíc pod stromem něco četla svému pravnukovi.

Učitel vysvětlil všechno dvakrát.

Za zpěvu pilně pracuje.

Od lonského roku se dobře učím, táto, ne?

Ne moc, musíš se zlepšit.

Moje dcera ležíc psala nějakou odrhovačku.

Minulý týden byl na umření a nyní obdivujeme jeho optimismus.

Procházeli se ve dvojicích, nebo ve trojicích.

Pětina z milionu je dvěstě tisíc.

Za tím mostem se nachází stará radnice.

Víte jaký je rozdíl mezi barabiznou a domem neřesti?

Kontrolo: Kontrola:

Praavino sidante sub la arbo ion legis por sia pranepo.

La instruisto klarigis ĉion dufoje.

Kantante li diligente laboras.

De post la lasta jaro mi bone lernas, patro, ĉu ne?

Ne tro, vi devas plibonigi vin.

Mia filino kuŝante skribis ian kantaĉon.

Pasintsemajne li estis mortonta kaj nun ni admiras lian optimismon.

Ili promenis duope aŭ triope.

Kvinono el miliono estas ducent mil.

Malantaŭ la ponto troviĝas la malnova urbodomo.

Ĉu vi scias, kia estas diferenco inter domaĉo kaj fidomo?

Li diris, ke li revenos tien post unu jaro.