pura čistý

sana zdravý

purigi la ŝuojn vyčistit boty

kunigi ion spojit něco

Přípona -igi se používá k vytváření sloves přechodných ze sloves nepřechodných (která se nepojí s předmětem) např:

kuŝigi ion položit něco

havi mít

havigi por si ion opatřit si co

Dio estigis la Teron Bůh stvořil Zem

Suisto riparas ŝuojn. Švec opravuje boty.

Mi riparigis miajn ŝuojn. Dal jsem si opravit boty.

el z

poŝo kapsa

Li elpoŝigis la bileton Vytáhl s kapsy lístek.

(doslova: Vykapsoval” lístek.)

Ŝi igis lin paroli. Přiměla ho mluvit.

(=Ŝi paroligis lin.)

Senigi la idon de la timo. Zbavit mládě strachu.

Sloveso s příponou -iĝi je vždy nepřechodné, nesmí se nikdy spojovat s předmětem ve 4. pádě. Samotné -iĝi má význam stávat se (nějakým).

ruĝa - červený ruĝiĝi - zrudnout

kun - s kuniĝi - spojit se

blinda - slepý blindiĝi - oslepnout

Přípona -iĝi slouží také ke změně sloves přechodných na nepřechodná:

perdi - ztratit perdiĝi - ztratit se

naski - porodit naskiĝi - narodit se

Změna vyjádřená příponou -iĝi probíhá samovolně, bez přičinění nebo úmyslu podmětu. Jedná-li se o změnu vyvolanou, nebo chtěnou, použijeme přechodného slovesa zvratného (igi sin, u přechodného slovesa jen sin):

morti zemřít

mortigi sin zabít se (sám)

varma teplý

Mi gimnastikas, ĉar mi volas varmigi min.    Cvičím, protože

Kiel tio estiĝis ? Jak to vzniklo? (= se to vyvinulo)

Kiel tio ekestis ? Jak to vzniklo? (= začalo)

Rozdíl spočívá v tom, že při použití předpony ek- zdůrazňujeme počátek, krátkost či rychlost změny. Jedná-li se o pozvolnou, pomalou změnu, použijeme přípony -iĝi.

Tio igis li... To ho znehybnělo.

(Ona) Stává se dospělou.

Neosobní slovesa jsou ta, která nemají podmět a s nimiž nelze spojovat zájmena:

pluvi pršet

pluvas prší

Není možno se zeptat kiu pluvas? (kdo, co prší), proto také není možno říci ĝi pluvas (ono prší). Pozor na rozdíl od češtiny, kde je to možné!

Podobně:

neĝas sněží

frostas mrzne

estas konate je známo

decas sluší se

Estas konate, ke esperanto estas pli facila ol naciaj lingvoj.

mít (základní význam): havi

Vi certe pravas, sed ŝi havas alian opinion.

Jistě máte pravdu, ale ona má jiný názor.

Mi devas respondi du leterojn.

Mám odpovědět na dva dopisy.

Kion mi faru? Co mám dělat?

Mi satas kolbason kun ajlo. Mám rád klobásu s česnekem.

Si ŝatas viziti amikojn. Ráda navštěvuje přátele.

1. Nositel hlavního významu je vždy na konci složeného slova:

Tagmezo= mezo de tago poledne

tago+mezo= tagmezo

montri ukazovat

fenestro okno

4. Pro lepší rozlišitelnost dlouhých složených slov je možno jednotlivé části oddělit spojovníkem:

ripari opravit

5. Dostanou-li se ve složenině vedle sebe dvě stejné hlásky, musíme vyslovit obě:

mallonga krátký

Rozlišujte:

maŝino stroj

skribi psát

skribmaŝino psací stroj

maŝinskribo strojové písmo

Některé složeniny dostávají vlastní, nový význam, ne přesně identický rozboru:

urbo město

urbodomo radnice

(ne každý dům ve městě)

libertempo dovolená

En la parko kreskas nur foliarboj. V parku rostou jen listnaté

stromy.

Rigardu la belajn arbofoliojn.    Pohled na ty krásné listy

stromu.

Antaŭhieraŭ ni dancis ĝis noktomezo. Předevčírem jsme

tančili do půlnoci.

Lékař uzdravil mého strýce.

Kde jste se narodil?

Jak se jmenujete?

Proč se neposadíte?

Práce skončila, nyní budeme odpočívat

Je možné si tady někde dát opravit auto?

Ano, v té nové autoopravně.

Máte stejné mínění (názor)?

Ne, můj názor je zcela opačný.

Rád čtu zajímavé knihy.

Přijdete večer do klubu?

La kuracisto sanigis mian onklon.

Lia patro antaŭ unu jaro blindiĝis.

Jana bone edziniĝis.

Kie vi naskiĝis?

Kiel vi nomiĝas?

Kial vi ne elesidas?

La laboro finiĝis, nun ni ripozos.

Ĉu eblas ie ĉi tie riparigi la aŭtomobilon?

Jes, en la nova aŭtomobil-riparejo.

Mi dezirus ankaŭ lavigi la aûton.

Ŝajnas al mi, ke hodiaû pluvos.

Ĉu vi havas la saman opinion?

Ne, mia opinio estas tute mala.

Mi ŝatas legi interesajn librojn.

Ĉu vi venos vespere en la klubon?

Nechal si poškodit vůz (pasivně to dovolil, nezabránil tomu)

Li lasis difekti.