Přídavná jména přivlastňovací v esperantu neexistují. Překládáme je pomocí předložky de (od), kterou tvoříme český 2. pád

la kunikloj de la onklo strýcovi králíci

la tento de Eva Evino pokušení

Za výrazy množství, míry a váhy vyjádřenými podstatným jménem nebo neurčitou číslovkou následuje ve 2. pádě místo de předložka da.

kilogramo da citronoj kilogram citronů

paro da ĉevaloj pár koní

peco da pano kus chleba

Pozor na významový rozdíl mezi de a da:

korbo da pomoj koš jablek

korbo de pomoj koš od jablek

Po číslovkách základních je uveden přímo počítaný předmět (bez předložky da):

Ili vendis tri litojn. Prodali tři postele.

Ŝi aĉetis ses bananojn. Koupila šest banánů.

Je-li však číslovka vyjádřena podstatným jménem (desítka, stovka), je nutno použít předložky da:

cent boteloj sto lahví

cento da boteloj stovka lahví

Při otázce na množství se ptáme spojením příslovce kiom (kolik) a předložky da.

Kiom da supo restis? Kolik polévky zůstalo?

Kiom da libroj vi tralegis dum via libertempo? Kolik knih jsi

přečetl o dovolené?

Dva významy českého slovesa znát:

mi konas tiun poemon znám tu báseň

(= četl jsem ji a znám její obsah, něco o ní vím)

mi scias tiun poemon znám (umím) tu báseň

(= doslova, mohu ji recitovat nazpaměť)

mi konas cent lingvojn znám sto jazyků

(= vím o jejich existenci)

Kiom da fremdaj lingvoj vi scias? Kolik cizích jazyků znáš?

Mi scias kvar lingvojn inkluzive Esperanton.    Znám čtyři

jazyky včetně esperanta.

(pravidelný systém zájmen a příslovcí)

kiu tiu neniu

kio tio nenio

co to nic

kia tia nenia

jaký takový nijaký

kies ties nenies

čí, jehož toho, těch ničí, nikoho

kde tam nikde

jak tak nijak

proč proto bez důvodu

kolik tolik vůbec nic

ani trochu

Učte se nejprve prvnímu sloupci v krátkých větách:

Kiu frapas? Kdo klepe?

Kio estas tio? Co je to?

Kia estas la libro? Jaká je ta kniha?

Kies infanoj ili estas? Čí to jsou děti?

Kie estas Karlo? Kde je Karel?

Kiam vi revenos? Kdy se vrátíš?

Kiel vi fartas? Jak se máte?

Kial ŝi ploras? Proč pláče?

Kiom estas unu kaj unu? Kolik je 1 a 1?

Kien ni iros? Kam půjdeme?

nenial ŝi ekploris bezdůvodně se rozplakala

bonvolu diri tion al neniu neříkejte to nikomu, prosím

ĝuste pri tia travivaĵo mi revis     právě po takovém zážitku

de kie vi venis? odkud jste přišel?

nenie mi trovis ŝin nikde jsem ji nenašel

bela - krásný beleco - krása

juna - mladý juneco - mládí

saĝa - moudrý saĝeco - moudrost

eco - vlastnost

Tabulka souvztažných slov - pokračování

kdo, který někdo, kdosi každý

co někdo, cosi vše

jaký nějaký, jakýsi všelijaký

čí, jehož něčí, čísi všech,

kde někde, kdesi všude

jak nějak, jaksi všelijak

proč z nějakého důvodu ze všech

důvodů

kolik trochu všechno

Ie tio certe estas. Někde to jistě je.

Neniu estis tie. Nikdo tam nebyl.

Mi vidis tie iun ĉenon. Viděl jsem tam nějaký řetěz.

Nia patro estas ĉiam ĝustatempe preta.    Náš otec je vždy včas

hotov.

Ial mi ne kapables decidiĝi, sed mi ne scias kial. Nějak (zně-

jakého důvodu) se nemohu rozhodnout, ale nevím proč.

ĉi - částice bližšího určení:

tie - tam (kde?) ĉi tie, tie ĉi - tady

tien - tam (kam?) ĉi tien, tien ĉi - sem

Revenu ĉi tien baldaŭ. Vra se sem brzy.

Tio okazis ĉi tie. To se stalo tady.

ĉiuj ĉi homoj všichni tito lidé

ĉi tiu domo estas belega tento dům je nádherný

tio ĉi ne estas por mi toto není pro mne

ajn - zdůrazňuje všeobecnost:

iu ajn - kdokoliv iel ajn - jakkoliv

neniu ajn - vůbec nikdo io ajn - cokoliv

Kien ajn ŝi venis, ĉie ŝi havis sukceson.    Kamkoliv přišla,

všude měla úspěch.

Li havas rajton eniri ĉiam ajn.    (On) Má právo vejít kdykoliv.

1. Vyjádření přímého předmětu (český 4. pád):

renkonti amikon potkat přítele

2. Udání času:

la 3-an de junio 3. června

La trian jaron ili geedziĝis. Třetí rok se vzali.

3. Vyjádření doby trvání:

veturi du horojn jet dvě hodiny

4. Vyjádření ceny:

Gi kostas du kronojn. Stojí 2 Kč.

Pagi ok dolarojn. Platit 8 dolarů.

5. Určení míry nebo váhy:

Ses kilometrojn ili devis iri piede.    Šest kilometrů museli jít

pěšky.

Ŝi pezas kvindek tri kilogramojn. Váží 53 kilogramy.

Poznámka 1: Všimněte si, že se v těchto případech 4. pád používá i v češtině, i když to je poznat jen u podstatných jmen rodu ženského: spal hodinu, stálo to korunu, je to míli daleko, váží to celou tunu, vzali se tuto sobotu a pod.

Poznámka 2: Formálně shodně (příponou -n) je vyjádřen i směr (viz kap. 8), toto však není akuzativ, nebo směrové -n přijímají i příslovce (veturi suden), které akuzativ netvoří.

Přípona -ad vyjadřuje opakování nebo trvání.

Používá se i k vyjádření českého vidu nedokonavého a podstatných jmen slovesných.

kuri - běžet kuradi - běhat

kurado - běhání

Předpony ek- (začátek nebo krátkodobost) a dis- (rozptýlení, rozluka) se naopak používají k vyjádření vidu dokonavého.

sidi - sedět eksidi - posadit se

kuri - běžet ekkuri - rozběhnout se

diskuri - rozutéci se

Uvedené předpony umožňují širší použití, nežli je vyjádření českého vidu:

esti - být estadi - bývat

(být i bývat v češtině nedokonavé)

pafi - střelit ekpafi - vystřelit

dispafi - rozstřílet

(střelit, vystřelit i rozstřílet v češtině dokonavé)

vojo - cesta disvojo - rozcestí

Traduku: Přeložte:

Moje matka mi koupila (jeden) kilogram citronů.

To je ta kniha, o které jsme mluvili.

Proč nespíš? Již jsem usnul, ale nějaký rámus odněkud mne vzbudil.

Tento týden musíš koupit novou lampu. Ale ona stojí 350 korun a já ještě nemám tolik.

Kolik korun máš? Mám 400 korun včetně peněz na zaplacení obědů.

Buï tak hodný, posaï se a řekni mi všechno, co o tom víš. Stalo se to 4. března 1985.

Dej to kamkoliv, to není důležité.

Kdo ti dal ten krásný řetízek?

Mia patrino aĉetis por mi (unu) kilogramon da citronoj.

Tio estas la libro, pri kiu ni parolis.

Kial vi ne dormas? Mi jam ekdormis, sed iu bruego de ie vekis min.

Ĉisemajne vi devas aĉeti novan lampon. Sed ĝi kostas tricent kvindek kronojn kaj mi tiom ankoraŭ ne havas.

Kiom da kronoj vi havas? Mi havas kvarcent kronojn inkluzive la monon por pagi la tagmanĝojn.

Bonvolu eksidi kaj diri al mi ĉion, kion vi scias pri tio.

Ĝi okazis la kvaran de marto mil naŭcent okdek kvin.

Metu tion ien ajn, tio ne gravas.

Kiu donis al vi la belan ĉeneton?