Kioma horo estas? Kolik je hodin?

Estas la dua kaj duono. Je půl třetí.

Estas kvarono antaŭ la deka. Je tři čtvrtě na deset.

Estas kvarono post la deka. Je čtvrt na jedenáct.

Estas unu horo kvardek (minutoj). Je jedna čtyřicet.

Estas dek minutoj antaŭ la sesa. Je za deset minut šest.

Estas dek minutoj post la sesa. Je šest a deset minut.

Kiu dato estas hodiaŭ? Kolikátého je dnes?

Estas la unua de januaro. Je prvního ledna.

La tagoj en la semajno Dny v týdnu

lundo pondělí lunde v pondělí

mardo úterý marde v úterý

merkredo středa merkrede ve středu

ĵaŭdo čtvrtek ĵaŭde ve čtvrtek

vendredo pátek vendrede v pátek

sabato sobota sabate v sobotu

dimanĉo neděle dimanĉe v neděli

julio - aŭgusto - septembro červenec - srpen - září

Jména dnů a měsíců se píší s malým počátečním písmenem a používají se bez členu.

Jarsezonoj: Roční období:

printempo - somero jaro - léto

aŭtuno - vintro podzim - zima

Kiel aĝa vi estas? Jak jste starý?

Mi estas kvardek-kvar-jara. Jsem čtyřicetičtyřletý.

(Je mi 44 let.)

Kia tago estos morgaŭ? Jaký den bude zítra?

Morgaŭ estos dimanĉo. Zítra bude neděle.

Kiam kunvenas via Esperanto-klubo?    Kdy se schází Váš

esperantský klub?

v pondělí večer v šest.

Dankon por la informo, mi certe vizitos vian klubon.  Děkuji

za informaci, jistě navštívím váš klub.

Ŝi revenis la kvaran de januaro je la kvara horo kvardek minutoj.  

Vrátila se čtvrtého ledna ve čtyři hodiny čtyřicet minut.

Ŝi revenis la kvaran je la kvara kvardek.   Vrátila se čtvrtého

ve čtyři čtyřicet.

Zájména přivlastňovací tvoříme od zájmen osobních přidáním koncovky -a.

mia - můj, má, mé mia domo miaj domoj

via - tvůj, tvá, tvé via domo viaj domoj

lia - jeho lia domo liaj domoj

ŝia - její ŝia domo ŝiaj domoj

ĝia - jeho ĝia domo ĝiaj domoj

nia - náš, naše, naše nia domo niaj domoj

via - váš, vaše, vaše via domo viaj domoj

ilia - jejich ilia domo iliaj domoj

Je-li podstatné jméno blíže určeno (ukazovacím, vztažným, tázacím nebo přivlastňovacím) zájmenem, neklade se již před ně člen la:

la trajno, per kiu mi volas forveturi vlak, kterým chci odjet

nia trajno, per kiu ni volas forveturi náš vlak, kterým

chceme odjet

Mi ne konas tiun sinjoron. (Já) Neznám toho pána.

Ĉu vi morgaŭ ludos kun viaj infanoj?   Budete si zítra hrát se

svými dětmi?

Ni ne sukcesus sen lia helpo.   Neuspěli bychom bez jeho po-

moci.

Ne, niaj infanoj morgaŭ devos lerni.    Ne, naše děti se zítra

budou muset učit.

sia - svůj (jen ve třetí osobě, jinak používáme mia, nia, via)

Si ŝatas sian profesion. Má ráda své povolání.

La hundo ludis kun sia osto. Pes si hrál se svojí kostí.

Zájmeno neurčité: oni

Do češtiny překládáme různě, význam ukážeme na příkladech:

oni diras, ke ... říká se, že ...

onidire jak se říká, prý

Oni neniam scias. Člověk nikdy neví.

Dvojí význam českého dát”:

poličku

ŝi metis ĉemizojn en la ŝranko   dala (=přemístila) košile do

skříně

metu la bildon sur la muron   a dá (=umístí) ten obraz na

stěnu

donu al mi la kajeron dej (=podej) mi ten sešit

ŝi ne volis doni al mi kison    nechtěla mi dát (=věnovat) hu-

bičku

Anjo metis en la poŝon la donaceton, kiun donis al ŝi ŝia patro.    Anička dala do kapsy dárek, který jí dal (její) otec.

Avinjo amas siajn genepojn. Babička miluje svá vnoučata.

Slovesa zvratná: použití zřejmé z příkladu

vesti sin oblékat se

mi vestas min oblékám se

vi vestas vin oblékáš se

li (ŝi, ĝi) vestas sin on (ona, ono) se obléká

ni vestas nin oblékáme se

vi vestas vin oblékáte se

ili vestas sin oblékají se

Cu vi duŝas vin matene aŭ vespere?   Sprchujete se ráno nebo

večer?

používá se pouze ve 3. osobě (al si = sobě, sin = sebe)

v ostatních osobách používáme zájmena přivlastňovací i v případech, kde v češtině máme zájmena zvratná.

mi lavas miajn manojn myji si (=své) ruce

vi lavas viajn manojn myjšsi (=své) ruce

li lavas siajn manojn myje si (=své) ruce

Rozlišujte: sia (svůj), ŝia (její)

Ŝi lavas ne sian, sed ŝian infanon. Myje ne své, ale její dítě.

Přípona -ar označuje skupinu, shluk, soubor bytostí nebo věcí, které tvoří nový hromadný pojem:

arbo - strom arbaro - les

vorto - slovo vortaro - slovník

tendo - stan tendaro - tábor

Příponou -il označujeme nástroj, eventuálně prostředek k něčemu:

ŝlosi - zamknout ŝlosilo - klíč

ludi - hrát si ludilo - hračka

naĝi - plavat naĝilo - ploutev

flugi - letět flugilo - křídlo

pesi - vážit (něco) pesilo - váha

Plumo kaj krajono estas skribiloj. Pero a tužka jsou psací

potřeby.

Pozor:

pesi - vážit něco, zjišovat váhu

peza - těžký malpeza - lehký

Si portis pezan sakon. Nesla těžkou tašku.

Li solvis komplikan taskon.    Řešil těžký (komplikovaný)

úkol.

La laboro ne estas tro simpla.    Ta práce není příliš lehká

(jednoduchá).

Rozkazovací způsob slovesa má koncovku -u:

manĝu jez, jezte

trinku pij, pijte

ni trinku pijme

li faru tion a to udělá

ili venu a přijdou

Ve druhé osobě používáme osobní zájmeno jen pokud jej chceme zdůraznit:

vi ne forgesu ty nezapomeň

Pro zmírnění rozkazu při vyjadřování přání používáme často zdvořilé formy:

bonvolu + i račte + neurčitek

bonvolu prepari tion připravte to laskavě (račte to připravit)

Na rozdíl od češtiny se nejedná o archaismus, ale o formu velmi častou. Do češtiny překládáme většinou prostým rozkazovacím způsobem, ev. s přidáním prosím.

Bonvolu kudri tion por mi. Ušij to pro mne, prosím.

Bonvolu saluti de mi vian patron. Pozdravujte ode mne

svého otce.

Bonvolu klarigi al mi la kialon.    Vysvětli mi, prosím tě,

důvod.

Příponou -em vyjadřujeme náchylnost k něčemu, sklon, ochotu či zvyk něco udělat:

kanti - zpívat kantema - zpěvavý

labori - pracovat laborema - pracovitý

ludi - hrát si ludema - hravý

ema - ochotný, mající chu něco udělat

Ŝi estas ema al preskaŭ ĉio. Je ochotná téměř ke všemu.

mi ne emas - nechce se mi, nemám chu

Mi ne emas reveni. Nechce se mi vracet.

Přípona -ul označuje osobu, která se vyznačuje vlastností udanou základem slova:

riĉa - bohatý riĉulo - boháč

saĝa - moudrý saĝulo - mudrc

stulta - hloupý stultulo - hlupák

ulo - chlap, muž (obyčejně s hanlivým významem)

Tvoříme-li podstatná jména příponou -ul ze slovesného kmene, obvykle ji kombinujeme s příponou -em:

timi - bát se timemulo - strašpytel

Množné číslo se řídí logikou:

Vztahuje-li se přídavné jméno ke dvěma nebo více podstatným jménům, má tvar množného čísla:

karaj panjo kaj paĉjo milý tatínku a maminko

(oba jsou milí)

bela domo kaj ĝardeno krásný dům a zahrada

(= pouze dům je krásný)

belaj domo kaj ĝardeno krásný dům a zahrada

(= obojí je krásné)

Obdobně u spojení jednoho podstatného jména s více jmény přídavnými:

la ĉeĥa kaj la angla lingvoj český a anglický jazyk

(= dva jazyky)

La Ŝekspira kaj Bajrona lingvo Shakespearův a Byronův

jazyk (= jeden jazyk, tj. angličtina)

Traduku: Přeložte:

Kolik je hodin? Nyní je půl sedmé.

Máte čas před odjezdem vašeho vlaku? Můj vlak odjíždí za hodinu.

Dnes je 13. červenec. Za pět dnů, 18. července, odjedu domů. Kdy se vrátíš do školy? 1. září.

Který je dnes den? Dnes je pátek a před námi je volná sobota a neděle.

Červenec a srpen jsou nejteplejší a moje nejoblíbenější měsíce. V roce 1989 byl červen teplejší měsíc než červenec.

Je to (=toto) slovo ve slovníku?

Nečeš se mým hřebenem! Ale já se češu svým hřebenem.

Jan nese z lesa houby.

Buï tak hodný, sněz housku a vypij mléko. Děkuji, již jsem jedl a pil doma.

Dávejte pozor na výslovnost (viz první lekci). Nejčastěji se zapomíná, že 1. di, ti, ni se čte vždy tvrdě

2. přízvuk je vždy na předposlední slabice.

Kontrolo: Kontrola:

Kioma horo estas? Nun estas duono post la sesa.

Ĉu vi havas tempon antaŭ la forveturo de via trajno? Mia trajno forveturos post unu horo.

Hodiaŭ estas la dek-tria de julio. Post kvin tagoj, la dek-okan de julio, mi forveturos hejmen.

Kiam vi revenos en la lernejon? La unuan de septembro.

Kiu tago estas hodiaŭ? Hodiaŭ estas vendredo kaj antaŭ ni estas liberaj sabato kaj dimanĉo.

Julio kaj aŭgusto estas la plej varmaj kaj miaj plej ŝatataj monatoj.

En la jaro mil naŭcent okdek naŭ junio estis pli varma monato ol julio.

Ĉu la vorto estas en la vortaro?

Ne kombu vin per mia kombilo! Sed mi kombas min per mia kombilo.

Jan portas el arbaro fungojn.

Bonvolu manĝi bulkon kaj trinki lakton. Dankon, mi jam manĝis kaj trinkis hejme.

Atentu la prononcon (rigardu la unuan lecionon). Plej ofte oni forgesas, ke 1. di, ti, ni oni legas malmole

2. akcento estas ĉiam sur la antaŭlasta silabo.