— 6 —
La dua lundo Druhé pondělí
Číslovky řadové tvoříme přidáním koncovky
-a k číslovce základní. Ve větě se chovají jako přídavná jména. Před číslovkou řadovou stojí vždy člen la (není-li určena zájmenem):tri - tři la 3-a (la tria) - 3. (třetí)
U číslovek vyšších než 10 má koncovku -a jen poslední část; jednotlivé části se oddělují spojovníkem:
ducent-dudek-dua (222-a) 222.
en mil-naŭcent-okdek-naŭa (en 1989-a) v 1989.
Na číslovky řadové se ptáme: la kioma?
kolikátý(m), -á, -é, -í?
esti en vico být v řadě
La kioma en la vico vi estas? Kolikátý jste v řadě?
Mi estas la tria. Jsem třetí.
La kioma ĉeĥa reĝo estis Karlo la kvara, roma imperiestro?
Kolikátým českým králem byl Karel čtvrtý, císař římský?
Skloňování podstatných a přídavných jmen
:Esperanto má zvláštní tvary jen pro dva pády: nominativ (český 1. pád) a akuzativ (český 4. pád). Ostatní české pády se vyjadřují v esperantu pomocí předložek a pojí se s nominativem:
2. pád: de (od) de bona amiko
3. pád: al (k) al bona amiko
5. pád: nemá předložku ani člen Petro!
6. pád: pri (o), sur (na) sur la tablo, pri steloj
7. pád: kun (s), per (pomocí čeho) kun amiko, per aŭto
veturi per trajno jet vlakem
legi pri tio číst o tom
li sidas sur benko sedí na lavici
homo de granda talento člověk velkého nadání
si donas al mi bieron dává mi pivo (ona)
la vojo gvidas al la deklivo cesta vede k (tomu) svahu
ni skribas per plumo píšeme perem
parto de la urbo část města
Přípona
-ido znamená mláděbovo - hovězí kus bovido - tele
kato - kočka nebo kocour katido - kotě
reĝo - král reĝido - králevic
Kia bela hundido! Jaké (je to) krásné štěně!
Mi ricevis de li kokidon. Dostal jsem od něj kuře.
Kolombido flugas al kolombino. Holoubě letí k holubici.
Nia hundino havas tri idojn. Naše fena má tři mladé (štěňata).
— 7 —
La dua mardo Druhé úterý
Slovesné časy se vyjadřují:
minulý koncovkou -isbudoucí koncovkou -os
Podmiňovací způsob se vyjadřuje koncovkou
-usSi sendis al mi leteron. Poslala mi dopis.
Ĉu vi skribos al ŝi respondon? Napíšete jí odpověď?
Mi skribus al ŝi respondon, se mi havus tempon. Napsal
bych jí odpověď, kdybych měl čas.
Mi ricevis ŝian leteron. Dostal jsem její dopis.
Ĉu vi jam aĉetis la lernolibron? Už jste koupil tu učebnici?
Ne ankoraŭ, sed mi aĉetos ĝin morgaŭ. Ještě ne, ale
koupím ji zítra.
Hieraŭ ili fiaskis (ili do provos la samon hodiaŭ aŭ morgaŭ).
Včera neuspěli, tedy zkusí totéž dnes nebo zítra.
Předpona
for- znamená pohyb směrem pryč.sendi - poslat forsendi - odeslat
iri - jít foriri - odejít
lasi - nechat forlasi - opustit
ĵeti - hodit forĵeti - odhodit
La libron mi forsendis perpoŝte. Tu knihu jsem poslal poštou.
La infano forĵetis ŝtonon. Dítě odhodilo kámen.
Li foriris al vi. Odešel k Vám.
Samotné for má význam pryč, fora vzdálený.
Ŝi fuĝis for de la malagrabla loko. Prchla pryč od toho
nepříjemného místa.
Li devenas de fora lando. Pochází ze vzdálené země.
Přípona -ebl- znamená pasivní možnost
manĝi - jíst manĝebla - jedlý
kredi - věřit nekredebla - neuvěřitelný
vidi - vidět videbla - viditelný
Cu ĉiuj fungoj estas manĝeblaj? Jsou všechny houby jedlé?
Ŝi estas nekredeble bela. Je neuvěřitelně krásná.
ebla - možný eble - možná, snad
Eble ili malfruiĝos. Možná se opozdí (oni).
Hodiaŭ ni lernis pri verboj. Dnes jsme se učili o slovesech.
Morgaŭ ni lernos kiel esprimi direkton. Zítra se budeme
učit, jak vyjádřit směr.
Cu vi pardonos al mi, ke mi forgesis forsendi la leteron?
Prominete mi, že jsem zapomněl odeslat (ten) dopis?
Li provus eĉ neeblaĵojn. Pokusil by se i o nemožné.
Hieraŭ estis ege varma vetero. Včera bylo velmi horké počasí.
Kiu estos la unua? Kdo bude první?
Jen mia malgranda donaceto. Zde (je) můj malý dárek.
Jen nia eta virkateto. Zde (je) náš malý kocourek.
Ili parolos pri danĝeraj bestoj.
Budou hovořit o nebezpečných zvířatech.
Mi skribis al ili amikan leteron.
(Na)Psal jsem jim přátelský dopis.
Hodiaŭ estas belega suna tago. Dnes je překrásný slunný den.
Jam morgaŭ ni forvojaĝos. Již zítra odcestujeme.
Ili nur iom manĝetis kaj trinketis. Jen trochu pojedli a popili.
Mi informos ŝin perletere. Budu ji informovat dopisem.
Tio estas neebla solvo. To je nemožné řešení.
Tio ne eblas. To není možné.
Fino bona - ĉio bona. Konec dobrý - vše dobré.
— 8 —
La dua merkredo Druhá středa
Již víme, že po předložce následuje podstatné jméno v nominativu:
sur la tablo na stole
en la lernolibro v učebnici
de la patro od otce
per krajono tužkou
Chceme-li vyznačit směr pohybu
, ptáme se otázkou kien? (kam?), přidáme podstatnému jménu koncovku -n:Ili estas en la ĝardeno. Jsou v zahradě.
Ili iris en la ĝardenon. Šli do zahrady.
Ni flugos trans la maron. Poletíme za moře.
La kajero falis sub la benkon. Sešit spadl pod stůl.
Li metis tion sur la tablon. Položil to na stůl.
Po předložkách al (k) a ĝis (až k) se -n k podstatným jménům nepřidává, protože tyto předložky již samy vyjadřují směr.
al Prago - do Prahy ĝis la domo - až k domu
Rozlišujte pozorně:
Kie? (kde)? en la domo - v domě
sur la planko - na podlaze
sub lampo - pod lampou
trans la limo - za hranicí
Kien? (kam)? en la domon - do domu
sur la plankon - na podlahu
sub lampon - pod lampu
trans la limon - za hranici
Příslovce
odvozujeme koncovkou -ebela - krásný bele - krásně
bona - dobrý bone - dobře
reĝo - král reĝe - královsky
kuŝi - ležet kuŝe - vleže
Existují však i příslovce původní, neodvozená koncovkou -e: hodiaŭ (dnes), morgaŭ (zítra), ankoraŭ (ještě), nun (nyní), tro (příliš), jam (již), baldaŭ (brzy), ĵus (právě před chvílí), a další.
K označení směru (na otázku kien? - kam) přijímají i příslovce směrové -n:
Mi estas hejme. Jsem doma.
Mi iras hejmen. Jdu domů.
Ili veturos suden. Pojedou na jih.
Přípona
-in značí ženské pohlaví:viro - muž virino - žena
edzo - manžel edzino - manželka
ĉevalo - kůň ĉevalino - klisna
instruisto - učitel instriustino - učitelka
Samostatně použité slovo
ino znamená ženská a používá se obvykle s hanlivým přídechem.Partoprenis ankaŭ iu stranga ino. Zúčastnila se také nějaká
divná ženská.
Mi iras al la arbaro. Jdu k lesu.
Mi iras en la arbaro. Jdu lesem (v lese).
Mi iras en la arbaron. Jdu do lesa.
mirek
— 9 —
La dua ĵaŭdo Druhý čtvrtek
Stupňování přídavných jmen a příslovcí:
provádíme pomocí příslovcí pli (více) a plej (nejvíce).
Přídavná jména
:longa dlouhý
pli longa delší
la plej longa nejdelší
Před 3. stupněm přídavného jména stojí člen la!
Podobně v množném čísle:
longaj pli longaj la plej longaj
Příslovce
:bele krásně
pli bele krásněji
plej bele nejkrásněji
Před 3. stupněm příslovcí nikdy člen la nestojí!
Si estas la plej bela kaj kantas plej bele el ĉiuj. (Ona) Je nej-
krásnější a zpívá nejkrásněji ze všech.
Petro restis pli longen ol Karlo. Petr zůstal déle než Karel.
Podobně můžeme užít při stupňování přídavných jmen i příslovcí malpli (méně), respektive malplej (nejméně).
Kiu el ili estas la malplej inteligenta? Který z nich je nejméně inteligentní?
Tio estus la malplej grava afero, se mi ne eraras. To by by-
la nejméně důležitá záležitost, pokud se nemýlím.
Ŝi estis ĉiam malplej elegante vestita. Ona byla vždy nejméně
elegantně oblečena.
Zápor je ve větě vždy jen jeden, nepočítáme-li úvodní popření celé otázky.
Cu vi veturis per aŭtomobilo? Jeli jste autem?
Ne, ni ne veturis per aŭtomobilo, ni veturis per trajno. Ne,
nejeli jsme autem, jeli jsme vlakem.
Mi diris pri tio nenion. Neřekl jsem o tom nic.
(doslova: Řekl jsem o tom nic.)
Přípona
-ej- značí místo konání, stanoviště.kafo - káva kafejo - kavárna
lerni - učit se lernejo - škola
legi - číst legejo - čítárna
loĝi - bydlit loĝejo - byt
kuiri - vařit kuirejo - kuchyně
tombo - hrob tombejo - hřbitov
observi - pozorovat observejo - pozorovatelna
Samostatné ejo má význam místnost, místo.
La ejo ne estas sufiĉe granda. Místnost není dostatečně velká.
Post du semajnoj vi jam konas multajn vortojn en Esperanto, ĉu? Po dvou týdnech už znáte mnohá slova v esperantu, že?
— 10 —
La dua semajnfino Druhý víkend
Traduku: Přeložte:
Kam dnes půjdeme? Půjdeme do městečka ke škole. Je to nejhezčí dům v městečku Vracov.
Marie a Anna sedí v první řadě a pilně se učí. Marie nechala učebnici a sešit doma. Proto má velké přání: zmizet ze školy a jet pryč.
Anna jde k tabuli, čte a překládá nová slova: od otce, pod listem, perem, ptáček, hříbě, moje židle, bílá klisna.
Je nejinteligentnější a nejsympatičtější.
Zítra večer přítelkyně půjdou s otcem Anny do divadla.
Kontrolo: Kontrola:
Kien ni hodiaŭ iros? Ni iros en la urbeton ĝis la lernejo. Ĝi estas la plej bela domo en la urbeto Vracov.
Marie kaj Anna sidas en la unua vico kaj diligente lernas. Marie lasis la lernolibron kaj la kajeron hejme. Ŝi havas grandan deziron: fuĝi el la lernejo kaj veturi for.
Anna iras al la tabulo, ŝi legas kaj tradukas novajn vortojn: de la patro, sub la folio, per plumo, birdeto, ĉevalido, mia seĝo, blanka ĉevalino.
Ŝi estas la plej inteligenta kaj la plej simpatia.
Morgaŭ vespere la amikinoj iros kun la patro de Anna en la teatron.
Respondu libere: Odpovězte volně:
Ĉu vi legis hieraŭ ion?
Kien vi iris?
Ĉu ni havas pli belan bildeton?
Kie vi lasis vian lernolibron?
Ĉu via instruistino estas simpatia?
Per kio vi skribas? (per kio? - čím?)
Ĉu ili jam aĉetis novan aŭtomobilon?
Kiu besto estas la plej bela?
Ĉu la domo staras sur deklivo?
Kioma en la vico vi estas?
Ĉu ŝi trinkas kafon aŭ vinon?
Kiu saltis pli longe, ĉu Karlo?
Kiu veturos kun ni?
Ĉu vi jam konas multajn Esperantajn vortojn?