— 1 —
La unua lundo První pondělí
Výslovnost: 1 hláska = 1 zvuk (vždy stejný)
jinými slovy: vše se čte tak, jak se píše
Přízvuk je vždy na předposlední slabice!
(V lekcích 1 až 3 v textu přízvučné slabiky tištěny kurzívou.)
Rozdíly oproti češtině Příklady
ĉ čti č ĉeno (řetěz)
ĝ čti dž seĝo (židle)
ĥ čti ch eĥo (ozvěna)
ĵ čti ž ĵurnalo (časopis)
ŝ čti š ŝi (ona)
di,ti,ni čti dy, ty, ny radio, ni (my)
timi (bát se)
ŭ tvoří dvojhlásku Eŭropo (Evropa)
aŭroro (jitřenka)
Slabika obsahuje vždy jen jednu souhlásku, případně dvojhlásku aŭ, eŭ
Pozor: neutila čti ne-u-ti-la (neužitečný)
aŭtomobilo čti aŭ-to-mo-bi-lo (auto)
Podstatné jméno má v základním tvaru vždy koncovku -o
Přídavné jméno má v základním tvaru vždy koncovku
-aMnožné číslo
podstatných a přídavných jmen: -oj, -aj(znakem množného čísla je přidání -j)
kara amiko drahý přítel
karaj amikoj drazí přátelé
nova tablo nový stůl
novaj tabloj nové stoly
Předmětný pád podstatných a přídavných jmen (ptáme se na
něj otázkou koho, co ?”) má koncovku -n
Sloveso v neurčitku má koncovku -i
vidi karan amikon vidět drahého přítele
saluti knabojn zdravit chlapce (kluky, mn. č.)
saluti knabinon zdravit dívku
trinki lakton pít mléko
mangi bulkon jíst housku
Salutoj kaj deziroj: Pozdravy a přání:
bonan matenon dobré ráno
bonan tagon dobrý den
bonan vesperon dobrý večer
bonan nokton dobrou noc
saluton! nazdar, ahoj! (při setkání)
gis revido nashledanou
ĝis! nazdar, ahoj! (při loučení)
bonan apetiton dobrou chuť
je via sano na Vaše zdraví (přípitek)
novaj esprimoj nové výrazy
blanka papero bílý papír
nigra tabulo černá tabule
ruga vino červené víno
trinki bieron pít pivo
vidi aŭtomobilon vidět automobil
havi domon kun ĝardeno mít dům se zahradou
havi bonan humoron mít dobrou náladu
observi stelojn pozorovat hvězdy
rakonti fabelon vyprávět pohádku
aĉeti kolorajn bildkartojn koupit barevné pohlednice
instrui fremdajn lingvojn vyučovat cizí jazyky
lerni Esperanton učit se esperanto
— 2 —
La unua mardo První úterý
Zájmena osobní:
mi (já), vi (ty), li (on), ŝi (ona), ĝi (ono)
ni (my), vi (vy), ili (oni, ony, ona)
Esperanto nezná tykání, vyjádří jej oslovením křestním jménem.
Přítomný čas slovesa tvoříme koncovkou
-as.mi estas (já) jsem
vi ne estas (ty) nejsi, (vy) nejste
li havas libron (on) má knihu
ŝi estas bela (ona) je krásná, hezká
ĝi estas nigra (ono) je černé
ni parolas (my) mluvíme
vi studas (vy) studujete
ili kantas (oni) zpívají
Zápor se tvoří záporkou ne, která se klade bezprostředně před popíraný výraz a píše se odděleně.
Předpona mal- vyjadřuje pravý opak.
esti utila být užitečný
esti neutila být neužitečný
esti malutila být škodlivý
nebela bildo nehezký obraz
malbela bildo ošklivý obraz
tre bela kato velmi pěkná kočka
ne tre bela kato ne moc pěkná kočka
tre malbela hundo velmi ošklivý pes
Předřazením slůvka
ĉu (=zda, zdalipak) tvoříme otázku:Eva estas bela. Eva je krásná.
Ĉu Eva estas bela? Je Eva krásná?
Jes, ŝi estas tre bela. Ano, je velmi pěkná.
Kaj ĉu ŝi estas simpatia? A je sympatická?
Jes, ŝi estas. Ano, je.
POZOR: v esperantské větě musí být obsažen podmět.
Si estas. Je.
Ili trinkas bieron. Pijí pivo.
Ĉu vi trinkas kafon? Pijete kávu?
Ne, ni trinkas vinon. Ne, pijeme víno.
Li havas blankan aŭtomobilon. Má bílé auto.
Ĉu vi observas stelojn? Pozorujete hvězdy?
Ne, mi rigardas birdojn. Ne, dívám se na ptáky.
Ĉu li estas via amiko? Je Vaším přítelem?
Ne, li ne estas mia amiko, sed li ne estas mia malamiko.
Není mým přítelem, ale není mým nepřítelem.
Mi ne konas lin. Neznám ho.
Lango en buŝo. Jazyk v ústech.
La ĉeĥa lingvo. Český jazyk.
Sur la tablo. Na stole.
En la strato. Na (v) ulici.
Mi rapidas al la stacidomo. Pospíchám na (k) nádraží.
Haltu por momento. Zastav se na okamžik.
Kvarono antaŭ la oka. Tři čtvrtě na osm. (Čtvrt před osmou).
Kion vi faras? Co děláš?
Cu vi laboras en fabriko? Pracuješ (Pracujete) v továrně?
— 3 —
La unua merkredo První středa
Rod podstatných jmen a zájmen: přirozený, což znamená, že rod mužský a ženský živých bytostí je podle pohlaví, vše ostatní je rodu středního
li (on): knabo (chlapec), viro (muž), Karlo
ŝi (ona): knabino (děvče), Eva
ĝi (ono): seĝo (židle), birdo (pták)
ili (oni, ony, ona) - u množného čísla se rod nerozlišuje
U zvířat: -ino (samičí, ŝi), vir- (samčí, li) používáme, pokud chceme zdůraznit pohlaví, jinak:
kato (kocour, kočka, obecně, bez zdůraznění): ĝi
chceme-li však rozlišit: katino (kočka): ŝi
virkato (kocour): li
bovo (kus hovězího dobytka): ĝi
bovino (kráva):ŝi,
virbovo (býk): li (chceme li rozlišit)
Člen určitý:
la. Esperanto má pouze člen určitý la, stejný pro všechny tři rody jednotného i množného čísla. Klade se před podstatné jméno, v případě jeho rozvití před přídavné jméno:- byla-li o osobě (věci, ději) již řeč
- je-li věc blíže určena (např. vedlejší větou)
- jde o věc obecně známou
- jde o věc jedinečnou
- věc je známa ze souvislosti
Pomůcka: Člen určitý použijeme, pokud můžeme přidat v češtině beze změny smyslu ukazovací zájmeno (ten, ta, to), nebo přivlastňovací zájmeno (můj, naše, každý).
Mi vidas katon. Vidím kočku.
La kato estas bela. Ta kočka je krásná.
Gi estas virkato, sed li estas amika. Je to kocour, ale je velmi
přátelský.
La hundo, kiu bojas, ne mordas. Pes, který štěká, nekouše.
La suno hodiaŭ bele brilas. Slunce dnes krásně svítí.
Použití či nepoužití členu často mění smysl:
libro pri bestoj (nějaká) kniha o (nějakých, neurčených) zví-
řatech
libro pri la bestoj (nějaká) kniha o (těch) zvířatech (o nichž
jsme mluvili).
La libro pri bestoj (ta určitá) kniha o (nějakých) zvířatech
La libro pri la bestoj (ta) kniha o (těch) zvířatech (obojí ur-
čeno)
Cu en la domo estas lifto? Je v (tom) domě výtah?
Jes, sed la lifto ne funkcias. Ano, ale (ten) výtah nefunguje.
Ĝis revido. Na shledanou.
Ĝis la revido morgaŭ. Na shledanou zítra.
— 4 —
La unua ĵaŭdo První čtvrtek
Číslovky základní:
Tisíce Stovky Desítky Jednotky
1 mil cent dek unu
2 dumil ducent dudek du
3 trimil tricent tridek tri
4 kvarmil kvarcent kvardek kvar
5 kvinmil kvincent kvindek kvin
6 sesmil sescent sesdek ses
7 sepmil sepcent sepdek sep
8 okmil okcent okdek ok
9 naŭmil naŭcent naŭdek naŭ
Tisíce, stovky, desítky a jednotky se píší odděleně.
Nulo (nula) a miliono (milion) jsou podstatná jména.
Čísla tvoříme skládáním podle vzoru:
11 dek unu dek ok 18
27 dudek sep kvardek naŭ 49
738 sepcent tridek ok mil naŭcent naŭdek unu 1 991
Za pomoci tabulky čtěte:
27, 456, 10 027, 16, 20 000, 3 491
Základní číslovky se neskloňují
.Kvin viroj venas. Přichází pět mužů.
Antaŭ kvin semajnoj. Před pěti týdny.
Předpony a přípony k tvoření příbuzných slov mají stálý význam a umožňují značné rozšíření slovní zásoby.
Už jsme poznali předponu
mal-:sana (zdravý) malsana (nemocný)
sata (sytý) malsata (hladový)
Další přípony
: -eg znamená zvětšení-et znamená zmenšení
stono - kámen ŝtonego - balvan
ŝtoneto - kamínek
ridi - smát se ridegi - chechtat se
rideti - usmívat se
trinki - pít trinkegi - chlastat
trinketi - popíjet
En nia ŝtato estas vilaĝoj, urbetoj, urboj kaj urbegoj. V na-
šem státě jsou vesnice, městečka, města a velkoměsta.
Předpony i přípony je možno se stejným významem používat i samostatně.
mala - opačný male - naopak
ega - obrovský ege - hrozně moc
eta - malý, nepatrný ete - maličko, nepatrně
La vorto havas malan signifon. To slovo má opačný význam.
bruo hluk
ega bruo = bruego kravál
flava koloro žlu
tá barvaflaveta folio nažloutlý list
Gardena pordeto. Zahradní branka.
Glaci-hokea golejo. Branka pro lední hokej.
Bonan vesperon! Dobrý večer!
Kvalita faruno. Dobrá mouka.
Favora vento. Dobrý vítr.
— 5 —
La unua semajnfino První víkend
(Ripetiga)
Traduku: Přeložte:
On je můj nový přítel. (On) Učí se esperanto. (On) Je sympatický muž.
Dobrý den, pane Novák. Nazdar, Pepíku.
Slunce krásně svítí, mám dobrou náladu.
Pepík je hladový. (On) Jí housku a pije mléko.
Dobrou chuť.
(My) mluvíme o hvězdách, automobilech a ženách.
(Ty) Máš nový automobil? Ne, můj automobil je starý, ale je užitečný. (On=automobil) Je červený.
(My) Díváme se na obrazy. (Ty) Obrazy jsou velmi pěkné. V domě je 42 obrazů.
Přichází moje přítelkyně Eva. (Ona) Má ráda psy a nenávidí kočky.
Dobrý den, Evo. (Ty) Učíš se esperanto? Ano, (ono) je velmi užitečné.
Je večer. (My) Pijeme bílé víno.
Na Vaše zdraví.
Nashledanou.
Por kontrolo: Pro kontrolu:
Li estas mia nova amiko. Li lernas Esperanton. Li estas simpatia viro.
Bonan tagon, sinjoro Novák. Saluton, Pepík.
La suno bele brilas, mi havas bonan humoron.
Pepík estas malsata. Li manĝas bulkon kaj trinkas lakton. Bonan apetiton.
Ni parolas pri steloj, aŭtomobiloj kaj virinoj.
Ĉu vi havas novan aŭtomobilon? Ne, mia aŭtomobilo estas malnova, sed ĝi estas utila. Ĝi estas ruĝa.
Ni rigardas bildojn. La bildoj estas tre belaj. En la domo estas kvardek du bildoj.
Venas mia amikino Eva. Ŝi amas hundojn kaj malamas katojn.
Bonan tagon, Eva. Ĉu vi lernas Esperanton? Jes, ĝi estas tre utila.
Estas vespero. Ni trinkas blankan vinon.
Je via sano.
Ĝis la revido.
Respondu libere per tuta frazo (jese kaj nee):
Odpovězte volně celou větou (kladně a záporně):
Ĉu vi lernas Esperanton?
Ĉu li rigardas bildojn?
Ĉu vi salutas knabon kaj knabinon?
Ĉu la suno estas nigra?
Ĉu la knabo estas malsana?
Ĉu la virino kantas?
Ĉu vi havas en la domo lifton?
Ĉu la hundo bojas?
Ĉu vi observas birdojn?
Ĉu vi malsategas?
Ĉu vi aĉetas novan domon?
Ĉu via patro rakontas al vi fabelojn?
Ĉu vi trinkas bieron?