U

u 1 blízkost, umístění, vedle, při cxe, apud, proksime de, u

stolu cxe la tablo,

cxetable, bydlet u školy logxi cxe / proksime de lernejo,

chata u jezera kabano cxe

/ apud lago, u večeře cxe / dum vespermangxo, # nemám u sebe

peníze mi ne

havas monon cxe / kun mi, zaklepat u něčích dveří frapi je ies

pordo 2 pobyt,

existence být u zkoušky ekzamenigxi, # musí být u všeho li

devas cxie cxeesti,

blízko u země proksime de la tero 3 přináležitost k někomu,

něčemu kapsa u

kalhot pantalonposxo, ručička u hodinek montrilo de horlogxo,

vzbudit u

někoho sympatie veki ies simpation 4 vztah, účast při něčem

bavit se u jídla

babili cxe la mangxo, pracovat u divadla labori en teatro,

trávit večery u

televize pasigi vesperojn televidante / cxe la televidilo 5 s

6. pádem v ustálených

spojeních u příležitosti okaze (něčeho de io), být u vytržení

esti en ekstazo

ubalit dok. volvi, # ~ si cigaretu volvi cigaredon por si, ~

facku hovor. glui

frapon sur ies vangon

uběh/at, trakuri, dok, uběhnout dok. 1 během zdolat trakuri 2

uplynout

(for)pasi 3 utéci forkuri ~at se kurlacigxi, elcxerpigxi de

kurado, # ~at si nohy

foruzi la piedojn per kurado, ~lý minulý (for)pasinta;

vzdálenost trakurita

ubezpečit dok certigi (někoho něčím iun pri io; někoho, že

iun, ke)

ubíhat ned (for)kuri, plynout pasi

ubíjet ned. usmrtit batmortigi, masakri, bucxi, # ~ čas

fordistri la tempon, ~ svůj

talent disipi sian talenton

ubikace f (hovor.) paslogxejo

ubírat ned viz též ubrat; ~ se iri, pasxi, direktigxi, celi

ubít dok viz ubíjet

ublížení n křivda maljustajxo, tělesné vundigxo, lezo,

poškození damagxo, # lehké

/ těžké ~ na těle legxera / grava korpa lezo

ublížit dok., ubližovat ned 1 křivdit fari maljustajxon 2

zranit vundi, lezi,

kontuzi 3 urazit ofendi 4 uškodit malutili, noci, # ~ na cti

honorofendi, kalumnii

úbočí n deklivo, montflanko

uboh/ý mizera, povra, chudý malricx(eg)a, zasluhující soucit

kompatinda, ~ost f

mizer(ec)o

úbor m 1 vesto, kostumo, dámský robo, tualeto 2 bot.

květenství antodio.

společenský, ~ porsocieta / ceremonia vesto, večerní ~ vespera

robo / tualeto

uboze mizere, kompatinde

ubožák m kompatindulo; povrulo, mizerulo

ubránit dok. venke / sukcese defendi (něco proti něčemu ion

kontraux io), ~ se

gardi sin / defendi sin venke kontraux, ~ se smíchu, spánku,

slzám reteni la ri-

don, dormon, larmojn

ubrat dok, forpreni (iom), depreni

ubrečený plor(acx)ema

ubrousek m busxtuko

ubrus m (tablo)tuko

ubýt dok., ubývat ned. malmultigxi, malpli-

igxi, reduktigxi, malkreski, malpligrandigxi,

perdi la grandon, ~ na váze / hmotnosti

perdi la pezon / mason, ~ na ceně perdi

valoron

úbytek m malmultigxo, malpliigxo, manko,

deficito, malkresko, reduktigxo, el. dekre-

mento

ubytov/ání n (en)logxigo, voj. kantonmenti-

go, přechodné ~ání paslogxado, ~ací (en)-

logxiga, ~at dok. logxigi, voj. kantonmentigi,

~at se enlogxigxi, pohostinsky engastigxi,

~atel m (en)logxiganto, logxigisto, ~na f

amaslogxejo, tranoktejo, voj. kazerno, ba-

rakaro, kantonmento

ubývající malpliigxanta, malmultigxanta, ~

měsíc malkreskanta luno

ubývat ned. viz ubýt.

ucelený komplet(igit)a, integra, scelený ku-

nigita, kunligita

ucítit dok. bolest, dotek (ek)senti, vůni flar-

senti

ucpání n i lék. obstrukco, lék. oblitero, ~

střeva lék. intesta okluzio

ucpat dok., ucpávat ned. sxtop(ferm)i, tech.,

lék. obturi, lék., dopr. obstrukci, lék. oblite-

ri, díru v lodi kalfatri, ~ koudelí stupi, ~ se

sxtopigxi, obstrukcigxi

ucpávka f sxtopajxo, zvl. tech., nám. kalfa-

trajxo, nám. obturilo

úct/a f estimo, respekto, v plné ~ě kun

plena estimo, plenrespekte, mít koho v ~ě

estimi / respekti iun, havi estimon / re-

spekton al / por iu

uctí/t dok., ~vat ned. projevit úctu honori,

estimi, respekti, oslavit omagxi, pohostit re-

gali, zbožňovat adori, kulti

uctivý respekt(oplen)a

úctyhodný respektinda, estiminda

učarovat dok. ensorcxi (někomu iun), ravi

(iun)

účast/ f aktivní partopren(ad)o, přítomnost

cxeesto, podíl parto, kompanieco, soucit

kompato, kunsento, simpatio, zármutek,

kondolenco, funebro, # jevit ~ montri in-

tereson, odmítnout ~ např. při hře v karty

renonci, projevit ~ / ~enství n při úmrtí

esprimi sian kondolencon, kondolenci

účastní/k m partoprenanto, cxeestanto, ná-

vštěvník vizitanto, podílník kompaniano,

societano, ~ci pl. cxeestantaro, ~k diskuse

diskutanto, ~k kongresu kongresano, ~k

odboje ano de rezista movado, ~k tele-

fonní sítě telefonabonanto

účastnit se ned. být přítomen i účinkovat

partopreni, preni parton, (něčeho en io),

přihlížet cxeesti, ~ se sjezdu kongresi

účastný cxeestanta, soucítící simpatianta,

kunsentema, kunsentanta, kompatema

učebna f klascxambro, lernocxambro

učební porlerna, lernila, lernofaka, porin-

strua, ~ doba metia lerntempo, ~ obor

lernofako, instrufako, ~ osnova instru-

plano, ~ pomůcka lernilo, ~ předmět in-

struobjekto, ~ školní rok lernojaro

učebnice f lernolibro

učednický (meti)lernista

učedník m metilernanto, lernoknabo, fil.,

um., náb. discxiplo

účel/ m celo, za tím ~em por tiu celo, tiuce-

le, ~nost f celeco, ~ný lauxcela, celtauxga,

celtrafa, celkonforma, praktika, ~ovost f

fil. celeco, ~ový destinita por difinita celo

/ uzo, ~ová věta lingv. cela subpropozicio

učelivý viz učenlivý

účeln/ost f, účelovost f celkonformeco, cel-

tauxgeco, lauxceleco, celhaveco, ~ě uspořá-

dat lauxcele arangxi, strukturi, ~ý lauxcela,

celtauxga, celkonforma, praktický praktika

učeň m lernoknabo, metilernanto

učenec m scienculo, sciencisto, doktulo

učení n lernado, studado, výuka instruado,

nauka doktrino, Aristotelovo ~ doktrino

de Aristotelo, vysoké ~ technické tehxnika

altlernejo / universitato, být v ~ řemeslu

lernoservi, lerni metion

učenlivý lernema, facile instruebla, zvíře

facile dresebla

učený

392

učený dokta, scioplena, klerega

účes m frizajxo, hararangxo

učesat dok. kombi, nakadeřit frizi, ~ se

kombi sin, kombi al si la harojn

účet/ m vklad konto, vystavený fakturo, v re-

stauraci kalkulo, přehled příjmů a výdajů

bu(d)řeto, běžný ~ kuranta konto, na ~

někoho je konto de iu, je ies konto, zatí-

žení účtu pagosxargxo, zůstatek účtu sal-

do, vyrovnat ~ saldi, # vyrovnat si s ně-

kým účty reguligi la kontojn kun iu, kvi-

tigxi kun iu, skládat účty ze své činnosti

fari kalkulon de sia agado, nedělejte ~

bez hostinského ne faru kalkulon sen la

mastro, ~ní 1 bu(d)řeta 2 m i f kontist(i-

n)o, librotenist(in)o, librotenant(in)o, kal-

kulist(in)o, librotenadist(in)o

účetnictví n kontado, librotenado, podvoj-

né ~ duobleca kontado

učiliště n (meti)lernejo, instruejo, odborné

~ metia / faka lernejo, faklernejo, vojen-

ské ~ militista / armea lernejo

účin/ek m efiko, efekto, rezulto, dojem im-

preso, bez ~ku senefika

učinit dok. fari, igi, ~ něco nějakým igi ion

ia, ~ něčemu konec meti finon al io, ~

naprosto nutným neprigi, ~ neutrálním

neuxtraligi, ~ optimálním, optimumigi, ~

právoplatným práv. validigi, ~ přechod-

né sloveso z nepřechodného transitivigi

netransitivan verbon, ~ přemet lopi

účink/ování n aktorado, ~ovat ned. působit

efiki, ovlivnit influi, jednat agi, hrát ludi,

roli, aktori, spektakli, teatri, ~ující fyz. e-

fikanta, m div. aktoro, rolanto, ludanto

účinn/ost f efikeco, tech. rendimento, # s

~ostí od dnešního dne efikanta / validan-

ta ekde hodiaux, ~ý efika, výkonný rendi-

menta, vysoce ~ý tech., ekon. altren-

dimenta, silně ~ý zvl. lék. drast(e efik)a

učit ned. instrui, lernigi ( někoho něčemu

ion al iu, iun pri io), ~ se lerni (něčemu

ion), instruigxi (pri io), ~ se řemeslu lerni

metion, ~ se nazpaměť parkerigi / lerni

parkere

učitel/ m instruisto, domácí ~ privata instru-

isto, repetitoro, odborný ~ fakinstruisto,

~ fyziky instruisto de fiziko, ~ zeměpisu

instruisto pri geografio, ~ka f instruisti-

no, ~ka mateřské školy infangxardena

edukistino, infangxardenistino, ~ský in-

struista, ~ský ústav instruista / pedagogia

instituto

učivo n lernajxo, instrumaterialo

učňovsk/ý metilernanta, ~á škola metiler-

nejo

účtárna f kontejo, librotenadejo

účtenka f kasbileto

účtovat ned. kontadi, fakturi, kalkuli enspe-

zojn, meti en la konton / fakturon / kalku-

lon, připsat k dobru ristorni, # ~ s někým

reguligi la kontojn / aferon kun iu, kvitigxi

kun iu

úd m membro, pohlavní ~ peniso, vira

seksilo, hanl. kaco

údaj/ m indiko, informo, mat. datumo, inf.,

datumo, don(it)ajxo, ~e mat., inf. datumoj,

osobní ~e personajxoj, personindikoj, pri-

personaj indikoj, ~ný lauxdira, onidira,

kvazauxa, sxajna, fikcia

událost f okaz(int)ajxo, epizodo, pasajxo, vý-

značná evento, minulá pasintajxo

udání n práv. denunco, tech. indikado

udánlivý sxajna

udat dok., udávat ned. oznámit, určit sciigi,

označit indiki, (svědecky) prohlásit deklari,

odhalit práv. denunci, zbavit se malsxargxi

sin, liberigi sin ( něčeho de), ~ jméno diri

la nomon, ~ peníz akceptigi moneron kiel

valoran, ~ takt bati la takton, ~ tón doni

tonon, ~ zboží disvendi varojn

udát se dok. okazi

udatný brava, kuragxa

udavač m denuncanto

udavatel m mat. indico

udávit dok. sufoki, ~ se dok. sufokigxi

(něčím de)

úděl m sorto, destin(itajx)o, fatalo, loto

udělat dok. fari, # ~ bankrot bankroti,

krasxi, ~ dobrý dojem fari bonan impre-

son, ~ k vůli fari komplezon (někomu al

iu), co vám to udělá? cxu tio gravas por

vi?, ~ něco ze své strany fari ion siavice

393 uhasit

udělit dok. doni, ~ diplom diplomi, ~ důt-

ku punadmoni, ~ napomenutí admoni,

fari al iu admonon, ~ hodnost doktora

investi dignon de doktoro, ~ koncesi /

povolení koncesii, ~ medaili medali, ~

měšťanské právo hist. burgxigi, ~ milost

pardoni, amnestii, ~ peněžní odměnu

gratifiki, ~ plnou moc plenrajtigi, ~ řád

d. ordenon, dekoracii per ordeno, ~ slovo

doni parolrajton, ~ tonsuru tonsuri, ~

výtku fari riprocxojn al iu, riprocxi iun

údělný apanagxa, feuxda, ~ kníže apanagxa

princo

udělovat ned. v. udělit

úder/ m bato, frapo, pusxo, ~ blesku bato /

trafo de la fulmo, ~em dvanácté akurate

je la dekdua (horo), ~ný ataka, sturma,

~ný oddíl sturma roto

úderka f zast. pracovní skupina aktivula /

laborsturma grupo

údern/ík m 1 pušky perkutilo 2 vynikající

pracovník zast. aktivulo, aktivisto, labor-

sturmulo, ~ičit ned. laborsturmi

udeřit dok. (ek)bati, frapi, na nepřítele ataki,

surprizi, o mrazu subite veni, ekregi, ~ do

gongu gongi, ~ někým o zem terenbati

iun, ~ se bati / frapi sin, frapigxi, ~ palicí

klabi, ~ pěstí pugni, ~ šavlí sabri, ~ na

nepřítele ekataki malamikon

úděsný strašlivý terura, příšerný monstra

uděšený timegigita, konsternita

udic/e f háček fisxhoko, prut fisxvergo, fisxka-

no, chytat na ~i fisxhoki, fadenfisxi, hok-

fisxi

udidlo n mordajxo, enbusxajxo, uzdy busxbri-

dajxo

udírna f fumajxejo

udit ned. fumajxi, fumumi

údiv m mir(eg)o, vzbudit ~ veki miron, mi-

rigi

udiven/ě mire, ~ý mir(igit)a

udiv/it dok., ~ovat ned. mirigi

údobí n periodo, epoko, fazo

udobřit dok. repacigi, reamikigi, uklidnit

kvietigi, mildigi, ~ se repacigxi, reakordigxi

udolat dok. lit. superi, ~ nepřítele venki /

subigi malamikon, být udolán starostmi

esti lacigita pro zorgoj, elcxerpigxi pro zor-

goj

údol/í n valo, dno ~í valfundo, # slzavé ~í

přen. valo de la ploroj, ~ní vala, ~ní (pře-

hradní) hráz valdigo, valbarajxo, ~ní

přehrada vala barlago, ~nice f zeměp. tal-

vego

udrobit dok. forpecetigi, forsxireti, ~ se for-

faleti

údržba f v dobrém stavu bontenado, provozní

ripar(ad)o, prizorgado, remont(ad)o, an-

tauxgarda / preventa zorgo, bontenado,

konserv(ad)o, ~ cest konservado kaj ripa-

rado de publikaj vojoj

údržbář m prizorgisto, remontisto, bonte-

nisto, bonstat-zorgisto

udržet dok., udržovat ned. nést teni, zadržet

reteni, uchovat konservi, ~ se teni sin, plu

ekzisti, # ~ se na nohách teni sin sur la

piedoj, udržovat dům teni la domon

bonstata, bonteni la domon, ~ pořádek

zorgi pri ordo, ~ přísnou kázeň observi

severan disciplinon, udržovat styky teni

rilatojn, ~ v tajnosti teni cxe si sekreton,

udržovat zahradu varti gxardenon

udřený laborlacega

udupat dok. piedpremi, tretpremi, usmrtit

piedpreme mortigi, poranit piedpreme

vundi

udusat batpremi, zem (prem)bati teron, ~ do

roviny ebenbati

udusit dok. sufoki, gastr. stufi, brezi, ~ se

sufokigxi, # téměř se ~ smíchem preskaux

sufokigxi de ridego

udýcha/t se dok. anheli, spiregi, lacigxi /

elcxerpigxi de spirado, ~ný spirlaca, spir-

manka

uf! (úleva) uf!

Uganda f zeměp. Ugando

Ugrofin/ m ugrofinno, u~ský finnougra

uhádnout dok. diveni, solvi

uhájit dok. viz ubránit

uhánět ned. kuregi, rapidegi, galopi

uhasit dok. estingi, ~ žízeň estingi soifon, ~

se estingigxi

úhel 394

úhel m angulo, doplňkový ~ komplementa

a., rovinný ~ odvozená veličina SI (ebena)

angulo, prostorový ~ odvozená veličina SI

spaca a., ~ dopadu incida a., ~ letu let.

trakangulo, ostrý, plný, pravý, přímý,

tupý ~ akuta, plena, orta, strecxita, obtuza

a., výplňkový ~ suplementa a., měřit ~

mezuri angulon, vypočítat / vyměřit ~

goniometri, zorný ~ vidangulo, přen. vid-

punkto

uhel/ m kus karbero, kreslířský karbokrajono,

um. karbo, kresba uhlem karbodesegnajxo,

~ný karba, ~ný důl karbominejo, ~ný

prach karbopolvo, ~ný sklad karbo-

stokejo, ~natět ned. karbigxi, ~natý karbo-

hava, karboza, karbeca, oxid ~natý (mo-

no)karbona monooksido

úhelník m kování angulajxo, kresličský anguli-

lo, s pravým úhlem ortilo, v terénu angul-

sxtono

uhelný viz uhel

uher m lék., anat. blazo, akno, komedo ko-

medono

Uhersko n (hist.) Hungario, Hungarlando

uherský hungar(i)a, viz též maďarský

uherština f la hungara (lingvo), viz též ma-

ďarština

uhladit dok. glatigi, senfaldigi

uhlák m nádoba karbujo, karb(o)kesto, žel.

karbovagono, lék. antrakso, karbunklo

úhlavní cxefa, esenca, ~ nepřítel jxurinta /

mortinsida / (gxis)morta malamiko

uhlazen/ý vybraného chování bontona, pre-

cioza, hladký glatigita, leštěný polurita,

zdvořilý gxentila, delikata, takta, nobla, ele-

ganta, ~ost eleganteco, chováním gxentileco

uhlazovat ned. viz uhladit

úhledný belaspekta, bonaspekta

uhlí n karbo, aktivní ~ lék. aktiva k., černé

~ sxtonkarbo, dřevěné ~ lignokarbo, ellig-

na k., hnědé ~ brunkarbo, bruna k., ka-

menné ~ sxtonkarbo, kostní ~ osta k., lé-

čebné ~ medicina k.

uhličit/an m chem. karbonato, ~an draselný

dikalia karbonato, kyselina ~á (dihidro-

gen)karbonata acido, oxid ~ý (mono)kar-

bona dioksido

uhlídat dok. uvidět ekvidi, střežením gardsavi

uhlík m chem. karbono, kousek uhlí karbero

uhlíř m výrobce i dodavatel karbisto

uhlohydrát m zast. sahxarido

uhlokresba f desegnajxo per karbo

úhloměr m angulmezurilo, goniometro

úhlopříčka f mat. diagonalo, stěnová ~ d.

de faco, tělesová ~ d. de korpo

uhlovodík m hidrokarbido

úhlov/ý angula, ~á míra angulmezuro, ~á

rychlost fyz. a. rapido, ~ý stupeň mat.

grado

uhnat dok. lacepeli, peli gxis elcxerpigxo, ~ se

elcxerpigxi kurante, ~ si nemoc kauxzi al si

malsanon, kapti malsanon

uhnětený gastr. knedita

uhníst dok. knedi

uhnít dok. forputri

uhnízdit se dok. nestigxi

uhnout dok. odbočit flankeniri, flankenigxi,

deflankigxi, turni sin flanken; ~, ~ se sejít s

cesty, vyhnout se deiri de la vojo, devojigxi,

devii

uhodit dok. viz udeřit; ~ se frapigxi, albatigxi

uhodnout dok. diveni, solvi

úhona f lit. mravní morala makulo / manko,

kaz difektigxo, škoda malutilo, zranění vun-

dajxo

úhor/ m zeměd. novalo, senkultivejo, ne-

semita kampo, ležet ~em novali

úhoř m angilo, elektrický ~ gimnoto

uhořet dok. forbruli, perei en fajro / flamoj

úhoz m (ek)bato, (ek)frapo

úhrada f kompenso, (re)pago

uhradit dok. kompensi, penězi (re)pagi, ko-

vri, ~ škodu / ztrátu kompensi damagxon /

perdon

uhrančivý malicokula, rigardensorcxa, ~

pohled malica okulo

uhranout dok. (rigard)ensorcxi

úhrn/ m sumo, ~em sume, ~ný (re)suma

uhrovatý, uhrovitý aknoplena, aknoza

Uhry pomn. f zeměp., (hist.) Hungario, Hun-

garlando

395 ujmout

uhýbat (se) viz uhnout se

uhynout dok. perei, kadavrigxi

uch citoslovce únavy, nepříjemného pocitu fu!

uchazeč m aspiranto, kandidato

ucházet ned. 1 unikat ( např. plyn) emani, el-

igxi 2 prosakovat ( tekutina) liki, tralikigxi,

forflui 3 být přijatelný, dostačující esti ak-

ceptebla / kontentiga / suficxeta, ~ se as-

piri ion, kandidati por io, namlouvat si

svatigxi je / pri iu, ~ se o nevěstu jako pro-

středník svati

uchlastat se dok. hanl. fordrinkacxi

ucho n anat. orelo, odb. lék. oto, nádoby, dr-

žadlo anso, jehly trueto, střední ~ meza

orelo, hluchý na pravé ~ surda je la

dekstra orelo, # zapiš si za uši! enskribu

en vian memoron!

uchodit dok.: ~ si nohy irante eluzi la pie-

dojn

uchopit dok. ekpreni, ekkapti

uchovat dok. konservi, ušetřit sxpari, uchránit

protekti, zachránit savi, ~ tajemství kon-

servi / teni sekreton, ~ v paměti memor-

teni, ~ se konservigxi, # Bůh uchovej! Dio

gardu!

uchránit dok. gardi, protekti, zachránit savi

uchvátaný hastoplena, kurlaca

uchvátit dok., uchvacovat ned.1 zmocnit se

(ek)kapti, ekpreni, uzurpi 2 nadchnout ra-

vi, ekzalti, entuziasmigi, splendi

uchvatitel m uzurpanto, uzurpinto

úchvatný rav(ant)a, lit. superba, splenda, ~

pohled ravanta vidajxo

uchýlit se dok. odchýlit se devii, deflankigxi,

aberacii, # ~ se do kláštera rifugxi en mo-

nahx(in)ejon, ~ se ke zločinu decidigxi fari

krimon

úchylk/a f deklinigxo, diferenco, anomalio,

tech. devio, deflankigxo, ekarto, deviacio,

lék. aberacio, ~ ářství n deviaciismo

úchylný devia, perversa, lék. perversia, ~ost

f depravacio

uchylovat se ned. viz uchýlit se

uchystat dok. prepari, antauxpretigi

úchyt m tech. tenloko

uchytit dok. upevnit fiksi, zadržet (ek)kapti,

(ek)preni, ~ se profesně establigxi, trovi

postenon, postenigxi, o rostlinách enradi-

kigxi

ujařmit dok. subjugi, sklavigi

ujasnit dok., ujasňovat ned. klarigi, evi-

dentigi, malimpliki, ~ se klarigxi, eviden-

tigxi, ~ si klarigi al si

ujednání n interkonsento, práv. interkon-

sento, akord(igx

)o, polit. konvencio

ujednat dok. interkonsenti, kontrakti, ujed-

nat fiksi

ujet dok. urazit cestu traveturi, odjet forvetu-

ri, uniknout veture eskapi / fugxi, uklouznout

ekgliti

újezd m flanka vojo, úvoz profunda vojo,

správní území distrikto, regiono

ujídat ned., ujíst dok. (iom) formangxi

ujímání n ventrodoloro, intestodoloro, ode-

bírání forprenado

ujímat ned. text. redukti

ujímat se ned. viz ujmout se

ujistit dok. certigi (někoho o něčem iun pri

io), potvrdit konfirmi (ion)

ujištění n certigo, slib promeso, záruka ga-

rantio

ujišťovat ned. aserti, certigi, ~ se certigxi

ujít dok. 1 chůzí urazit trairi 2 uniknout es-

kapi, forkuri 3 být dostatečný esti kontenti-

ga / akceptebla / torelebla, 4 uplynout, mi-

nout pasi, # ~ nebezpečí eskapi / forsavi

sin el dangxero, ~ pozornosti eskapi / eviti

atenton, ušlo to tio estis akceptebla / tole-

rebla

ujíždět ned. forvetur(ad)i

újm/a f viz též ublížení malprofito, malutilo,

škoda damagxo, # na ~u něčeho kun mal-

profito por io, malprofite por io, por ma-

lutilo de io, o své ~ě propravole, memvole,

memrespondece, utrpět ~u suferi mal-

profiton / malutilon / damagxon

ujmout dok. ubrat depreni, forpreni, ~ se

starat se zorgi (někoho pri iu), chránit de-

fendi (iun), protekti, adoptovat adopti, bot.

zakořenit enradikigxi, zahr. očko, roub en-

greftigxi, ~ se dědictví ekmastri heredajxon,

~ se funkce ekfunkcii, ~ se slova ko-

menci paroli, ~ se vlády ekregi

ukájet

396

ukájet se ned. viz též ukojit kontentigi sin,

kontentigxi, satigi sin, satigxi, konsoli sin,

konsoligxi, pohlavně masturbi sin

ukamenovat dok. sxtonmortigi, sxtonumi

úkaz m fenomeno, aperajxo, světelný ~ luma

fenomeno

ukázat dok. montri, předvést demonstri, vi-

digi, ~ prstem na někoho montri iun per

la fingro, ~ se montri sin, montrigxi, vidigxi,

evidentigxi

ukazatel m 1 odb. zařízení montrilo, indikilo

2 ~ cesty / směru dopr. vojmontrilo, vo-

jindikilo, montrilo de direkto, direktomon-

trilo, direktindikilo, blikač gxirindikilo 3

ručička na hodinách: malá mallonga m.,

hormontrilo, velká longa m., minutmontrilo

ukázk/a f obecně vzor modelo, zboží speci-

meno, četby fragmento, ~a uměleckého

gxemesla art-metiajxo, # zaslat něco na ~u

sendi ion / specimene / kiel specimenon /

por elekto, ~ový specimena, příkladný mo-

dela, ekzempla

ukázněný člověk disciplinita, disciplinema,

chování disciplina

ukáznit dok. disciplini

ukazová(če)k m montrofingro, la montra

fingro

ukazova/t indiki, manifesti ( (na) něco, i-

on), # ukažte trochu více pochopení!

montru iom pli da komprenemo!, ~ se evi-

dentigxi, ~tel m 1 atentiganto 2 viz ukaza-

tel; ~cí (el)montra, demonstra, lingv. de-

monstrativa, ~cí zájmeno montra prono-

mo,

ukazovátko n montrobastono, montrilo

úklad/ m insido, atenco, strojit ~y insidi,

embuski, ~ný insida, intriga

ukládat ned. 1 položit meti, kusxigi ( něko-

ho / něco někam iun / ion ie(n) 2 uspořá-

dat arangxi 3 ohrožovat atenci (o něco / ně-

koho iun) 4 do úschovy deponi, 5 pověřit

komisii, ~ do postele enlitigi, ~ do záso-

by ekstoki, enstokigi, ~ o život mort-

insidi( někomu pri iu), ~ peníze deponi

monon, ~ trest puni, ~ úkol komisii /

doni taskon, taski (ion al iu), ~ zavazadlo

do úschovny deponi bagagxon en bagagx-

deponejo, ~ se kusxigi sin, vrstvit se tavo-

ligxi, ~ se do postele enlitigxi

uklánět se ned. viz uklonit se

úklej f zool. alburno

úklid m ordigado, ordofaro

uklidit dok. ordigi, ordofari

uklidnit dok., uklidňovat ned. trankviligi,

kvietigi, ~ se trankviligxi, kvietigxi

uklidňující kvietiga, lék. sedativa, ~ sirup

lék. julepo, ~ světlo kvietiga lumo

uklizečka f purigistino

uklonit se dok. klinigxi, klini sin, při pozdra-

vu riverenci, fari komplimenton

uklouznout dok. spadnout glitstumbli, de-

gliti, ekgliti, s pádem glitfali, flankengliti

uniknout eskapi, elgliti

ukojení n uspokojení kontentigo, kontentigxo,

satigo, satigxo, uklidnění kvietigo

ukojit dok. uspokojit kontentigi, uklidnit kvi-

etigi, ~ hlad satigi, satigxi

úkol m tasko, domácí ~ hejmtasko

ukolébat ke spánku luldormigi, přen. ukonej-

šit senzorgigi, trankviligi, ~ se trankviligxi,

senzorgigxi

ukolébavka f lulkanto

úkolov/ý taska, ~á mzda lauxkvanta / laux-

taska / lauxpeca salajro, ~á práce kvan-

topaga / popeca laboro

úkon m ago, faro, početní (kalkul)operacio

ukončení n finigo, finigxo

ukončit dok. fini, ~ debatu fermi / fini dis-

kuton, ~ schůzi fermi kunvenon, ~ se fi-

nigxi

ukonejšit dok. kvietigi, trankviligi; kon-

tentigi

ukogxistit dok. forrabi, rabakiri

úkos m tech. bevelo

úkosem oblikve, kradmo kasxe, hledět ~

kasxrigardi

ukousat dok. mortigi mordante / per mor-

dado, # ~ se nudou morte enui, droni en

enuo, tedo gxis oscedo

ukousnout dok. demordi

Ukrajin/a f Ukrainio, ~ec m ukraino, obyva-

tel Ukrajiny ukrainiano, u~ský ukraina,

týkající se země, státu ukrainia

397 uložit

ukrajovat ned., ukrojit dok. detrancxi, for-

trancxi

ukrást dok. (for)sxteli, sxtele alproprigi, # ~

něco před nosem sxteli ion sub la nazo

úkrop m polévka ajla supo

ukrotit dok. disciplini

ukroutit dok. poškodit tordodifekti, distordi,

oddělit fortordi, distordi, tordorompi

ukrutn/ost čin kruelajxo, ~ík m kruelulo, ~ý

kruela, brutala, obrovský giganta, kolosa,

enorma, ~á bolest terura doloro

ukrýt dok., ukrývat ned. kasxi, kradené zboží

riceli, ~ se kasxi sin, kasxigxi

úkryt m kasxejo, kasxloko, sxirmejo, ze zálohy

gvatejo, útočníka embuskejo, v houští maki-

so

ukrývání n kasx(ad)o

ukřivdit dok. fari maljustajxon

ukřižování n krucumo

ukřižovat dok. krucumi

ukulele n hud. ukulelo

ukusovat ned. demordi, formord(et)i, hlodat

rongxi

ukvapený člověk senpripensa, čin senpri-

pensita

ukvapit se dok. fari ion senpripense

úl m abelujo, abelkesto

Ulánbátar m zeměp. Ulanbatoro

ulehč/it dok. (pli)faciligi, malpezigi, ~it si

malpezigi sian koron, # ~í se ti igxos al vi

pli facile, via stato plibonigxos, ~ilo se mu

lia sano plibonigxis, li ekfartis pli bone, li

elspiris libere

ulehčení n faciligo, malpezigo, oportuno

ulehnout dok. kusxigxi, ekkusxi, do postele

enlitigi sin, enlitigxi, o zemině sinki

ulejvák m nenifar(em)ulo, pigrulo, mallabo-

remulo

uleknout se dok. ektimi

uletět dok., ulétnout dok. forflugi

úleva f faciligo, mildigo, malsxargxo, malpe-

zigo, malpezigxo

ulevi/t dok. ubrat, ulehčit malpezigi, mal-

sxargxi, zmírnit lit. mildigi, # svou prací ~l

svým rodičům per sia laboro li malsxargxis

siajn gepatrojn, pláč jí ~l la ploro malpe-

zigis sxin, ~l si li malpezigis sian koron,

~lo se mu li eksentis mildigon, lia stato /

sano plibonigxis, li jam fartas pli bone

uleželý (bone) maturigxinta

ulice f strato, jednosměrná ~ unudirekta s.,

slepá ~ sakstrato

ulička f strateto

uliční strata

uličník m (strat)bub(acx)o, stratulacxo

úlisn/ík m ruzulo, falsulo, ~ý lstivý ruza, fa-

lešný falsa

ulít dok.1 z kovu fandformi, muldi 2 tekutiny

forversxi 3 oheň estingi (per akvo) 4 ~ pe-

níze hovor. embuskigi / kasxi monon

ulita f živého hlemýždě (helika) konko, práz-

dná konkajxo, u plžů obecně spiral(form)a

konko

úlitba f náb. versxofero

ulitý: o šatech padne jako ~ estas gxustme-

zura

ulízan/ý expr. pečlivě upravený belaspekta,

příliš uhlazený dandece vestita, paradema, #

má ~é vlasy li havas zorgan harajxon, li

zorgeme kombis sin por impresi

ulna f lék. ulno

úloh/a f tasko, div. rolo, vedoucí ~a gvid-

rolo, zadání ~y mat. donit(ajx)o de tasko

úlomek m splito, fragmento, romp(it)ajxo,

rompopeco, sxirpeco, rompajx(et)o, ~ kosti

ostosplito, fragmento de osto

ulomit dok. derompi

uloupit dok. forrabi

úlovek m cxasakiro, cxasajxo,

(cxas)kapt(it)ajxo, kogxist predo, přen. preno

ulovit dok. cxas(akir)i, kapt(akir)i, predi

uložení n 1 odložení demeto 2 archivování

enarhxivigo 3 ekon. peněz depono, plaso 4

přikázání (úkolu) surmeto, sxargxo, devontigo

5 tech. algxustigo

uložit dok. viz též ukládat 1 meti, kusxigi 2

úkol dev(ont)igi, surmeti 3 peníze ekon.

plasi, deponi / sxparloki monon, ~ do ar-

chivu meti en arhxivon, ~ do hrobu en-

tombigi, ~ do počítače inf. seti, enkom-

putiligi, ~ do rakve encxerkigi, ~ do skla-

du enmagazenigi, ~ do země enterigi, ~

ulpět

398

na lůžko enlitigi, ~ se na lůžko enlitigxi, ~

úkol taski, ~ trest práv. ordoni punon, ~

se kusxigxi

ulpět dok., ulpívat ned. lit. (al)gluigxi, přen.

altenigxi, alfiksigxi, fyz. adheri, # ulpívá na

starých názorech li tenas sin konservati-

ve; li persistas konduti konservative, ulpí-

vá na svém zvyku li konservas sian kuti-

mon

ultim/átum n zvl. polit. ultimato, ~ativní ul-

timata

ultrafialový ultraviola

ultrakrátk/ý fyz. ultrakurta, ~é vlny ultra-

kurtaj ondoj

ultramarín m chem. ultramaro

ultrazvuk m fyz. ultrasono

um m scikapablo, racio

umáčet dok. malsekigi

umanout si dok. decidigxi, ekkaprici, enka-

pigi al si decidon / kapricon, ekintenci,

ekobstini

umazat dok. malpurigi, makuli setřít frotpu-

rigi, visxpurigi, gumskrapi ~ se malpurigxi,

makuli sin

umdlený lac(igxint)a

umělec m artisto, expr. fakulo, spertulo,

majstro, národní / zasloužilý ~ nacia /

merita artisto

uměleckoprůmyslový artindustria, artmetia

uměleck/ý art(ist)a, artisma, artoplena, ~é

dílo artobjekto, verko, ~é řemeslo artme-

tio, ~ý průmysl artindustrio, ~ý předmět

artobjekto, artajxo

uměl/ý artefarita, sinteza, nenatura, imitita,

~é hedvábí artsilko, ~á hmota plasto,

sinteza materialo, ~é dýchání artefarita

spirado, ~ý chrup denta protezo, falsa

dentaro, ~á družice artsatelito, ~ý jazyk

artefarita lingvo, ~á (zubní) korunka

kronajxo, ~á líheň kovilo, ~é pgxerušení

těhotenství abortigo

umění n arto, filmové ~ filmarto, krásné ~

belarto, užité ~ aplikata arto, výtvarné ~

la belartoj, sochařské ~ skulptarto, ma-

lířské ~ pentroarto

úměr/a f zvl. mat. proporcio, ~ný proporcia,

relativa, přímo / nepřímo ~ný mat. rekte /

inverse proporcia, člen ~y, ~ná f mat.

proporcialo, třetí ~ná tria potencialo,

střední (geometrická) ~ná mezproporcia

termo

umět ned. sci(pov)i, povoscii, být schopen

kapabli, esti kapabla, # ~ francouzsky

posedi / estri la francan, ~ se ovládnout

majstri sin regi; kapabli estri siajn emo-

ciojn, ~ ovládnout svůj hněv majstri re-

teni sian koleron

umíněn/ý obstina, granita, spitema, rozmar-

ný kaprica, ~ec m obstinulo, sxtipkapulo,

~ost f obstinemo, obstineco, rozmar ka-

pricemo

umínit si dok. fikse / firme enkapigi al si,

obstine /rigide persisti, obstini

umíráček m mortsonorilo, funebra sonorilo,

zvonění mortsonorado

umírat ned. morti, esti mortanta, ~ závistí

přen. morti de envio

umírn/ěný modera, kvieta, ~ěnost f kvie-

t(ec)o , ~it se dok. moderigxi

umístění n situo, lokigo, lokigxo, zvl. přijetí

do zaměstnání postenigxo, postenigo, tech.

instalo, zaměstnání posteno, laborloko

umístit dok. loki, situigi, tech. instali, v za-

městnání postenigi, ~ se loki sin, lokigxi

umlčet dok. silentigi, mutigi

umlít dok. mueli

umlknout dok. silentigxi, eksilenti, mutigxi

umlouvat ned. interkonsent(ad)i

úmluva f interkonsento, kontrakto polit.

pakto, konvencio

umluvit dok. ujednat interkonsenti, přemluvit

persvadi, superparoli, přesvědčit superar-

gumenti, vyčerpat lacigi / elcxerpi per babi-

lado

umoc/nit dok., ~ňovat ned. mat. potencigi, ~

na druhou kvadratigi, ~nit na třetí ku-

bigi, ~nit na čtvrtou levi (nombron) al la

kvara potenco

umocňování n potencado, potencigo

úmor m lit. elcxerpigxo, dluhu amortizo, #

pracovat do ~u labori gxis elcxerpigxo, ~ný

laciga, sxvitiga, elcxerpiga, senfortiga

umoř/ení, ~ování n amortizo

399 upálení

umoř/it dok., ~ovat ned. zahubit mortigi, pe-

reigi, splatit dluh amortizi

umož/nit dok., ~ňovat ned. ebligi

umrlčí kadavra

umrlec m mortulo, mrtvola kadavro

úmrtí n morto, forpaso, počet ~ morto-

kvanto

úmrtn/í mort-, ~í list mortatesto, ~ost f

mortfrekvenco, mortofteco

umrtvení n sensentigo, lék. anestezo

umrtv/it dok., ~ovat ned. sensentigi, fari ne-

sentebla, lék. anestezi, narkoti

umrznout dok. o zemi frostigxi, utrpět mra-

zem, omrznout frostvundigxi; # je umrzlo la

tero estas frostigxinta

umřít dok. morti, forpasi, ~ hladem morti

de malsato

umučení n martirigo

umučit dok. martirigi, morttorturi

úmysl m intenco, zlý ~ malico, práv. dolo,

mít v ~u intenci, v dobrém ~u bonafide,

bonintence

úmysl/ný intenca, dobrovolný vola, ~ný čin

konscia / intenca faro / ago

umýt dok., umývat ned. lavi, lavpurigi, ~ se

lavi sin, # ~ si ruce lavi siajn manojn

umývadlo n lavujo, lavabo, lavotablo, mísa

na umývání lavopelvo, lavpelvo

umývárna f lavejo, lavocxambro

unáhlit se dok. agi senpripense / senkonsi-

dere

unášet ned. viz unést

únav/a laceco, lacigxo, ~ný laciga

unavený lac(igit)a

unavit dok. lacigi, elcxerpi, ~ se lacigxi

unce f (cca 30 g) unco

UNESCO Unesko

unést dok. udržet esti kapabla porti, vydržet

esti kapabla elteni / elporti, odnést forpor-

ti, provést únos forkapti, forrabi, nadchnout

ravi, cxarmi, entuziasmigi, ekzalti, edifi, #

~ dítě infansxteli, ~ se hněvem furiozi,

esti ekster si, ne regi sian koleron

unie f unio, unuigxo, Evropská ~ Euxropa

unio

uniform/a f uniformo, ~ní rovnoměrný unu-

forma, egaleca

únik m, uniknutí n eskapo, fugxo, el. v roz-

hlasovém příjmu fado, plynu eman(ad)o

unikát/ m unikajxo, ~ní unika

unik/nout ned., ~nout dok. rychle se vzdálit,

eskapi, fugxi, forkuri, ztrácet se, mizet, fo-

rigx

'(ad)i, eligx

(ad)i, tekutina elflui, liki, tra-

lik(igx

)i, o zvuku fadi, # z bazénu uniká

voda f la baseno likas, podařilo se mu

uniknout před pronásledovateli li kur-

savis sin antaux la persekutantoj

unionis/mus m zvl. náb., polit. uniismo

unitář m náb. unitariano

univerz/ální universala, gxenerala, ~álnost f

universaleco, ~alismus m universalismo

univerzit/a f universitato, rektor ~y uni-

versitata rektoro, ~ní universitata

únor/ m februaro, ~ový februara

únos/ m forrabo, forsxtelo, ~nost f sxargxmak-

simumo, sxargxebl(ec)o

unuděn/ost f enuigo, ~ý enuigita

unudit dok. enuigi

unylý lit. sopirema, řemlaca

úpad/ek m regreso, ekon. bankroto, krasxo,

malprospero, mravů, um. dekadenco, těles-

ný, ve vývoji degener(ad)o, ~ce m ekon.

bankrotinto, povahou bankrotulo, ~kář m

bankrotulo, bankrotinto, ~kový bankrota,

dekadenca, přen. vegeta

úpad: pracovat / dřít se do ~u gxislace /

mortlace labor(ad)i / laboregi, forlaborigi

siajn fortojn

upadnout dok., upadat ned. fali, slábnout

dekadenci, zaostávat malprogresi, mal-

kreski, neprospívat malprosperi, zvrhat se

degeneri, mravně putri, ~ v bídu / do bídy

fali en mizeron, mizerigxi, ~ do mdlob

sven(dron)i, ~ do rozpaků embarasigxi,

veni en embarason, ~ v nemilost altiri sur

sin ies malfavoron; perdi favoron, ~ v za-

pomnění forgesigxi

upachtěný lacigxinta pro laboro, plene

elcxerpita

úpal m sunardo, lék. termala ikto

upálení n auxtodafeo, brulmortigo, punbruli-

go, sxtiparumo

upálit

400

upálit dok. spálit bruligi (něco, ion), popra-

vit brulmortigi, brulekzekuti, popravit na

hranici sxtiparumi

upamatovat dok. (re)memorigi (někoho na

něco iun pri io), ~ se rememori ion / pri io

Upanišady f pl. náb. Upanisxadoj

úpatí n zeměp. montpiedo, ~ hory montoba-

zo, bazo de altajxo

upatlaný sxmirmakulita

upéci dok. pečivo baki, maso rosti, ~ se ba-

kigxi, rostigxi

upěchovat dok. batpremi, utěsnit premsxtopi,

sxtopplenigi, tech. kalfatri

upejpat se ned. sin gxeni (pro embaraso),

honteti, honteme heziti, fari ceremoniojn,

malauxdaci

úpěnliv/ý sténavý vea, řemega, naléhavý in-

sista, prosebný petega, petinsista, ~ě prosit

petegi, ~ě naříkat plorinsisti

úpět ned. sténat gxemi, trpět sufer(eg)i

upevnění, upevňování n firmigo, fiksado

upevnit dok., upevňovat ned. (al)fiksi, posí-

lit (pli)firmigi, stabiligi, usadit enradikigi,

# ~ své přesvědčení fortikigi / firmigi

sian konvinkon, ~ hmoždinkou dubeli, ~

lodní náklad stivi, ~ se firmigxi

upíjet ned. iom trinki, trinketi, ~ po douš-

cích trink(et)i poe, trinki po glutetoj, ~ se

drinkadi

upínací firmiga, alkrocxa, ~ pás krocxzono,

~ pouzdro n tech. cxuko, ~ trn soustruhu

mandreno

upínadlo n tech. svěrka varleto, ~ soustruhu

tornostablo

upínka f strecxilo

upír m myt. vampiro, sang(o)sucxanto, zool. ~

obecný desmodo

upírat ned.1 neuznat, nepřiznat fornei (ně-

komu něco ion de iu), kontesti / malagno-

ski / malrekoni / rifuzi (rajton al iu) 2

soustředit fiksi 3 ~ zrak fiksi la rigardon

úpis m skribatesto, práv. skriba devontigxo,

ekon. dlužní obligacio, sxuldatesto

upít dok. trinketi, iom trinki, ~ se alkoholem

drinkruinigxi, fordrink(acx)i

upjatý odměřený retirigxema, afektita, sinde-

ten(em)a, detenigxema, strnulý rigida,

upnutý butonumita

uplácat dok. kunigacxi, flikacxi, manformi, ~

kouli buligi, ~ sněhuláka knedi / modli

negxulon / negxhomon

uplácet viz uplatit

upláchnout dok. eskapi, fugxi, forkuri, elgli-

ti, nerimarkite forigxi

uplakaný plormiena, kun okuloj plorintaj,

kun okuloj sxvelintaj de ploro

úplat/a f ekon. pago, ~ek m koruptajxo, sub-

acxetajxo, subacxeta mono, sxmirmono

uplatit dok. uplácet ned. částečně zaplatit

partopagi, parte repagi; podplatit subacxeti,

korupti

úplatkář m kdo dává úplatek subacxetanto,

koruptanto, kdo jej přijímá subacxetato, ko-

ruptato

úplatn/ý 1 za plat pag(end)a, rekompenca 2

subacxetebla, koruptebla, ~ost f korupteco

uplatnění, uplatňování f praktikado, apli-

k(ad)o

uplat/nit dok., ~ňovat ned. validigi, realigi,

akceptigi, apliki, praktiki, ~nit se sukcesi

uplavat dok. plaváním se vzdálit fornagxi, pla-

vávním zdolat tranaři

úplavice f střevní disenterio, ~ cukrová su-

kera diabeto

uplést dok. z vlasů, slámy, prutů (kun)plekti, z

vlny triki

úplet m text. plekto, trikajxo

úplněk m plenluno

úpln/ý tuta, kompleta, integra, totala, plena,

cxioma, naprostý absoluta, ~ý soubor tu-

tajxo, ~ě absolute, tute, plene, komplete,

totale

uplyn/out dok. forflui; o čase (for)pasi,

skončit finigxi, # ~ulo několik měsíců pa-

sis kelkaj monatoj, ~ulý pasinta

upnout dok. fiksi, ~ se dok. krocxigxi (na ně-

koho al iu)

upocený sxvitkovrita

upokojit dok. trankviligi, kvietigi, ~ se tran-

kviligxi, kvietigxi

401 úraz

upolín m bot. trolio

upomenout dok., upomínat ned. (re)me-

morigi (někoho na něco al iu ion / pri io),

napomenout admoni, reklamacii

upomínka f admono, suvenýr memor(ig)ajxo,

písemné upomenutí admonilo, admonkarto,

reklamacio, admonletero

úponka f bot. cxiro, ~ vinné révy sarmento

úporný persista, obstin(eg)a, rezista

uposlechnout dok. obei, ~ rady sekvi la

konsilon

upotřebit/ dok. uzi, utiligi, apliki, ~elný

uzebla, utiligebla, aplikebla

upouštět ned. viz upustit

upoutat dok. alfiksi, alligi, kateni, ~ pozor-

nost kapti / strecxi / absorbi atenton, inte-

resigi, # upoután na lůžko ligita / kateni-

ta al la lito

upovídaný parolema, babilema, rakontema

upozornění n atentigo, poznámka rimarkigo,

výstraha averto, označení indiko

upozornit dok. atentigi, rimarkigi, označit

indiki, varovat averti

Uppsala f zeměp. Upsalo

upracovaný laborlaca, multlaborinta

uprášený polv(okovrit)a

uprášit dok. surpolvigi

úprav/a f arangxo, modif(ad)o, zvl. stav.

adapt(ajx)o, uspořádání ordigo, reguligo,

algxustigo, zevnějšku ženy tualeto, ošacení

fasono

upravený ordigita, bele arangxita, bone

vestita, belaspekta

úpravný osoba eleganta, prostředí ordigita,

belaspekta

upravit dok., upravovat ned. 1 uvést do ná-

ležitého vztahu arangxi, reguligi, ordigi se-

gxídit gxustigi 2 opracovat prilabori 3 přizpů-

sobit adapti, algxustigi, akomodi 4 zlepšit

plibonigi, korekti 5 stravu prepari, pretigi,

~ si vlasy regxustigi la harojn, ~ svůj ze-

vnějšek ordigi sian eksterajxon, ~ na

přesnou míru kalibrigi

uprázdněný vak(ant)a, malplenigita

uprázdnit dok. malplenigi, vakigi, ~ byt

vakigi logxejon, ~ pracovní místo vakigi /

liberigi laborlokon, ~ se vakigxi, liberigxi,

malplenigxi

upražit dok. rosti, brunigi, # ~ cibuli na

másle brunigi cepon en butero, ~ kávu

rosti kafgrajnojn

uprchlík m fugxanto, (ri)fugxinto, forkurinto,

eskapinto, voj. dizertinto

uprchnout dok. fugxi, forkuri, kursavi sin,

voj. dizerti

úprk m kurego; rapida forkuro

uprosit dok., petgajni, uprošovat ned. petegi

uprostřed meze de, en la mezo de, en cen-

tro

upřen/ý soustředčný fiks(it)a, neuznaný mal-

agnoskita, malrekonita, ~ě se dívat fikse

rigardi

upřesnit dok. precizigi

upřímn/ý sincera, malkasxa, sinceranima,

~ost f sincereco

upříst dok. fadenigi

upřít dok. viz upírat

upsat dok. skribe dedicxi, ~ se 1 skribe de-

vontigxi / devoligi sin / obligacii sin 2 za-

vázat se k platbě ekon. obligacii sin 3 psaním

se vyčerpat skriblacigxi, lacigxi per skribado

upustit dok. nechat spadnout lasi fali (něco

ion), vzdát se rezigni (od něčeho pri io),

forlasi (ion)

uráčit se dok. expr., bonvoli; ironicky grace

bonvoli

uradit se 1 poradit se interkonsiligxi (o ně-

čem pri io) 2 usnést se decidigxi, akcepti

decidon / rezolucion

uragán m uragano

Ural m zeměp. Uralo

Uran m astr. Urano

uran/ m chem. uranio, ~ový urania

úraz/ m vund(igx

)o, akcidento, lék. trauxmato,

(trauxmata) lezo, pracovní ~ laborakciden-

to, utrpět ~ suferi akcidenton, esti trafita

en akcidento, (smrtelný) ~ elektrickým

proudem elektrokutigxo, způsobit ~ vun-

di, kauxzi akcidenton, # kámen ~u sxtono

de falpusxigxo, kverelkauxzo, pomo de mal-

konkordo, ~ový leza,

urazit

402

akcidenta, ~ová pojišťovna kontrauxleza /

kontrauxakcidenta asekurejo, ~ové pojiš-

tění akcidentasekuro, asekuro okaze de

akcidento, ~ový důchod postakcidenta

pensio

urazit dok. 1 úderem oddělit derompi, forbati,

oddělit deigi 2 způsobit urážku ofendi 3

zdolat vzdálenost (tra)pasi, fari vojagxon, ~

se ofendigxi

uražený ulomený forbatita, dotčený ofendita,

ofendigxinta, ~ (člověk) m ofendito

urážka f ofendo, nadávka insulto, ~ na cti

honorlezo, honorofendo

urážliv/ý ofenda, insulta, maldeca, skan-

dala, osoba ofendigx

(em)a, ~ě napadat

molesti ( někoho iun)

urbani/sta m urbanizisto, urboplanisto,

~stické řešení urbaniza solvo, ~smus f

urboplanado, urbanizado; urbanismo,

~zace f urbanizado

urbanizovat ned. i dok. urbanizi

určení n 1 stanovení determino, difino,

fiks(ad)o 2 rozhodnutí o účelu, zaměření

destino 3 jmenování, ustanovení designo 4

zjištění konstato, příslovečné ~ místa lin-

gv. loka adjekto

určený destinita

určit dok. 1 stanovit difini, determini, fiksi 2

k účelu destini, 3 do funkce / úřadu designi

4 rozpoznat konstati, specifi, ~ předem

anticipi, ~ sazbu tarifi, určit táru tari, # ~

někomu úkol difini taskon al iu

určit/ě nepochybně certe, sendube, naprosto

jistě nepre, zcela ~ě tute certe, tutcerte, ~ý

certa, determinita, difinita, ~ý člen lingv.

la difina artikolo, ~á věc certajxo, ~ost

certeco

určovat ned. viz určit

určovací difina

uremie f lék. uremio

urgence f naléhání urgx(ad)o, urgxa postulo,

upomínka reklamacio, admonkarto, admo-

nilo

urgovat ned. reklamacii, urgxi

urna f urno, volební ~ baloturno, balotkes-

to, vocxdona urno, ~ zemřelých morto-

cindra urno

urobit dok. fari, pretigi

úročit ned. kalkuli / pagi interezon

úroda f rikoltajxo

urodi/t se dok. doni rikolton / fruktojn, pro-

duktigxi, růst kreski, plodit frukti, # ~lo se

hodně brambor kreskis multe da terpo-

moj, terpomoj donis grandan rikolton, ter-

pomoj multe fruktis

úrodn/ost f kundeco, ~ný fekunda, abunda

je rikoltoj

úrok/ m interezo, procentajxo, rentumo, je-

dnoduchý ~ simpla i., složitý ~ kunmetita

i., ~ový intereza, ~ová míra interezkvoto

urolog m ur(in)ologo, ~ie f urologio

urostlý/ belkreska, beltalia, # ~ horal kom-

pakta montarano

urousaný rosmalsekigita, rosmalsekigxinta

urousat se dok. rosmalsekigxi

úroveň f nivelo, ~ mořské hladiny marni-

velo, životní ~ vivnivelo, nivelo de la viv-

teno, úrovňový přechod / přejezd trak-

nivela pasejo

urovnat dok. dát do pořádku ordigi, planýro-

vat ebenigi, seřadit vicigi, srovnat egaligi,

# ~ spor forigi malpacon, reakordigxi, rea-

kordigi, ~ své záležitosti arangxi / ordigi

siajn aferojn

urozen/ý nobela, (vysoce) ctěný mosxta, ~ý

pán mosxtulo, ~á paní mosxtulino, ~ost

nobeleco

urputn/ý obstin(eg)a, ~ost f obstin(ec)o

Uruguay f Urugvajo

urvat dok. forsxiregi, zmocnit se uzurpi

urychlen/í n plirapidigo, akcelo, urgxigo, ~ý

plirapidigita, urgx(igit)a, ~ě urgxe, kiel eble

plej rapide

urychl/it dok., ~ovat ned. urgxi, plirapidigi,

akceli, zahr. forci, ~ovač m akcelilo

úryv/ek m fragmento, peco, ~kový fragmen-

ta

úřad m funkce, orgán ofico, buroo, místnost

oficejo, kancelario, městský ~ magistrato,

uvést do ~u postenigi, nastoupit do ~u

postenigxi, ~ovna f kancelario, ~ovat ned.

ofici, dejxori

403 usmažit

úředn/í ofica, oficiala, dejxora, administra,

~í doklad m oficiala dokumento, ~í po-

vinnosti pl. oficaj devoj, ~í kurz oficiala

kurzo, ~ě ofice, upjatě oficiale, ~ě ověřit

auxtentikigi, ~ě zavést oficialigi, ~ice f

oficistino, ~ictvo n oficistaro, správní

~ictvo administristaro, ~ík m oficisto, zvl.

sekretariátu kancelariano, kancelariulo,

královský, hist. provosto, administrativní

~ík kontoristo

uřícený sxaumspira

uříznout dok. fortrancxi

uřknout dok. ensorcxi per rigardo

USA, Spojené státy americké Usono

usadit dok. sidigi, zahanbit hontigi, ridindi-

gi, ~ se usednout eksidi, sidigxi, sidigi sin,

usídlit se eklogxi, setli založit se fondigxi,

establi sin, instali sin, lokigxi, klesnout na

dno sedimenti, fecxi, surfundigxi

usazenina f geol. sedimento, fecxo

usazovat ned. viz usadit ; ~ se geol.

sedimenti, ~ drahokam munti juvelsxto-

non

úseč/ f mat. segmento, kruhová ~ mat.

diskosegmento, s. de disko, kulová ~

globsegmento, ~ka f streko, mat. absciso,

(rekto)segmento, orientovaná ~ka ori-

entita streko, rozdělit ~ku segmenti,

~ný lakona, konciza, ~ný styl lit. hakata

stilo

usedavý korsxira

usedlost f hospodářství (et) bieno, korto,

vilagxa domo, kampara terposedajxo, vážnost

seriozeco

usedlý/ loksida, zápecní hejmosida, ~ způ-

sob života hejmama vivmaniero

usednout dok., eksidi, sidigxi, usedat ned.

sidigxi, preni sidlokon

úsek/ m sektoro, fazo, sekcio, časový ~ pe-

riodo, ~ cesty etapo, ~ový sektora, ~ový

důvěrník laborgrupa sindikatreprezentan-

to

useknout dok. dehaki, forhaki

useň f ledo

uschlý sek(igxint)a

uschnout dok. sekigxi

uschopnit dok. rekapabligi, retauxgigi, re-

funkciigi

úschov/a f depono, uschovaná věc depo-

n(it)ajxo, dát do ~y deponi

uschovat dok. skrýt kasxi, svěřit deponi,

konfidi

úschovna f deponejo, gardejo, pakotenejo,

~ zavazadel bagagxdeponejo

usídlit dok. logxigi, setligi, ~ se enlogxigxi,

eklogxi, setli

úsilí n klopodo, pen(ad)o, streb(ad)o, smě-

gxování celado. marné ~ vana penado, sizi-

fado

usilovat ned. klopodi, peni, strebi, aspiri,

mocně lukti, směřovat celi, #~ o život mor-

tinsidi (někomu pri iu)

usilovný intens(iv)a, penema

usínat ned. esti ekdormanta / endormigxanta

úskalí n rifo, překážka i přen. obstaklo, ba-

r(ajx)o, dangxero, risko, # činnost plná ~

agado plena de rifoj / riskoj

uskladnit dok. enmagazenigi, teni en stoko,

deponi, enkolekti, meti en stokon

úskočný ruza, insida, embuska, perfida, ~

čin malicajxo, perfidajxo

úskok m finto, ruzo, artifiko

uskromnit se dok., uskrovnit se dok., u-

skrovňovat se ned. farigxi modesta, mo-

destigxi, moderigi sin

uskřípnout dok. pincxvundi, ~ se dok. pi-

ncxvundi sin

uskuteč/nění, ~ňování n praktikado, rea-

lig(ad)o, efektivig(ad)o, efektivigxo

uskuteč/nit dok., ~ňovat ned. efektivigi,

realigi, estigi, plenumi, okazigi, ~nit se

efektivigxi, realigxi, estigxi, okazi, farigxi,

plenumigxi, ~nitelný realigebla, efektivige-

bla, farebla

úsloví n 1 slovní obrat dirajxo, dirmaniero 2

rčení, fráze sentenco, dirkutimo, popoldiro

úsluha f komplezo, servo

úslužný komplez(em)a, servema, helpema,

podbízivý servila

uslzený larmoplena

uslyšet dok. ekauxdi

usmát se dok. ekrideti

usmažit dok. friti

usměrnit 404

usměr/nit dok., ~ňovat ned. direkti, reguli-

gi, el. rektif(ik)i, detekti

usměrňovač m rektif(ik)ilo, samdirektilo

úsměš/ek m mok(ridet)o, rikano, # tropit si

z někoho ~ky (mokmalice) rikani

úsměv/ m rideto, chápavý ~ komprenema

rideto, ~ný ridetoplena, budící smích ridiga

usměvavý ridema

usmíření n (re)pacigxo

usmířit dok., usmigxovat ned. (re)pacigi, pa-

cifi, konkordigi, akordigi, ~ se (re)pacigxi,

konkordigxi, pacifigxi, akordigxi

usmívat se ned. rideti, potutelně subridi

usmlouvat dok. trakte atingi, marcxandi,

kompromisi

usmolený malpur(igit)a

usmrkanec m expr. flavbekulo, bubacxo

usmrtit dok., usmrcovat ned. mortigi, kada-

vrigi, ~ elektrickým výbojem elektrokuti,

~ plynem gasumi

usmyslit si, usmyslet si dok. decidigxi, ek-

intenci

usnadnit dok. (pli)faciligi

usnášet se ned., usnést se dok. (vocxdone)

decidi, vocxdoni por la rezolucio, rezolucii

usnesení n rezolucio

usnout dok. ekdormi, endorm(igx

)i, # ~ nad

prací ekdormi dum laboro, ~ na va-

vřínech ripozi sur siaj lauxroj

usoudit dok. dojít k úsudku konkludi, (ek)-

opinii, konjekti, rezoni, nabýt názor / mí-

nění supozi

usoužit dok. (ege) suferigi, turmentigi, k smr-

ti turmentmortigi, martirigi, ~ se afliktigxi

(nad něčím pri io)

uspat dok. (en)dormigi, lék. narkoti, komple-

te anestezi, hipnotigi, hipnotizi, ~ chloro-

formem kloroformi, ~ kolébáním luldor-

migi

uspáva/cí dormiga, ~cí prostředek narko-

tajxo, narkota drogo, ~dlo n dorm(ig)ilo

úspěch m sukceso, mít ~ sukcesi, prosperi,

nevíra v ~ defetismo

uspěchaný stále spěchající hastema, rapide-

ma, spěšně provedený hast(oplen)a

úspěšný sukces(oplen)a, prosperanta

uspět dok. sukcesi

uspíšit dok. viz urychlit

uspokojení n kontenteco

uspokojit dok. kontentigi

uspokoj/ivý kontentiga, kontentigxo, kon-

tentigo, ~ivě kontentige, mezbone

úspor/a f sxparajxo, ~ný sxpar(ig)a, ~nost f

ekonomieco, sxparemo

uspořádání n dispozicio, arangxo, orga-

niz(ad)o, ~ nábytku dispozicio de la me-

blaro, ~ zahrady dispozicio de gxardeno, ~

života vivarangxo

uspořádaný (bon)ordigita, ordotena, mat.

orda, dobře ~ mat. bonorda

uspořádat dok. setřídit ord(ig)i, klasifiki,

dipozicii (ion), zorganizovat organizi,

efektivigi, realigi, vystavit arangxi, okazigi,

účelně strukturi, ~ přehlídku revui

uspořit dok. sxpar(gajn)i

usrkávat ned., usrknout dok. sxmace sorbi,

sucxtrinki, trinketi

ústa f busxo, # zacpat někomu ~ i přen.

sxtopi busxon al iu, úplatkem silentigi iun

(per koruptajxo)

ustájit dok. enstaligi

ustálený stabiligita, mat. stacionara

ustálit dok. stabiligi, solidigi, fiksi, opt.

fiks(ban)i, ~ se stabiligxi, fiksigxi

ustalova/č m fiksilo, ~cí lázeň opt. fiksbano

ustání: bez ~ sencxese

ustanovení n 1 zřízení starigo, instaligo 2

nařízení ordono, dispozicio, instrukcio,

decido, dekreto 3 pravidlo regul(ar)o, nor-

mo, preskribo 4 vymezení determino, difi-

no, # ~ zákona ordono de legxo, dispono /

normo de legxo

ustanov/it dok., ~ovat ned. 1 stanovit, roz-

hodnout ordoni, dispozicii, instrukcii,

decidi, difini 2 jmenovat / určit do funkce

nomumi 3 právně, úředně normi, edikti

ustaraný, ustaralý zorgoplena, zorgo-

elcxerpita

ustat dok. cxesi, haltigxi, pauxzi, postupně cxe-

sigxi, ~ v naříkání cxesigi lamentadon

ustát se dok. usadit se sedimenti, fecxi, ustálit

se fiksigxi, stabiligxi

405

usuzovat

ústav m instituto, institucio, léčebný ~ sa-

natorio, kuracejo, (re)sanigejo, učitelský

~ zast. pedagogia lernejo / instituto, výz-

kumný ~ esplor-instituto, ~ pro nevido-

mé blindulejo

ústava f konstitucio

ustavičn/ě konstante, sencxese, senhalte,

senrompe, dauxre, ade, ~ý cxiama, konstan-

ta

ustavit dok. založit fondi, establi, starigi, se-

stávat konstitui, ~ do funkce starigi / in-

stali en funkcion ~ se konstituigxi

ústavní konstitucia, instituta, sanatoria, ~

bádání instituta esplorado, ~ léčení sana-

toria kuracado, ~ práva konstituciaj rajtoj

ústavodárn/ý konstitucikreanta, konstitu-

cidona, ~é shromáždění konstitucidona

asembleo

ustavující: ~ schůze fonda kunveno

ústí n fauxko, ~ děla fauxko de kanono, ~

močové trubice uretra orifico, ~ řeky en-

fluejo / enbusxigxo / busxo de rivero, vidlico-

vité, delta delto, ~ řeky do moře enmari-

gxo, ~ ulice ekstremo de strato, ~ pušky

busxo de pafilo, ~ tunelu tunelfauxko, #

loď vplula do ~ řeky sxipo enbusxigxis en

la riveron

ústit ned. enflui, fauxki, o řece enbusxigxi, #

ulice ústí do náměstí la strato fauxkas en

la placon

ustlat dok. sterni, prepari / pretigi / ordigi

liton, ~ si sterni sian litajxaron, # jak si

kdo ustele, tak si lehne kiel oni sternas,

tiel oni dormas

ústn/ě busxe, vocxe, parole, ~í busxa, ~í do-

hoda vocxa interkonsento, ~í sdělení

vocxa sciigo, ~í voda busxfresxiga likvajxo,

~í zkouška busxa ekzameno, ~í zpověď

orela konfeso

ustoupit dok. 1 pohnout se, vzdálit se pasxi

malantauxen 2 vyhovět, stáhnout se zpět cedi,

retiri sin, retirigxi 3 vzdát se rezigni, # ~ o

dva kroky retropasxi du pasxojn, ~ z cesty

flankentirigxi de la vojo

ústraní n retiriteco, izoliteco, žít v ~ vivi

solece / izolite

ustrašený mající strach timigita, ztrémovaný

timida, povahou bojácný malbrava, malku-

ragxa, timema, budící dojem bázlivého time-

ca, timoplena, malbrave aspektanta, ~ vo-

ják malkuragxa soldato, ~ pohled timeca

rigardo

ústrety: jít v ~ iri renkonte(n) (někomu al

iu)

ústrk m zvl. lit. 1 přehlížení neglekt(ad)o, ig-

norado 2 příkoří maljusteco, maljustajxo,

humiligo

ustrnout dok. rigidigxi, konsternigxi, ~ ve vý-

voji halti en evolu(ci)o, ~ se nad někým

kompati iun

ustrnulý rigida, inerta (přen.)

ústroj/ m oděv vestaro, vestoj, odívání kon-

fekciado, ~enec m biol. organismo, ~í n

anat. organo, tech. mekanismo, zažívací ~í

digestaj organoj

ustrojit dok. vesti, ~ se vesti sin, fari la tua-

leton

ústrojný organika

ústředí n centr(ej)o, centralo, centra ofi-

c(ej)o

ústředna f centralo, meziměstská ~ spoj.

interurba (telefon)centralo

ústřední centra, ~ nervová soustava c.

nerva sistemo, ~ nařízení elcentra ordono,

~ vytápění c. hejtado

ústřel m lék. lumbago, lumbalgio

ústři/ce f ostro, ~čník m zool. hematopo

ustřihnout dok. fortondi, detondi

ústřižek m stumpo, talono, detrancxajxo, de-

tondajxo, část vstupenky kupono

ústup/ m retirigxo, cedo, chůzí repasxo, retur-

nenmarsxo, v jednání regreso, voj. retreto,

~ný cedema

ústupek m ced(ajx)o, koncedo, koncesio

ustupovat ned. cedi, retroiri, regresi, # cho-

roba neustupuje před receptem malsano

ne cedas per helpo de recepto, ustup, Sa-

tane! iru retro, Satano!

úsudek m posudek (pri)jugxo, opinio, závěr

konkludo, indukto, předpoklad supozo,

dobrozdání bontrovo

usušit dok. sekigi

usuzovat ned. viz usoudit

usvědčit 406

usvědč/it dok., ~ovat ned. konvikti, kulpo-

pruvi, kulpatesti (z něčeho pri io), ~ující

doklady kulpopruva materialo, kulpates-

taj dokumentoj, pruvdokumentoj, ~ující

důkaz konvikta pruvo

úsvit m tagigxo, matenigxo, krepuskigxo, heli-

gxo, zvl. přen. auxroro

ušatý longorela

ušetřit dok. sxpari, ~ někomu něco sxparigi

al iu ion, ~ někoho indulgi iun, # ~ si

námahu sxparigi al si penon

ušít dok. kudr(opretig)i

ušitý kudrita, ~ předmět kudrajxo

úšklebek m pitvoření grimaco, posměch rika-

no

ušklíbnout se dok., ušklíbat se, ušklibovat

se ned. grimaci

uškodit dok. malutili, noci, damagxi, difekti

uškrcení n mortstrangolo

uškrtit dok. strangoli, premsufoki

uškvařit dok. fandi, krustrosti

ušlapa/t dok. usmrtit tretmortigi, tretade

mortigi, udusat tretebenigi, # ~ná cesta

oftirita vojo / pado

ušlechtilost f nobleco

ušlechtil/ý nobl(anim)a, odb., tech. altvalo-

ra, altkvalita, šlechetný humana, ~ý čin

nobla ago, ~ý kůň purrasa cxevalo, ~á po-

vaha nobla karaktero

ušlý 1 chůzí irlac(igit)a 2 uniklý, ztracený

perdita, ~ zisk ekon. misita / perdita gajno

ušní orela, ~ boltec anat. orela konko, orel-

konko, ~ bubínek anat. timpano, ~ lalů-

ček m orellobo, ~ maz cerumeno, orelvak-

so, ~ zátky orelsxtopiloj

ušpinit dok. malpurigi, makuli, ~ se mal-

purigxi

uštěpačn/ý mok(em)a, sarkasma, rikana,

~ost f přen. kauxstikeco

uštknout dok. venenmordi

uštva/ný fallaca, k smrti ~ný mortpelita, ~t

dok. forte lacigi, peli gxis elcxerpigo, ~t se

hasti / labori gxis elcxerpigxo, morte lacigxi

utábořit se dok. ekkampi, ekbivaki, ekten-

dumi

utahat dok. 1 opotřebovat foruzi 2 vysíit tro

lacigi

utáhnout dok. stáhnout kuntiri, premligi,

došroubovat fiks-sxrauxbi, # být s to táh-

nout kapabli tiri / treni, ~ si opasek tiri

pli strikta la ventrorimenon / zonrimenon

utahovat si ned. kuntiri al si, přen.

(pri)moki, ridindigi, azenigi, blagi (z ně-

koho iun)

utajený sekretigita, kasxita

utajit dok. sekretigi, prisekreti, teni sekreta,

kasxi

utápět ned. viz utopit, # přen. ~ se v malič-

kostech droni en bagatelajxoj

utéci dok. 1 vzdáit se forkuri, fugxi, eskapi,

zběhnout dizerti 2 uplynout (for)pasi 3 vylít

se elflui, elversxigxi, superflui, (bole) elpo-

tigxi

utečenec m fugxinto

útěcha f konsolo

útek m text. vefto, útková nit f veftero

útěk m forkuro, fugxo, eskapo, průběh

(for)kurado, dát se na ~ ekfugxi, zahnat

na ~ rebati / repeli / cedigi iun

utěrka f visxtuko, telertuko

úterý n mardo, v ~ marde, mardon

útes m klifo, pod hladinou rifo, korálový ~

korala rifo

utěs/nění n, ~ňování n obturo, sxtopado,

tech., lodi kalfatrado

utěsnit dok., utěsňovat ned. sxtopi, hermeti-

ke fermi, tech., lék. obturi, tech. kalfatri

utěš/it dok., ~ovat ned. konsoli, ~it se kon-

soli sin, konsoligxi

útěžek m zast. gravedajxo

utichnout dok. silentigxi, eksilenti, mutigxi,

uklidnit se kvietigxi, trankviligxi

utíkat ned., viz též utéci (post)tkuri (za ně-

kým iun), ~ se ned. rifugxi

utilitární utilcela

utírat ned. visxi, sekfroti, ~ houbou spongi,

~ se visxi sin

útisk m subprem(ad)o

utiskova/ný premata, ~ný lid premata po-

polo, ~tel m premanto

utiskovat ned. subprem(ad)i

407 utvořit

utišit dok., utišovat ned. silentigi, mutigi,

uklidnit kvietigi, trankviligi, ~ se kvietigxi,

# ~ žízeň kvietigi soifon

utišující trankviliga, kvietiga, lék. sedativa,

~ prostředek m sendoloriga drogo, seda-

tivo

utít dok. viz utnout

utkání n matcxo, konkurbatalo, vetbatalo,

turnaj turniro, zápas lukto, text. tekspretigo

utkat dok. teksi, ~ se dok. kunpusxigxi, sport.

vetbatali, lukti, ludi matcxon

utkvěl/ý fiksa, obseda, ~á myšlenka fiksa

ideo, ~ý pohled fiksa rigardo

utlačovat/ ned. subpremi, ~el m subpreman-

to

útlak m subprem(ad)o

útlocitný delikatsentema

útlum m malintensigo, ~ hlasu sufoko de

vocxo, fyz. dampo, fyz. kmitání atenuo, ~

zvuku harfy dampado de sono de harpo

utlumit dok. sufoki, malintensigi, malforti-

gi, dusit, zvuk dampi, fyz., el. atenui, učinit

nejasným obtuzigi, ekon., fyz. záření, kmitání

amortizi

útlý gracila, svelta, jemný subtila, delikata,

nepatrný lit. pita, ~ věk m infana / etula

agxutnout dok. dehaki, forsekci, forhaki

útočit ned. ataki, sturmi, agresi

útoč/ník m agresanto, agresinto, agresoro,

atakanto, zvl. voj. sturmanto, sport. avanu-

lo, ~iště n rifugx(ej)o, azilo, sekurejo, per-

sistejo, povstalců makiso, ~ný atakema,

agres(iv)a, agresema, ~né pásmo ofensiva

sektoro

útok/ m agreso, atako, zteč sturmo, vojenská

/ námořní akce cxaso, ofensivo, hnát /

vzít ~em sturmi

uton/out dok. dron(mort)i, ~ulý droninta, m

droninto

utopi/e f utopio, ~cký utopia, ~sta m utopi-

isto

utopit dok. dronigi, ~ se droni

utrácet ned. elspezi, promarnit malsxpari,

disipi, prodigi, zabíjet mortigi, ~ čas perdi

/ perdigi tempon

útrapa f sufero

utráp/ený veaspekta, ~it dok. mortturmenti,

morttorturi, martirigi

útrat/a f elspezo, # na vaše ~y je via kosto

/ konto, na státní ~y sxtatpage

utratit dok. elspezi, viz též utrácet, zvíře se-

nvivigi

utrejch (hovor.) chem. arseniko, diarsena

trioksido

utrhat ned. forsxiri, ~ na cti kalumnii, atenci

/ lezi ies honoron / reputacion

utrhnout dok. desxiri, forsxiri, květinu, rostli-

nu pluki

útroby f pomn. (lit.) internajxo(j), viscero(j)

utrpení n sufero, turmento

utrpět dok. suferi, neuspět fiaski, ~ kolaps

kolapsi, ~ škodu suferi damagxon, esti da-

mařita, ~ úplný nezdar přen. krasxi

útržek m desxirajxo, sxirpeco, ~ hovoru frag-

mento de parolo, ~ vstupenky kontrolku-

pono

utržit dok. získat prodejem enspezi, ~ ostudu

kompromiti sin, ridindigi sin, fiaski,

skandaligxi

utřídit dok. sistemigi, klas(ifik)i, ordigi

utřít dok. (for)visxi, frotpurigi, ~ houbou

spongi

utuhnout dok. 1 ztuhnout solidigxi 2 přituh-

nout, stát se horším rigidigxi

utuch/nout dok., ~at ned. lit. slábnout, zani-

kat estingigxi, perdigxi, silentigxi

útulek m rifugxejo, azilo, sekurejo, persiste-

jo, ubytovna pensiono

útulný hejmeca, gemuta, místo intima

ututlat dok.1 utajit sekretigi, prisilenti, vua-

li, malevidentigi 2 potlačit subpremi, su-

foki, maski

utuž/it dok., ~ovat ned. hardi, plifirmigi

útvar m formo, form(it)ajxo, figuro, voj., geol.

formacio, voj. tacxmento, organizace orga-

nizajxo

utvořit dok., utvářet ned., formi, krei, ~ se

formigxi, kreigxi, ~ čtverec mat. hovor. umoc-

nit kvadratigi, ~ si názor / představu

koncepti, utvořit sloveso z podstatného

jména verbigi substantivon

utvrdit

408

utvrdit dok., utvrzovat ned. 1 upevnit pře-

svědčení (pli)firmigi, fortigi, fortikigi 2 po-

tvrdit konfirmi

utýrat dok. mortturmenti, morttorturi, marti-

rigi

uváděč m enkondukanto, lokmontristo, bi-

letisto, ~ka f biletistino, lokmontristino

uvádět ned., viz též uvést 1 zavádět enkon-

duki, instali 2 označovat citi 3 předkládat

prezenti, # ~ do oběhu falešné / paděla-

né peníze cirkul(ig)i fals(it)an monon, ~

do pohybu ekmovi, ~ do rozpaků em-

barasi, ~ důvody citi motivojn, ~ film

prezenti filmon, ~ hru surscenigi tea-

trajxon, ~ ředitele do funkce instali direk-

toron, ~ v činnost funkciigi, ~ ve skutek

realigi, efektivigi, ~ ve známost (dis)ko-

nigi, sciigi, disfamigi, ~ v pochybnost

pridubi ion, ~ v úřad instali / inici / in-

vesti iun en oficon

uvadnout dok. forvelki

úvah/a f pripenso, medito, rezono, konside-

ro, vzít v ~u konsideri

úval m valo

uvalit dok. surpusxi (na někoho něco ion

sur iu), jugmeti, sxovi; sxargxi (iun per io), ~

embargo zákaz vplout do přístavu embargi,

meti embargon, ~ klatbu anatemi

uvař/it dok. kuiri, ~ený pokrm kuirajxo

uvázat dok. (firm)ligi, ~ si vázanku bantigi

sian kravaton, ~ na mašli bantigi

úvazek m devoligo, sindevigo, devontigo,

promesdevigo

uváznout dok. resti pendanta / krocxita / re-

tenata / senmov(igit)a, enblokigxi, im-

plikigxi, přestat cxesi, halti, ~ na mělčině

nám. grundi

uvážit dok. konsideri, pripensi

uvážlivý konsiderema

uvažov/ání n rozmýšlení konsiderado, vyvo-

zování rezon(ad)o, ~at ned. rezoni

uvedení n 1 zahájení enkonduko, funkciigo

2 sdělení citado, citajxo 3 přivedení alkon-

duko

uvedený nomita, menciita, aludita, prezenti-

ta

uvědomělý celkonscia, konvinkita, devos-

cia, třídně ~ klaskonscia

uvědomění n konscio, oznámení sciigo, in-

formo, avizo

uvědomit dok. uvědomovat ned. sciigi, in-

formi, konsciigi (někoho o něčem al iu

ion), ~ si (ek)konscii

uvelebit se dok. ekkomforti, sin arangxi kom-

forte

úvěr m ekon. kredito, dát na ~ pruntedoni,

otevřít ~ krediti, ~ bez záruky blanka

kredito

uveřejnění n publikigo

uveřejnit dok., uveřejňovat ned. publikigi,

v novinách / časopisech publici

uvěřit dok. ekkredi

uvést dok. viz též uvádět, náb. inici, ~ do

chodu funkciigi,~ do oběhu / pohybu,

lancxi, ~ do pořádku ord(ig)i, ~ do pů-

vodního stavu práv. restitui, ~ do rovno-

váhy ekvilibrigi, ~ do rozpaků fari emba-

rason; meti en embarason, ~ do úřadu /

funkce postenigi, instali, ~ v klus trotigi,

~ v podezření suspektigi, ~ v soulad

konsentigi (něco ion), ~ vyslance do

úřadu investi / instali / enoficigi ambasa-

doron, ~ zmínku mencii

uvěznit dok. malliberigi, enkarcerigi, enpri-

zonigi, zatknout aresti

uvidět dok. ekvidi, ~ znovu revidi

uvítací bonveniga

uvítání n bonven(ig)o

uvítat dok. bonvenigi

uvíznout dok. viz uváznout

uvnitř ene, interne (něčeho de io)

úvod/ m enkonduko, předmluva prologo,

antauxparolo, ~ní enkonduka, prologa,

~ník m cxefartikolo

uvolit se dok. konsenti ( k něčemu ion)

uvolnění n malfirmigo, malstrecxigo, osvo-

bození liberigo

uvolněný malstrecxita, malstrikta, malkom-

pakta, loza, uprázdněný malplena,

vak(ant)a, osvobozený liberigita, senkate-

nigita, malkatenita, nevázaný, nespoutaný

malsevera, senbrida, elcxenigita, de-

409 uznat

cxenigita, ~ uzel malkompakta, malligita /

loza nodo

uvolnit dok. 1 malstrecxi, lozigi, liberigi,

malkateni2 uklidit vakigi, malplenigi, ~

cestu ebenigi la vojon, ~ konto degeligi

konton, ~ západku elkliki, ~ ze řetězu i

přen. decxenigi, ~ se liberigxi, závěr, západ-

ka elklikigxi

úvoz m kava vojo, kavovojo

uvozovat ned. enkonduki

uvozov/ka f lingv. citilo, ~ací lit. a odb. en-

konduka

uvrhnout dok. (en)jxeti, ~ do bídy mizerigi,

~ do vězení malliberigi, enkarcerigi, en-

prizonigi

uvyklý (al)kutimigxinta

uvyknout dok. (al)kutimigxi

uzákonit dok. legxigi

uzamknout dok. sxlosi

uzardělý rugxigxinta

uzávěr m fermilo, fermitajxo, opt. obturilo, ~

láhve a pod. cxapo, kapsulo

uzávěrka f bilanco, redakční ~ redakta

fermo

uzavírací ferma, ~ doba vakado

uzavření n fermo, ~ střeva lék. intesta

okluzio

uzavřen/ý fermita, ~á povaha přen. malko-

munikema karaktero, ~ost f fermiteco

uzavřít dok., uzavírat ned. fermi, usoudit

konkludi, el. obvod sxalti, závorou rigli, ~

cestu bari / bloki vojon, ~ do klece enka-

gxigi, ~ do kruhu encirkligi, ~ klíčem

sxlosi, ~ manželství geedzigxi, kunigxi per

edzoligo, ligi sin kun iu edzigx

e, ~ mír in-

terkonsenti pacon, ~ obchod fari / kon-

trakti negocon, ~ plyn f. la gason, ~ se do

sebe enfermigxi, ~ smlouvu fari kontrak-

ton, kontrakti, ~ smlouvu kompromisem

práv. kontrakti kompromise

Uzbek m uzbeko, ~istán m zeměp., Uzbe-

kio, Uzbekistano

úzce mallargxe; navzájem blízko tusxapude

uzd/a f brido, udržet na ~ě bridi

uzdravit dok. (re)sanigi, ~ se (re)sanigxi

uzel m nod(ajx)o, mašle banto, raneček man-

sak(et)o, spojka splisajxo, ~ na tkaničce

do bot banto de sxulacxo, ~ vlasů hartufo,

gordický ~ Gordia nodo, železniční ~ rel-

voja nodo, fervoja centro

území n teritorio, regiono, chráněné pří-

rodní ~ protektata natura t., ~ protinožců

zeměp., přen. antipodo, (polské) správní ~

gvino

uzemnění n el. terkonekt(ajx)o

územní teritoria

uzemnit dok. terkonekti

uzen/áč m fumajxita haringo, ~ář m kolba-

sisto, fumajxisto, ~ářský závod kolbasfa-

briko, ~ářství kolbasvendejo, ~é n fuma-

jxita viando, ~ina f fumajxo, ~ka f kolba-

s(et)o, cervelaso, ~ý fumajxita, ~ý jazyk

gastr. f. lango, ~ý sleď f. haringo

úzkokolejný žel. etsxpura

úzkoprofilov/ý mallargxprofila, etprofila, ~é

zboží malsuficxeca / etkvanta varo

úzkoprs/ý malvasthorizonta, harfenda, ~é

myšlení / zájmy odb. parohxismo

úzkost f angoro, timemo, ~livý angora, ti-

mema, timzorga, ~livost f timzorgo

úzk/ý mallargxa, malvasta, ~ý kruh i přen.

intima rondo, ~ý profil dopr. sxtopigxejo,

nedostatek manko, ~ průchod dopr. defile-

jo, ~á sukně gainjupo, ~ý šat strikta ves-

to, # být v ~ch ne scii sin helpi, esti sen-

helpa, esti en senelira / prema situacio,

vehnat do ~ch embarasi iun, enpremi iun

en funelon, meti iun en embarason

uzlina f nodajxo, nervová ~ anat. ganglio

uzlov/ý noda, ~é písmo noda skribo, ~itý

nodhava, nodoplena

uznalý rekonema

uznání n rekono, agnosko, čestné ~ diplo-

mo, memorfolio, ~ dluhu ekon. rekono /

agnosko / konfeso de sxuldo, sxuldatesto

uznaný akceptata, (gxenerale) rekonata,

aprobita

uznat dok., uznávat ned. rekoni, akcepti,

oficiálně agnoski, koncedi, ~ chybu kon-

fesi / rekoni eraron, ~ za dobré bontrovi,

trovi bona, jugxi konvena, ~ něčí zásluhy

konfesi / rekoni ies meritojn

uzpůsobený

410

uzpůsob/ený konform(igit)a, ~it dok. modifi

uzrá/ní n maturigxo, ~t dok. maturigxi

uzurp/ace f uzurp(ad)o, ~átor m uzurpanto,

uzurpatoro

úzus m uzanco, uzmaniero; kutimo

už jam, ~ ne nepokračovat ne plu, nestane se,

co se mělo stát jam ne, ~ nikdy neniam plu,

~ je tam jam li estas tie, ~ odedávna jam

de longe, # přišel, ale (víckrát) ~ nepři-

jde li venis, sed li ne venos plu, zatím

nepřišel a ~ nepřijde li ne venis gxis nun,

kaj jam li ne venos, ~ téměř vůbec ne jam

preskaux tute ne, já ~ se nějak uživím mi

vivtenos min iel

úžas/ m mirego, ~ný miriga, mirinda, ~ná

podívaná majesta spektaklo

užasnout dok. ekmiregi, ustrnout konsterni-

gxi, sxokigxi

úžeh m sunfrapo, sunbruligxo, lék. insolacio,

suna ikto

úžina f zeměp. markolo, landkolo, Calaiská

~ Kaleza markolo

užít dok. uzi, ~ si něčeho s požitkem gxui

užit/ečný utila, být ~ečný utili, ~ečnost f

utileco, ~ek m utilo, zisk profito, ~í u-

z(ad)o, ~kovost f utildoneco, ~kový util-

cela, ~ný uzeca, ~ná hodnota uzvaloro,

~ý aplikita, ~é umění aplik(it)a arto

užívací : ~ právo práv. uzrajto, ~ / jedlá

soda natria hidrogenkarbonato

užíva/ný uzata, běžně ~ný komunuza, ~t

ned. uzadi, ~t lék preni medikamenton, ~t

práva práv. profiti de la rajtoj, ~t radostí

života gxuadi la plezurojn de l' vivo

uživ/atel m uzanto, ~it (se) dok. vivteni (sin)

úžlabina f ravino

užovka f kolubro

užuž preskaux (jam)