Ra m neskl. náb. hist. Rao

rab m (lit.) servutulo, otrok sklavo

rabat m ekon. rabato

rabín m náb. rabeno

rabovat ned. rabi

racek m zool. laro, hovor. mevo

racionali/smus m racionalismo, raciigo,

~zace f raciigo, ~zovat ned. raciigi

racionáln/í racia, mat., fil. racionala, účelný

lauxracia, ~ě racie, ~ost f racieco

ráčit ned. být laskavý bonvoli, degni, být o-

chotný volonti, # co srdce ráčí kiom la ko-

ro deziras, lauxplacxe, co hrdlo ráčí lauxa-

petite, račte bonvolu, račte dále bonvolu

eniri, račte přijít bonvolu veni / viziti

ráčkovat ned. kartavi

rád, ráda, rádo, ochotně volonte, kompleze,

radostně plezure, gxoje, # ~(a) bych se ze-

ptal(a) mi volus demandi, ~(a) čtu mi

sxatas legi, ~ nerad vole nevole, ~ se na-

pije li emas drinki, jsem ~(a) , že mi řo-

jas, ke ... ; gxojigas min, ke ... , mít ~ vážit

si sxati, mít v oblibě ami, mít sklon emi, mám

~(a) kávu mi amas kafon, nemám ~(a)

dlouhé povídání mi ne sxatas longan babi-

ladon, # ať je ~, že je ~ li estu kontenta,

salám se ~ kazí salamo facile igxas neman-ebla, na Vánoce ~o

pršívá je Krist-

nasko ofte pluvas, ~o se zapomíná oni tro

inklinas forgesi

rad/a f poučení konsilo, sbor, instituce

konsilio, poradenství konsultado, poradní

sbor konsilantaro, poradce konsilanto,

konsilisto, člen rady konsiliano, # dát na

něčí ~u sekvi / akcepti ies konsilon,

dvorní ~a kortega konsilanto, minister-

ská ~a ministraro, obecní ~a komunuma

konsilantaro, Ústřední ~a odborů dříve

Cen-tra Konsilio de Sindikatoj, R~a bez-

pečnosti Konsilio de Sekureco, R~a Ev-

ropy Euxropa Konsilio

radar m radaro

rádce m konsilanto, konsilisto, poučovatel

mentoro, dotázaný odborník konsultato

raději prefere, # jdi ~ domů prefere iru

hejmen, mít ~ preferi (než něco al / antaux

io), ~ zemřít než ztratit čest preferi mor-

ton al / antaux senhonorigo

radiace f radiado

radiální mat. radiala

radián m mat. odvozená jednotka SI, radiano,

značka rad

radiant m astr. radianto

radiátor m radiatoro, radiilo

radikál/ m chem. radikalo, pol. osoba radiku-

lo, ~ní pol. radikala, ~ový mat. radikala,

~ní křídlo strany (la) radikala alo de la

partio

radikalis/mus m radikalismo, ~ta m radika-

lulo

rádio n rozhlas radi(ofoni)o, hovor. přijímač

radi(oaparat)o, radioricevilo

radioaktiv/ita f radioaktiveco, ~ní radio-

aktiva

radioamatér m radioamatoro

radiolokátor m radaro

radiov/ý radia, týkající se prvku radium ra-

diuma, ~ý přístroj radioricevilo, ~á ruda

radiumerco, ~á zpráva radiofonia / per-

radia informero, ~é záření radia radiado

rádiovka f bareto, vaska cxapo

radista m radiisto

radit ned. konsili, ~ se inter)konsiligxi, vyžá-

dat radu konsulti (s někým iun)

rádium n chem. radio

rádius m radiuso, akční ~ dopr. agospaco,

akční ~ letadla flugradiuso

radli/ce f soko, lžíce dozeru, tech. sokego,

~čná kost anat. vomero

rádlo n jen zeměd. soko

radn/í 1 m magistratano, hist. konšel skabe-

no, člen rady / konzilia konsiliano 2 magis-

trara, ~í sál magistrara salo, konsilantejo,

~ice f urbodomo, magistratejo

radno konsilinde, rekomendinde

radon m chem. radono

radost

304

radost/ f gxojo, potěšení plezuro, překypu-

jící ~í gxojplena, s ~í kun gxojo / plezuro,

gxoje, plezure, mít z něčeho ~ havi gxojon

de / pri io, havi / senti plezuron en io, ~ ze

života vivgxojo, ~ný veselý gxoja, potěšující

gxojiga, příjemný plezura

radovánky f pomn. distrajxoj, amuzado

radovat se ned. gxoji, plezuri, (z něčeho pro

io), plezurigxi, gaji (pri io)

radši v. raději

rádža m ragxráf(ek) m kola radrondo, radringo

rafnout dok. rafa/t ned., bojegi, mordi,

přen., hádat se kvereli, ~vý kverelema

rafie f bot. rafio

rafije f, rafička f montrilo (de horlogxo)

rafin/ace f rafinado, ~érie f rafinejo ~ovaný

1 tech. odb. upravený rafinita 2 zchytralý,

prohnaný rafinita, ruz(eg)a 3 uměle / složitě

vytvářený komplikita, nenatura, arti-

fik(em)a, ~ovat ned. tech. rafini, ~óza f

trisacharid rafinozo

ragby n rugbeo

raglán m text. raglano

ragú n gastr. raguo

ráhno n nám. velstango, jardo, sparo

rachiti/da f lék. rahxito, ~cký rahxiteca, rahxi-

togena, ~k m rahxitulo, ~smus m rahxitismo

rachot m (surdiga) bru(eg)o, pumpumado, ~

hromu rulsonado de tondro, ~ kanoná-

dy tondrado de kanonado(j), ~ vozu kra-

kado de veturilo

rachotit ned. bruegi, pumpumi, tondri, rul-

soni, kraki

ráj m paradizo, Edeno

rajče n hovor. tomato, bot. likopersiko

rajka f zool. paradizeo, paradizbirdo

rajón m cxirkaux(ajx)o, regiono, úsek sekcio,

zono, distrikto, teritorio, # hlídač obešel

svůj ~ la gardisto rondiris sian zonon

rajsk/ý paradiza, Edena, ~é jabl(íč)ko to-

mato, viz též rajče; ~á omáčka tomata

sauxco, ~ý plyn ridgaso

rajtky f pomn. rajdkuloto

rak m zool. astako, hovor. kankro, říční ~

kankro astako, ~ poustevnický paguro

raket/a f sport. rakedo, raketo, batilo (de

teniso), tech., let. i střela raketo, fuzilo, ví-

cestupňová ~a plursxtupa raketo, vystřelit

~u pafi raketon, dálkově řízená / kosmic-

ká / balistická ~a telestirata / kosma /

balistika raketo, ~ový raketa, ~ová zá-

kladna raketa bazo, ~ové letadlo raketa-

vio, ~oplán m raketoplano

rakev f cxerko

rakije, rakija f rakijo

rákos/ m fragmito, hovor. kano, materiál ka-

najxo, ~í n kanajxo, kanaro, ~iště n kanaro,

kanejo, ~ka f kan(verg)o

rákosní/ček m brouk donacio, ~k m zool.

akrocefalo, hovor. kanbirdo

Rakousk/o n zeměp. Auxstrio, ~o-Uhersko

hist. Auxstrio-Hungario, r~ý auxstr(i)a

rakovin/a f lék. kancero, odb. onko, karci-

nomozo, nádor karcinomo, ~ný / ~ový ná-

dor kancera tumoro

Rakušan m auxstr(ian)o

rallye n sport. ralio

RAM inf. cxefmemoro, viz též paměť, ope-

rační

rám/ m kadro, předmět kadrajxo, stav. framo,

kryt muntumo, podpěrný ~ subtena framo,

~ kola radcirklo, framo de biciklo, bez ~u

senkadra, ~ obrazu kadr(ajx)o de pentrajxo,

okenní ~ kadro de fenestro, dát do ~u

enkadrigi, kadri, ~ovat ned. kadri, enka-

drigi

ramadan m náb. ramadano

rámě n brako

rámec m kadro, tvořit ~ kadri, v rámci en-

kadre de, en la kadro de, rámcový gxenera-

ramenář m hanl. duvizagxulo

ramen/o n sxultro, vah vekto, houpačky ba-

lanciero, fyz., stav. brako, ~o jeřábu brako

de gruo, ~o kružítka brako / kruro de cir-

kelo, ~o řeky brako de rivero, ~o úhlu

latero de angulo, ~ář m hanl. duvizagxulo,

hipokritulo, ~atý largxosxultra, largxasxultra,

~ní, ~ný, ~ový sxultra, ~ní sval sxultra

muskolo, # krčit ~y levi la sxultrojn

305 rdesno

ramenonožci m pl. geol. brahxipodoj

ramínko n u prádla sxelk(et)o, na šaty vest-

arko, vestportilo

ramlice f králičí kuniklino, zaječí leporino

rampa f dopr. ramplo, suprenveturejo, div.

sceneja bordo, planka turnilaro, žel. var-

kajo, lodní kajo, sxipglitejo, nakládací /

vykládací ~ sxargxadkajo, kargoramplo, žel.

kargadkajo, odpalovací ~ ekfluga plat-

formo

rampouch m pendoglacio, glaciero

rámus m bru(eg)o, povyk rumoro, murmuro,

tumulto

rámusit ned. bruegi

rán/a f úder bato, hřmot krako, prásknutí

klako, výstřel pafo, frapo, zranění vundo,

neštěstí malfelicxo, plago, katastrofo, ~a o-

sudu fatala frapo, řezná ~a trancxvun-

do,~a pod pás i přen. frapo sub la zono,

hufbato de l' azeno, sešití ~y lék. suturo, #

být na ~ě přen. esti cxe la mano, přijít do

~y expr. veni sub manon (někomu de iu)

rán/o n mateno, zrána matene, # přijdu ~o

mi venos matene, dobré ~o! pozdrav bo-

nan matenon!, je ~o matenas, od ~a do

noci de m. gxis noktigxo

ran/ý časný frumatura, frusezona, počáteční

frua, ~á gotika frugotiko, ~á zelenina a

ovoce fruajxoj, ~é brambory frusezonaj

terpomoj, ~é ovoce frufruktoj

ranč m rancxo

ranec m dorsosako, balík pakajxo, ligajxo, #

tma jako v ranci mallume kiel en posxo

raněný vundita, m vundito, ~ mrtvicí trafita

/ atakita de apopleksio

ranhojič m (hist.) (laika) hxirurgo

raník m typo. matena jxurnalo

ranit dok. vundi, pohmoždit kontuzi

ranní matena, ~ čtvrthodinka matena gi-

mnastiko

rapír m hist. rapiro

raport m raporto

rapsód m hist. rapsodo

rapsódie f lit., hud. rapsodio

rarita f rarajxo

raroch m zool. sakerfalko

ras/ m senfeligisto, # ~ na lidi přen. cxikanu-

lo, turmentisto, ~ovna f senfeligejo, obydlí

senfeligistejo

ras/a f raso, ~ismus m rasismo, ~ista m ra-

sisto, ~istický rasisma, ~ový rasa

rašelin/a f torfo, léčivá ~a terapia sxlimo,

~ík m bot., zahr. sfagno, ~iště n torf(ofo-

s)ejo

rašit ned. sprosi, pučet burgxoni, naski burgxo-

nojn, začít růst sxosi

rašpl/e f (ligno)raspilo, ~ovat ned. raspi

ratifik/ace f ratifiko, ~ovat dok. i ned. rati-

fiki

ratolest f bot. sxoso, brancxido, frondo, dítě

ido, posteulo

ráz/ m rys karaktero, trajto, prudký pohyb (ra-

pida) movo, opakovaný vibro, lingv. glota

plozivo, # ~ na ~ bato(n) post bato, senin-

termite, seninterrompe, tuj sinsekve ~,

dva, tři unu, du, tri, ~em subite, neatendi-

te, jedním ~em per unu (sola) bato / fojo /

gluto, unumove, je unu tiro, být s něčím

hotov ~ / raz dva fini ion tre rapide, fini

ion en momento

razidlo n patrico

razie f razio

razit ned. 1 používat razítko, lisovat mince aj.

stampi 2 prorážet cestu aj. (tra)brecxi, (tra)-

bori, (tra)bati 3 propagovat propagi, dis-

vastigi 4 zdůrazňovat emfazi, # ~ si cestu

lokty bori al si la vojon per kubutoj, ~

tunel tunel(fauxk)i

razítko/ n nástroj stampilo, otisk stamp(ajx)o,

~vat ned. stampi

rázn/ý energia, rozhodný decidema, rezoluta

rázovitý karakteriza, tipa

ráž/e f průměr střely kalibro, vztek furiozo,

měřit ~i kalibri, # být v ~i esti en furioza

humoro

ražba f 1 mincí aj., stampo, 2 ~, ražení n v

hornictví prorážení fronta minado

rčení n parolturno, sentenco, výrok (el)diro,

lidové ~ popoldiro, proverbo, ustálené ~

lit. idiomajxo, idiotismo, provincialismo

rdesno n bot. poligono

rdít se

306

rdít se ned. rugxigxi

rdousit ned. strangoli, gorgxpreme sufoki

reagens n chem. reagilo

reagovat ned. i dog. reagi, reakcii (na něco

al / sur io)

reak/ce f chem. reakcio, odezva reago, polit.

reakciularo, jaderná ~ce nuklea reakcio, etězová ~ce fyz.

cxenreakcio, provádět

~ci reakciigi, prudká ~ce chem. vigla r.,

~cionář m reakciulo, ~ční reakcia

reaktance f el. reaktanco

reaktiv/ace f reaktivigo, ~ní schopný reago-

vat reagipova, založený na reakci reakcia,

~ní letadlo reakcia avi(adil)o, jetoplano,

~ovat ned. i dok. reaktivigi

reaktor m fyz.reaktoro

reálie f realajxo

realis/mus m realismo, ~tický realisma

reali/ta f skutečnost realeco, nemovitost pro-

prietajxo, nemoveblajxo, ~zace f realig(ad)o,

~zovat ned. realigi

reálka f hist. (tehxnika) liceo

reáln/ý reala, ~á představa konkreta ima-

go, realo, ~ost f realeco

rebarbora f bot. reo, hovor. rabarbo

rebel/(ant) m ribelanto, ribelulo, ~antství n

ribelemo, ribeleco, ~ie f ribelo, ~ovat ned.

ribeli

rébus m rebuso

recenz/e f recenzo, ~ent recenzanto, recen-

zisto, ~ovat ned. recenzi

recep/ce f přijetí akcepto, hostina akcepta

bankedo, přijímací kancelář akceptejo,

~ční akcepteja, m akceptisto

recept/ m lék., gastr., tech. recepto, ~ář m re-

ceptaro

reces/e f ekon. recesio, ~ivní biol. recesiva

recidiv/a f práv., lék. recidivo, ~ista m reci-

divulo

recipro/ký mat. reciproka, ~cita f recipro-

keco

recit/ace f deklamado, ~ál m hud. recitalo,

~ativ m hud. recitativo, ~ovat ned. reciti,

deklami

recyklace f recikligo

redak/ce f redakcio, prostředí redaktejo,

činnost redaktado, štáb redaktistaro, ~ční

redakcia, ~tor m redaktisto, redaktoro,

~torský redaktista, redaktora

redemptorista m náb. redemptoristo

redigov/at ned. redakti, ~ání n redakt(ad)o

redingot m text. jxako, redingoto

reduk/ce f limigo, malaltigo, tech. redukti-

lo, redukta peco, chem. redukt(ad)o, ~ovat

ned. i dok. redukti

reedice f typo. reeldono

reemigrant m remigrinto

reeskont m ekon. reeskonto, likvido

refektář m náb. refektorio, mangxosalono

referát/ m referajxo, referato, ~ový časopis

resumrevuo, referatrevuo

reference f referenco

referendum n polit. referend(um)o

refer/ent m referanto, parolinto, úředník

fak-oficisto, ~ovat ned. i dok. referi, ra-

porti, ~ující m referanto

reflektor m reflektilo, vozidla reflektoro,

lumjxetilo

reflex m biol. reflekso, odlesk reflekto, pod-

míněný ~ kondicxita reflekso

reform/a f reformo, ~ace f reformado, náb.

Reformacio, ~átor m reformisto, reforma-

toro, ~ismus m polit. reformismo

reformky f pl. ina kalsono

reformovat ned. i dok. reformi

refrak/ce f refrakto, ~ční refrakta, ~tor m

astr. refraktoro, refraktilo,

refrén m hud. refreno, rekantajxo

refund/ace f ekon. ristorno, ~ovat ekon.

ristorni

refýž f trafikinsulo, stratinsulo

regál m etagxero, bretaro

regata f zvl. sport. regat(t)o, velbarko-kon-

kurso

regener/ace f regenerado, regeneracio, ~o-

vat ned. i dok. regeneri

regent/ m regento, ~ství n regenteco

regiment m voj. regimento

region/ m regiono, ~ální regiona, ~alismus

m regionismo

registr/ m mat. registrumo, sděl. registrilo,

~ace f registrado, ~atura f aktosxranko,

registrosxranko, ~ovat ned. i dok. registri

regres m regreso, práv. apelacio

307 rentgen

regrese f geol. regreso

regul/ace f reguligo, regulado, ~átor m re-

gulilo, gxustigilo, ~lérnost f reguleco, ~o-

vat ned. reguligi, vodní tok též kanaligi

rehabilita/ce f práv. rehonorigo, rerajtigo,

rehabilito, lék. rekapabligo, rehabilitado,

~ční lék. rekapabliga, ~ční cvičení korpa

rekapabligado, rekapabligaj ekzercoj

rehabilitovat dok. i ned. práv. rehonorigi, re-

rajtigi, rehabiliti, lék. rekapabligi, rehabi-

liti

rehek m zool. fenikuro

rej m svarm(ad)o, tumulto, maškarní ~

maskerado

rejda/ f nám. rodo, ~ř m sxipposedanto

rejdit ned. hastmovigxi, petolkuri

rejnok m zool. rajo

rejsek m zool. soriko

rejstřík/ m registro, indekso, jmenný ~ laux-

noma i., předmětový ~ lauxtema i., výpis z

trestního ~u atesto pri jugxiteco, zavést ~

indeksi

rek m heroo, bravulo

reklam/a f reklamo, chodící ~a afisxhomo,

sandvicxulo, ~ace f reklamacio, ~ní pra-

covník demonstristo, eksponisto, ~ní

prostředek reklamajxo, reklamilo

rekomando 1 n sděl. registrita letero / sen-

dajxo 2 příslovce registrite

rekonstru/kce f rekonstru(ad)o, ~ovat ned.

i dok. rekonstrui

rekonvalescen/ce f konvalesko, konvaleska

periodo, ~t m konvaleskanto, resanigxanto

rekord/ m rekordo, ~man m rekordulo

rekre/ace f refresxigxo, feri(ad)o, ~ační re-

fresxiga, ~ační středisko ripozdomo, ripo-

zejo, (refresxiga) feriloko, ~ant m gasto de

ripozdomo, ferianto, refresxigxanto, ~ovat

se ned. ferii, refresxigx

(ad)i

rekrut m rekruto

rekrystaliz/ace f chem., geol. rekristaligxo,

~ovat ned. rekristaligi, rekristaligxi

rektifikovat ned. i dok. chem., mat. rektif(ik)i

rektor/ m rektoro, ~át m funkce rektoreco,

instituce rektorejo

rekultivace f zeměd. rekultivado

rekviem n hud. rekviemo

rekvírovat ned. i dok. (hovor.) rekvizicii

rekvizi/ta f div. rekvizito, ~tář m rekvizito-

ro, rekvizitisto, ~ce f vztah rilato, poměr

proporcio, zabavení rekviz(ici)o, ~ční rila-

relac/e f rilato, vysílání (radio)elsendo, dis-

send(ad)o, v ~i rilate (k něčemu ion)

relativ/ita f relativeco, ~ní relativa, ~nost f

relativeco, ~ismus m relativismo

relaxovat zvl. lék., sport. rilaksigxi

relé n relajso

reliéf/ m reliefo, ~ový reliefa

relikt m odb. vestigxo

relikvi/ář m relikvujo, ~e sanktrestajxo, reli-

kvo

remanence f fyz., náb. remanenco

remilitariz/ace f remilitarigo, ~ovat ned. i

dok. remilitarigi

reminiscence f (lit.) rememoro(j)

remisa, remíza f šachy, sport. sendecida /

vana / nula partio, remio

remíza f vozovna remizo, veturilejo, garáž

auxtejo, depo garagxtrako, lokomotivní depo

lokomotivejo

remízek m bosketo

remorkér m remorkilo

renální lék. rena, ~ insufience r. krasxsin-

dromo

rendlík m kaserolo, pato

renegát m renegato

renesance f renaskigxo, revekigxo, (epoko de

la) renesanco

reneta f zahr. renedo

renom/é n renomo, ~ovaný renoma, fama

renovace f renovigo, riparo

renta f rento

rentabil/ita f rentabilitato, profiteco, gaj-

nebleco, ~ní profit(don)a, enspeziga

rentgen/ m jednotka ozáření, zast. rentgeno,

~ové paprsky iksradioj, Rentgen-radioj,

x-radioj, ~ový přístroj radioskopa apara-

to, ~ový snímek radiografajxo, iks-foto-

grafajxo, ~ová lampa iks-radia tubo, ~o-

vat ned. rentgeni, radiografi, radioskopi,

ekzameni per iksradioj

rentiér

308

rentiér m rentulo

rentovat se ned. doni / porti profiton

reorganiz/ace f reorganiz(ad)o, ~ovat ned.

reorganizi

reostat m el. reostato

reparace f práv. reparacio(j)

repatriace f repatrujigo, repatrujigxo

repertoár m repertuaro

repetent m lerneja / klasa ripetanto

repetitor/ m repetitoro, ~ium n repetitorio

replik/a f repliko, ~ovat ned. repliki

report/áž f raportajxo, reporterajxo, ~ér m re-

portero, raportisto

represálie f práv. reprezalio

reprezent/ace f reprezentado, ~ační repre-

zenta, prestigx

a, impona, ~ant m reprezen-

tanto, ~ativní prestigx

a, ~ovat ned. repre-

zenti

repríza f div. postpremiero

reproduk/ce f činnost reproduktado, výsledek

reproduktajxo, ~ovat ned. i dok. reprodukti,

~tor m lauxtparolilo

reprografie f reprografio, činnost reprogra-

fado

repta/t ned. grumbli, murmuri, ~vý grum-

blema, murmurema

republik/a f respubliko, ~án m respublika-

no, respublikisto, ~ánský respublika

reputace f reputacio

reseda f bot. rezedo, viz též rezeda

resekce f lék. sekcajxo, činnost sekcado

resorpce f fyz. resorb(igx

resort f fako, brancxo, resorto

respekt/ m respekto, mít ~ respekti, havi re-

spekton, ~ovat ned. respekti

respektive eventuale, nome

rest m hovor. neplenumitajxo, restajxo

restaur/ace f jídelna restoracio, restaurování,

obnovení restauxro, ~atér m restoraciestro,

~átor m restauxristo

restaurovat ned. i dok. um. restauxri

restituce f odb. renovigo, polit., práv. resti-

tu(ad)o, reposedo

restrikce f odb. limigo

restringovat ned. i dok. restrikti

resum/é n resumo, ~ovat ned. i dok. resumi

resuscitace f lék. reanimado

ret/ m lipo, dotýkat se rty lipi, sevřít rty

kunpremi la lipojn, ~ný lipa, ~ná hláska f

viz retnice

retikulární: ~ pletivo anat. retikulo

retinakulum n anat. retinaklo

retnice f lingv. labialo, lipa fonemo

rétorika f retoriko

rétorománština f la (reti)romancxa (lingvo)

retribuce f práv. kompenso

retrográdní retrograda

retuš/ f, ~vání n retusxo, ~ovat ned. i dok.

retusxi

reuma n viz revma

rév/a f vito, ~a vinná vinberujo, kmen vin-

né ~y rebo

revanš/ f oplátka kontrauxservo, reservo, po-

msta revengxo, ~ismus m revengxismo, ~ista

m revengxisto, ~ovat se dok. i ned. fari re-

servon / kontrauxservon, reciproki

revelace f revelacio

reveň f bot. reo, hovor. rabarbo

revers m písemné prohlášení rekondeklaro,

konsentdeklaro, práv. jura devoligiteco,

rub dorso, reverso

revidovat ned. kontrolovat revizi(i), esplor-

kontroli, být kontrolorem reviz(or)i

revír m distrikto, lovecký ~ cxasdistrikto,

cxasregiono, cxasejo, policejní ~ polic(ej)a

distrikto / zono, uhelný ~ karboekspluata

distrikto, karbobaseno

reviz/e f revizio, esplorkontrolo, orgán re-

viziantoj, revizia komisiono, ~or m revizo-

ro, ~or účtů ekon. kontrevizoro

revizionis/mus m reviziismo, ~ta m reviziis-

to, ~tický reviziisma

revma/ f reuxmat(ism)o, ~tik m reuxmat(is-

m)ulo, ~tismus m reuxmatismo, ~tické bo-

lesti lék. reuxmato

révokaz m zool. filoksero, hovor. vitlauxso

revokovat dok. i ned. (lit.), práv. odvolat ape-

lacii, dementi; znovu vybavit revoki, rei-

magi, rememori

revolu/ce f revolucio, dělat ~i revolucii,

~cionář m revoluciisto, revoluciulo, ~ční

revolucia

revolver m revolvero

révoví n bot. vitaro

309 rod

revue f revuo, lední ~ varieteo sur glacio

rez/ f, m rusto, ~ obilná / travní uredo,

~avět ned. rust(igx

)i, ~avý rust(igx

)inta, zr-

zavý rufa, alzana, rustkolora

rezeda f vonná bot. rezedo odor(ant)a

rezerva/ f rezervo, zdrženlivost (sin)deteno,

rezervigx

emo, ~ce f rezervejo, přírodní ~ce

(natur)rezervejo, městská památková ~ce

urba rezervejo de monumentoj, historia

monumentrezervejo

rezervní rezerva, ~ kolo vicrado, ~ pneu-

matika vicpneuxmatiko, proviza / rezerva

pneux(matik)o

rezervoár m rezervujo, cisterno

rezervova/t ned. i dok. rezervi, ~ný rezervita,

zdrženlivý sindetenema, rezervigxema

reziden/ce f rezidejo, ~t m rezidento

rezidu/um n reziduo, ~ální rezidua, ~ální

horniny geol. reziduajxoj

rezign/ace f rezignacio, ~ovat ned. i dok ab-

negacii, abdiki, rezigni (na něco ion),

poddávat se rezignacii

rezistance f fyz. rezistanco

rezistence f rezistado

rezolu/ce f rezolucio, ~tní rezoluta

rezonance f resonanco

rezonátor m fyz. resonatoro

rezuvzdorný korodimuna

rež f sekalo

režie f ekon. kostoj, div. legxi(sorad)o, státmí

správa regio, tabáková ~ tabakregio

režim m legximo, denní ~ tagordo

režírovat ned. legxisori, enscenigi

režisér m legxisoro, enscenigisto, sursceni-

gisto

ribonukleový chem. ribonukle(at)a

ribstol m sport. spaliero

ricin/ m bot. ricino, ~ový olej ricina oleo

rift m geol. rifto

rigorizmus, rigorismus m fil.rigorismo

rigorózum n rigora ekzameno

Richard m Rikardo

rikša f vozík rikisxo, osoba m rikisxisto

ring m sport. areno, luktejo, boksejo, ringo

Rio de Janeiro n zeměp. město Rio-de-Ĺa-

nejro, Riodejxanejro, stát Riodejxanejrio

risk/ m risko, # ~ je zisk kiu ne riskas, tiu

ne gajnas; risko (celas) al fisko, ~antní

riska

risknout dok., riskovat ned. riski

rituál/ m ritaro, ~ní rita

rival/ m rivalo, ~ita f rivaleco

Riviéra f zeměp. Riviero

riziko n risko

rizoto n rizoto

rmen m bot. antemido

rmoutit ned. malgxojigi, cxagreni, ~ se cxag-

renigxi, malgxojigxi, # rmoutím se kvůli

vám al mi estas maldolcxe pro vi

rmut m kal sxlimo; zármutek cxagreno, aflikti-

gxo, tristo

ró název písmene řecké abecedy ro

roajalis/mus m rojalismo, ~ta m rojalisto

róba f robo

robě n bebo, vindinfano

robit ned. hovor. fari, labori

robot m roboto

robot/a f servuta laboro, servuto, ~árna f

bagno, ~izace f robotiz(ad)o, ~nictví n

servuto, ~it ned. ~ovat ned. servuti, těžce

pracovat laboregi

robustní fortika, fortkorpa

rock/ m hud. roko, ~ová hudba rokmuziko

ročák m víno unujara vino, hovor. zvíře jara-a besto

ročenka f jarlibro, almanako

ročn/ě jare, ~í (unu)jara, rok starý jaragxa, ~í

růst pojara kresko, ~í období sezono, ~ík

m školní klaso, vrstevníci agxogrupo, školní

rok instrujaro, rok výroby produktjaro, ri-

koltjaro, u časopisu jar(kolekt)o, postup-

ný ~ík sinsekva instrujaro, věkový ~ík

agxojaro

rod/ m 1 společensky gento, klano, kmen, ná-

rod etno 2 biol. genro 3 bot. tribo 4 lingv.

genrto, vocxo 5 pokolení generacio 6 po-

hlaví sekso 7 genealogie nasklinio, činný ~

lingv. aktiva vocxo, mužský ~ vira genro,

panovnický ~ dinastio, slovesný ~ verba

vocxo, trpný ~ lingv. pasivo, pasiva vocxo,

ženský ~ virina genro, # je ~em z Prahy

li / sxi devenas el Prago, ~ák m samlanda-

no, samurbano, ~ilý denaska, ~iště n na-

skigx

loko

rodič

310

rodič/ m naskiganto, ~e m pl. gepatroj, ~ka

naskantino, naskintino, ~ovský gepatra,

~ovství n gepatrigxo, gepatreco, plánova-

né ~ovství planita gepatrigxo

rodin/a f i bot., zool. familio, člen ~y fami-

liano, hlava ~y familiestro, # čekat ~inu

esti ricevonta infanon, atendi infanon, ~ný

familia, ~ný přídavek (sxtata) familia sub-

vencio, ~né větve brancxoj de f.

rodit ned. naski, akusxi, přen. produkti, ~ se

naskigxi, přen. elkrepuskigxi

rodn/ý nask(igx

)a, ~ý bratr samgepatra /

samsanga frato, ~é číslo identiga per-

sonnumero, ~ý jazyk gepatra lingvo, ~é

jméno antauxnomo, ~ý list naskigx

atesto

rododendron m bot. rododendrono

rodokmen m genealogio, ~ stromu genea-

logia arbo / tabelo

rodopis/ m gelatenio, generaciaro, ~ec m

genealogo, ~ný gelatenia

rodový genra, genta, ~ erb blazonsxildo

rogallo n rogalo

roh/ m kout, angulo, hrana egxo, zool., hud.

korno, lesní ~ buglo, cxaskorno, za ~em

malantaux / post la angulo, ~atý korno-

hava, m přen. ďábel kornkapulo

roháč m zool. obecný lukano cerva, hovor.

cervoskarabo

rohatina f zeměd., zast. (fosta) brakaro,

tresto

rohatka f tech. klikrado

rohlík m korna bulko, kornbulko, korneto

rohov/ání n sport. boks(ad)o, ~at ned. sport.

boksi

rohovec m geol. kornosxtono

rohovin/a f kornajxo, kerato, ~ový korna

rohovka f anat. korneo

rohovník m 1 bot. karobarbo 2 boxer bok-

santo, boksisto

rohový angula, ~ kop sport. angulkiko, an-

gulsxoto

rohož/(ka) f mato, visutá ~ lůžko hamako,

~ka f pordomato, skraptapisxo

roj/ m svarmo, ~ včel abelsvarmo, esameno,

meteorický ~ astr. meteorfluo, ~ení n

svarmado, ~it se ned. svarmi, esameni,

obecně svarmi, eknesti, amase flugi

rojnice f voj. svarmlinio

rok/ m jaro, ~ narození naskigx

jaro, hospo-

dářský ~ ekon. financa jaro, hvězdný ~

stela j., nový ~ nova j., Nový ~ novjaro,

přestupný ~ superjaro, světelný ~ lumja-

ro, školní ~ lernojaro, tropický ~ tropika

j., do ~a antaux paso de unu jaro, jednou

za ~ unufoje en la j., po celý ~ la tutan ja-

ron, dum la tuta j., tři ~y nato tri jarojn

poste, ~ co ~ jaro(n) post jaro, # jsou mu

čtyři ~y li estas kvarjara, li havas kvar ja-

rojn, je o ~ starší li / sxi estas je unu jaro

pli agxa

rokenrol m rok-en-rolo, rokenrolo

rokl/e f ravino, ~ina f kruta valo, ravino

rokoko/ n um. rokoko, ~vý rokoka

rokovat ned. diskuti, debati

roláda f gastr. rulajxo, šunková ~ rulumita

sxinko

role f 1 úloha rolo , # představitel (hlavní)

~ (cxef)rolulo, hrát významnou roli ludi

gravan rolon 2 pole kampo, agro 3 svitek,

válec rulo, ~ papíru rulo da papero, rul-

(volvajx)o, ~ / svitek látky bloko da sxtofo

roleta f rulkurteno

roln/ík m agrokulturisto, kamparano, ter-

kulturisto, střední ~ík mezkamparano,

mezulo, ~ictví n agrokultur(ad)o, terkultu-

rado, terkultivado, ~ický kamparana, ter-

kulturista, týkající se venkova kampara,

~ictvo n kampularo

rolnička f tintilo

Rom m romao, cigano, romština la romaa

/cigana (lingvo)

román/ m romano, utopistický ~ utopia r.,

~ový romana, neskutečný romaneca

romance f lit., hud. romanco

romaneskní romaneska

romanopisec m romanverkisto, romanisto

románský Romana, ~ arch. romanika, lingv.

latinida, romanida, ~ jazyk latinida / ro-

mida lingvo, ~ sloh um. romaniko

romanti/cký romantika, ~k m romantikulo,

romantikisto, ~ka f romantik(ec)o,

~ismus m um. romant(ik)ismo

romb/ický mat. romba, ~oedr m mat. rom-

boedro

311 rovník

rondel m lit. rondelo

rondo n hud. rondelo

ronit ned. slzy (el)versxi larmojn, lit. perli

ropa nafto, kruda nafto / petrolo

ropný petrola, nafta, ~ průmysl petrolin-

dustrio

ropovod m naftodukto, naftokondukilo

ropuch/a f bufo, ~ovití m pl. zool. čeleď bu-

fedoj

roráty m pl. adventa meso

rorýs m zool. apodo

ros/a f roso, padá ~a rosas, kapka ~y rose-

roseola f lék. rozeolo

rosit ned. text. rui

rosnatka f bot. drozero

rosný rosa, ~ bod fyz. rospunkto

rosol/ m gastr. aspiko, gelato, huspenina ge-

latenajxo, ryba v ~u gastr. fisxo en a.,

~ovatět ned. gelatenigxi

rosomák m zool. gulo

rostlin/a f planto, vegetajxo, vegetalo, kres-

kajxo, dřevnatá ~a ligneca p., masožravá

~a insektovora p., pěstovat ~y kultivi,

popínavá ~a rampajxo, grimpokreskajxo,

grimpoplanto, ~ný vegetajxa, ~né koření

spicoherboj, ~ný odpad mláto rekremen-

to, ~opis m botaniko, ~stvo n flauxro, vege-

tajxaro, kreskajxaro

rostlý kresk(int)a, urostlý belkreska, vzrostlý

altkreska

rošád/a f v šachu aroko, provést ~u aroki

rošovat ned. i dok. aroki

rošt m stav. krado, v topeništi fajrokrado, k

opékání rostkrado, kradrostilo

rošťák m knabacxo, fihomo

roštěná f gastr. stufrostajxo

roští n arbajxo, houština vepro, densajxo,

chrastí sekaj brancxetoj, brancxetajxo

rota f voj. roto, jezdecká ~ skadro

rota/ce f rotacio, ~čka f typo. rotacia pres-

masxino

rotační rivolua, ~ číselnice ciferdisko

rotit se ned. amasigxi

rotmistr m rotestro

rotný m cxefsergxento, rotestro

rotor m tech. rotoro

rotovat odb., fyz. rotacii, točit se kolem osy

aksumi

rotunda f arch. rotondo

roub/ m greftajxo, ~ovák m greftilo, ~ování

n greft(ad)o, ~ovat ned. zahr. grefti, ino-

kuli

roubík/ m tech. borstango, geol. ~ový roz-

pad geol. grifela disfalo, v ústech busxo-

sxtopajxo

rouh/ač m blasfemulo, blasfemanto, ~ání n

blasfemo, náb. sakrilegio, ~at se ned. blas-

femi, sakrilegii, (někomu / něčemu kon-

traux iu / io)

roucho n (lit.) (festa) vesto, kajícníka sakajxo,

mešní ~ náb. ornato, mesrobo

rouno n sxafa lano, lankomplekso

roup/ m lék., zool. oksiuroideo, ~ koňský

oksiuro, ~ dětský enterobio, # mít ~y

trovigli

roura f tubo, ~ močová anat. uretro, oka-

pová ~ pluvtubo

rouška f vual(et)o, vualtuko

routa f bot. ruto

rov n (lit.) tombo

rover m skaut rovero

rovin/a f eben(ej)o, zeměp. ebenajxo, úroveň

nivelo, cílová ~a sport. fina rekta kurej-

parto, celrekto, nakloněná ~a mat. dekli-

va ebeno, klinebeno, ~atý ebenajxa, ~ný

ebena, ~ný úhel doplňková veličina SI ebe-

na angulo, viz též úhel; ~ný útvar mat.

planimetria figuro

rovnat ned. 1 přímit rektigi 2 udělat rovinu e-

benigi, glatigi 3 porovnávat egaligi 4 uspo-ádat ordigi,

arangxi, reguligi, ~ do rázu

staplometi 5 smigxovat interpacigi, ~ se

egal(valor)i, smigxovat se interpacigxi

rovně rekte

rovněž ankaux, same

rovnic/e f mat. ekvacio, algebraická ~e al-

gebra e. diferenciální ~e diferenciala e.,

sestavit ~i ekvacii, soustava ~ ekvaciaro,

~e čtvrtého stupně mat. kvargrada / bi-

kvadrata e., e. de la kvara grado, kvadra-

tická ~ kvadrata e., e. de la dua grado, ~e

třetího stupně kuba e.

rovník m ekvatoro, ~ový ekvatora

rovnítko 312

rovnítko n egalsigno

rovnoběž/ka mat. paralelo, zeměp. (latituda)

paralelo / cirklo, ~ník m mat. paralelogra-

mo, ~nost f paraleleco, ~nostěn m mat. pa-

ralelepipedo, ~ný paralela

rovnocenn/ý egalvalora, samvalora, ekvi-

valenta, egalranga, ~á věc egalajxo, ~ý

člověk egalulo, ~ý protějšek ekvivalento

rovnodennost f ekvinokso, tagnoktegaleco

rovnokřídlí m pl. zool. ortopteroj

rovnoměrný regula, konstanta, egal(mezu-

r)a, zvl. stav. unuforma

rovnoprávn/ost f egalrajteco, ~ý egalrajta,

samrajta

rovnoramenný egalbrancxa, mat. izocela

rovnost f egaleco, mat. identajxo

rovnostranný mat. egallatera

rovnová/ha f ekvilibro, egalpezo, být v ~ze

ekvilibri, uvést do ~hy ekvilibrigi, ztratit

~hu rompi / perdi ekvilibron, ~žný ekvili-

bra

rovný/ stejný egala, sama, přímý, vzpřímený

rekta, plochý ebena, společensky samranga,

# ~ma nohama rektpiede

rozárium n rozejo

rozbal/it dok., ~ovat ned. elpaki, malpaki,

~it dítě elvindi / malvindi bebon

rozběh/ m tech. ekmovo, sport. ekkuro, vylu-

čovací závod antauxkurumo, selekta kurumo,

~ová dráha sport. alkurejo, vego

rozběhnout se dok. ekkuri, (kur)starti, viz

též rozbíhat se

rozbíh/at se ned.1 rozutéci se diskuri 2 dávat

se do chodu ekfunkcii 3 větvit se disbran-

cxigxi, (dis)forkigxi, disigxi 4 fyz., mat. di-

vergxi, ~ání n divergxo, ~avost f divergxeco

rozbírat ned. malmunti, viz též rozebrat

rozb/ít dok., ~íjet ned. disbati, frakasi, zničit

detrui, ruinigi, # ~ít stan starigi / meti

tendon, ~ít na kusy (dis)pecigi, ~ít se

frakasigxi, ~itý kaputa

rozbor m zvl. odb., chem. analizo, zrnitostní

~ tech. granulometrio

rozbo/řit dok., ~urat dok. malkonstrui, rui-

nigi, disfaligi

rozbouř/it dok. eksciti, malkvietigi, furio-

zigi, ~ený sxtormanta, furiozanta, vzrušený

ekscitita, malkvieta, ~ené moře onda / pe-

za maro

rozbroj m malkonkordo, malpaco

rozbředlý fluidigxinta

rozbřesk m auxroro, tagigxo, matenkrepusko

rozbuška f eksplodigilo, detonaciilo

rozcestí n disvojigxo, vojduigxo, vojforko

rozcinkat dok. tintigi, ~ se ektinti

rozcucha/t dok. vlasy tauxzi / malfrizi / kon-

fuzi / malarangxi, malkombi, ~né vlasy

konfuzitaj haroj

rozcvička f (matena) gimnastiko

rozčarovat dok. disrevigi, elrevigi

rozčil/it dok., ~ovat ned. indignigi, kolerigi,

podráždit inciti, silně iriti, ~ovat se indig-

ni, koleri, incitigxi, ~ení n indign(igx

)o,

přen. expr. efervesko, ~ený indignita, ko-

lera, incitita

rozčlánkovat dok. dismembrigi

rozčle/nit dok., ~ňovat ned. dismembrigi,

fragmentigi, frakcii

rozčtvrtit dok. kvaronigi

rozdat dok. disdoni

rozděl/ení n distribuo, ~ování n distribuado

rozděl/it dok., ~ovat ned. 1 dividi, (dis)par-

tigi 2 rozdat, přidělit (dárky, části) dividi

(inter), disdoni (al), distribui, disdividi,

partigi 3 roztřídít poštu aj. klas(ifik)i 4 od-

loučit disigi, distribui, # ~ a panuj dividu

kaj regu; ~it se 1 rozložit se na části divi-

digxi, (dis)partigxi, pol. o straně i frakciigxi 2

podělit se dividi (s někým o něco kun iu

ion)

rozdělat dok. rozebrat malmunti, rozložit

dismeti, rozvázat malligi, ~ oheň fari faj-

ron, ekbruligi

rozdělova/cí partiga, ~cí znaménko lingv.

dividstreko, ligstreko, ~č m distribuilo

rozdíl/ m diferenco, jemný nuanco, bez ~u

sendiference, sendistinge, činit ~ diferen-

cigi, na ~ kompare (od něčeho al io), ~ný

diferenca, malsama, různý diversa

rozdráždit dok. eksciti

rozdrobit dok., rozdrobovat ned. diserigi,

pecetigi, fragmentigi

313

rozhněvat

rozdr/tit dok. frakasi, (dis)pisti, dispremi,

krevigi, na prach pulvorigi, přemoci venko-

bati, ~cení n frakaso

rozdružovadlo n sklízeče brambor sxton-

forigilo de terpomrikolta masxino

rozdružovat ned. tech. zeměd. disspecigi

(pozor: ne dispecigi!)

rozdvojení n (dis)duigxo

rozdvojit dok. (dis)duigi, ~ se (dis)duigxi

rozebrat dok. rozložit malmunti, malkon-

strui, provést rozbor analizi, rozprodat dis-

vendi, elcxerpi, odnést forpreni, projednat

tradiskuti

rozedma f lék. emfizemo

rozední/t se dok., rozednívat se ned. (el)-

krepuskigxi, tagigxi, matenigxi, ~vá se tagi-as, komencas

tagigxi, matenigxas

rozedrat dok. dissxiri, cxifonigi, trivi

rozehnat dok. dispeli, diskurigi, ~ se rukou

eksvingi manon

rozehřát dok. varmigi, rozpustit degeligi,

přen. gajigi, flamigi, entuziasmigi

rozechvění n emoci(igx

rozejít se dok. disiri, disigxi, apartigxi, rompi

(s někým kun iu), v manželství rozvést se

divorci, eksedz(in)igxi

rozeklaný multloba

rozemlít dok. mueli, pulvorigi

rozen/ý denaska, naskodevena, naskita,

paní A., ~á E. sinjorino A., naskita /

frauxlinnome E.

rozep/ínat ned., rozpínat ned., ~nout dok.

knoflík malbutoni, disbutoni, přezku mal-

buki, disbuki, sponu malagrafi, zip malzipi,

křídla disetendi, ~ínat se ekspansii

rozepjetí n dilato, plilargxigo, plivastigo, di-

setendo

rozepře f disputo, kverelo, malagordo, práv.

proceso

rozervan/ý cxifon(igit)a, dissxirita, duševně

vivlaca, korfendigxinta, ~ec m korfendulo

rozeschnout se dok., rozesýchat se ned. fen-

digxi pro sekeco

rozesílat ned. dissendi

rozesmát dok. ridigi (někoho iun), ~se

ekridi

rozespalý dorm(et)ema, duondormanta,

postdorma

rozestavit dok. disloki, dismeti, disstarigi

rozestoupit se dok. fari lokon / brecxon /

spaliron, flankensxovigxi, spalirigxi

rozestřít dok. sterni, disetendi

rozestup m dislokigxo, interspaco, distanco,

intervalo

rozeštvat dok. inciti, kontrauxstarigi, (něko-

ho proti někomu iun kontraux iu)

rozeta f arch. roz(vitral)o

rozetnout dok. trasekci, dishaki, ~ mečem

glavotrancxi

rozetřít dok. frotmiksi, viz též roztírat

rozevřít dok. malfermi, apertigi, ~ se mal-

fermigxi, apertigxi, # ~ dveře pokoje doko-án tutlargxe

dispordi cxambron

rozezn/ání n distingo, ~at dok., ~ávat ned.

distingi

rozeznít dok. vibrigi, sonigi, ~ se eksoni

rozezvučet dok. sonigi, zvon sonorigi, ~ se

eksonori

rozežrat dok., rozežírat ned. tech. rozleptat

mordumi, žíravinou kauxterizi, rzí korodi,

žraním poškodit mord(difekt)i

rozhalenka f text. liberkolumo

rozhalit dok. malvuali

rozháraný konfuza, distritega, malorda, se-

norda, malkvieta

rozházet dok., rozhazovat ned. disjxeti, ma-

larangxi, # nic ho nerozhází nenio lin se-

nekvilibrigos

rozhazovačný elspezema

rozhlas/ m systém radiofonio, vysílač (radio)-

dissendilo, přijímač radioaparato, radiori-

cevilo, též rádio, ~ po drátě perdrata ra-

dio / dissendilo, ~ová stanice radiostacio,

~ové vysílání radiodisauxdigo

rozhlásit dok. disehxi, diskonigi

rozhled/ m (cxirkaux)vidajxo, rondrigardo, pa-

noramo, přen. horizonto, mít ~ přen. esti

largxvida, světový ~ mondlargxa horizonto,

~na f elvidejo, belvidejo, observa turo,

panoramejo

rozhlédnout se dok., rozhlížet se ned. (do-

kola) cxirkauxrigardi

rozhněvat dok. kolerigi, ~ se kolerigxi, ekko-

leri (na někoho kontraux iu)

rozhodčí 314

rozhodčí m sport. arbitranto, jugxisto, lud-

gvidist(in)o, poentjugxisto, ve sporu (zvolený

stranami) arbitracianto, práv. arbitraciisto,

arbitracia jugxisto, příd. jméno arbitracia,

hlavní ~ cxefludgvidisto, pomezní ~ lim-

jugxisto, linijugxisto

rozhodit dok. viz též rozházet, disjxeti, mala-

rangxi

rozhodn/ě jistě certe, nepre, rázně energie,

senhezite, ~ost f decidemo, ~utí n deci-

d(igx

)o, úřední dekreto, práv. opcio, ~utí o

důchodu emeritdekreto, ~utí soutěžní

jury decido / verdikto de jxurio, ~ý rezolu-

ta, závažný decida, odhodlaný decidema,

firmavola, rázný energia

rozhod/nout dok., ~ovat ned. decidi, ~nout

se decidigxi

rozhodující decid(ig)a, decidanta, ~ vliv

decid(ig)a influo, ~ postavení decidpova

posteno, ~ chvíle kruca momento

rozhorlen/í n (lit.) ekkolero, indigno, být ~

indigni

rozhořč/ení n indigno, ~ený indign(it)a,

kolerigita

rozhořčit dok. indignigi, ~ se indigni

rozhostit se dok. ekregi

rozhoupat dok. ekbalanci

rozhovor/ m interparolo, konversacio, dia-

logo, mírové ~y pactraktado

rozhraní n dislimo, inf. junto, interfaco,

grafické ~ uživatele inf. grafika interaga-

rozhrnout dok. disrasti, disfosi, dismeti, ~

záclonu distiri kurtenon, flanken tiri kur-

tenon ~ vlasy diskombi harojn

rozhřeš/ení n absolvo, pekpardono, pekli-

berigo, ~it náb. absolvi

rozcházet se ned. disiri, názorově disidei, di-

sopinii, malsamopinii

rozchod m disiro, disigxo, apartigxo, manžel-

ský eksedz(in)igxo, divorco, separo, ~ kol

tech. radsxpuro, ~ koleje žel. (trak)sxpuro

rozchodník m bot. sedo

rozinka f sekvinbero, rosino

rozjař/ený senbride petola, gajega, piják

ebripetola, ~it dok., ~ovat ned. bonhumo-

rigi, ~it se bonhumorigxi

rozjásaný jubila

rozjasnit dok. heligi, serenigi, ~ se heligxi, o

ránu matenigxi

rozjet dok. 1 uvést do chodu startigi, funkci-

igi 2 rozmačkat radpremi 3 poškodit cestu

vojkavigi, vojsulkigi, ~ se ekveturi, starti,

ekfunkcii, # ~ se na všechny strany di-

sveturi al cxiuj direktoj, ~ se prudce ruke

forakceligxi

rozježený hirta

rozjím/ání n kontemplado, meditado, ~at

ned. zvl. náb. kontempli, (o něčem ion),

mediti (pri io)

rozkacený furioza, kolerega

rozkaz m ordono, komando, platební ~ pa-

gordono

rozkazova/t ned. ordoni, ~cí ordona, ~cí

způsob volitivo, imperativo, ordona mo-

do, ~čný komandema

rozklad m malkomponigxo, malkombinigxo,

fyz. elektrolizo, fyz., chem., lizo, lék. dializo,

chem. disocio, disperso, katalizo, rozbor

analizo, organický, společenský dege-

ner(ad)o, výklad, lit. traktato, zánik disfalo,

světla disperso

rozkláda/cí malfaldebla, ~t ned. dismeti,

malfaldi, chem. malkomponi, malkombini,

disociigxi, el. elektrolizi, ~t rukama

gest(ad)i permane, ~t světlo dispersi lu-

mon, ~t se invertigxi, nacházet se situi, tro-

vigxi, etendigxi, chem. disociigxi, malkom-

ponigxi, malkombinigxi

rozklepat dok. disbati, batetendi, ~ na plo-

cho malei, marteli

rozkmitat dok. vibrigi

rozkol/ m malpaco, skismo, dissumigo, ~ník

m skismulo, ~nický dissumiga

rozkolísaný sxanceligxema

rozkopat dok. nástrojem disfosi, dispiocxi,

nohou piedfrakasi, piedbati

rozkoš/ f plezur(eg)o, gxojego, řu(eg)o, lit.

delico, smyslná ~, ~nictví n volupt(em)o, uamo, ~ný cxarma,

aminda, ~nický vo-

luptama, voluptavida, ~ník m volupt(e-

m)ulo, lit. sibarito

rozkousat dok. dismordi, disrongxi, rozžvýkat

(dis)macxi

315 rozmluva

rozkouskovat dok. pecigi

rozkrást dok. forrabi, dissxteli

rozkročit se dok. dismeti krurojn / gambojn,

diskruri, disgambi

rozkročmo sport. diskrure, rajde, pieddise

rozkrok m anat. intergambo, sport., rozkro-

čení disgambo, text. femurkunajxo

rozkřiknout se dok. ekkri(eg)i

rozkvést dok. disflori, ekflori

rozkvět m (ek)florado, prosper(ad)o, disflo-

rozkývat dok. pendolmovigi, rozhýbat ekba-

lanci, eksxanceli, ~ se ekpendoli, ekbalan-

cigxi

rozladěný hud. misagordita

rozladit dok. misagordi, misagordigi

rozlámat dok. rompdifekti, romppecetigi, viz

též rozlomit

rozléhat se ned. zvuk resoni, ehxe vastigxi,

soni malproksimen, ehxvastigxi, nacházet se

etendigxi, situi

rozlehlý vast(etend)a, ampleksa

rozlet m vzlétnutí ekflugo, duševní elán (spi-

rita) eksvingo

rozlétat se ned., rozletět se, rozlétnout se

dok. letem, rychlým pohybem disflugi, dis-

salti, rozpadnout se krevigxi, rychle se rozší-it rapide /

fulme disvastigxi

rozlévat ned. disversxi, elveresxi, ~ se (dis)-

versxigxi, disflui

rozleže/t se dok. disfali, malkombinigxi, o po-

travinách moligxi, # ~lo se mi to v hlavě

mi ekkomprenis la aferon, la afero klarigxis

en mia kapo, mi sxangxis mian opinion /

decidon

rozlícený furioza, kolerega

rozličný diversa, varia

rozlišení n diferencigo, diferencigxo

rozliš/it dok. diferencigi, ~ovat ned. distingi,

oddělit diversigi, ~ovací distinga

rozloha f amplekso, areo, etendigxo

rozlomit dok. rompi, (rompe) disigi, ~ se

rompigxi, disigxi, náhle se oddělit dissalti

rozlosovat dok. lotumi, lote dividi

rozloučen/í n adiauxo, disiro, disigxo, oddělení

separo, na ~ou adiauxe

rozloučit dok. disigi, apartigi, ~ se disigxi,

adiauxi (s někým iun), diri adiaux

rozlousknout dok. rozlomit krevigi, rozluštit

solvi

rozložení n dismeto, disetendigxo, rozklad di-

serigo, diserigxo, malkomponigxo

rozložit dok. disfaldi, fyz., opt. dispersi, # ~

karty dismeti kartojn

rozlučovat ned. chem. disocii

rozluka f disigo, disigxo, apartigxo, práv. bez

právního zániku separo, eksedz(in)igxo, ~

církve od státu disigo de eklezio for de

sxtato, disigo inter eklezio kaj sxtato

rozluštění n solvo, decxifro

rozluštit dok. solvi, decxifri

rozmačkat dok. dispremi, ~ ruku kontuzi

brakon

rozmáhat se ned. (dis)vastigxi, propagigxi,

potencigxi, multigxi

rozmach m prospero, florado, elaneco, má-

vnutí eksvingo, svinga forto

rozmanitý varia, diversa

rozmar/ m nálada humoro, vrtoch kapri-

c(em)o, # ~y štěstěny kapricoj de la for-

tuno, ~ný kaprica, drola, veselý bonhumo-

ra, gajhumora, humura

rozmarýn/ m, ~a f bot. rosmarino, hovor. ro-

smareno

rozmařilý dibocxema

rozmazlen/ec m dorlotito, ~ost f dorlotite-

co, ~ý (tro)dorlotita, sibarita

rozmazlit dok. eldorloti

rozměl/nit dok., ~ňovat ned. pulvorigi, pisti

rozměnit dok. o penězích sxangxi

rozměr m dimensio, mezurajxo, mezní ~ li-

ma dimensio, jmenovitý ~ nominala di-

mensio

rozmetadlo n hnoje sterkomasxino

rozmetat dok. disjxeti, dispeli

rozmíchat dok. (inter)miksi

rozmístění n lokado, lokigo

rozmís/tit, dok., ~ťovat ned. disloki

rozml/uvit dok., ~ouvat ned. 1 povídat si in-

terparoli, konversacii, diskuti 2 přesvědčo-

vat persvadi, argumenti, provi konvinki,

kredigi, deturni de la intenco

rozmluva f interparolo, konversacio, disku-

to, dialogo

rozmnožit 316

rozmnož/it dok., ~ovat ned. plimultigi, oko-

pírovat multobligi, plodit reprodukti,

~ovat se reproduktigxi, plimultigxi, biol.

proliferi, ~ovací genera, ~ovací blána ty-

po. stencilo, ~ovací stroj multobligilo

rozmočit dok. trempi por moligi, trempe

moligi, ~ se trempe / akve / pluve moligxi

rozmoknout dok. pluvmalsekigxi

rozmontovat dok. malmunti

rozmot/at dok., ~ávat ned. rozvinout mal-

volvi, disvolvi, rozuzlit malnodi, malimpli-

rozmraz/it dok., ~ovat ned. malfridigi, de-

geligi, senglaciigi

rozmrzelý malbonhumora, moroza, cxag-

ren(igxint)a, misagordita

rozmrznout dok. malfrosti, senfrostigxi

rozmysl/ m pripenso, bez ~u senpripense,

senprudente

rozmyslit se / si dok. pripensi, konsideri,

sxangxi opinion / intencon / decidon

roznašeč m, roznášeč m disportanto, ekon.

kolportisto, ~ nákazy komunikigxanto de

infekto

roznášet ned. disporti, rozprodávat kolporti,

~ klevety disdiri / disvastigi klacxojn, ~

nákazu kontagxi, komuniki infekton

roznemoci se dok. malsanigxi

roznést dok. viz roznášet, ~ se dok. rozhlásit

se disfamigxi

roznětka f voj. prajmo,

roznítit dok. flamigi, ardigi, zapálit ekbruli-

gi, přen. entuziasmigi, fervorigi, inciti

roznožit dok. diskruri

roznožka f sport., balet spagato

rozohnit se dok. expr. fervorigxi

rozpačit/ý embaras(it)a, embaras(igx

em)a,

hezitema, ~ý člověk embarasita homo, ~á

chůze embarasa iro

rozpad/ m disfalo, ruinigxo, diserigxo, mal-

integrigxo, ~nout se dok. disfali, dissalti,

ruinigxi, diserigxi, ~nout se na vlákna fi-

brigxi, ~nout se v prach polvigxi

rozpak/ m, ~y m pl. embaraso, # uvádět do

~ů embarasi, být na rozpacích esti emba-

rasita, přijít do ~ů embarasigxi

rozpakovat se ned. heziti, embarasigxi, sxan-

celigxi

rozpálit dok. flamigi, ardigi

rozpárat dok. zrušit sešití malkudri, malste-

bi, rozplést dismasxigi, rozkuchat dissekci,

diskarni, trancxi la ventron, ~ se mal-

kudrigxi, dismasxigxi

rozparek m malkudrajxo, malstebajxo, panta-

lonfendo

rozpažit dok. disbraki

rozpečetit dok. malsigeli

rozpěrka f stego

rozpětí n (dis)etendo, amplekso, hud. diapa-

zono, el., arch., např. (mostních) oblouků

spano, vzdálenost distanco

rozpínat (se) ned. viz rozepínat

rozpínav/ost f vastigx

emo, dilatigx

emo, eks-

pansio, polit. ekspansiismo, ~ý ekspansia,

(dis)etend(igx

)ema

rozpis m poa kopiado / kopiajxo, ~ výrob-

ního úkolu lauxtemaj notoj pri produktada

programo

rozplakat dok. plorigi, ~ se ekplori

rozplozov/at ned. reprodukti, generi, ~ání n

generado

rozplynout se dok. zkapalnět fluidigxi, likvi-

gxi, degeli, rozpustit se solvigxi, zmizet aer-

disigxi, forvanigxi

rozpočet m budgxeto, kalkulo

rozpojit dok. disigi, malkunigi, el. malko-

nekti, elsxalti, malsxalti

rozpoltit dok. fendegi, dissxiregi

rozpomenout dok. rememori, ~ se rememo-

rigxi

rozpor/ m nesouhlas paradokso, kontrauxdiro,

malakordo, malkonsento, odb. divergxo,

spor kolizio, konflikto, protiklad antago-

nismo, fil. antinomio, nepřekonatelný ~

nesolvebla malakordo / konflikto, být v

~u kolizii

rozpouště/dlo n solvant(ajx)o, ~ní n

(dis)solvado, přístroj na ~ní solvilo

rozpouštět ned. viz rozpustit

rozpoutat dok. decxenigi, elcxenigi, malka-

teni, demeti / forpreni katenojn, senka-

tenigi, podnítit, např. válku eksplodigi, ~ se

ekfuriozi, eksplodi, senbridigxi

317 rozstonat

rozpoznat dok. rozlišit distingi, zjistit kon-

stati, ekkoni, rekoni, lék. diagnozi, ~ ta-

lent malkovri talentulon

rozpraskaný fendohava, fendetoplena

rozpr/ášit dok., ~ašovat ned. dispolvigi, roz-

stříkat disnebuligi, sxprucetigi, rozehnat

dispeli, diskurigi, forkurigi

rozprašovač m pulvorigilo, disblovilo, ne-

bul(ig)ilo, sxprucigilo, sxprucajuto, sxpruc-

aparato

rozprava f interparolado, debato, diskuto

písemné dílo disertajxo, disertacio, traktajxo,

vědecká traktato, diskurso

rozprchnout se dok. diskuri

rozprodat dok. disvendi, ~ se disvendigxi

rozprost/írat ned., ~řít dok. sterni, etendi,

~írat se etendigxi, situi, ~íratelný etende-

bla, ~ření n etend(igx

)o, sterno

rozpřáhnout dok., disetendi, ~ ruku / ruce

svingi / disetendi manon / manojn

rozptyl/ m mat. varianco, opt. difuzo, obecně

disigo, ~ světla difrakto, dispers(igx

)o, ~ka

f čočka divergxa lenso

rozptýlen/í n disigo, zábava distr(ajx)o, ~ost

f diseco, ~ý disa, dissemita

rozptýlit dok., rozptylovat ned. disigi, dis-

peli, pobavit distri, amuzi, rozprášit

dispolvigi, disnebuligi, do suspenze sus-

pensii, chem. dispersi, ~ se disigxi, malkon-

centrigxi, zábavou distrigxi

rozpuk m (lit.) otevření se malfermo, uvolnění

disigxo, roztržení, prasknutí krevigxo, fen-

digxo, puknutí plodu dehisko; bot. cikuto

rozpuknout dok. fendigxi, krevi

rozpůlit dok. duonigi, dupartigi, řezem bi-

sekci

rozpustil/ec m senbridulo, ~ý dovádivý pe-

tol(em)a, nevázaný senbrida, uličnický fri-

vola

rozpustit dok., rozpouštět ned. nechat roz-

plynout (dis)solvi, sníh degeligi, zkapalnit,

fluidigi, likvigi, nechat rozejít disirigi, roz-

tavit fandi, ~ personál maldungi la (tutan)

personaron, ~ schůzi cxesigi kunvenon, ~

spolek nuligi / likvidi asocion, ~ vlasy

malplekti / displekti / disligi harojn, ~ se

solvigxi, o spolku likvidigxi

rozpustný solvebla, tavitelný degeligebla,

fandebla, fluigebla, likvigebla

rozpuštění n chem., fyz., lék. lizo

rozrazil m bot. veroniko

rozrazit dok. disbati, disigi, roztříštit frakasi,

~ dveře sxirmalfermi pordon

rozruch m povyk tumulto, rumoro, zmatek

konfuzo, vzrušení furoro, emocio, eksciti-

gxo, znepokojení maltrankviligxo, událost

sensacio, budit ~ furori

rozrůstat se ned. diskreski, košatět farigxi

frondoza

rozruš/it dok., ~ovat ned. 1 podráždit, vzru-

šit eksciti, inciti, emocii, silně afekcii 2

pokazit difekti, malbonigi 3 povrch erodi,

chemicky korodi, chemickou vazbu rompi,

detrui 4 rozložit malkomponi, malkombini,

disintegri, malagregi 5 zneklidnit maltran-

kviligi 6 přivést do rozkladu, porušit ruinigi,

malordigi, detrui, malagregi; ~ se ekscitigxi

rozrůznit dok. diversigi

rozrýt dok. disfosi

rozřed/it dok. dilui, maldensigi, ~ěný / zře-

děný roztok diluita solvajxo

rozřešit dok. solvi

rozřezat ned., rozříznout dok. distrancxi,

dissegi, dissekci, ~ ve dví trancxi en du

partojn

rozsa/dit dok., ~zovat ned. dislokigi, disigi,

zahr. displanti, přesazovat prikli

rozsah m amplekso, rozměr dimensio, objem

volumo, hud. diapazono, hlasový ~

vocxamplekso

rozsáhl/ý vasta, (mult)ampleksa, ~ost f

vasteco

rozsápat dok. sxirpecigi, dissxiregi

rozsedlina f geol. rifto

rozsek/at dok., ~nout dok. dishaki

rozsetý dissemita

rozsivk/a f bot. rod diatomo, ~y pl. třída

bacilarioficeoj

rozsochatý bot. aj. dikotoma

rozsoudit dok. decidi (něco pri io, ion),

práv. eldiri jugxon / verdikton, jugxdecidi,

verdikti

rozstonat se dok. malsanigxi

rozstřikovač

318

rozstřikovač m sprajilo, sxprucigilo, nebu-

ligilo

rozstřílet dok. pafdetrui, pafruinigi, per pa-

fado detrui

rozstup m viz rozestup dislokigxo, interspa-

co, distanco, intervalo

rozsudek m práv. verdikto, (jugxa) decido,

jugxo, občanskoprávní ~ civiljura verdik-

to, vynést ~ verdikti

rozsvítit dok. eklumigi, ~ se eklumigxi

rozsyp m geol. placero

rozsypat dok. dissxuti, ~ se dissxutigxi

rozšíření n disvastigo, pluigo, pluigxo, ~ cév

vazodilato

rozšířit dok., rozšigxovat ned. zvětšit šířku

(pli)largxigi, zvětšit objem pliampleksigi,

ekspansiigi, tech. dilati, činnost plivastigi,

disvastigi, pluigi, rozhlásit propag(and)i,

informace komuniki, ~ se largxigxi, disvas-

tigxi, komunikigxi

rozšlapat dok., rozšlápnout dok. dispremi

per piedo

rozšněrovat dok. text. mallacxi

rozšroubovat dok. malsxrauxbi, malfiksi / li-

berigi sxrauxbojn

rozštěp m zvl. lit. splitigxo, disfendo, sport.

spagato, gambodisstrecxo

rozštěpení n fendo, chem. disocio, ~ ato-

mového jádra fyz. fisio

rozštěpit dok. fendi, spliti, krevigi, chem. di-

socii

rozštípat dok. dishaki, spliti, fendi

roztáhnout dok., roztahovat ned. largxigi,

disetendi, dismeti, plivastigi, odb. dilati, ~

se ned. largxigxi, etendigxi, longigxi, largigxi,

vastigxi přen. arogante konduti, # ~ se v

cizím bytě tropretendi en alies logxejo

roztan/covat, dok., ~čit dok. dancigi

roztát dok. degeli

roztavit dok. fandi, ~ se fandigxi

roztaž/ení n disetendo, ~ivost f, ~nost f fyz.

dilat(ebl)o

rozteč f tech. pasxo, ~ zubů ozubeného kola

pasxo de dentrado, ~ závitu pasxo de helico

roztěkaný distrigxema

roztírat ned. natírat sxmiri, rozetřít disfroti,

(frote) pulvorigi, smísit frotmiksi

roztlou/kat ned., ~ci dok. pisti, disbati, fra-

kasi

roztoč/ m zool. akaro, ~i m pl. zool. řád akaroj

roztočit dok. rotaciigi, odvinout maltordi,

malvolvi, ~ motor ekfunkciigi motoron

(per kranko), startigi, ~ peníze disipi /

fordibocxi monon

roztodivný bizara, mirabunda

roztok m solv(ajx)o, fyziologický solutio, lék.

ingredienco, toaletní locio, bělicí ~ blan-

kiga solvajxo, koloidní ~ chem. koloida

solvajxo

roztomilý aminda, afabla, cxarmanta

roztopit dok. ekhejti

roztoulaný vagema

roztoužen/í n sopirego, ~ý sopirplena, sopi-

ranta, arde deziranta

roztrhat dok. dissxiri, ~ na cáry cxifonigi

roztroušený dissemita

roztrpčený incitita, kolerigita, indignigita

roztržit/ý distrigxema, distrita, být ~ý dis-

trigxi, ~ost f distrigx

(em)o, distriteco

roztržka f konflikto, malpacigxo, malkon-

kordo, kverelo

roztřást dok. tremigi, ekskui, ~ se ektremi,

komenci tremi / skuigxi

roztřepit dok. frangxi

roztřídění n specigo, klasifiko

roztřídit dok. klas(ifik)i, obch. specigi, sor-

timenti, dopisy, zboží rangxi, klasifiki, do

tabulek tabeligi

roztříštit dok. frakasi, diserigi, krevigi, ~ se

frakasigxi, let. krasxi

rozum/ m schopnost myšlení racio, intelekto,

správné myšlení, názor prudento, sagxo, do-

stat ~ sagxigxi, (re)prudentigxi, # došel mu ~

elcxerpigxis lia sagxeco, venis fino al lia la-

tino, sxirigxis fadeno sur lia bobeno, měj ~!

expr. estu sagxa!, po mém ~u laux mia opi-

nio, miaopinie

rozumbrada m rezonemulo

rozum/ět ned. kompreni, esti kompetenta, #

~í se samo sebou estas memkompreneble,

~ět si navzájem kompreni sin reciproke,

kompreni unu la alian, to se

319 rozzlobit

~í tio estas memkomprenebla, ~ěl tomu

jako koza petrželi li komprenis predikon

kiel bovo muzikon, ~ný prudenta

rozumovat ned. rezoni, sagxumi

rozumový racia, intelekta

rozutéci se dok., rozutíkat se dok. diskuri

rozuzlení n solvo, děje elnodigxo

rozuzlit dok. malnodi, sennodigi, disligi, vy-ešit solvi

rozvádě/č m distribua kesto / sxranko,

sxaltpanelo, pultový ~č sxaltpulpitro

rozvádět ned. rozmístit distribui, alkonduki,

prohovořit detaligi, pritrakti/ priparoli de-

tale / vaste / longe, rušit sňatek eks-

edz(in)igi, separi, fari divorcon, ~ se ek-

sedz(in)igxi, viz též rozvést a ~ se

rozvaha f pripensemo, prudent(ec)o, ekon.

hodnocení výsledků bilanco

rozvalina f ruino

rozvařit dok. kuirmoligi, ~ se kuirmoligxi

rozvášnění n pasiigo, pasiigxo

rozvášnit dok. pasiigi, ~ se pasiigxi

rozvázat dok. malligi, disligi, malnodi, # ~

jazyk senbridigi la langon

rozvážet ned. disveturigi, autem též kamione

disveturigi

rozvážit dok. usoudit pripensi, konsideri,

rozdělit dividi per pesilo

rozvážn/ost f prudento, ~ý prudenta

rozvažovat ned. rezoni, viz též rozvážit

rozvěd/čík m esploristo, spiono, voj. gvatis-

to, ~ka f činnost esplorado, spionado, or-

gán (sekreta) informa servo

rozvedený divorcita, eksedz(in)igxinta, eks-

edz(in)igita, separita, zevrubný detal(igit)a,

rozmístěný distribuita

rozveselit dok. gajigi, ~ se gajigxi

rozvést dok. 1 zavést na různá místa disirigi 2

manželství eksedz(in)igi (někoho iun) 3 ~

dopodrobna detaligi, ~ se eksedz(in)igxi,

divorci (s někým disde de)

rozvětvený multfronda, brancxoricxa, dis-

brancxigita

rozvětv/it dok. disbrancxigi, ~it se dok.,

~ovat se disbrancxigxi, forkigxi

rozvézt dok. viz rozvážet

rozviklat dok. (ek)sxanceli, malfirmigi, mal-

fiksigi, malstabiligi

rozv/inout dok. ~íjet ned. 1 rozmotat látku aj.

disvolvi, disfaldi 2 rojnici voj. deploji 3 o

pávím ocase pavi 4 přivést k vyššímu stupni

(schopnosti, výrobu) evoluigi, disvolvi 5

rozvést téma, myšlenku elvolvi, ~inout se

disvolvigxi, postupovat progresi, # ~inout

svůj talent disvolvi / eduki /evolui sian

talenton, ~íjející větný člen lingv. kom-

pleksa frazelemento, ~inutý disvolvita,

vyvinutý evoluinta

rozvít dok. o rostlině: rozevřít disvolvi, el-

volvi, ~ se o květu disvolvigxi, elvolvigxi

rozvírat ned. malfermi, ovri, aperti

rozvláčný longedauxra, trenigxanta, multvorta

rozvod/ m tech. distribuo, distribua reto,

práv. divorco, eksedz(in)igo, eksedz(in)i-

gxo, ~ od stolu a lože separo de la tablo

kaj lito, ~ová deska komutilaro, sxaltpa-

nelo

rozvodí n, rozvodnice f akvodislimo, akvo-

dislima zono

rozvodna f el. distribua centro

rozvodn/it se dok. superbordigxi, elbordigxi,

~ění n elbordigxo

rozvoj/ m disvolvigxo, evolu(ci)o, progre-

s(ad)o, ~ funkce elvolvajxo de funkcio

mat., ~ový evolua, ~ový program evo-

luiga programo, ~ová země evolulando

rozvor m nápravy, kol radpasxo, žel. radaks-

distanco

rozvrásnění n geol. faltaro

rozvrásnit dok. falti

rozvrat/ m disfalo, ruinigo, ruinigxo, malor-

digo, ~ník m subfosanto, ruiniganto, ~ný

renversema

rozvrátit dok. disfaligi, ruinigi

rozvrh/ m divido, pořad programo, ordo,

plán plano, projekto, ~ hodin leciona ho-

raro, hortabelo, horplano, ~ nákladů pre-

zoprojekto, plano de kostoj, ~nout dok.

interdividi, interpartigi, distribui, plani

rozvrstvení n tavoligxo

rozzlobit dok. kolerigi, ~ se kolerigxi, ekko-

leri (na někoho kontraux iu)

rozzuřit

320

rozzuřit dok. furiozigi, ~ se furiozigxi

rozžehnat se dok. adiauxi (s někým iun)

rozžhaven/ý ardanta, ardigita, ~ý do běla

lit. inkandeska, blankarda, ~ost f inkan-

desk(ec)o

rozžhavit dok. ardigi, inkandeski

rožec m bot. cerastio

rožeň m rost(pik)ilo, rostostango, turnoro-

stilo, pikrostilo

rtěnk/a f liprugxo, hovor. (lip)rugxigilo, rugx-

bastoneto, líčit ~ou rugxumi

rtuť f chem. hidrargo

rub/ m dors(flank)o, látky, mince reverso,

vnitřní strana předmětu parieto, na ~u dor-

sflanke, na ~y kun interno ekstere, přen. v

nepořádku malorde, hxaose, ~ové zdivo

stav. rablo

rubáš m mortotuko, kitelo de mortinto,

mortkitelo

rubat ned. kácet hakfaligi, těžit ekspluati,

mini, elfosi, v boji glavobati, masakri,

amasbucxi

rubín m rubeno

rubl m rublo

rubopis m dorsflanka skribajxo, směnky gxiro

rubrika f rubriko

ruce viz ruka

ručení/ n garanti(ad)o, s ~m omezeným (s

r.o.) kun limigita risko (k.l.r.)

ručič/ka f malá ruka maneto, ukazatel přístro-

je montrilo, ~ka hodin hormontrilo, malá

/ velká ~ka mallonga / longa montrilo,

proti směru hodinových ~ek inverse de

hormontriloj, ve směru hodinových ~ek

en la direkto de hormontriloj

ručit ned. garantii (za někoho / za něco ně-

komu por iu al iu, pri iu / io al iu), po-

depsáním směnky avali

ručitel m garantianto

ručitelství n ekon. delkredero, viz též ručení

ruční (per)mana, manlabora, manuzebla, ~

brzda manbremso, ~ granát voj. grenado,

~ stříkačka permana sxprucigilo, ~ vrtač-

ka kubutborilo, drilo, ~ zbraň man-

armilo

ručnice f fusilo

ručník m manvisxilo, mantuko, visxtuko, tu-

alettuko

ruda f erco, narubaná minajxo

Rudé moře n Rugxa maro

rudiment/ m rudimento, ~ární rudimenta

rudl m dolio

rudn/ý, ~í metaldona, erca, ~á žíla erc-

vejno, gango, ~é ložisko erckusxejo

rudnout ned. rugxigxi

rudoch m rugx(hauxt)ulo

rudooarmejec m rugxarmeano

rudovous m rugxbarbulo

rudý rugxa, purpura

rugby n sport. rugbeo

ruch m tumulto, aktiveco, movbruo, mova-

do, cizinecký ~ servindustrio por alilandaj

turistoj, cestovní ~ vojagxa agado, turisma

movado / trafiko

ruina f ruino

ruk/a f mano, paže brako, stisk ~y manpre-

mo, # ~u v ruce brako en brako, mano en

mano, manenmane, flanko cxe flanko, má

všechno po ruce li havas cxion cxemane /

mandistance / je dispono, mít čisté ruce

havi purajn manojn, mít plné ruce práce

esti tro okupita, potřást ~ou skui ies ma-

non, práce mu jde od ~y li scias lerte /

rapide labori, ~a ~u myje mano manon

lavas, být po ruce esti je ies dispono, hř-

bet ~y mandorso, z ~y do úst de mizero al

mizero, ruce f pl. manoj, # ruce vzhůru!

levu la manojn!, ruce pryč! for la manojn!

rukáv m maniko

rukavi/ce f prstová ganto, palcová ~ce pu-

gnoganto, ~čkář m gantisto

rukávník m mufo

rukodělný manlabor(it)a, ~ průmysl manu-

fakturo

rukojeť f (man)tenilo, manilo, fusto (de

martelo), anso, kniha gvidlibro, kompen-

dio

rukojmí n garantiulo, ostagxrukopis m způsob psaní

skribkaraktero,

skribmaniero, předloha pro tisk manuskrip-

to, ručné psaná kniha manskribita libro,

manskribajxo

321 rycí

rukoudání: slíbit ~m promesi per man-

premo

rukovat ned. voj. rekruti

rula f geol. gnejso

ruláda f gastr. rulajxo, hud. rulado

ruleta f hra ruleto

rulík m zlomocný bot. atropo beladona

rum/ m 1 lihovina rumo 2 odpad rub(ajx)o,

forjxetajxo, ~(ov)iště n rubejo

rumba f hud. rumbo

rumělka f chem. nerost cinabarito, barva ci-

nabro, um. vermiljono

ruměn/ec m vanga rugx(ec)o, ~ný rugxvizagxa,

rugxvanga

rumpál m vincxo, lodní ~ ankrovincxo, vin-

daso

Rumun/ m rumano, ~sko n Rumanio, Ru-

manujo, r~ský ruman(i)a

rup! krak!, hej ~! (ho), ruk!

rupnout dok. prasknout krevi, vydat praskavý

zvuk kraki, propadnout ve škole fiaski

Rus/ m ruso, ~ko n zeměp. Ruslando, Rusio,

r~ký rusa

rusalka f najado, akvofeino

Rusín/ m ruteno, r~ské nářečí la rutena

dialekto

růst m zvětšování kresk(ad)o

růst ned. kreski jen o rostlinách vegeti, o tr-

valkách pereni

rusý flavrugxa, rugxhara, rufa

rušení n obtéžování řenado, pgxerušování in-

terrompado, sděl., el. jxamado

rušička f jxamilo

rušit/ ned. zrušit nuligi, pgxerušit rompi, ra-

diový příjem jxami, obtěžovat gxeni, tech.

bremsi, perturbi, ~el m řenanto, malhel-

panto

rušivý řena, bremsa, perturba

rušný movoplena, eventoricxa, tumulta, brua

ruština f la rusa (lingvo)

rutin/a f rutino, ~ér m rutinulo, ~érský

empiriacxa

různ/ý divers(manier)a, malsama, malegala,

diferenca, ~ost f diverseco

různice f kverelo, malpaco

různit se ned. diferenci

různobarevný mikskolora, diverskolora

různoběž/ky f pl. kunkurantoj, intersekcan-

toj, ~ník m malregula kvarlatero, trapezoi-

do, ~ný kunkuranta, diskuranta, ~ný a

mimoběžný neparalela

různorodý diversspeca, heterogena

různotvarý diversforma

růž f rugxigilo, rujxo, na rty liprugxigilo

růže f květ i keř rozo, keř rozujo, nemoc erizi-

pelo, ~ šípková sovagxa rozo, ~ rudá e-

glanterio, ~ stolistá centifolio, # nemít na

růžích ustláno ne kusxi sur rozoj

růžek m anat. malý roh korneto, kout an-

gul(et)o

růženec m náb. rozario

růženín m geol. rozkvarco

růžice f kompasu roz(et)o, větrná ~ (vent)-

rozo, ventcirklo, ~ listová bot. kokardo

růžovité bot. rozacoj

růžovka f lék. rozeolo, rugxeta amanito, bot.

rubescento, hovor. rozamanito

růžový roza, barva rozkolora, ~ sad rozejo

rváč m bat(al)emulo, pugnemulo, spadi-

stacxo (hanl.)

rvačka f (inter)batigxo, manbatalo

rvát ned. sxiregi, desxiri, ~ se interbatigxi,

manbatali, ~ si vlasy tirsxiri siajn harojn

ryba f fisxo, gastr. fisxajxo, # ~ smrdí od

hlavy putrado de fisxo komencigxas de la

kapo, ani ~ ani rak nek lakto, nek selakto

rybák m zool. sxterno

rybář m fisx(kapt)isto

rybař/it ned. fisxi, kapti fisxojn, sudicí též fisx-

hoki, ~ení n fisxado

rybářsk/ý fisxista, ~á loď trolbarko, ~á síť

fisxkaptista reto, fisxkaptilo, ~ý vlasec fisx-

fadeno, ~ý vlasec s háčkem hokfadeno

rybářství n fisxkulturo

rybí fisxa, ~ kost fisxosto, ~ polévka frajsu-

po, fisxsupo, bujabeso, ~ potěr fisxidoj, ~

tuk fisxoleo, gadoleo

rybíz m bot. ribo, plod ribobero

rybník m fisxlago

rybolov m fisx(kapt)ado, na udici fisxhokado

rycí: ~ jehla gravurilo, ~ vidle pomn. fos--

forkego, spatforko

rýč 322

rýč m sxpato, platfosilo

rydlo n gravurilo, strekilo, sochařské cxizilo,

hist. pisátko grifelo

rýha f sulko, tech. kanelo, stav. fosajxo, žlá-

bek foldo

rýhov/ání faltigo, sulkigo, ~ání vajíčka

biol. segmentigxo, ~at ned. falti, kaneli

rychlík/ m rapidtrajno, ~ová souprava ra-

pidvagonaro

rychl/írna f zahr. forcejo, ~it ned. forci

rychlobrusl/ař m sketkuristo, ~ení n sket-

kur(ad)o

rychločistírna f rapidlesivejo

rychloměr m nám. logo, rapidomezurilo, ra-

pidometro, rapidindikilo

rychlost/ f rapid(ec)o, přepínač ~í rapid-

sxangxilo, ~ní rapideca, ~ní stupeň motoro-

vého vozidla rapidumo, ~ní páka rapidu-

msxangxilo

rychl/ý rapida, ~e rapide

rychta f hist. vilařestrejo, vilařestreja domo

ryk m( lit.) brusonado

rým/ m rimo, nepravý ~ rimoido, v esperan-

tu adasismo, ~ovačka f (simpla / popola)

rimajxo

rýma f nazkataro, odb. korizo, rinito, naza

kataro

rýmovat ned. rimi, ~ se rimigxi

Rýn m zeměp. Rejno

ryngle f renklodo

rýpadlo/ n stav. dragmasxino, (el)kavatoro,

fosmasxino, ~vá lžíce elkavigilo, skraptro-

rypák m busxego, hanl. chobot, sosák rostro

rýpání n sxpatado, přen. pikparol(ad)o

rýpnout dok., rýpat ned. sxpati, přen. jízlivě

kritizovat pikparoli

rypouš m zool. miroungo

rys/ m zvíře linko, výkres desegn(ajx)o, pova-

hy, tech. trajto, charakter noto, # v hru-

bých ~ech en gxeneralaj trajtoj, suprajxe,

legxere

rýsovací desegna, ~ pero liniotirilo, ~

prkno n desegnotabulo, ~ úhelník anguli-

rýsovadlo n cirkelgarnituro

rýsovat ned. geometrie / teknike desegni,

fari teknikan desegnon, ~ tuší tech. tucxi,

~ se konturigxi, siluetigxi

ryšavý rufa, alzana, kuprobruna, rugxhara,

rugxbarba, viz též rusý

rýt ned. obracet půdu sxpati, fosi, škrábat gra-

ti, skrapi, umělecky cxizi, grifeli, gravuri

rytec m cxizisto, gravuristo

rytí n gravur(ad)o, kamenů gliptiko

rytina f gravurajxo

rytíř/ m kavaliro, ~skost f kavalireco, ~ský

čin m kavalirajxo

rytmick/ý ritma, ~y sladit, (z)rytmizovat

ritmi

rytmika f ritma gimnastiko

rytmus m ritmo, kadenco

ryzec m bot. laktario, hovor. laktofungo

ryzí pura, senmiksa, malfalsa

rýžák m lavobroso

rýže f rizo

rýžov/ý riza, ~á kaše rizkacxo, riza kacxo, ~é

pole rizejo, rizkampo, ~é zrno rizero, riz-

grajno, ~at ned. lavi oron, geol. placeri,

~iště n, ~isko n placero

ržá/t ned. heni, cxevalbleki, ~ní n hen(ad)o