Ř
Ř
Řád
m Čestné legie Ordeno de Honora Legiořad
m vico, v ~ nastoupit! viciĝu!řád, -u
m souhrn pravidel regularo domovní ~ regularo por lořantoj vojenský ~ armea regularo jízdní ~ horaro, hor(ar)libro, hortabelo letový ~ flughoraro (architektonický) ~ ordo systém sistemo, ordo společenský ~ sociordo hospodářský ~ ekonomia sistemo řehole ordeno vyznamenání ordeno zařadění rango hotel třetího ~u triaranga hotelo biol., zool.,mat. ordořad, -u
m vico v ~ nastoupit! viciřu!řád/
m souhrn pravidel, stanovy, regularo, pořádek, biol., mat. ordo, sistemo, vyznamenání, náb. řehole ordeno, zařazení rango, cech gildo, denní ~ tagordo, domovní ~ regularo por loĝantoj, hotel třetího ~u triaranga hotelo, jednací ~ proceda regularo, jízdní ~ (vetur)horaro, hor(ar)libro, kázeňský ~ disciplina regularo / ordo, letový ~ flughoraro, společenský ~ sociordo, udělit ~ ordeni, vojenský ~ armea regularo, vystoupit z ~u náb. eksmonaĥiĝi, železniční jízdní ~ (fervoja) veturhoraro, trajnhorarořad/a
f pořadí vico, vedle sebe i linio, série serio, mat. vico, progreso, dopr., text. kolumno, množství serio, aro, aritmetická ~a aritmetika progresio, v ~ě případů en multaj / pluraj kazoj, (celou) ~u let grandan serion da jaroj, sufiĉe multajn jarojn, plurajn jarojn, ~a stromů kordono da arboj, ~a tvarovaných stromů zahr. spaliro, # kdo je na ~ě? kies vico estas?, teď jste na ~ě vy nun estas via vico, došla ~a na mě venis mia vico, v první ~ě unuavice, v neposlední ~ě ne lastvice, vytvořili dlouhou ~u ili formis longan linionřad/a, -y
f vico vedle sebe i linio série serio množství v ~ě případů en multaj/pluraj kazoj (celou) ~u let grandan serion da jaroj, sufiće multajn jarojn, plurajn jarojn pořadí vice kdo je na ~ě? kies vico estas? teď jste na ~ě vy nun estas via vico došla ~a na mne venis mia vico mat. vico, progreso 0 v první ~ě unuavice v neposlední ~ě ne lastviceřád/ek
m, ~ka f řada vico, v textu, zeměd. linio, # obilí leží v ~cích la greno kuŝas falĉita, číst mezi ~ky legi inter la linioj, je to už (hezká) ~ka let pasis jam (granda) serio da jaroj, pasis jam pluraj jarojřád/ek, -ku
m řada vico zeměd. linio obilí leží v ~ích la greno kuţas falćita v textu linio 0 číst mezi ~y legi inter la linioj je to už (hezká) ~a let pasis jam (granda) serio da jaroj, pasis jam pluraj jarojřádeč/ek, -ku
mřadění
nřádění
nřadicí
páka regstango de rapidumţanřilo, rapidumstango, klućostangořadicí: ~ páka kluĉostango, levilo de rapidŝanĝo
řadič, -e
mřadičk/a, -y
fřadit
ned. 1 seřazovat vicigi 2 abecedně ordigi alfabete 3 zařazovat apartenigi, klasi, sortimenti 4 tech. kupli, ~ rychlost ŝanĝi transmision / rapidumon, ~ rychlost motoru kupli, ~ se viciĝi, patřit enviciĝi, aparteni, ~ se do dvojic enpariĝiřádit
ned. furiozi, misagi dovádět petol(eg)i, ekscesiřádit
ned. furiozi, misagi, dovádět petol(eg)i, ekscesiřadit
ned. seřazovat vicigi ~ abecedně ordigi alfabete zařazovat vicigi, apartenigi, klasi tech. kupli ~ rychlost ţanři la transmision/la rapidumon ~ se viciři patřit enviciři, aparteniřádk/a, -y
f řada vico zeměd. linio obilí leží v ~ích la greno kuţas falćita v textu linio 0 číst mezi ~y legi inter la linioj je to už (hezká) ~a let pasis jam (granda) serio da jaroj, pasis jam pluraj jarojřádkovací
řádkovač
m psacího stroje liniolevumilo, ŝanĝilo de la interlinia distancořádkovač, -e
m psacího stroje liniolevumilo, ţanřilo de la interlinia distancořádkování
nřádkovat
ned.řádkový
řádně
řádný
bonorda, laýorda ~ člen plenranga membro ~ soud laýleřa juřo ~ občan honesta/respektinda civitano vést ~ život vivi honestan vivon náležitý deca dostat ~ výprask ricevi decan bastonadonřádný bonorda, laŭorda, náležitý deca, ~ člen plenrajta membro, ~ soud laŭleĝa juĝo, ~ občan honesta / respektinda civitano, # vést ~ život vivi honestan vivon, dostat ~ výprask expr. ricevi decan bastonadon
řadov/ý
v řadě ~ý domek vicoseria dom(et)o ~ číslo sinsekva numero ~á číslovka orda numeralo ~é vyšetření tutpopola/ grupa (medicina) esplorado prostý ordinarařadov/ý v řadě vica, orda, prostý ordinara, ~é číslo sinsekva numero, ~á číslovka orda numeralo, ~ý domek vicoseria dom(et)o, ~ý voják simpla soldato, ~é vojsko aktiva soldataro, ~é vyšetření tutpopola / grupa (medicina) esplorado
řádový
náb. ordenařádový
ordenařach!
řachat
ned.řachnout
dok.řachtat
ned.řapík
m bot. petiolořapík, -u
m petiolo, tigo de foliořapíkový
řas/a, -y
f oční okulharo bot. algořasa f oční
okulharo, bot. algo, biol. cilio, oblak cir(us)o, plachtovitá ~ anat. velořasení
nřas
ink/a, -y fřasit
ned. krispigiřasit
ned. krispigi, faldetigiřasnatý
řásnění
nřasohoub/a, -y
fřasovitý:
~ oblak met. cir(us)ořasový
řazení
n mot. rapidumţanř(ad)o eltech. ţaltado, konektořazení
n u vozidel rapidumŝanĝ(ad)o, el. ŝaltado, konektořebčík
m fritilariořebčík, -u
mřebříč/ek, -ku
m akileořebříček
m bot. aĥileoŘeck/o
n zeměp. Grekio, Greklando, ř~ý greka, starořecký helena, ř~ý katolík grekkatoliko, ř~okatolický grekkatolika, ř~ořímský zápas klasikstila lukt(ad)oŘeck/o, -a
nřec
ko/katolický grekkatolikařeckobyzantský
řeckolatinský
řeckořímský
zápas klasikstila lukt(ad)ořecky
řecký
greka starořecký helenařeč, -i f schopnost mluvit parol(kapabl)o ztratit ~ perdi la parol(kapabl)on způsob mluvení parolstilo jazyk lingvo mateřská ~ gepatra/patrina lingvo hovor interparolo, konversacio dát se do ~i komenci paroladon (s někým kun iu) skočit někomu do ~i interrompi ies parolon přišla na to ~ ři estis priparolata, ři estis tuţata en la parolo/konversacio jaz. (ne)přímá ~ la (ne)rekta parolo 0 je s ním těžká ~ estas malfacile diskuti kun li to nestojí za ~ tio tute ne menciindas to je má ~! tio estas (ankaý) mia opinio klepy onidiroj, klaćoj dostat se do ~í fariři objekto de klaćado/onidiroj proslov parolado, oratoraĺo smuteční ~ oracio hovorová ~ komuna lingvo
řeč/ f 1 jazyk lingvo 2 schopnost mluvit parol(kapabl)o 3 rozprava diskurso 4 proslov parolado, oratoraĵo 5 fil., práv. apologio 6 hovor interparolo, konversacio 7 způsob mluvení parolstilo, hovorová ~ komuna lingvo, jednací ~ intertrakta lingvo, (ne)přímá ~ lingv. la (ne)rekta parolo, obranná ~, smuteční ~ oracio, sermono, # ztratit ~ perdi la parol(kapabl)on, mateřská ~ gepatra / patrina lingvo, dát se do ~i komenci paroladon (s někým kun iu), skočit někomu do ~i interrompi ies parolon, přišla na to ~ ĝi estis priparolata, ĝi estis tuŝata en la parolo / konversacio, je s ním těžká ~ estas malfacile diskuti kun li, to nestojí za ~ tio tute ne menciindas, to je má ~! tio estas (ankaŭ) mia opinio, ~i f pl. nezávazné povídání onidiro(j), klaĉoj, dostat se do ~í fariĝi objekto de klaĉado / onidiroj
řečank/a, -y
fřečen
řečičk/a, -y
fřečík
m terebint terebint(arb)ořečík, -u
mřečiště
n (river)fluejo, riverujo, riverkuŝejo, rivertrogořečiště
n fluejo, riverujořečištní
řečn/ík
m parolanto, oratoro, retoro, frázovitý frazisto, ~ictví n parolarto, retoriko, ~ění n parolado, ~ický oratora, retorika, ~ická otázka retorika demandořečnění
nřečnice
fřečnický
oratora, retorika ~á otázka retorika demandořečnictví
n retorikořečník, -a
m oratoro, retorořečnit
ned. oratori, paroladi tlachat babiliřečnit
ned. oratori, paroladi, tlachat babili, upovídaně hovořit palavriřečný
řečový
řečtin/a, -y
f la (nov)greka (lingvo) starořečtina la malnovgreka/ helena (lingvo)řečtina
f la (nov)greka (lingvo), starořečtina la malnovgreka / helena (lingvo)řečtinář, -e
mřečtinářk/a, -y
fředění
nředění
n diluado, přístroj k ~ diluiloředicí
ředidl/o, -a
n diluilo, diluantoředidlo
n diluentoředit
ned. maldensigi kapalinu dilui, malkoncentriředit
ned. maldensigi, kapalinu dilui, malkoncentri, # ~ mouku na těsto dilui farunon por pretigi pastaĵonředit 324
ředitel, -e
m direktoro podnikový ~ direktoro de entrepreno ~ školy lerneja direktoro, lernejestroředitel/
m direktoro, generální ~ ĉefdirektoro, podnikový ~ d. de entrepreno, entreprena d., ~ školy lerneja d., lernejestro, ~ský direktora, ~ství n direktorio, direkcioředitelk/a, -y
fřediteln/a, -y
fředitelovat
ned.ředitelsky
ředitelský
direktoraředitelství
n direkcioředk/ev
f rafano, ~vička f rafanetoředk/ev, -ve
f rafanoředkvičk/a, -y
f rafanetořehnit se
ned.řehol/e
f náb. řád ordeno, stanovy monaĥ(in)eja regularo, ~nice f monaĥino, ~ník m monaĥořehole
fřeholní
řeholn
ice fřeholnický
řeholnictví
nřeholník, -a
mřehonit se
ned.Řehoř
m GregoroŘehoř, -e
m Gregorořehot
m rideg(ad)o, koně henado, ĉevalblek(ad)ořehot, -u
mřehotat se
ned.řehtačk/a, -y
f knarilořehtačka
f knarilořehtačkový
řehtání
nřehtat
ned. ržát heni řehtačkou knari per knarilo ~ se ridegiřehtat ned. ržát
heni, řehtačkou knari (per knarilo, o koni ĉevalbleki, ~ se ridegiřehtavý
Řek
m greko, antický ~ heleno, staří ~ové antikvaj grekoj, helenojŘek, -a
m greko staří ~ové antikvaj grekoj, helenojřek/a, -y
f riverořeka
f riveroŘekyně
fřemen, -e/-u
m rimeno pásek zonořemen/
m rimeno, pásek, (leda) zono, hnací ~ transmisia r., ~ový převod tech. rimena transmisio / transportilořemenář, -e
mřemenářství
nřemenatk/a, -y
fřemení
nř
emenice fřemeničk/a, -y
fřemenový
řemesl/o
n metio, zaměstnání, obor fako, profesio, technika tekniko, obuvnické / ševcovské ~o metio de ŝufarado, ~nický metiista, ~nický učeň metilernanto, ~ník m metiisto, ~ný metia, mechanický rutina, # jít na ~o (ek)lerni metionřemesl/o, -a
n metio obuvnické/ševcovské ~o metio de ţufarado jít na ~o (ek)lerni metion zaměstnání, obor fako, profesio technika teknikořemeslně
řemeslnice
fřemeslnicky
řemeslnický
metiistařemeslničení
nřemeslničit
ned.řemes
lník, -a mřemeslnost, -i
fřemeslný
metia mechanický rutinařemín/ek, -ku
m rimeneto ~ k hodinkám horlořa braceleto vodítko (na psa) (hundo)rimenořemínek
m rimen(et)o, ~ k hodinkám horloĝa braceleto, vodítko (na psa), (hundo)rimenořep/a, -y
f beto cukrová ~ sukerbeto červená ~, ~ jedlá ruřa betořep/eň, -ně
fřepa/
f beto, ~ burák ordinara beto, cukrová ~ sukerbeto, červená / jedlá ~ ruĝa beto, krmná ~ furaĝbeto, ~řský sukerbetařepák, -u
mřepař, -e
mřepařk/a, -y
fřepařský
řepařství
nřepíč/ek, -ku
mřepík
m bot. agrimoniořepík, -u
mřepink/a, -y
fřepiště
nřepk/a, -y
f (olejka) kolzořepka
bot., zeměd. kolzo, ~ planá kampobrasiko, ~ olejka oleorapořepn/ý
(suker)beta ~ý cukr betsukero ~á kampaň (suker)beta rikoltado ~ý kombajn betrikoltatorořepn/ý (
suker)beta, ~ý cukr betsukero, ~á kampaň (suker)beta rikoltado, ~ý kombajn betrikoltatorořepoviště
nřepovitý
řepový
řeřavě
řeřavět
ned.řeřavost, -i
fřeřavý
řeřavý
arda, ~é uhlíky braĝořeřich/a, -y
f kreso (licho)řeřišnice tropeolořeřicha
f kreso, lepidiořeřišnice
fřeřišnice
f kardamino, ~ luční herbeja kardamino, ~ potoční nasturciořešení
n činnost solvado výsledek solvo uspořádání aranřořešení n činnost
solvado, výsledek solvo, uspořádání aranĝo, mající více ~ plursolvařešet/o, -a
n kribrilořešetlák
m bot. ramnořešetlák, -u
mřešeto
n kribrilořešit
ned. solvi uspořádat celek aranřiřešit
ned. solvi, uspořádat celek aranĝi, luštit diveniřešitel, -e
m luštitel solvanto, solvinto ~ úkolu komisiito pri (la) taskořešitel/
m luštitel solvanto, solvinto, ~ úkolu komisiito pri (la) tasko, ~ný solveblařešitelnost, -i
fřešitelný
solveblařetěz, -u
m ćeno i přen. článek ~u ćenerořetěz/
m ĉeno, článek ~u ĉenero, ~ řetězové pily tranĉoĉeno, ~ový ĉena, ~ový most ĉenponto, ~ová reakce ĉenreakcio, ~ové čerpadlo trogĉenořetěz/ec, -ce
mřeťězárn/a, -y
fřetězovitý
řetězovk/a, -y
fřetězový
řetězový
ćena ~ový most ćenponto ~ová reakce ćena reakcio, ćenreakciořetíz/ek m ĉen(et)o, k hodinkám horloĝa ĉeneto, ~kový ĉen(et)a, ~kový kolotoč ĉenkaruselo, ~kový steh ĉenkudrero
řetíz/ek, -ku
m ćenetořetízkovat
ned.řetízkový
ćena ~ kolotoč ćenkaruselo ~ steh ćenkudrerořev m lví ror(ad)o, blek(eg)ado, křik krieg(ad)o, lomoz bruego
řev, -u
m lví ror(ad)o, blek(eg)ado křik krieg(ad)o lomoz bruegořevnění
nřevni/t
ned. ĵaluzi, ~vý ĵaluz(em)a, ~ost f ĵaluzořevnit
ned.řevnivě
řevnivost, -i
fřevnivý
řez
m říznutí tranĉo, kousek tranĉaĵo, plocha sekco, císařský ~ cezara operacio, hluboký ~ zahr. recepo, provádět hluboký ~ recepi, radikální ~ radikala interveno, podélný ~ laŭlonga s., příčný ~ trans(vers)a s., kversekco, mikroskopický ~ mikroskopa sekcaĵo, zlatý ~ mat. ora nombro / proporciořez, -u
m říznutí tranćo císařský ~ cezara operacio radikální ~ radikala interveno rána tranćvundo plocha sekco podélný ~ laýlonga sekco příčný ~ transversa sekco, kversekco kousek tranćaĺo mikroskopický ~ mikroskopa sekcaĺo odb. zlatý ~ ora nombrořezací
řezací
tranĉa, sega, por tranĉi, por segiřezač, -e
mřezačk/a, -y
f tranćmaţinořezačka
f tranĉmaŝino, zeměd. tranĉmaŝino (por furaĝo)řezačkový
řezadl/o, -a
nřezák
m zub incizivo, tranĉ(o)dentořezák, -u
m tranć(o)dento, incizivořezan, -u
mřezání
nřezank/a, -y
f furařhakaĺo, pajlohakaĺořezanka f zeměd
. furaĝhakaĵo, pajlohakaĵo, furaĝtranĉaĵaro, hakita pajlořezárn/a, -y
fřezat
ned. tranći ten nůž špatně řeže la tranćilo ne estas akra pilou segi ~ plamenem brultranći ~ tužku pintigi krajonon ~ závit ţraýbigi ~ slámu haki pajlon nepříjemně působit tranćiřezat ned. tranĉi, též lék. sekci, pilou segi, ~ plamenem brultranĉi, ~ slámu hak(et)i pajlon, ~ tužku pintigi krajonon, ~ (a tvářet) závit ŝraŭbigi, # ten nůž špatně řeže la tranĉilo ne estas akra
řezátk/o, -a
nřezavě
řezavk/a, -y
fřezavý
ře
zavý tranĉa, tranĉdolora, přen. sarkasmařezb/a
f lignoskulptaĵo, ~ář m lignoskulptisto, ~ářství n lignoskulptadořezb/a, -y
f lignoskulptaĺořezbář, -e
m lignoskulptistořezbařin/a, -y
fřezbařit
ned.řezbářk/a, -y
fřezbářský
řezbářství
nřeziv/o
, -a n (rand)segita lignořezivo
n (rand)segita lignořezivost, -i
fŘezn/o, -a
nřezn/ý
tranća ~á rána tranćvundo ~á rychlost tranćrapidecořezn/ý tranĉa, ~ý nástroj ilo / instrumento por tranĉi, ~á plocha tranĉofaco, ~á rána tranĉvund(et)o, ~á rychlost tranĉrapideco
řeznice
fřeznický
řeznictví
n zaměstnání viandista / buĉista metio, prodejna masa viand(o)vendejo, viandejořeznictví
n zaměstnání viandista/bućista metio prodejna masa viand(o)vendejo, viandejořezničení n
řezničin/a, -y
fřezničit
ned.řezník
m viandisto, buĉistořezník, -a
m viandisto, bućistoŘezno n zeměp.
Regensburgořež
f 1 krvavá bitva buĉado, masakro 2 rvačka interbatiĝořež, -e
fřežb/a, -y
fříci, říct
dok. diri řekněte nám něco o své zemi rakontu al ni ion pri via lando po pravdě řečeno por diri la veron, sincere dirite, verdire jak se to řekne japonsky? kiel oni řin diras japane? 0 už jsem řekl tio estas mia fina vorto pro deco/ řentileco, pro la formo to (už) je co ~ tio jam estas io (signifa) dát najevo diri, esprimi ~ své mínění (el)diri sian opinion 0 kdo by to do něho řekl kiu atendus tion de li, kiu kredus lin kapabla je tio abych tak řekl por tiel diri prozradit já to na tebe (ne)řeknu mi (ne) malkaţos řin pri vi ~ si požádat peti (o něco ion), postuli (za práci sto korun cent kronojn por la laboro) dohodnout se uděláme to, jak jsme si řekli ni faros řin kiel interkonsentite řekli jsme si, že k vám někdy zajdeme ni decidis, ke ni vin foje vizitos 0 dej si ~ estu prudentaříci, říct
dok., říkat ned. 1 povědět diri, dát najevo diri, esprimi, # po pravdě řečeno por diri la veron, sincere dirite, verdire, řekni mi to po pravdě diru ĝin al mi sincere, jak se to řekne japonsky? kiel oni ĝin diras japane?, už jsem řekl tio estas mia fina vorto, to (už) je co ~ jen io por miri 2 dát najevo esprimi, ~ své mínění (el)diri / esprimi sian opinion 3 zaujmout stanovisko opinii # kdo by to do něho řekl kiu opinius lin kapabla por tio, abych tak řekl por tiel diri, ani bych neřekl mi ne opinias tiel, to bych řekl jes, tion mi opinias 4 prozradit malkaŝi, # řekl mi na sebe všechno li malkaŝis al mi pri si ĉion, já to na tebe (ne)řeknu mi (ne) malkaŝos ĝin pri vi, ~ si 1 požádat peti (o něco ion), postuli, # řekl si za práci sto korun li postulis cent kronojn por la laboro, nakonec si dal říci fine li rezigne akceptis, fine li cedis, fine li lasis sin konvinki 2 dohodnout se interkonsenti, # uděláme to, jak jsme si řekli ni faros ĝin kiel interkonsentite, řekli jsme si, že k vám někdy zajdeme ni decidis, ke ni vin foje vizitos, dej si ~ estu prudentaříč/ka
f rivereto, ~ní riverařičení
nřičet
ned.řičet
ned. (ĉeval)bleki, zvl. o dětech kriegiřičivý
říčk/a, -y
f riveretoříční
riveraříčný
říď/a, -i
mřídce
řídce
maldenseřídicí
řídící
řídicí
sloužící k řízení: ~ páka let. stirstango, ~ zařízení n tech. stirilarořídící
takový, který řídí: ~ (ekonomické) orgány gvid(ant)aj (ekonomiaj) organoj, ~ činnost gvida agadořídící, -ho
mřidič, -e
m stiranto, kondukanto ~ z povolání stiristo, kondukisto, ţoforořidič/
m stiranto, kondukanto, aŭtisto, ~ z povolání stiristo, kondukisto, ŝoforo, ~ tramvaje tramkonduktisto, ~ský průkaz stirkarto, kondukrajtigilo, stirista licencořidičk/a, -y
fřidičský průkaz
stirkarto, kondukrajtigilořidičství
nř
ídidl/o, -a nřídit
ned. vůz direkti, stiri ~ schůzi prezidi kunvenon ~ orchestr direkti orkestron dálkově ~ telestiri ~ podnik direkti entreprenon usměrňovat reguligi ~ se agi, direkti sin (něčím, podle něčeho laý io) ~ se radou sekvi konsilonřídit ned. vůz, kormidlovat direkti, stiri, ovládat, zvl. tech. komandi, regi, ekon., spravovat, administri, estri, usměrňovat reguligi, ~ koňské spřežení koĉeri, veturigi jungitaron, ~ schůzi prezidi kunvenon, ~ orchestr direkti orkestron, dálkově ~ telestiri, ~ podnik direkti / estri entreprenon, ~ se agi, direkti sin, gvidi sin, (něčím, podle něčeho laŭ io, per io), ~ se radou sekvi / obei konsilon
řiditelnost, -i
fřiditelný
řiditelný
direkteblařídítk/a, -y
pomn. n (bicikla/motorcikla) stiriloříd
ítka n pomn. (bicikla / motorcikla) stirilo, obecně stirilo, kondukilořídko
řídkost, -i
fřídký
maldensa vzácný malofta, rara, kuriozařídký
maldensa, vzácný malofta, rara, kuriozařidnout
ned.řidnutí
nřiďoučký
říhání
nříhat
ned.říhat
ned., říhnout dok. ruktiříhnout
dok. ruktiříhnutí
nříhnutí
n ruktoříj/en, -na
m oktobroříje
f seksardo doba říje seksarda tempoříje/
f, ~ní n seksardo, doba říje seksarda tempo, pariĝa tempoříjen
m oktobroříjet
ned.říjnice
fříjnový
říjný
řík/at
ned. dir(ad)i, ~ávat ned. diradi, ~á se onidire, oni diras, # co tomu říkáš? kion vi pinias pri tio?, tak říkajíc kiel oni diras, viz též říciříkadl/o, -a n
říkadlo
n, říkanka f infanversaĵo, rimaĵo, versa diraĵo, versdiraĵo, popolversaĵoříkání
nříkank/a, -y
f infanversaĺo, rimaĺoříkat
ned.říkávat
ned.Řím, -a
m Romo římská říše Rom(an)ioŘím/ m zeměp.
Romo, ~(ská říše) Rom(an)io, Romana imperio, ~an m obyvatel Říma romano, obyvatel říše romiano, staří ~ané m pl. (antikvaj) rom(an)ianojŘíman, -a
m obyvatel Říma romano staří ~ané (antikvaj) rom(an)ianojŘímank/a, -y
fřimbab/a, -y
fřimbab/a, -y
fříms/a, -y
f kornicořímsa
f arch. kornicořímsk/ý
rom(an)a, týkající se říše rom(an)ia, romiana, týkající se Říma roma, Ř~á říše Rom(an)io, ~á číslice romana cifero, ~okatolický romkatolikařímsk/ý
roma ~á říše Rom(an)io ~é číslice romanaj ciferojřímskokatolický romkatolika
římskoněmecký
římskost, -i
fřímsoví
nřímsovník, -u
mřímsový
řinčení
nřinčet
ned. (krak)tinti, tintegi, ~ zbraněmi (krak)tintigi la armilojnřinčet
ned. kraktinti ~ zbraněmi (krak)tintigi la armilojnřinčivý
řink
řinknout
dok.řinkot, -u
mřinout
se ned. flu(et)iřinout
se ned. flu(et)iŘíp
m zeměp. Ripoříp/a, -y
fřípa
f beto, viz též řepaříše f regno, imperio, nerostná ~ minerala r., rostlinná ~ vegetala r. ~ živočišná ~ animala r.
říše
f regno světová imperio ~ rostlinná vegetala regno, flaýro ~ živočišná animala regno, faýnoříšskoněmecký
říšský
řiť f anat. anuso, řitní anusa
řiť
f anusořítit se
ned. valit se rulfali ~ se do záhuby pereigi sin mem, esti pereigonta sin mem hnát se vpřed hastegi, rapidegi bořit se detruiři, ruiniřiřítit se
ned. valit se rulfali, dolů falegi, ~ se do záhuby pereigi sin mem, esti pereigonta sin mem, hnát se vpřed hastegi, rapidegi bořit se detruiĝi, ruiniĝiřitní
říz, -u
mříz/a, -y
fříz/ek, -ka
mříz/ek, -ku
m odříznutý kus tranćaĺo kuch. eskalopo zeměd. stikaĺo cukrovarské řízky sukerbeta raspaĺoříza
f text. togořízek
m odříznutý kus, tranĉaĵo, gastr.. eskalopo, steko, zahr. stikaĵo, řízky řepy cukrovky sukerbeta raspaĵo / pulpo, ~ masa tranĉaĵo el viando, smažený ~ fritita eskalopořízen/ý
direktita, direktata, administrata, ~á střela voj. misilořízení
n regado, administrado, estrado, konduk(ad)o, tech. stirmekanismo, rega mekanismo, vedení gvidado, direktado, civilní ~ práv. civila proceduro, dálkové ~ telestirado, soudní ~ juĝa proceduro, trestní ~ kriminala / puna proceduro, # mám ve městě nějaké ~ mi devas aranĝi / prizorgi ion en la urbo, mi havas en la utrbo iu(j)n tasko(j)n / devon / aferon.řízení
n tech. stirmekanismo, rega mekanismo dálkové ~ telestirado ekon. orgány gvid(ant)aj organoj vedení gvidado, direktado jednání tasko, devo, afero mám ve městě nějaké ~ mi devas aranři/prizorgi ion en la urbo soudní ~ juřa proceduro trestní ~ kriminala procedurořízkolis, -u m
řízkovan/ec, -ce
mřízkování
nřízkovat
ned.řízkovat
ned. zahr. stiki, branĉoplantiřízkovnice
fřízně
říznost, -i
fříznout
dok. (ek)tranći ~ se do prstu tranći al si la fingron 0 pořádně se ~ terure erariříznout dok. (ek)tranĉi, # ~ se do prstu tranĉe vundiĝi ĉe fingro, pořádně se ~ přen. terure erari
říznutí
nřízný
rázný energi(plen)a, verva, akra smyslově i akrogusta, akrasonařízný rázný energi(plen)a, verva, akra, smyslové i akrogusta, akrasona
řvaní
nřvát
ned. hulákat kriegi, křičet kri(eg)i, tranĉi la sencojn, o šelmě rori, o zvěři blek(eg)i, být nápadný tranĉiřvát
o lvu rori o zvěři blek(eg)i křičet kri(eg)i být nápadný tranćiřvavý
řvavý kriema
řvoun
m kriegulořvoun, -a
m