H
ha! ha!, ho!
Haag m zeměp. Hago
habaděj mult(eg)e, abund(eg)e (něčeho de
io)
Habeš/ f hist. Abisenio, ~an m abiseno
habilitace f docentecigo, docentecigxo
hábit m 1 náb. řeholní roucho sutano; mona-
hx(in)a vesto 2 hovor. solena vesto 3 expr.
(po
divné / nezvyklé) šaty vůbec ia vestohabr m karpeno
Habsbur/k m Habsburgo, h~ský habsburga,
h~ská dynastie Habsburga dinastio
háček m hoketo, spona krocxilo, agrafo, u-
dička (fisx)hoko, k háčkování krocxetilo, ho-
kpuntigilo, lingv. hoketo, duobla korno,
dukorno, # je v tom ~, věc má ~ estas tu-
bero en la afero
háčkovat ned. krocxeti, hokpuntigi
had/ m serpento, # hřát (si) ~a na prsou
dorloti serpenton sur sia brusto, vinout se
jako ~ serpentumi
hadač m divenisto
háda/nka f enigmo, divenajxo, záhada mis-
tero, # mluvit v ~nkách paroli per enig-
moj, ~t ned. 1 odhadovat taksi, provi dive-
ni, # ~li mu dvacet let li estis proksimu-
me / supozeble dudekjara 2 věštit auxguri,
~t z ruky mandiveni 3 rozpoznat diveni,
hádám správně? cxu mi divenas gxus
te? 4~t se ned. disputi, kvereli, ~vý disputema,
kverelema
háďátko n zool., zahr. tilenkedo
hadice f hoso, flekstubo, gumová ~ kaux-
cxuka hoso, gumtubo, tryska ~ ajuto
hádka f disputo, kverelo
hadr/ m k mytí lavtuko, prachovka polvotuko,
utěrka vis
xtuko, cár cxifon(ajx)o, hanl. sxto-facxo, ~y m pl. hovor. vestacxo, cxifon(ajx)o,
# chodí v ~ech li estas en vestacxo, li sur-
havas vestacxon
hadřík/ m (lav)tuketo, ~y pl. m (malkara)
robo / vesto
haf! štěkot psa ýa!
hafat ned. boji
Haiti n neskl.
zeměp. Haitioháj/ m bosko, arbar(et)o, arbetaro, ~ek, ~e-
ček m bosketo, # jdi do ~e! expr. forigxu!
haj/at ned. dormi, kusxi, # ~ej, dadej baj,
bebo, lule baj
hajdalá/k, hajdelák m senzorgulo, fusxulo,
~cky fusxe
hajdy: ~ do postele! husx / hoto en la liton!
hajej
70
hajej: hajej, dadej citoslovce uspávání baj
baj
hájení n zvěře protekt(ad)o (de cxasbestoj),
doba ~ sencxasa sezono
há
jit ned. defendi (něco ion), pledi (něko-ho, něco por io), zákonem protekti, advo-
kati
hajný m arbar(gard)isto, forst(gard)isto,
cxasgardisto
hájovna f arbar(gard)ista / forstista domo
hajzl m (hanl.) 1 záchod(ová mísa) fekabo 2
nadávka kanajlo
hák m hoko, i sport., krocxilo, boxerský ~
sport. hoko, svingo
hákovnice f voj. arkebuzo
hala f halo, sportovní ~ sporthalo, sportejo
halabala hovor. suprajxe, senzorge
halapartna f halebardo
halda f hromada amaso, nasypaná z hlušiny
aj. sxutmonto
halen/a f kitelo, ~ka f bluz(et)o, cxemizeto
haléř m, halíř m helero
Halič f hist. zeměp. Galicio
halit ned. vuali
hálka f bot. gajlo
halo n astr. haloo, měsíční ~ luna h., slu-
neční ~ suna h.
halo!, haló! hola!
halogen/ m halogeno, ~id m halogenido
halucinac/e f halucino, halucinacio, mít ~i
/ ~e halucinigxi
halušky f pl. nokoj (el terpoma pasto), ha-
lusxkoj
haluz f brancxo, frondo
hamak m hamako
hamburgr m gastr. hamburgero
hamižný mamonema
hampejz m bordelo, prostituejo
hana f mallauxdo
hanba f honto, # že ti není ~! vi devus
honti!
hanbit se ned. honti
handlíř m marcxandisto, negoc(per)isto
hanebný hontinda, skandala, abomeninda,
fia, kanajla, malnobla
hanět ned., hanit ned. mallauxdi
hangár m hangaro
hanlivý mallauxda, ofenda
hanobit ned. malhonorigi, ostouzet mallauxdi,
lit. přen. s
tigmatizihanopis m pamfleto
hantýrka f jxargono
hara/burdí n, ~mpádí n acx(ajx)aro, fatraso,
miksamaso, rustajxo
hardware n neskl. inf. hardvaro, aparataro
harém m haremo, virinejo
harfa f harpo
harlekýn m arlekeno
harmoni/cký harmonia, ~e f harmonio, ~ka
f harmoniko, foukací ~ka busxharmoniko,
blovharmoniko, ancxharmoniko, tahací
~ka tirharmoniko, akordiono, ~um n har-
moniumo
harmonizovat ned. i dok. harmoni(ig)i, kon-
kordigi, akordigi, esti en konkordo / akor-
do
harmonovat ned. 1 viz harmonizovat 2
hud. harmonizi
hasicí estinga, ~ přístroj fajroestingilo
hasič m (fajro)estingisto, fajrobrigadano,
družstvo ~ů, ~ský oddíl, fajrobrigado,
~ská zbrojnice fajrobrigada domo
hasit ned. estingi, # co tě nepálí, nehas kio
min ne tusxas, kusxu kiel kusxas; ne estingu
la fajron, kiu vin ne bruligas, ~ vápno es-
tingi kalkon
hasnout ned. estingigxi
hastroš m timigilo, přen. cxifonulo
hašé, haše n neskl. vianda haketajxo / haki-
tajxo
hašteřit se ned. kvereli
hať f pasxkrado
hatmatilka f expr. lingvacxo
háv m solena vesto
Havaj f ostrov Havajo, stát USA Havajio,
Havajlando, ~ec havajano, ~ské ostrovy
Havaja insularo, Havajaj insuloj
Havana f zeměp. Havano
havárie f akcidento, averio
havarijní averia, ~ pojištění akcidentase-
kuro
havarovat ned. averii
havíř m (hak)ministo, min(labor)isto
71 hladovka
havran m (kampo)korvo, frugilego
hazard m hra hazardludo, riskema ludo, ne-
rozvážnost aventur(em)o, ~ér m aventuris-
to, riskulo, ~ní riskema, nespr. hazarda
házená f sport. (teama) manpilk(ad)o, man-
balo, etpilk(lud)o
házet ned. jxet(ad)i, ~ kamením jxeti sxtonojn
(na někoho al iu), # ~ klacky pod nohy
jxeti bastonon en la radon, meti trabojn sur
la vojo, ~ se, ~ sebou ned. jxetigx
(ad)i
hbitý vigla, facilmova, rapidmova
hebký mola, tenera
Hebrej/ec m hebreo, judo, h~ský hebrea,
h~ština f la hebrea (lingvo)
hedváb/í n silko, kimonové ~í text. cxirime-
no, umělé ~í artsilko, ~nictví n silkin-
dustrio, ~ník m zool., bourec (morusa)
bombikso, housenka silkrauxpo, ~ný silka
hedžra f viz hidžra
hej rup! ruk!, ho ruk!
hej! hoj!
hejno n aro, zool. roto, svarmo, amaso
hejpočkej (m) neskl., (hovor.) ajnulo
hejs/ek m dando, dibocxulo, ~kovství n dan-
dismo
hekat ned. řem(eg)i
hektar m hektaro
hekto/ násobková jednotka hekto/, 102, znač-
ka h
hektolitr m hektolitro
helikoptéra f helikoptero
heliocentrický heliocentra
helium n chem. heliumo
helma f kasko
hemisféra f hemisfero
hemoglobin m chem., lék. hemoglobino
hemžit se ned. svarmi (něčím d
e io)Hercegovina f zeměp. Hercegovino
here/c m aktoro, ~čka f aktorino
herka f cxevalacxo
hermafrodit m biol. hermafrodito
hermelín m text. ermenfelo
hermeneutika f náb., hist., lingv. hermeneuxti-
ko
hermetický hermetika
heroin m heroino
hertz m fyz.
jednotka kmitočtu hercoheřmánek m bot. matrikario, ~ pravý ka-
momilo
heslo n smluvené signalvorto, signaldiro, pa-
svorto, pasdiro, slovní, vůdčí myšlenka devi-
zo, frapvorto, slogano, moto, slovníkové
artikolo, kapvorto, ~ dne devizo de la tago
hever m (hovor). tech. kriko
hezk/ý bel(et)a, sxika, linda, # to je od vás
~é tre bele de vi, to je ještě ~ý kus cesty
tio kusxas ankoraux en granda / longa dis-
tanco (de ni), ~y to zaplať nur / jen pagu in
hezounký beleta
hidžra f hist., náb. hegxiro
hierarchie f hierarkio
hieroglyf m hieroglifo
Himálaj f zeměp. Himalajo
hind m náb. hinduo, ~ština f la hindia
(lingvo)
hip hip! rap rap!
hippie m hipio
Hirošima f zeměp. Hirosximo
histor/ický historia, ~ie f historio, příběh
historieto, rakonteto, ~ik m historiisto,
~ka f historieto, okazajxo, rakonteto
hit m furorkanto, mondkanto
hlad m malsato, bída malsatego, malsat-
mizero, dychtivost avideco, mít ~ malsati,
dostat ~ ekmalsati, malsatigxi, # ~ je nej-
lepší kuchař malsato plej bone gustigas
la mangxo
n, ~ po penězích monavideco,~ po vědění avideco je scio
hladce glate, ~ a obrace text. rekte kaj in-
verse, # půjde-li vše ~ se cxio iros glate
hladina f nivelo, mořská ~ marnivelo,
vodní ~ akvosurfaco, akvoebeno, cenová
~ preznivelo, nivelo de la prezoj
hladit ned. laskat (mane) karesi, uhlazovat
glatigi, leštit poluri, tech. glaceigi
hladký glata, prostý simpla, senornama, u-
nukolora, jemný fajna, snadný facila, tech.
neta, # ~ jako úhoř glitema kiel angilo
hladomor m malsatego
hladov/ka f malsatstriko, ~ý malsata, chtivý
avida (po něčem je / al / pri io)
hladovět
72
hladovět ned. malsati, dychtit soifi (po ně-
čem al io)
hlahol m : ~ hlasů vocxsonado, ~ zvonů
sonado de sonoriloj
hlahol/it ned. (re)soni, ~ivý resona
hlas/ m i přen. vocxo, dát / odevzdat (svůj)
~ vocxdoni (někomu, pro někoho por iu),
přidušený ~ sultra vocxo, sčítání ~ů
skrutinio, většinou ~ů per plimulto da
vocxoj, sečítat ~y skrutini
i, všemi ~y cxi-uvocxe, unuanime, plným ~em plenvocxe
hlásat ned. heroldi, prediki, diskonigi, di-
svastigi anonco(j)n, (vocxe) proklami
hlasatel m anoncisto, parolisto, rozhlasový
~ radioanoncisto, radioparolisto, šigxitel
propagandanto, disvastiganto, heroldo,
diskoniganto
hlasitý lauxta
hlasivky f pl. vocxkordoj
hlásič m: ~ požáru fajroalarmilo
hlásit ned. anonci, prezenti, sciigi, raporti ~
se ned. anonci sin, prezenti sin (u někoho
cxe iu), přihlašovat se i aligxi (k něčemu, na
něco por / al io), k evidenci registri sin,
ucházet se postuli, peti (o něco ion
), o slo-vo (mansigni por) peti la parolon, mana-
nonci sin, projevovat příslušnost konfesi (k
něčemu ion), esti adepto / ano de io, ~ se
k někomu prezenti sin kiel konato
hlásk/a f lingv. (parol)sono, fonemo, stano-
viště gvatturo, ~osloví n foneti
kohláskovat ned. literumi
hlasnost f lauxteco
hlasov/ací vocxdona, balota, ~ací právo
vocxdonrajto, balotrajto, ~ací lístek vocx-
donilo, balotilo, ~ání vocxdonado, balota-
do, tajné ~ání sekreta balotado
hlasovat ned. vocxi, baloti
hlášení n raporto, podat ~ raporti
hlav/a f kapo, kabelová ~a kablomufo, ~a
válce tech. kapo de cilindro, kulaso, #
chytat se za ~u pente pugni sian kapon,
~u vzhůru! la kapon supren!, nevím, kde
mi ~a stojí mi ne scias kie sidas mia ka-
po; mi ne scias kion fari unue, mám prá-
ce nad ~u mi sidas en laboroj gxis super la
oreloj, úspěch mu stoupl do ~y la sukce-
so ebriigis lin, má v ~ě estigxis vaporo en
l
ia kapo, nemá střechu nad ~ou, li nehavas kie kusxigi la kapon, bít ~a ne~a
bati trafe-maltrafe, lámat si ~u rompi al si
la kapon / cerbon, nemá to ~u ani patu, i havas nek kapon, nek
voston, byla tam
~a na ~ě, estis tie kap-cxe-kape, ~a rodi-
ny fami
liestro, spotřeba na ~u popersonakonsumo, zavrtět ~ou skui kapon
hlavatka f zool. salmo danuba
hlaveň f tubo (de pafilo), ~ zbraně pafiltu-
bo, ~ děla dlouhá kanontubo, krátká haux-
biztubo
hlavice f 1 sloupu kapitelo 2 obecně kapo
(de)
hlavičk/a f k
apeto, sport. kapopusxo, kapu-mo, hlávka kapo, záhlaví kaploko, ~a
hřebíku kapo de najlo, ~a zápalky buto-
no de alumeto, # trefit / uhodit hřebík
na ~u trafi la kernon de la afero
hlávk/a f 1 kap(et)o 2 květenství kapitulo,
~ový salát 1 laktuko 2 gastr. laktuka sala-
to
hlavně cxefe, zejména precipe, # ~ žes přišel
cxefas, ke vi venis
hlavní cxefa, majxora, být ~ cxefi
hlavolam m enigm(eg)o, cerbumilo, kap-
rompajxo
hlazený glacea
hle jen
hledáček m opt., astr., zbraně celilo
hledat ned. sercxi, # ~ ve slovníku konsulti
vortaron, kdo hledá, najde sercxu, kaj vi
trovos, nemáš tu co ~ vi havas nenion por
fari cxi tie
hledět ned. 1 dívat se rigardi 2 snažit se klo-
podi, zorgi 3 brát v úvahu konsideri, atenti
(na něco ion) 4 působit horko, bolest, palči-
vý pocit brulvundi, piki, urtiki, hledět si
ned. zorgi (něčeho pri io), # hledˇ si své-
ho zorgu pri viaj aferoj, hledˇme! kaj jen!,
vlevo hledˇ!, maldekstren / liven rigardu
hledí n 1 zbraně celilo, celfendo, přilby vi-
ziero, okulsxirmilo 2
viz sloveso hledět
73 hmotnost
hledisk/o n vidpunkto, # z mého ~a de / laux
mia vidpunkto
hlediště n spektejo
hledítko n např. ve dveřích rigardilo
hlemýždˇ m heliko, # leze (pomalu) jako ~
li antauxenigxas / iras (malrapide) kiel lima-
ko
hlen m muk(ajx)o
hlída/č m gardisto, noční ~č noktogardisto,
~cí garda, ~cí pes gard(o)hundo, korthun-
do
hlídání n gardado
hlídat ned. gardi, pečovat varti, sledovat pri-
rigardi, sekvi, konat službu na lodi vacxi
hlídka f hlídání garda dejxoro, osoba / osoby
gard(ostarant)o(j), vojenská pikedo, patro-
lo, lodní vacxo, lodní (osoba) vacxano,
noční ~ nokta gardo, policejní ~ polica
patrolo
hlídkovat ned. gardostari, posteni, patroli,
nám. vacxi
hlína f argilo, polvosedimento, modelovací
modla argilo, hrnčířská ~ pot(far)ista
argilo, potargilo
hliněný (pot)argila
hliník f aluminio
hlinitý loma, argileca, tera, kysličník ~
chem. dialuminia trioksido
hlinka f chem. (minerala) pigmento
hlíst m zool. fadenvermo
hlíza bot. tubero, lék. absceso
hloda/t ned. rongxi, mordeti, ~vec m zool.
rongxulo
hloh m bot. kratago
hlošina f bot. eleagno
hlouba/t ned. cerbumi, mediti, kontempli,
filozofi, ~vý meditema
hloubení n fosado
hloubi/t ned. fosi, kavigi, ~cí fosa, ~ stroj
fosmasxino
hloubk/a m profund(ajx)o, vlastnost profun-
deco, ~oměr m tech. batometro
hloup/ost f nerozum stulteco, malsagx(ec)o,
nesmysl stultajxo, stulta faro, malsagxajxo,
maličkost bagatel(ajx)o, mluvit ~osti diri
stultajxojn~ý stulta, malsagxa, nepříjemný
malagrabla, # je mi ~é stále ho upomínat
estas por mi malagrable cxiam lin admoni
hlt m gluto, ~avý glutema, jedním ~em per
unu gluto
hltan m anat. faringo, zánět (noso)hltanu
faringito, dno ~u glutejo
hltat ned. englut(eg)i, avide gluti, vori, # ~
očima gluti per la okuloj
hlubina f profundajxo
hluboce profunde, ~ urazit profunde
ofendi, # být ~ dojat esti forte kortusxita,
~ vděčný tre dankema
hlubok/ý profunda, ~á orba profundpluga-
do, auxtuna plugado
hlučný brua, lauxta
hluchavka f lamio
hluchnout ned. surdigxi
hluchoněmý surdmuta, m
surdmutulohluchý surda, i přen. neplodný malplena, m
surdulo
hluk m bruo, rumoro
hlupá/k m stultulo, malsagxulo, ~ček m dupo
hlušec: tetřev m ~ m zool. urogalo
hmat/ m tusxado, smysl palp(o)sento, palp-
senso, ~em, po ~u palpe, uchopení, (ek)-
preno, kapt(omanier)o, ~atelný palpebla,
~ový orgán zvl. hmyzu palpilo
hmatat/ ned. palp(ad)i, fingr(um)i, ~ po ně-
čem palpante sercxi ion, ~elný palpebla,
evidenta
hmátnout dok. ekpalpi, ekfingr(um)i (po
něčem ion), kapti al io
hmot/a f i fil., fyz. materio, zákon zacho-
vání ~y legxo pri la konservo de la mate-
rio, kapalná / pevná / živá ~a likva / so-
lida / viva materio, mezihvězdná ~a in-
terstela materio, mezerní ~a geol. me-
zostazo, šedá ~a mozková biol. la griza
substanco de cerbo, plastická / umě
lá ~aplasto, pohonná ~a brulajxo, fuelo, sta-
vební ~y konstrumaterialoj
hmotařství n materialismo
hmotn/ost f základní veličina SI maso, ob-
jemová ~ost volumena maso, ~ý materi-
ální materia, finanční materia, financa, ~á
škoda materia damagxo, ~ostní masa
hmoždinka
74
hmoždink/a f dubelo, kotvit do ~y dubeli
hmyz/ m kategorie insektoj, jedinec insekto,
~ožravý insektovora, insektomangxa
hnací mova
hnát/ m hanl., membracxo, kost krurosto, ~y
pl. m hovor. kruroj kaj brakoj
hnát ned. peli, pronásledovat persekuti, fu-igi, forkurigi,
pobízet instigi, pohánět mo-
vi, prudce růst elkreski, # ~ k odpověd-
nosti postuli klarigon / kompenson
(někoho za něco de iu pri io), postuli re-
sponson / responde
con, ~ věc do kraj-nosti peli / pusxi ion al / gxis la ekstremo
hnát se ned. hasti, kur(eg)i, vrhat se jxeti /
pusxi sin (do něčeho en ion), usilovat avidi
(za něčím ion), blížit se veni, proksimigxi, #
žene se bouřka venas / proksimigxas tem-
pesto
h
ned tuj, ~ na začátku tuj / jam en la ko-menco; hned ..., hned ... foje ..., foje ...;
jen ..., jen ...; tak ~ ne ne tiel facile / bal-
daux, # to není tak ~ tio ne eblas tujtuje,
tio ne estos tiel baldaux, ~ vedle tusxapude,
tuj apude, # koupím si ~ dva kusy mi
acxetos senhezite du pecojn
hnědel m geol. limonito
hnědouhelný brunkarba, lignitový lignita
hnědý bruna
hnětač m gastr. knedilo, knedmasxino
hněv m kolero, vzplanout ~em ekkoleri
hněvat ned. kolerigi, ~ se ned. koleri (na
někoho iun, kontraux / pri iu), žít v nevůli
malpaci ( s někým kun iu)
hnid/a f pedika ovo, nicotnost bagatelo, ne-
niajxo, ~opich m harsplitulo
hniloba f putr(ad)o
hnis m puso, putrajxo
hnisa/t ned. pusi, abscesi, ~vý pusa
hníst ned. knedi, hnětěním tvořit knede for
-mi, knedi
hnít ned. putri, ~ zaživa forputri vivante
hnízd/o n nesto, tajný úkryt kasxejo, ~ění n
nestado, ~iště n kovejo, ~it ned. nesti
hnoji/ště n sterkejo, ~vo n sterkajxo, dusí-
katé ~vo nitrogena sterkajxo, průmyslové
~vo industria / artefarita sterkajxo
hnojit ned. sterki, ~ kompostem komposxti
hnout dok. movi, sxovi (něčím ion), # nehne
(ani) prstem li / sxi ne movas (ecx) unu
fingron (pro někoho helpe al iu), ani ~!
restu senmova!, urychlit akceli, antauxenigi
(s něč
ím ion), dojmout tusxi, ~ se(bou)(ek)movigxi, (ek)movi sin
hnůj m sterko
hňup m napokapulo, sxtipkapulo, melonka-
pulo
hnus/ m abomeno, ~ný acxa, abomen(ind)a,
fia, nauxza, ~né počasí nauxza vetero, hanl.
debiliga vetero
hnusit se ned. esti abomena (někomu al iu),
ab
omeni, nauxzi (někomu iun), ~ si ned. a-bomeni
hnutí n mov(ad)o, bez ~ senmove, nebylo
tam k ~ estis tie plenplene, ~ mysli e-
mocio, kortusxo, ~ odporu rezistmovado,
dělnické ~ laborista movado, mírové ~
pacmovado
hobl/ík m rabotilo,~ice f tech. rabotstalo,
~ina f rabotajxo, ~iny f pl. rabotajxoj, ra-
spajxo, ~ovačka f odpad rabotajxo, stroj
rabotmasxino, ~ovka f rabotmasxino
hoboj m hobojo
Hod m boží velikonoční Paska dimancxo,
~ boží svatodušní Pentekosta dimancxo, ~
boží vánoční, Festo
de Kristnasko, Krist-naska festo
hod m 1 jxeto, ~ diskem diskojxeto, ~ kla-
divem marteljxeto, ~ oštěpem lancojxeto,
trestný ~ punjxeto 2 hodování festeno,
festo viz též Hod
hoden inda (něčeho je / pri io), ~ důvěry
fidinda
hodin/a f horo, rychlost 60 km za ~u rapi-
do de 60 km en h., půl ~y duonhoro, #
být placen za ~u esti salajrata lauxhore,
labori horpage, # být propuštěn na ~u
esti maldungita senprokraste, kolik je ~?
kioma h. estas?, je jedna ~a estas la unua
(horo), v jednu ~u je la unua (horo), roz-
vrh ~ lerneja horaro, leciontabelo, dávat
~y fari / donadi lecionojn, chodit na ~y
angličtiny preni lecionojn de la angla,
přesčasové ~y ekstraj la-
75 holka
borhoroj, úřední ~y
akceptaj horoj, u-zavírací ~a fermhoro
hodinář m horlogxisto, ~ství n zaměstnání
horlogxista medio, obchod horlogxvendejo
hodinky f pl. horlogx(et)o, kapesní ~ posx-
horlogxo, náramkové ~ brakhorlogxo
hodiny f pl. horlogxo, bijící ~ sonanta hor-
logxo, hrací ~ muzikhorlogxo, kyvadlové ~
pendolhorlogxo, píchací ~ kontrolhorlogxo,
přesýpací ~ sablohorlogxo, sluneční ~
sunhorlogxo, gnomono
hodit dok. jxeti (něčím po někom ion al iu),
~ sebou jxeti sin (na něco sur ion) hovor.
(ek)rapidi
hodit se ned.,
případně i dok. být způsobilýtauxgi, k sobě akordi, být vhodný konveni, #
to se mi nehodí tio ne konvenas al mi,
slušet se deci
hodlat ned. intenci
hodně 1 mnoho multe (něčeho da io), velmi
tre 2 (hovor.) způsobně bonkondute, inde
hodnocení n taksado, prijugxo
hodnost f i voj. rango, mít ~ rangi, udělit ~
rangaltigi, ~ář m rangulo
hodnota f velikost, cena valoro, cenná věc
valorajxo, implicitní ~ odb., defauxlto,
mezní ~ limvaloro, směnná ~ intersxa-
ngxvaloro, střední ~ mezvaloro, mezpro-
porci
o, umělecká ~ artisma valoro, užitná~ uzvaloro, výživná ~ nutrovaloro, věc
valorajxo, mít hodnotu valori
hodnotit ned. taksi, kvalifiki, apreci, aprezi,
posuzovat jugxi, kriticky kritiki
hodnotný (alt)valora
hodnověrný kredinda, fidinda, auxtentika
hod
ný bona, afabla, # buďte tak ~ a řek-něte mi bonvolu diri al mi, způsobný obe-
ema, bonkonduta, hoden inda (něčeho je /
pri io), # ~ kus cesty granda distanco,
longa vojo, za hodnou chvíli post
(suficxe) longa temp(ospac)o
hodovat ned. festeni
hody m pl. festen(ad)o
hoch m knabo, mladík junulo, partner amiko
hochštapler m kavaliro-fripono, rangstrebu-
lo
hojit ned. kuraci, resanigi, cikatrigi, ~ se re-
sanigxi, cikatrigxi, zlomenina se nechce ~
la frakturo ne resanigxas, # ~ se na někom
postuli kompenson cxe iu
hojivý (re)saniga, kuraca
hojn/ý abunda, ricxa, početný multnombra,
~ě suficxege, abunde, ~ost f abund(ec)o,
stav. abundeco, # mít všeho ~ havi abun-
don de cxio, léta ~i jaroj de abundeco
hokej/ m hokeo, pozemní ~ grundhokeo,
lední ~ glacihokeo, ~ista m hokeisto, ~ka
f hokeilo, ~ový hokea
hokynář m butikisto
hola! ho!
Holand/sko n zeměp. Nederlando, provincie
Holando, h~ský nederlanda, provinční
holanda, viz též Nizozemí; h~ština f la
nederlanda (lingvo)
Holandˇan m nederlandano,
z provincie ho-landano
holčička f knabineto
hold m omagxholec m zast. senbarbulo
holeň f kruro, anat. tibio, holenní kost tibio
holení n razado, holicí souprava razkomple-
to, voda po ~ postraza akvo
holicí raza
holič/ m razisto, barbiro (hist.), ~ka f
razis-tino, ~ský razista, barbira, ~ství n zaměst-
nání razista metio, provozovna razejo, bar-
birejo
holičk/y: 1 f pl viz holička 2 # zůstat / být
/ octnout se na ~ách pl. resti / (ek)esti
senhelpa / senrimeda / senmona, nechat
někoho na ~ách lasi
iun senhelpa / se-nrimeda / senmona, forlasi iun en embara-
so / dilemo
holina f zeměd. kalvo
holínk/a f 1 (alt)boto 2 tibiingo, gumové
~y gumbotoj, nízké gumsxuoj, jezdecké ~y
rajdistaj botoj
holit ned. razi, ~ se ned. razi sin
holk/a f děvče knabin
o, bubino, má ~u lihavas (sian) knabinon / ama(n)tinon,
chodí za ~ami li postkuradas knabinojn,
li amindumas, pouliční ~a děvka publiku-
lino, putino
holobrádek
76
holo/brádek m flavbekulo, ~hlavý kalva,
senhara
holocén m geol. aluvio
holota f expr., hanl. acxularo, fiuloj
holoubě n kolombido
holub/ m kolombo, ~ník m kolombejo, poš-
tovní ~ kurierkolombo, leterkolombo ~ice
f kolombino, ~ice míru la kolombo de la
paco
holubinka f bot. rusulo
holý lysý kalva / senhara, nepokrytý, bezlistý
nuda, s holou hlavou nudkapa, nudkape,
# začínat s ~ma rukama ekmastrumi se-
nrimede, pouhý nuda, pura
holý nuda, lysý, bez porostu kalva
homonymum n homonimo
homosexu/ál m samseks(em)ulo, gejo, ~a-
lita f viradulto, ~ální samseksema
hon m 1 zvěře batuo, (komuna) cxas(ad)o,
kruhový ~ encirkliga cx. 2 spěch has-
t(ad)o, ~ba f b., pronásledování pelado,
~ební cxasa, ~ební lístek cxaskarto, ~ební
oprávnění licenco pri cx., ~ec m cxaspe-
lanto, i nadháněč b
atuisto, ~itba f cxasejohonák m zeměd. vakero
Honduras m zeměp. Hondur(as)o
honem rapide, hned tuj, # ten tak ~ nepři-
jde tiu certe baldaux ne venos
honem! expr. rap-rap!
honěn/á f tusxludo, sinkaptado, hrát si na
~ou tusxludi, ludi sinkaptadon
honit
ned. cxasi, pel(ad)i, # pozdě bycha ~vanas pentofari, malfrue cxasi povuson,
chytat persekuti, postkuri (za něčím ion),
štvát se peli sin, hasti (gxis elcxerpigxo), vy-
tahovat se fanfaroni, scenumi
honitba f cxasejo, cxasdistrikto
honor/ář m honorari
o, ~ovat dok. i ned. ho-norarii, pagi honorarion
honos/it se ned. být hrdý fieri, přehnaně pavi,
~ivý vantema, paradema, paveca, ~ný 1
chlubivý, parádivý, viz honosivý 2 okázalý,
nádherný impona, pompa, brila, luksa
Honza m Jo(han)cxjo
hop hop, # negxí
kej ~, dokud nepřeskočíšne diru hop! antaux la salto
hor/a f monto, hromada amaso, # chlap ja-
ko ~ ulo grandstatura
horal m logxanto de montoj, montarano
horečk/a f febro, mít 39 stupňů ~y havi
febron de 39 gradoj, havi 39 gradojn da
febro, mít ~u febri, ~a klesá la febro fa-
las, cestovní ~a antauxvojagxa ekscitigxo /
malkvieto, vojagxfebro
horečn/atý, ~ý febra
horizont m horizonto
hork/o n varmego, # je mi ~o estas al mi
varmege, ~ý varmega, ~okrevný varmeg-
sanga
horli/t ned. fervori, ~vý fervora
hormon m hormono
hornatý montricxa, montara
Horní Lužice f zeměp. Supra Luzacio, ~
Rakousy m pomn. zeměp. Supra Auxstrio, ~
Slezsko n zeměp. Supra Silezio
horní supra, báňský mineja, ~ sněmovna
senato, H~ sněmovna ve Velké Británii
Lorda Cxambro, Cxambro de lordoj
horn/ík m ministo, ~ictví n mina industrio,
minekspluatado, zaměstnání minista pro-
fesio, ~ina f minajxo, rokajxo, mintavolo,
zbytková ~ina geol. reziduajxo
horno/lužický supraluzacia, národ, jazyk so-
raba, ~německý lingv. altgerman(l
ingv)a,zeměp. sudgermana, ~slezský suprasilezia
Hornův mys m zeměp. Horna Kabo
horolezec/ m alpisto, (mont)grimpisto, ~ký
alpisma, alpista, (mont)grimpista, ~tví n
alpismo, (mont)grimpado
horor m dílo hororiga verko, hrůza terurajxo
horoucí arda
horova
t ned. entuziasmigxi (pro něco por io)hors/ký mont(ar)a, ~tvo n montaro, mont-
masivo
horší pli malbona, bez srovnání duaklasa
hořák m brulilo, Bunsenův ~ tech. brulilo
de Bunsen, lihový ~ alkoholbrulilo, u
sporáku flamingo, gasbeko, řezný ~ tran-
cxobrulilo, svagxovací ~ tech. sxalmo
hořčice f bot. sinapo, kuch. mustardo
hořčík m chem. magnezio
hoře n (lit.) cxagren(eg)o
77 house
hořec m bot. genciano
hořejš/ek m supra parto, s
upro, ~í supraHořejší jezero n zeměp. Supera Lago
hořekovat ned. lit. ve-spiri, lamenti
hořet ned. 1 bruli 2 svítit bruli, lumi 3 přen.
být zanícen entuziasmi, ardi (pro něco por
io), hoří! poplach fajro!, # ta věc nehoří
la afero jan ne urgxas, ~ zvědavostí bruli
de /
pro scivolo, # západ hoří la sunsubi-ro rugxas, # tváře mu jen hoří liaj vangoj
estas brulaj
hořk/ý i přen. amara, maldolcxa, bolestný do-
loriga, ~ý nápoj amarajxo, ~ost f amareco,
~nout ned. amarigxi
hořlav/ina f brul(iv)ajxo, brula materialo,
~ý bruliva, brulema, brulpova
hospitalizovat dok. i ned. enhospitaligi
hospoda f gastejo, venkovská vilagxa trinke-
jo, cxardo
hospodá/rný ekonomia, sxparema, ~rnost f
ekonomio, ~ř m funkce mastrumisto, e-
konomo, pán mastro, hospodárný člověk
mastrumanto
hospodař/it ned. mastrumi((s) něčím kun
io), šetřit ekonomie uzi, ~ení n mastruma-
do
hospodářský ekonomický ekonomia, země-
dělský agrokultura
hospodářství n činnost mastrum(ad)o, ze-
měd. usedlost bieno, korto, domácnost ma-
strumajxo, lesní ~ forstmastrumado, forst-
kulturo, arbarkulturo, silvikulturo, ná-
rodní ~ nacia ekonomio, polní ~ agraro
Hospodin m Sinjoro, Eternulo
hospodský gasteja, m gastejmastro, viz též
hostinský
hospodyně f žena vedoucí domácnost ma-
strumantino, hejmmastrino, žena hospodáře
dommastrino, za plat mastrumistino, # to
je (dobrá) ~ sxi estas sxparema hejmmas-
trino
host/ m gasto, lázeňský ~ ban(lok)gasto,
kuracgasto, stálý ~ regula gasto, cxiamu-
lo, # ~é vítáni eksteruloj estas bonvenaj,
nezvaný ~ ne petita gasto, to jsou k nám
~i! koran bonvenon!, lázeňští ~é
ban(lok)gastoj, kuracgastoj, jako ~ div.
kiel gasto, gastrole, vystupovat jako ~
ludi gastrole, ~é m pl. sport. ludgastoj
hostec m lék. reuxmatismo
hostie f náb. hostio
hostin/ec m gastejo, ubytovací ~ec logx-
gastejo, ~ský gasteja, m gastejestro, gas-
tejmastro
hostina f festeno, slavnostní ~ bankedo,
svatební ~ geedzigx
a festeno
hostit/ ned. gastigi, ubytovat logxigi, pohostit
regali, ~el m gastiganto
hostovat ned. gasti
hotel/ m hotelo, hodinový ~ porhora h.,
~iér m hotelestro, hotelmastro
hotovost/ f fin. kontantajxo, kontanta mono,
platit v ~i pagi kontante, pokladní ~ en-
kasajxo, kasmono
hotový dokončený preta, úplný, zralý plen-
matura, perfekta
houb/a f bot. fungo, jedlá ~a mangxebla f.,
jedovatá ~a venena f., jít na ~y (iri) ko-
lekti fungojn, ~y pl. f zool. sponguloj, sbí-
rání hub fungoplukado, # po tom ti je ~y
expr. tio entute n
e koncernas vin, ~ař mfungokolektanto, znalec hub fungologo,
micetologo, mikologo, ~ový funga, ~ovitý
fungoforma
houf/ m aro, amaso, dát se do ~u arigxi, a-
masigxi, ~ně (grand)amase, (grand)are,
multope
houkačka f hupo, (auxto)korno, hasičská /
pož
árnická ~ fajrobrigada signalkornohoukat ned. na houkačku hupi, o sově ululi,
hui, vítr, příboj, lodní píšťala mugxi, o loko-
motivě fajfi, vystrašeně hui
houně f lankovrilo, kadiso
houpací: ~ kůň lulcxevalo, ~ židle lulsegxo
houpačk/a f balancilo, dv
ouramenná basku-lo, závěsná pendolo, ~y lodičkové boatpen-
dolo, vlnitý terén ondoforma tereno
houpat ned. balanci, kolébat luli, ~ se ned.
úmyslně balanci sin, baskuli, pendoli, sa-
movolně balancigxi, ~ se na šibenici balan-
copendi / svingopend(igx
)i sur pendumilo
house n anserido
housenka
78
housenka f zool. i tech. rauxpo, ~ bource
morušového silka rauxpo
houser m viransero, lék. ústřel lumbalgio,
lumbago
houska f (plektita) bulko, strouhaná ~
bulka raspajxo, raspita bulko, # to je jako
~ na krámě gxi / tio estas memevidenta
housl/e f pomn. violono, # hrát první ~e
ludi la unuan violonon, esti la unua vio-
lonisto, přen. ludi la cxefan rolon
houstnout ned. densigxi
houšt/í n, ~ina f
densajxo, s křovím vepr(e-j)o, horská, úkryt povstalců makiso
houžev f brancxsxnurego; bastosxnuro
houževnatý pevný tech. tenaca, o mase lede-
ca, vytrvalý persista, neústupný obstina
hovado n 1 dobytče bruto 2 hanl. brutacxo,
senspritulo, ulacxo
hovězí
bovahovno n i přen. hanl. merdo
hovor/ m interparol(ad)o, telefonický ~ te-
lefona interparolo, telefonajxo, bleskový ~
antauxranga telefonajxo, ~na f návštěvní
místnost akceptejo, (telefonní) ~ telefon-
budo, telefoncxelo, ~ný parolema, ~ový
komunlingva, konversacia
hovoř/it ned. paroli, rozmlouvat interparoli,
# statistika ~í jasně statistiko parolas
klare
hra f zábava i hud. ludo, scénická teatrajxo,
hazardní ~ hazardludo, ~ na schováva-
nou kasxludo, míčová ~ pilkludo, olym-
pijské hry la olimpiaj ludoj, olimpikoj,
televizní ~ televida teatrajxo, ~ na flétnu
flutlud(ad)o, ~ na slepou bábu blindlu-
do, ~ se slovy přen. vortludoj, pašijové
hry ludpasiono
hrab/at hráběmi rasti, díru v zemi fosi, nohou
stam(p)fi, pranci, slepice ~ou kokinoj
piedgrat(ad)as, ~at se ned. fosi (v něčem
en io)
hrab/ě m grafo, ~ěnka f grafino, ~ství n
grafejo, graflando
hrábě f pomn. rastilo
hrabivý profitavida
hraboš m zool. mikroto, ~ polní kampomuso
hrací luda, hud. muzika, ~ automat ludaux-
tomato
hráč m l
udanto, sport. i ludisto, falešný ~(karet) kartotrompisto
hračka f ludilo, # to je přece ~! tio ja estas
ludo!
hrad m kastelo, pouze opevněný burgo,
Pražský ~ Praga Kastelo, Kastelo de Pra-
go
hradba f 1 ohrazení, plot (cxirkaux)barilo 2
hrazení, ze
ď muregoHradčany m pomn. zeměp. Hradcxano
hradiště n 1 kasteleto 2 opidumo, fortikigi-
ta setlejo
hradit ned.bari, platit pagi, ~ výdaje pagi /
kovri la kostojn / elspezojn, zahrazovat
(cxirkaux)bari, zpevňovat fortikigi
hradlo n žel. blokstacio
hrách m pizo, ~ rolní kampa pizo
hrachor m bot. latiro, ~ jarní bot. latiro
printempa
hran/a f egxo, ~a, ~y pl. umíráček funebra
sonorado, kosá ~a tech. bevelo, zkosit ~u
beveli, zvonit ~u funebre sonoradi, ~atý
egxohava
hranice f 1 nakupení, hromada stak
o, ~ dřívílignostako 2 k zapálení (brul)sxtiparo 3
mezní čára, omezení limo(j), státní ~ sxtata
limo, sxtatlimo, zemská ~ landlimo, věko-
vá ~ agxolimo, časová ~ datlinio
hraničit ned. i přen. limi (s něčím ion)
hraniční lima, ~ přechod limpas(ej)o
hranol m mat. prismo, kosý ~ oblikva p.,
bramborové ~ky m pl. terpomfingroj, ter-
pomkubetoj
hranostaj m ermeno, negxmustelo
hrášek m pizeto, druh hrachu verda pizo
hrát ned. ludi, div. ludi, aktori, ~ si ludi, #
něco nehraje io ne sxajnas esti en ordo
hravý ludema
hráz f (val)digo, přehradní ~ valbarajxa di-
go
hrazda f reko, visutá ~ trapezo
hrb/ m gxibo, ~áč m gxibulo, ~atý gxiba
hrbit ned. gi, ~ hřbet humile / servile
flati (před někým iun), ~ se ned. gxi
79
hřbet
hrbol m tubero, gxibajxo, ~atý tuberplena,
tuberoza, gxiba
hrbolek m i lék. tubereto, elkreskajxo
hrčet ned.1 vydávat drsný zvuk knari, kraki 2
prudce téci fluegi
hrdin/a m heroo, národní ~a nacia heroo,
~ka f heroino, ~ný, ~ský heroa, ~ství n
vlastnost heroeco, čin heroajxo
hrdlička f turto
hrdl/o n anat., tech., gorgxo, # z plna ~a el la
tuta gorgxo, plengorgxe, lahve kolo, # tres-
tat na ~e mortpuni
hrdost f vlastnost fiereco, důvod fiero
hrdý fiera, být ~ fieri, esti fiera (na
něcopri io)
hrkat ned. knari, grinci
hrma f anat. pubmonto
hrnčíř m pot(far)isto
hrne/c m poto, ~c na vaření kuirpoto, mar-
ito, hliněný ~c argilpoto, Papinův ~c
premoto, ~ček m taseto, ~k m šálek taso,
(trink)poteto, ~k na kávu kaftaso
hrnout ned. sxovi, movi, ~ se ned. torenti,
pusxi sin
hrob/ m tomb(ofos)o, čerstvě vykopaný cxer-
kujo, hromadný ~ amastombejo, # ticho
jako v ~ě silento kiel en tombo, ~ař, ~ník
m tomb(ofos)isto, ~ka f tombokelo, kripto
hrobařík m zool. nekroforo
hrobov/ý: ~é ticho lit. morna silento
hroch m hipopotamo
hrom m tondro, ~ rachotí tondras, # ~ ude-il la tondro batis,
~ do toho! mil ton-
droj!, fulmotondro!
hromad/a f amaso, srovnaná staplo, valná
~a gxenerala kunveno, plenkunveno, ~ění n
amasigado, kumulado, ~it ned. amasigi,
akumuli, kumuli, ~it se ned. amasigxi, ~ný
amasa, kolektiva
Hromnice f pomn. náb. Kandelfesto
hromosvod m fulmoforigilo, fulmokonduk-
tilo, fulmosucxilo, ~ s uzeměním fulm-
kondukanta instalajxo
hromotluk m fortulo
hrot/ m pinto, ~ek m tech. bavuro
hrotnatka f zool. dafnio
hrouda f (ter)bulo, glebo, # rodná ~ hejma
grundo, ~ zlata orbulo
hroutit se ned. disfali, kolapsi
hrozba f minaco
hrozen m1 plod beraro 2 květenství grapolo,
vinný ~ grapolo de vinberoj
hrozinka f sekvinbero, rosino, v
iz též ro-zinka
hrozit ned. minaci (někomu něčím iun per
io), ~ se ned. havi timon (něčeho antaux /
pro io), tim(eg)i (něčeho ion)
hrozivý timinda, timiga
hrozný terura, timinda, # mám ~ hlad mi
ege / terure malsatas
hroznýš m zool. boao
hrst/ f plenmano, plnou ~í plenmane, # mít
někoho v ~i enkagxigi iun
hrtan m laringo
hrub/ec m, hrubián m krudulo, ~ost f vlast-
nost krudeco, malafableco, malgxentileco,
čin malafablajxo, malgxentilajxo, ~ý drsný
kruda, malglata, maldelikata, hrubozrnný
dikgrajna, nelaskavý malafabla, sprostý
brutala, malgxentila, celkový brutta, malne-
ta, velký, významný granda, grava, ~á chyba
kruda eraro
hruď f brusto, u hmyzu torako
hrud/í n kuch. brustviando, ~ník m torako
hrudka f gastr. grumelo
hruš/eň f pirarbo, pir
ujo, ~ka f pirohrůz/a f teruro, strach timego, # stálo ho to
~u peněz gxi kostis al li multege da mono,
# je mi ~a jen při tom pomyšlení mi
sentas teruron / hororon jam pensante pri
tio, je nepořádný až ~a li estas terure
malordema, ~nost f terureco, ~ovláda f
terura legximo, teroro, ~ný makabra, terura
hryzat ned. mordeti, okusovat cxirkauxmordi,
hlodat rongxi, # hryže ho svědomí la kon-
scienco lin turmentas, li havas konscien-
criprocxojn
hryzec m arvikolo
hřad m sidostango
hřát ned. varmigi,
~ se ned. varmigxihřbet/ m dorso, gastr. dorsajxo, zeměp.
kresto, hrbit ~ přen. humile / servile
flati
hřbitov
80
(před někým iun), ~ knihy librodorso, ~
ruky dorso de mano, horský ~ montodor-
so, montokresto, ~ vlny dorso de ondo,
~ní dorsa
hřbitov m tombejo
hřebec m vicxevalo
hřebelcovat ned. o koni strigli
hřeben m kombilo, ~ na česání borůvek
mirtelplukilo, kohoutí aj. kresto, ~ střechy
firsto, horský ~ (monto)kresto, ~ vyso-
kého tlaku vertekso de alta premo
hřebíček m najleto, bot., kuch. kariofilo
hřebík m najlo, přibít ~em alnajli, # trefit /
uhodit ~ na hlavičku, trafi la kernon de
la afero, pověsit něco na ~ (plene) rezigni
pri io, (tute) sin retiri el io
hřebínek m kombileto, kohoutí, ptačí ~
kresto, # roste mu ~ li farigxas orgojla, #
spadl mu ~ li malfierigxis, li perdis fiere-
con
hřeblo n striglilo
hřejivý oděv varmiga, přen. varmkora
hřešit ned. peki (proti něčemu kontraux io),
spoléhat tro kalkuli (na něco je /
pri io),trouzi (na něco ion)
hřib m (nobla) boleto, # zdravý jako ~
perfekte sana, atomový ~ atomeksploda
fungo, látací hříbek m sxtopfungo
hříbě n cxevalido, oslí ~ azenido
hříčka f malgranda ludo, ludeto, hudební
~ malgranda muzikajxo / komponajxo,
slovní ~ vortludo, ~ náhody ludo de la
hazardo, ~ přírody fantazio / kaprico de
la naturo
hřídel/ m i f sxafto, vačkový ~ kamsxafto,
pouzdro ~e sxaftingo
hřích m peko (proti něčemu kontraux io),
prvotní ~ prapeko, smrtelný ~ mort(o-
merit)a peko
hřímat, hřmět, hřmít ned. tondri, přen.
mugxi, hřmí tondras
hříšn/ík m pekulo, pekanto, misulo, viník
kulpulo, ~ý hřešící pekanta, přílišný troa,
zarputilý ~ík nepentema pekulo
hřiště, hříště n dětské (infan)ludejo, lud-
loko, sport. sportejo, ludkampo, golfové ~
golfejo, tenisové ~ tenisa ludkampo, teni-
sejo
hříva f koňská, lví kolharoj, kolhararo, přen.
long(eg)aj (kaj vilaj) haroj
hříženec m bot. markoto
hřmět, hřmít viz hřímat
hřmot m bruego
hu, hú! děs, soví houkání hu!, hu ha!, hu-
u-u!
hub/
a f zvířecí busxo, hanl. busxego, busxacxo,vizagxeco, # stát s otevřenou ~ou stari
kun malfermita busx(eg)o, busxmalferme
gapi, drž ~u! hanl. tenu vian / la busx(a-
cx)on!, mlsná ~a osoba expr. frandemulo,
~atý impertinenta, kverelema
hubení n ekstermado
hubený i přen. malgrasa, sengrasa, magra
nevydatný malabunda
hubertus m text. drapmantelo, cxasmantelo
hubice f tech. ajuto, pintkovrilo
hubičk/a f busxeto, polibek expr. kiso, ~ovat
ned. (expr.) kisi
hubit ned. ekstermi, hromadně vraždit masa
-kri
hubka f ke křesání tindro
hubnout ned. malgrasigxi, malplipezigxi, mal-
dikigxi, magrigxi
hubovat ned. mallauxdi, insulti, riprocxad-
moni, skoldi (někoho iun na něco ion)
hučet ned. o větru, vodopádu, vlnobití mugxi, o ece, moři
murmuri
hudba f
umění muziko, kapela, orchestr or-kestro, dechová ~ blov(instrumenta) mu-
ziko, hudební těleso blovorkestro, komorní
~ cxambromuziko, # ~ budoucnosti revoj
de la estonto
hudbymilovný muzikama
hudebn/í muzika, ~ík m muzikisto, ~iny f
pl. muzikajxoj, muziknotoj, ~ost f 1 schop-
nost muzika talento 2 básně a pod. melo-
dieco
hudrovat ned. i přen. glugli
hudry hudry hlas krocana glu-glu-glu
huhňat ned. nazparoli
hukot m mudž(ad)o, bručení murmur(ad)o
hůl f bastono, rákoska kano, vergo, lyžařská
~ skibastono, skiista b., chodit s holí / o
holi ir(ad)i per b., # zlámat nad
81
hyperbola
někým ~ rezigni iun, meti finon al iu,
skončit s žebráckou holí bankroti
hulákat ned. kriegi
hůlk/a f basto
neto, jíst ~ami mangxi per ma-stonetoj, kouzelná ~a magiista
bastono, magia bastoneto, ~ový bastoneta,
~ové písmo preslitera skribo
hulvát m hanl. krudulo
humani/smus m humanismo, ~sta m homa-
rano, humanisto, ~stický humanisma, ~ta
f homamo, humaneco
humánní humana
humbuk m podvod trompo; předstírání ka-
mufl(ad)o
humor/ m (bon)humuro, sžíravý ~ lit. pika
/ acerba humuro, šibeniční ~ malgaja hu-
muro, gajeco de senespero, ~eska f lit. hu-
murajxo, ~ista m vytvářející dobrou náladu
humoristo, žertovný humuristo, ~
ný humu-ra, sxerca
humr m zool. omaro
humus m zeměď. humo
huňatý tufa, harkovrita, vila, haroza, velmi
haruda
hurá! hura!, volat ~ hurai, ~ volání hurao
Huron m hurono, ~ské jezero Hurona lago
Hus m Hus
husa f ansero, divoká ~ sovagxa ansero, pe-
če
ná ~ rostita anser(ajx)o, husí anserahusar m husaro
husit/a m husano, ~ský husana, husista,
husisma, ~ská reformace Husisma re-
formo
huspenina f galantino, gelatenajxo
hustilka f aerpumpilo
hustit ned. vhánět vzduch aeri (do něčeho
ion), pumpi aeron
(do něčeho en ion),přen. expr. vtloukat enbati
hustoměr m areometro, densometro
hustota f dens(ec)o
hustý densa, viskoza, o kapalině hovor. si-
ropeca
huť f metalurgia uzino, sklářská ~ vitrofa-
rejo, vitrofabriko
hutn/ictví n metalurgio, ferindustrio, ~ík m
metalurgiisto
hvězd/a f stelo, vynikající jedinec stel(u-
l)(in)o, populární osoba furorulo, nová ~a
novao, ~ný stela, ~okupa f stelamaso,
kulová ~okupa globa stelamaso, otevře-
ná ~okupa apeta stelamaso
hvězdá/rna f (astronomia) observatorio,
stelobservejo, ~ř m astronomo, ~řský as-
tronomia, ~řství n astronomio
hvězdice f 1 mořská zool. asterio, marstelo 2
pl. třída ostnokožců asterioidoj
hvězdička f steleto, typo. asterisko
hvězdnatý stelplena, stelluma
hvězdnic/e f bot. astero, ~ovit
é bot. astera-coj
hvizd m (ek)fajfo
hvízd/at ned. pískat fajfi, o kulkách zumi,
~nout dok. ekfajfi
hvozdík m bot. dianto
hyacint/a m (f) hiacinto
hýbat ned. movi (něčím ion), ~ se ned. mo-
vigxi
hybný mova, tech. movebla
hybrid m hibrido
hýčk/at ned. roz
mazlovat dorloti, konejšit lu-li, ~ání n dorlot(ad)o
hydrant m hidranto
hydraulický hidrauxl(ik)a
hydrofobní akvorezista
hydrolýza f chem. hidrolizo
hydroplán m hidroplano
hydroxid m chem. hidroksido, pevný ~
sodný solida natria h., natrono, ~ drasel-
ný kalia h.
hyena f hieno
hygien/a f higieno, ~ický higiena, ~ik m
higienisto
hygrometr m fyz. higrometro
hyje hot(o), hyjé! hot!, hoto!
hýkat ned. iai
hýl m obecný zool. pirolo, ~ křivčí pinikolo
hymna f himno, státní ~ sxtata h.
hymnický hxoraleca, lauxdkanta
hymnus m lauxdkanto, hxoralo, himno
hynout ned. perei, (for)morti, malvivigxi, u-
padat malprogresi, ruinigxi, forigxi, ubývat
konsumigxi
hyperbol/a f hiperbolo, ~ický hiperbola
hypermangan
82
hypermangan m kalia permanganato /
tetraoksomanganato
hypermoderní supermoderna, altmoda
hypnotizovat dok. i ned. hipnotigi, hipnoti-
zi, magnetizi
hypnóza f hipnoto
hypochondr/ m hipokondriulo, ~ie f hipo-
kondrio
hypotéka f ekon. hipoteko
hypotéza f hipotezo
hýření n dibocxado, orgio
hýřit ned. dibocxi, vivi en gxuo kaj bru
o, vivisenzorge kaj abunde, oplývat abundi
(něčím per io)
hýřiv/ec m dibocxulo, ~ý dibocxa
hyster/ický histeria, ~ie f histerio, ~ka f
histeriulino
hyzdit ned. malbeligi, nebýt okrasou fusxor-
nami
hýž/dě f anat. gluteo, hovor. sidvango, ~ďo-
vý glute