E s p e r a n t i s t é a l i t e r a t u r a

Dnešní doba při nejlepší snaze o pokrok a lepší život člověka souběžně přináší určité nesnáze. Většina našich esperantistů cítí potřebu zdokonalení s prohloubení svých jazykových znalostí litraturou. I když víme, že původní i překladová literatura v Esperantu je již tak obsáhlá a tak rozmanitá, že uspokojí i nejnáročnějšího z nás, přece jen nemáme k ní v současnoti přístup a naše koupěchtivost ze známých důvodů nemůže býti ukojena. Upokojujeme se skutečností, že jsou ještě důležitější statky, za které se vydávají valuty.

Nesmíme však zapomenouti přece jen na určité možnosti. Starší esperantisté mají své esperantské knihovny, jež mnohdy ubsahují perly esperantského snažení. Jistě by nešli cestou pokroku, kdyby se domnívali, že tyto knihovny slouží jen k ozdobě jejich příbytků. Kniha má být čtena. Obracejte se tedy na ně i v těchto připadech a tito samideáni jistě vás pochopí a podle možnosti vám pomohou.

Vždyť všichni víme, že jen jazykově vyspělý esperantista plně slouží svému národu, a to už psaným slovem ve své korespondenci nebo osobně přímým hovorovým stykem.

Nezapomínejme však ani na knihovny místních esperantských odboček nebo klubů, ani na časopisy, jež klubům docházejí. Čtěte vše, co může posloužit vašemu prohloubení jazyka a ve schůzkách diskutujte o jazykových i věcných otázkách.

Uvidíte, jak jeden skutečně využitý rok vás vyvede ze začátečnických obtíží a převede vás do řad, na něž se případně ještě dnes díváte s určitou žárlivostí a s otázkou: „Kdy i já budu mezi nimi?“

Až se opět po roce sejdeme v novém studijním úsilí, pak si lehce ověříte, kam vás dovedl jeden rok zájmů o esperantské písemnictví a tím o samotný jazyk.

Jelč

Verda Voĉo de Doksy, 1950-09-01