Zpráva pro výroční členskou schůzi Klubu esperantistů v Brně konanou dne 1. 2. 2012
Brněnská spolupráce
V roce 2011 náš klub úzce spolupracoval se Sdružením pro mezinárodní jazyk esperanto v Brně, s Klubem České esperantské mládeže v Brně a se sdružením E-lingvo, které má také sídlo v Brně.
Klubový zpravodaj a internet
V roce 2011 členové dostali 3 čísla pozvánky Sdružení (Invitilo) i s naším programem, náš klub oplátkou zajišťuje společné internetové stránky, kde jsou k dispozici programy i zmíněné pozvánky. Zveřejňujeme také společný program v časopise Program Brněnsko na internetu, pokud mají místo i v tištěné podobě (za inzerci neplatíme).
Klubové programy
Klub se schází každou středu od 18. hod v klubovně městské části Brno-střed na Starobrněnské 15, každou třetí středu v měsíci máme společný program se Sdružením v Centru volného času, Libušina třída 27, Brno-Kohoutovice. Na každý večer je připravena přednáška, úvodem máme zpravidla aktuality z esperantského hnutí, po přednášce následuje diskuse k naší činnosti. V klubovně se uskutečnilo celkem 29 večerů s programem, přednáškami přispěli členové Jaroslav Bergl, Oldřich Arnošt Fischer, Zdeněk Hršel, Miroslav Hruška, Marie Klimentová, Bohumír Krepčík, Miroslav Malovec, Věra Podhradská, Bohumila Trzosová, Josef Vojáček, Zdeněk Závodný. Poslední schůzku před prázdninami jsme strávili na zahradě manželů Veselých v Kohoutovicích. Klub navštívili zahraniční hosté Arina Osipova a Brandon Sowers.
Oslava 110 let klubu
Klubové výročí jsme oslavili 21. května 2011 v klubovně Brno-střed na Hybešově ulici 65a, napočítali jsme 51 účastníků. Přijelo sedm rakouských hostů (Hans Michael Maitzen, Leopold Patek, Elisabet Hlauschek, Ion Ardelean, Evgeni Georgiev, George Dermatis, Uwe Stecher), z jiných českých klubů Miroslav Smyčka z Českých Budějovic, Jiří Patera a Jiří Souček z Prahy, Libuše Filipová z Chropyně, Kamila Bártlová z Okřížek, Jaroslav Liška z Prostějova, Bohumil Řepa z Netolic, Jan Bartušek z Olomouce, Anna Dzuňová a Alžběta Matějíčková z Přerova, Jarmila Čejková a Milan Neuvirth z Ostravy-Vitkovice - posledně jmenovaný 13. ledna 2012 zemřel. Objevili se i někteří naši bývalí členové (Ing. Aleš Bednařík, Olga Flasarová). Vzácným hostem byla operní pěvkyně paní Helena Supová-Halířová, která nám v minulosti se svým manželem a svými žáky uspořádala řadu koncertů. Pozdravil nás také náš správce ze Starobrněnské pan Kosina, avšak slíbená návštěva pana starosty se neuskutečnila. Městská část Brno-střed nám však věnovala stránku ve svém zpravodaji.
Program oslavy jsme zahájili hymnou La Espero a vzpomínkou na zesnulé členy během posledního desetiletí a několika písněmi Miroslava Smyčky bez hudebního doprovodu. Předseda Miroslav Malovec připomněl historii klubu, čestný předseda Zdeněk Hršel oslovil přítomné stručným příspěvkem. Miroslav Hruška představil práci esperantské mládeže. Po obědě v blízké restauraci Omega Miroslav Malovec připomněl významné členy klubu v jeho historii, Věra Podhradská vzpomněla na kulturní klubové programy, především divadla a koncerty. Pavel Lehký ukázal na příkladech, že Evropa bez společného jazyka nebude schopna konkurovat USA a Číně a program zakončil Jan Werner čtyřmi epizodami z esperantského života. Oldřích Arnošt Fischer připravil nástěnku a se Slavomírem Bartákem příležitostné samolepky. Bohumila Trzosová vedla Libroservo a se Zdenkem Závodným připravila jubilejní pohlednici. Paní Závodná poslala všem účastníkům drobný dáreček. Miroslav Malovec připravil doplněk k brožurce 100 let klubu, tedy doplněk za poslední desetiletí, jehož rozmnožení zajistil Josef Vojáček. Další členové pomáhali s občerstvením. Schůzi vedla Věra Podhradská, které patří i hlavní dík za organizaci celé akce.
Klubová knihovna
Přibylo několik knih, konkrétně: Grundlagenstudien aus Kybernetik und Geisteswissenschaft 2001-2010 (dar J. Vojáčka), Úloha esperanta v moderním světě (přednášky z Č. Třebové), Krajina jako duchovní dědictví (resumé v esperantu), od J. Wernera Ladistaj produktoj en konstruado a Versa neversa mozaiko, Fabeloj por infanoj (Růžena Vlková), La fabelputeto de panjo (Kamila Bártlová), Čtyři české královny a kněžna české literatury (Čestmír Vidman), KAEST-Modernaj teknologioj por Esperanto (sborník 2010), Esperantozofio (Ladislav Podmele), Renovigitaj bildoj de la kamparana vivado en Ĉeĥio (Josef Rumler), La vintra fabelo (Shakespeare), La libro de la mirindaĵoj (Marko Polo), La arto labori kune (festlibro de Humphrey Tonkin), Meditadoj el la animo (Paiva Netto).
Miroslav Malovec jako redaktor Starta dostává časopisy, které chodí na ČES výměnou za Starto, tyto nosí do klubu pro zájemce.
Činnost na celostátní úrovni
Věra Podhradská je předsedkyní Sdružení. Miroslav Malovec pracuje jako člen svazového výboru a je zároveň redaktorem Starta. Podobně ve vedení České esperantské mládeže a v týmu E@I pracují Marek Blahuš a Miroslav Hruška, ten je zároveň novým členem výboru ČES, novým redaktorem ĈEA-retkomunikoj a novým předsedou společenství E-lingvo. Marek Blahuš je na stáži v Bruselu.
Pavel Lehký se zúčastnil 3. ročníku České konference, tentokrát v Kutné Hoře, s úrovní tohoto třetího ročníku však nebyli příliš spokojeni - zdá se, že úroveň akce upadá.
V dubnu 2011 se Oldřich Arnošt Fischer, Miroslav Hruška a Miroslav Malovec zúčastnili každoroční akce Sabla Printempo, tentokrát však v Milevsku. Cílem akce je školit členy ČES pro práci s obrázky a filmy na internetu.
Miroslav Malovec byl v dubnu pozván do Moravských Budějovic na zahájení výstavy Esperanto a Otakar Březina, v květnu se zúčastnil kongresu esperantských železničářů v Liberci v hotelu Babylon jako redaktor kongresového věstníku, v říjnu pak byl pozván do Rakovníka na vyhodnocení kongresu, kde dostal diplom za spolupráci. V červnu se zúčastnil jednodenních oslav 100 let esperanta v Olomouci, seznamil se přitom s jazykovědcem dr. Mirkem Čejkou, což vedlo k přednášce pana doktora na podzim v Kohoutovicích. Seznámil se zároveň i se Zdenkem Smiřickým z Dřevohostic, propagátorem nově objeveného moravského barokního skladatele Josefa Schreiera, o kterém M. Malovec napsal články do Wikipedie v češtině a esperantu.
V létě proběhly tři běhy Letního esperantského tábora v Lančově, které měla na starosti již tradičně Věra Podhradská. Miroslav Malovec se staral o internetové stránky tábora a na první etapě učil dva chlapce (13 let). Nyní stránky i tábor převzala skupina mladých neesperantistů, kterým oba naši členové pomáhají.
Miroslav
Hruška prožil velkou část prázdnin v Partizánském jako jako
stážista v občanském sdružení E@I
pod vedením Petra Baláže
a zúčastnil se 67. kongresu esperantské mládeže v ukrajinském Kyjevě.
Jan Werner získal druhou cenu v Belartaj Konkursoj de UEA, v kategorii esej, za Konfuzigaj faktoroj en lingva komunikado a přeložil přednášku dr. Čejky do esperanta Al filozofiaj fundamentoj de lingva universalismo a Komenského 19. kapitolu z knihy Via lucis věnovanou myšlence mezinárodního jazyka; tyto texty a mnoho dalších pak vydal vlastním nákladem v knížce Versa neversa mozaiko; zpracovává také pozůstalost J. Cinka. V oblasti odborného jazyka vydal Ladistaj produktoj en konstruado a šest čísel stavařského bulletinu Konstru-forumo, přispěl také do stavařské ročenky TAKE 2011.
Sjezdu v Šumperku (7.-9.10.2011) se zúčastnili Oldřich Arnošt Fischer, František Frýbert, Jarmila Handlová, Miroslav Hruška, Miroslav Malovec, Věra Podhradská, Libuše Trojanová. Miroslav Malovec dostal čestné členství svazu a byl opětně zvolen jako člen výboru na další období. Jako nový člen výboru byl zvolen Miroslav Hruška.
Koncem října se ve Svitavách konala pětidenní tzv. Wikimánie, na oslavu založení internetové encyklopedie, včetně její esperantské a české verze. Zúčastnilo se asi 30 osob, mnozí ze zahraničí, z našeho klubu Marek Blahuš a Miroslav Malovec jako školitelé začátečníků. Byl tam i slovenský student Michal Matúšov, který studuje v Brně a občas náš klub navštěvuje. Původně se měl jako školitel zúčastnit i Miroslav Hruška, ale ten si z Šumperka dovezl vyvrtnutý kotník s dvěmi berlemi a musel se doléčit. Přijel však společně s Věrou Podhradskou, Bohumilou Trzosovou a Oldřichem Arnoštem Fischerem na slavnostní program v Muzeu esperanta pro veřejnost, z Prahy dorazil František Frýbert. Zde po zakladateli esperantské Wikipedie Chucku Smithovi měli přednášky i Miroslav Malovec a Marek Blahuš. Akce nečekaně přilákala pozornost médií. Miroslav Malovec vystoupil v přímém přenosu ve Studiu 6 na ČT2 ve čtvrtek 27. října v 8.15 h v krátkém vstupu ze svitavské radnice jako člověk, který českou Wikipedii přeložil z esperanta. Později se objevila i místní kabelová televize a místní rozhlas.
Josef Vojáček vystoupil 23.1.2012 v Českém rozhlase Brno v programu Apetýt na téma Mezilidská komunikace a třeba také esperantem.
Paměť českého esperantského hnutí
Bohumila Trzosová přepsala do počítače historické klubové bulteno z let 1930 až 1931, které redigoval a psal rukou Ernesto Sonnenfeld, který tehdy žil v Brně. Později se stal zakladatelem hnutí v Argentině a Urugvaji a členem esperantské akademie. Zpracovali jsme jeho medailonek.
Miroslav Malovec naskenoval do počítače několik krabic materiálů po Tomáši Pumprovi, kde nejzajímavější byla spolupráce českých esperantistů (Pumpr, Ginz, Lukáš) s čínskými esperantisty, kteří mezi prvními překládali českou literaturu, nejdříve jen z esperanta, později se začali češtinu učit a potřebovali spolupráci českých esperantistů k vysvětlení složitějších míst. M. Malovec zřídil o této spolupráci internetovou stránku. V posledním týdnu sepisuje dílo zesnulé Eli Urbanové.
Klubová kronika
V roce 2011 zemřel Rostislav Podepřel.
Klubový výbor
Výroční schůze 1.2.2012 potvrdila klubový výbor, zvolený v roce 2009:
Miroslav Malovec - předseda
Věra Podhradská - jednatel
Zdeněk Závodný - hospodář
Miroslav Hruška - mládež
Jarmila Handlová, Oldřich Arnošt Fischer - revizoři
O. A. Fischer byl zvolen místo Františka Frýberta, který se přestěhoval do Prahy k dceři, přestože F. Frýberta za svého člena považujeme i nadále.
1. Zapracovat na informacích o našem městě (památky, osobnosti), vypracovat přehled co je hotovo a co ještě třeba, výsledek dávat na internet
2. Spolupracovat na projektu čtyř měst Nowy-Sac, Partizanske, Brno, Tata
3. Dát na stránky klubu počítadlo, abychom věděli, jak často nás lidé navštěvují
4. Pokusíme se uspořádat kurz esperanta (klubovna, školy)
5. Ke 125. výročí esperanta se pokusíme o výstavu (např. v některé knihovně)
Zapsal: Miroslav Malovec
V Brně dne 1.2.2012