Mezinárodní sympozium Otokar Březina 2014

Dne 19. září 2014 uspořádal Ústav české literatury a komparatistiky FF UK v Praze ve spolupráci se Společností Otokara Březiny mezinárodní sympozium o básníkově díle v hlavní budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha v posluchárně č. 300 ve třetím patře. Sympozium se konalo ku příležitosti 85. výročí úmrtí, které připadlo na 25. března tr. Záštitu převzali prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., poslanec Parlamentu České republiky, emeritní rektor Masarykovy univerzity v Brně, a RNDr. Miloš Vystrčil – senátor Parlamentu České republiky.

Z okna posluchárny byl výhled na Pražský hrad. Poluchárna byla lavicemi rozdělena na dvě části. Od katedry k úrovní dveří bylo asi šest lavic (každá pro desítku lidí), pak byla ulička a další lavice. V uličce byl postaven dlouhý stůl a na něm vystaveny knihy s březinovskou tematikou k prodeji a zdarma starší publikace FF UK o literatuře. Přidali jsme naši novou publikaci Otokar Březina „Tajemství bolesti – Mistero de doloro“ za 400 Kč. U dveří byl stolek s teplou kávou, minerálkami a sušenkami jako občerstvení o přestávkách.

Sympozium začalo přesně v 9 h za přítomnosti asi třiceti osob (z esperantistů Viktor Dvořák a Miroslav Malovec). Později přišli ještě další lidé, kteří si posedali do horní části poluchárny, z esperantistů Libuše Dvořáková (z Mor. Budějovic), Margit Turková a Jiří Patera. První blok uváděl PhDr. Jan Wiendel, ředitel Ústavu české literatury a komparatistiky.

Žoržeta Čolaková z Univerzity v Plovdivu upozornila na význam motivu jezera v poezii 19. století (např. u Máchy) a také u Březiny. Jiří Poláček (MU Brno) podobně upozornil na květinové motivy a Jiří Hošna (UK Praha) na sakrální motivy v Březinově poetice. Štěpán Sirovátka (UK Praha) se zabýval judaistickými, katolickými a pravoslavnými motivy u Březiny.

V druhém programovém bloku slovenský překladatel Březiny Jan Zambor (UK Bratislava) pojednal o symbolismu Ivana Kraska ovlivněném Březinou. Stejným vlivem na Vladimíra Holana se zabývala Hana Enderlová (UK Praha) a Jan Dan (MU Brno) pohlédl na Březinovu poezii očima psychologa. Miroslav Cholochalý (MU Brno) prozkoumal funkci snu v Březinově poezii a Josef Chalupský (UK Praha) zafilozofoval, jak nelze popisovat krásno.

Třetí programový blok zahájila četba přednášky Heleny Voldan (Univ. Buenos Aires), která nemohla přijet osobně, o jejím překládání Březiny do španělštiny. Oksana Lichačeva (Svaz spisovatelů Petrohradu) popsala podobně cestu, jak se Březina dostával k ruským čtenářům. Místo nepřítomné Ireny Radové popsal Petr Holman vznik latinského překladu Jana Šprincla (1917-1989), který byl letos vydán zrcadlově (čeština – latina). Pak následovala společná přednáška Miroslava Malovece a Viktora Dvořáka (Český esperantský svaz) o vzniku nově vyšlé publikace.

Miroslav Malovec nejdříve pověděl, že prvními překlady z Březiny do esperanta byly Moje matka (1920), Zástupové (1926), Příroda (1936) a že pak až v šedesátých letech pražská esperantistka Jaroslava Míčová, pocházející z Jaroměřic, vyzvala nejlepší esperantisty své doby, aby společně připravili knihu ke 100. výročí básníkova narození. Skutečnost, že se třicet rukopisů našlo v Muzeu Otokara Březiny, dokazuje, že kniha sice připravena byla, ale vydat se ji nepodařilo. Proto jsme cítili jako morální povinnost vydat knihu nyní.

Viktor Dvořák pak pokračoval, že chtěl esperantské překlady doplnit překlady do dalších jazyků a vydal se na cestu za získáváním těchto textů v knihovnách a archívech a zároveň hledal překladatele a jejich dědice, aby získal povolení k použití jejich prací. Popsal, jakými cestami se mu podařilo získat kontakty a svolení, jak jsme některým z těchto autorů zpracovali medailonky do Wikipedie, ale také že v některých případech se nepodařilo získat kontakt na držitele copyrightu a v tom případě jsme podle autorského zákona uvedli jen začátek překladu na ukázku. Knihu pak představil, že si ji zájemci mohou prohlédnout i koupit. Zmínil se i o Komenském a jeho návrzích na umělý mezinárodní jazyk, takže čeští esperantisté se svou prací snaží naplnit i odkaz Učitele národů.

Čtvrtý blok měly společně tři mladé ženy, Daniela Iwashita, Eliška Davidová a Iva Mrázková (ÚČLAV ČR), které přednesly úryvky ze vzájemné korespondence Otokara Březiny a Jakuba Demla.

V posledním programovém bloku Milada Škárová (Spol. A. Pammrové) popsala život Březinovy přítelkyně a korespondentky Anny Pammrové a boj za ženská práva. Ivo Harák (UJEP Ústí nad Lab.) v přednášce Bůh píše přímo křivými čarami se zamýšlel nad chápáním Boha u Březiny a jeho literárních přátel. Ester Nováková (MU Brno) popsala březinovský sborník z konce 60. let Stavba ve výši, který po dlouhé době mlčení vrátil Březinu opět do české kultury a byl nejvýznamnějším počinem brněnského nakladateství Blok. Přesto do něj zasáhla cenzura nastupující normalizace. Vyhodila příspěvek Václava Černého a přikázala přidat ideologickou předmluvu, kterou nakladatelství vydalo jako samostatný sešitek, který se prodával současně s knihou, ale nepoškodil ji.

V následující diskusi pak bylo připomenuto, jak normalizační moc zakazovala sbírku Svítání na západě, a to jak v březinovských knihách, tak i výstavách. Březina tím myslel posmrtný život, ale normalizace se obávala, že národ by si to vyložil politicky. Během diskusí byl nejaktivnějším řečníkem Viktor Dvořák, který např. navrhoval školení pro učitele, jak mají Březinu představit dospívající mládeži, nebo vydat DVD s přednesem Gabriely Vránové, který posluchačům vhání slzy do očí. Reagovala paní učitelka Pochová, že se svými gymnazisty udělala výlet po stopách Březiny a že i děti našly v Březinovi zalíbení.

Poslední přednášející o Baudelairově vlivu na Březinu se nedostavil (přednáška bude ve sborníku), takže v 17 h bylo sympozium ukončeno po hodnotícím projevu dr. Wiendla a Mgr. Höfra, který vyslovil přání, aby se příští sympozium konalo ku příležitosti 150. výročí narození Otokara Březiny Druhý den, v sobotu, byl pro zájemce uspořádán zájezd po stopách Otokara Březiny: Počátky – rodný dům O. Březiny, Nová Říše – místo tvorby básnických sbírek, Jaroměřice nad Rokytnou – pietní akt u hrobu básníka, krátký pořad z díla básníka, Muzeum O. Březiny se zahradou symbolů a skalkou Karla Čapka.

Miroslav Malovec a Viktor Dvořák