Starto (texty jednotlivvých čísel)

O PŮVODNÍ ESPERANTSKÉ LITERATUŘE A KULTUŘE

Hned v počátcích esperanta se začala souběžně s překlady objevovat i původní tvorba. Autor esperanta L. L. Zamenhof (1859-1917) napsal několik básní, v časopisech se objevovaly povídky a básně dalších autorů.

První romány napsali ruský kněz Ivan G. Širjaev (1877-1933), francouzský lékař Henri de Valienne (1854-1909), britský Němec H. A. Luyken (1864-1940) a Holanďan Hendrik Bulthuis (1865-1945).

V další vlně románové a povídkové tvorby mezi dvěma válkami vynikli Maďaři Julio Baghy (1891-1967) a Ferenc Szilágyi (1895-1967), Švéd Stellan Engholm (1899-1960), Polák Jean Forge (1903-1980), Švýcaři Edmond Privat (1889-1982) a Raymond Schwartz (1894-1973), Rusové V. Erošenko (1890-1952) a V. Varankin (1902-1937) a Němec Theo Jung (1892-1986). Zajímavý je i anglický dětský autor Donald W. Munns (1930-1945), který ve své knize popsal odsun dětí z Londýna na venkov před očekávaným německým náletem na hlavní město.

Mezi velkými talenty poválečné esperantské prózy se objevují Maďaři Szándor Szatmári (1897-1974) a Teodoro Sörös (1894-1968), Skotové Cezaro Rossetti (1901-1950), Reto Rossetti (1909-1994), John Francis (1924), Angličanka Marjorie Boulton (1924), Jugoslávec Tibor Sekelj (1912-1988), Francouz Jean Ribillard (1904-1962), Češi František Omelka (1904-1960), Stanislav Bubeníček (1904-1979), Eli Urbanová (1922-2012), a především Karel Píč (1920-1995), mnohými považovaný za největšího esperantského autora vůbec.

Největšími současnými esperantskými prozaiky jsou Australan Trevor Steel (1940), Švýcar Claude Piron (1931-2008), Maďaři István Némere (1944), Blazio Vaha (1948) a Eugen de Zilah (1939-2020), Chorvatka Spomenka Ŝtimec (1949), Italové Giorgio Silfer (1949) a Mauro Nervi (1959), Španěl Georgo Kamaĉo (1966), Portugalec Gonçalo Neves (1964), Belgičan Christian Declerc (1931), Angličanka Anna Löwenstein (1951), Švéd Sten Johansson (1950), Julian Modest (1952) aj.

Esperantskou poezii obohatili Rusové V. N. Devjatnin (1862-1938), Nikolao Hohlov (1891-1953) a E. Miĥalski (1897-1937), Maďar Kolomano Kalocsay (1891-1978), Japonka Verda Majo (1912-1947), Skotové William Auld (1924-2006) a John Dinwoode (1904-1980), Jihoafričan Edwin de Kock (1930), Češi Stanislav Schulhof (1864-1918), Štefan Urban (1913-1974). Eli Urbanová (1922-2012), Jiří Karen (1920-2000) a Josef Rumler (1922-1999), Francouz Gaston Waringhien (1901-1991), Brazilec Geraldo Mattos (1931) a řada dalších.

Esperantský humor zastupují Polák Izrael Lejzerowicz (1901-1942), Maďar Ferenc Szilágyi (1895-1967), Švýcar Raymond Schwartz (1894-1973) Francouz Louis Beaucaire (1925-1983).