Dějiny
esperanta v českých zemích
1642 J.A.Komenský píše knihu "Cesta
světla" (Via lucis), jejíž 19. kapitola doporučuje umělý plánový jazyk
1657 Komenský věnuje problému knihu
Panglottie (5. část Všeobecné porady o nápravě věcí lidských)
1889 První veřejné vyučování esperantu
(F.V.Lorenc, Praha)
1890 F.V.Lorenc vydává v Pardubicích
první českou učebnici esperanta
1897 První (doložený) kroužek
(dělnický): v Příboru
1900 Theodor Čejka a Jan Holub vydávají
druhou českou učebnici esperanta v Bystřici pod Hostýnem: začátek esp. hnutí v
českých zemích
1901 v Brně založen "První spolek
rakouských esperantistů"
1902 Esperantský klub v Praze; Čejka
vydává "Revuo Internacia", "Český esperantista - Bohema
esperantisto" a "Der deutsche Esperantist"
1904 První ženský spolek esperantský;
Esperantský kroužek nevidomých esperantistů v institutu Klar v Praze
1907 Eduard Kuhnl vydává Časopis českých
esperantistů (1909 - 1921 v něm vychází Babička Boženy Němcové, přel. V.Tobek,
F.Procházka); založena Unie českých esperantistů, členové: Praha (Klubo), Praha
(Asocio Ligo), Praha (Studenta rondeto), Praha VIII, Plzeň (laborista Klubo),
České Budějovice, Hradec Králové, Kukleny, Praskačka, Chrudim, Osek u Rokycan,
Brno, Prosek, Mladá Boleslav, Soběslav, Trutnov, Minice, Liberec, Písek,
Hostomice, Jaroměř, Pardubice, Kralupy, Český Brod;
1908 založen Svaz českých esperantistů,
konkurenční společnost na odlišných principech; vyšly Povídky J.Arbesa, přel.
J.Grňa
1909 první kongres Unie, Praha (360
osob)
1910 druhý kongres Unie, Praha (200
osob)
1911 třetí kongres Unie a konference
rakouských esperantistů, Praha (120 osob); konference moravských esperantistů v
Luhačovicích
1913 založen Zemský svaz německých
esperantských spolků v Čechách; v Prostějově vychází Benedek J.S.Machara, přel.
R.Fridrich
1914 V Olomouci Jaroslav Mastný, Antonín
Kudela a Albín Neužil tvoří vydavatelství "Moravští esperantští
pionýři" (MEP); ve Františkových Lázních první esperantský pomník (zničen
nacisty v roce 1939)
1918 v Plzni vychází časopis "La
Progreso" (Pokrok)
1920 v pražské kavárně Louvre založen
"Československý svaz esperantský" (1.2.1920), předseda Josef Eiselt,
místopředseda dr. Stanislav Kamarýt, generální tajemník Rudolf Hromada; vychází
časopis "Aurora" pro slepce; založena Německá esperantská liga v
Československu; Julie Šupichová vydává "Esperantský zpravodaj"
1921 v Praze probíhá na Slovanském
ostrově 13. Světový kongres esperanta (ve vinohradském divadle se hraje komedie
"Noc na Karlštejně" od Jaroslava Vrchlického v překladu Miloše
Lukáše); SAT: zakládací schůze Beznárodní asociace celosvětové (Lanti); Oldřich
Adámek vydává "Cxehxoslovaka gazeto", rediguje Bouška
1922 národní kongres v Brně; založen
Spolek československých nevidomých esperantistů
1923 založen Československý esperantský
institut v Praze pro výuku a propagaci; "La Progreso" přechází do
Prahy
1924 národní kongres v Liberci
1926 národní kongres v Bratislavě; MEP
vydávají R.U.R. Karla Čapka; 5. tábor Skautské esperantské ligy u Prahy
1928 národní kongres v Teplicích;
časopis "Esperantský svět"
1929 14. kongres Mezinárodní Katolické
esperantské jednoty (IKUE) v Praze
1930 MEP vydávají časopis
"Ligilo"; vychází Velký slovník esperantsko český od J.Filipa
1931 založeno Neutrální esperantské
centrum v Praze (turistické informace) a Krajská esperantská liga v Ostravě
1932 národní kongres v Olomouci, na
počest kongresu zasazen Esperantský strom; MEP vydávají knihu "Třicet let
na zlatém severu" od J.Welzla a "Foxl-Voříšek" I.Hermana; v Brně
začíná vysílat Zelená stanice (do 1939)
1933 založen Přátelský kruh esperantský
1935 národní kongres v Brně;
československý a německý svaz se spojují v "Esperantský svaz v
Československé republice" (ESČSR); v Budapešti vychází v esperantu
Československá antologie
1936 18. mezinárodní kongres IKUE, Brno
1937 v Praze oficiální Předkongres 29.
Světového kongresu esperanta
1938 vychází "Bílá nemoc"
K.Čapka (přel.. T.Kilian) a "Kytice" K.J.Erbena (přel. T.Pumpr)
1940 během okupace likvidace zemského
svazu a jeho (velkého) knihkupectví
1945 znovu se aktivizuje ESČSR, bez
ztráty právní kontinuity; 17.září začal pražský rozhlas denně vysílat v
esperantu
1946 vychází časopis Esperantista,
rediguje Kamarýt
1948 znovu začínají umělecké programy
Zelené stanice (Radio Praha)
1949 vychází Velký slovník
česko-esperantský od J. a K. Filipů; svazový kongres v Liberci (kolem tisíce
účastníků)
1950 svazový kongres v Brně (cca tisíc
účastníků )
1952 vnucena likvidace ESČSR; začínají
esperantské tábory; aktivizuje se esperantská mládež v Opavě, s výročními
konferencemi; vychází mládežnický věstník "Svítání" (Opava); Rudolf
Burda začal vydávat důležité periodikum "Obránce míru", které pomohlo
udržet esp. hnutí v socialistických zemích
1953 R.Burda zvolen předsedou MEM
(světomírové esperantské hnutí); na Kanárských ostrovech vychází "Křest
svatého Vladimíra" od K.Havlíčka Borovského v překladu T.Pumpra
1955 ustaven neoficiální Celostátní
poradní výbor esperantský; zemská konference esperantských obránců míru v
Otrokovicích (316 delegátů )
1959 Ministerským dekretem ustaven
Československý esperantský výbor (ČSEV)
1961 Státní pedagogické nakladatelství vydává
"Cvičebnici esperanta" od T.Kiliana a "Esperantsko-český a
česko-esperantský kapesní slovník" od R.Hromady
1969 v Brně založen Český esperantský
svaz s orgánem Starto a v Pribylině Zväz esperantistov Slovenskej
socialistickej republiky (od 1976 Slovenský esperantský zväz) s orgánem
Esperantisto Slovaka; ČES měl 1200 členů, předsedou byl Josef Vítek v čele
16ti-členného ústředního výboru; vycházejí československá čísla mezinárodního
časopisu Paco (Mír); v Praze založena esperantská sekce při Svazu československých
filatelistů
1970 II. kulturní esperantský festival v
Opavě; Kapesní atlas světa v esperantu (13000 výtisků); Bezručovy Slezské písně
v esperantu (8000 výt.), Čapkova Kniha apokryfů, periodikum Medicínské
informace; katolická sekce zve do Brna světový kongres esperantistů katolíků,
ale úřady jej ruší v posledním okamžiku
1972 v květnu do Ostravy sezván 2. sjezd
ČES, ale pro neuspokojivou politickou situaci ve svazu je o rok odložen; ČES
dosáhl 2500 člen v 37 klubech
1973 v Ostravě 2. sjezd ČES (20.
22.4.1973), ale na místě byl státními orgány zrušen a prohlášen za přípravné
setkání delegátů pro sjezd
1974 nalezeno sídlo ČES v Jilské 10,
Praha, ale byly třeba 3 roky na adaptaci
1975 2. sjezd ČES se konečně uskutečnil
v Praze (7. - 8.2.1975); v Mělníku se uskutečnila 7. porada esperantských svazů
socialistických zemí; ve Vsetíně 2. setkání esperantistů na pomezí mezi českou
a slovenskou republikou
1976 ČES má 72 klub ; podepsána dohoda
(18.9.1976) mezi ČES (místopředseda Drah. Kočvara) a Svazem českých filatelistů
(místopředseda A. Koukal) při příležitosti Výstavy poštovních známek Ostrava 76
1977 začíná fungovat sekretariát v
Jilské ulici v Praze
1978 stát ruší katolický esperantský
tábor v Herborticích
1979 v únoru se v Praze uskutečnil 3.
sjezd ČES, předsedou zvolen Dr. Jaromír Jermář
1980 Seminář o Využití esperanta ve vědě
a technice (SAEST) v Ústí nad Labem (životní prostředí dnes a zítra)
1981 v Přerově 8. porada esperantských
svazů soc. zemí
1982 4. sjezd ČES v Pardubicích
(19.-21.3.1982); SAEST v Českých Budějovicích (Energie jako celosvětový
problém)
1983 v Praze se uskutečnilo Světové
zasedání pro mír a život, na kterém ČES obdržel pozvání podílet se v sekci
"Problémy mezinárodního dorozumívání"
1984 SAEST v Brně (Perspektivy světové
výroby potravin); 6. setkání bojovníků za mír v Pardubicích (600 esperantistů z
8 zemí); začala rekonstrukce svazového domu v Boru u Tachova, ale nakonec byl
dům v roce 1990 prodán
1987 5. sjezd ČES v Olomouci
(11.-13.9.1987), předsedou ing. Petr Chrdle; oslavy stoletého výročí esperanta
1988 v Českých Budějovicích IX. porada
esperantských svaz soc. zemí; Státní film vyrobil krátký film Esperanto znamená
naději
1989 SAEST ve Strážnici (Doprava),
oslavy 20 let ČES proběhly v Havířově (25. - 28.8.1989); podepsána smlouva o
spolupráci s německým esperantským svazem
1990 6. sjezd ČES v Třebíči (30.11.-
2.12.1990)
1991 v Olomouci se uskutečnil světový
kongres esperantistů železničářů, tzv. IFEF-kongreso (11.-17.5.1991); schůzka
esperantistů invalidů ve Františkových Lázních instalovala pamětní desku na
počest L.L. Zamenhofa na místě někdejšího pomníku zničeného fašisty; podepsána
spolupráce s AIS (Akademií věd) San Marino a Karlovou Universitou; v
Učitelských novinách ministerstvo školství doporučilo školám spolupráci s
esperantisty
1992 Světový esperantský kongres
plánovaný do Prahy přesunut do Vídně pro ekonomickou nestabilitu v naší zemi; v
Praze se uskutečnil pouze předkongres věnovaný Komenskému; ve Františkových
Lázních založen Svaz handikapovaných esperantistů (18. - 25.7.1992); v České
Třebové založeno Esperantské muzeum; Pražský klub v televizním programu
Videostop; na Mezinárodní esperantskou filatelistickou výstavu ve Strážnici
(25.7./2.8.1992) uspořádán oficiální zájezd z vídeňského kongresu jako do kraje
J.A.Komenského (29.7.1992), zakladatele myšlenky mezinárodní řeči
1993 7. sjezd ČES v Karlových Varech
(28. -31.5.1993) společný s německým sjezdem; předsedou ing. Vlastimil Kočvara;
založena sekce přátel SAT (nadnárodní esperantský celosvětový svaz, dělnická
organizace odlišná od UEA) setkání ICEM v Pardubicích (14.-23.7.), 10-denní
mezinárodní setkání pedagog o Freinetově metodě (60 osob z 9 zemí, organizoval EK
Pardubice)
1994 67. kongres SAT ve Strážnici (16.
23.7.1994); zrušeno sídlo v Jilské z ekonomických a právních důvodů; mladý
vandal zničil pamětní desku ve F. Lázních; jazykový seminář AEH (25.4. - 1.5.)
v pensionu Skokovy (40 osob z 21 měst)
1995 48. kongres IKUE
(esperantisté-katolíci) v Olomouci (8. - 15.7.1995); AEH obnovuje pamětní desku
ve Františkových Lázních; v Brně konference ČES s festivalem esperantských
videofilmů; v Brazilii vychází autobiografický román české esp. básnířky Eli
Urbanové Hetajro dancas (Hetéra tančí), který hned mnozí řadí mezi nejlepší
původní díla v esperantu; týdenní setkání AEH (31.3. -7.4.; 17.11. 24.11.) ve
Skokovech (76 osob, 12 ze zahrančí); nový esperantsko-český slovník
1996 81. světový esperantský svaz v
Praze (20.-27.7.1996), předkongres Moravia folkloro al la mondo (Moravský
folklór světu) v Brně (14. 20.7.1996), 62. Mezinárodní kongres nevidomých
esperantistů, Kongresek dětských esperantistů v Rabyni, ILEI konference v
Táboře (pedagogové) a 8. sjezd ČES v Havířově (29.11. -1.12.1996);
1997 Kulturní festival v Ústí nad Labem,
Konference ČES v Praze, kongres AEH, zájezd katolické sekce na IKUE kongres do
Říma a Rimini; Muzeum Komenského v Přerově připravilo putovní výstavu "Od
Komenského k Zamenhofovi", která navštívila několik měst (Varšava, Praha,
Šumperk)
1998 vychází nový česko-esperantský
slovník, dosud největší, KAEST (kolokvium o aplikaci esperanta ve vědě a
technice) v Praze navazuje na dřívější semináře SAEST (13/15.11.1998)
1999 v Karlových Varech v létě 72.
kongres SAT a konference ILEI (učitelů esperantistů), v Opavě konference
lékařů-esperantistů; v Táboře 9. sjezd ČES (předsedkyní zvolena Věra
Podhradská); v Prostějově nová ulice pojmenována jako Esperantská
2000 konference ČES ve Znojmě, kongres
KELI v Janských Lázních, v Dobřichovicích Paroliga kurso, v Praze KAEST
2001 53. kongres IFEF v Táboře,
konference OSIEK ve Strážnici věnovaná dílu Karla Píče (premii OSIEKu získala
Eli Urbanová za knihu Hetajro dancas); oslavy 100 let esperanta v Brně, 90 let
v Poděbradech; konference svazu v Poděbradech, IBIRE v Dobřichovicích
SJEZDY ČES
(datum)
počet osob
1. 1969 Brno
(29.-30.3.1969) 400
2. 1976 Praha (7.-8.2.1976)
200
3. 1979 Praha
(10.-11.2.1979) 300
4. 1982 Pardubice
(19.-21.3.1982) 400
5. 1987 Olomouc
(11.-13.9.1987) 200
6. 1990 Třebíč
(30.11.-2.12.1990) 300
7. 1993 Karlovy Vary
(28.-31.5.1993) 300
(společně s Německým
esperantským svazem)
8. 1996 Havířov
(29.11.-1.12.1996) 110
9. 1999 Tábor
(15.-17.10.1999) 115
JINÉ VÝZNAMNÉ AKCE
1991 Světový kongres
esperantistů-železničářů v Olomouci
1992 Předkongres v Praze
před kongresem ve Vídni
1994 Kongres SAT ve
Strážnici
1996 Universala Kongreso de
Esperanto - Světový kongres esperanta v Praze
1998 KAEST '98 Praha - kolokvium o aplikaci esperanta ve vědě a technice
1999 Kongres SAT v Karlových Varech
2000 KAEST 2000 Praha
2001 IFEF Tábor, OSIEK Strážnice