Hlavní strana Starto (texty jednotlivvých čísel) O Startu O esperantu Esperanto v Česku Esperanto ve světě Esperantská literatura

Čapkové v esperantu Karel Čapek byl již za první republiky u esperantistů nejoblíbenejěším a nevíce překládaným českým prozaikem. Jeho bratr Josef už takový úspěch neměl, přesto vyšly dva překlady v časopise Ligilo, a to Proksime kaj malproksime (Blízko a daleko) z Kulhavého poutníka v roce 1929 a La Printempo (Jaro) v roce 1935, obojí v překladech Jaroslava Hladkého. Třetí překlad z Josefa Čapka, o kterém víme, je desátá pohádka (O tlustém pradědečkovi) z Devatero pohádek Karla Čapka, které zanechal v rukopise Josef Vondroušek. Z Karla Čapka byly nejvíce překládány povídky, a to především tzv. kapesní povídky s detektivními náměty, které překládalo více lidí, ovšem i jiné texty, např. ukázky z románů. Nejvíce si vážíme těch překladů, které zanechali Rudolf Hromada, Miloš Lukáš a Tomáš Pumpr, kteří byli našimi nejlepšími stylisty a patří mezi nejlepší esperantské stylisty na světě vůbec. Velmi kvalitní jsou překlady Theodora Kiliana a Josefa Vondrouška. U ostatních překladatelů kvalita velmi kolísá, ale právě na nich je nejlépe vidět umění výše jmenovaných. V době mezi válkami vyšly knižně dvě divadelní hry Karla Čapka, totiž R.U.R. v roce 1926 v překladu a vydání tzv. Moravských esperantských pionýrů z Olomouce, a Blanka malsano (Bílá nemoc) v překladu Theodora Kiliana, kterou v předvečer války v roce 1938 opět vydali olomoučtí pionýři. Po válce vyšla v roce 1948 překvapivě první Čapkova kniha v Nizozemsku Skizoj pri Nederlando (Obrázky z Holandska) v překladu holandského esperantisty Degenkampa. Čapkovy povídky v překladech různých překladatelů vycházely v esperantských časopisech různě po světě, knižního vydání se však dočkaly jen překlady Josefa Vondrouška: Libro de apokrifoj (Kniha apokryfů) v roce 1970, Rakontoj el unu poŝo kaj Rakontoj el la dua poŝo (Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy) v roce 1981 a Milito kontraŭ Salamandroj (Válka s Mloky) v roce 1994. V roce 1987 vyšla brožurka Karel Čapek s ukázkami z čapkovských překladů Josefa Vondrouška. Josef Vondroušek (1904-1995), jehož stoleté výročí budeme slavit v příštím roce, byl nejvýznamnějším esperantistou v Brně, jednak jako dlouholetý klubový tajemník a předseda, jednak jako autor příruček o esperantské literatuře pro Letní esperantský tábor v Lančově a především jako pilný překladatel převážně humoristické literatury. Ta ho lákala jazykovou náročností, protože humoristé si rádi pohrávají s jazykem. Přeložil Saturnina, Čisté radosti mého života, několik knih Miloslava Švandrlíka. Z vážných knih miloval Schulzův román o Michelangelovi Kámen a bolest, na jehož přetlumočení do esperanta pracoval do konce života a zvládl asi čtvrtinu. Jeho největší literární láskou však byl Karel Čapek, kterého ctil nad všechny ostatní autory naše i světové a snažil se přetlumočit celé jeho dílo. Zanechal po sobě plný kufr překladů, v nichž jsme našli trilogii Hordubal, Meteor, Obyčejný život, divadelní hry Ze života hmyzu a Věc Makropulos, pro děti Devatero pohádek a nakonec cestopisy Anglické listy, Italské listy, Výlet do Španěl. Ostatní překlady byly od dalších autorů, ale připočteme-li už vydané překlady, pak Karel Čapek převažuje. Z dalších knih Karla Čapka víme o kapitole z Továrny na absolutno (R. Hromada), o několika závěrečných kapitolách Krakatitu (F. Vaněk). a úryvcích z Hovorů s TGM (H. K. Bouška). V československé antologii (ĉeĥoslovaka antologio, Budapešt 1935) byl Čapek představen povídkou Košile (Ĉemizo) v překladu Stanislava Kamarýta. Zachoval se také druhý díl překladu Války s Mloky v podání Tomáše Pumpra (první díl nepřekládal), ale ztratily se bohužel překlady Bílé nomoci, Hordubala, Povětroně a Obyčejného života v přetlumočení Miloše Lukáše, přestože podle Katalogu překladů Tomáše Pumpra existovaly. Překládat Čapka není snadné, ale to právě překladatele láká, protože jsou nuceni hledat různá vtipná řešení a tím přispět k vývoji jazyka. Pan Vondroušek měl lehký, přirozený styl, jeho překlady se dobře čtou. Na druhé straně některá jeho řešení při překladu frází jsou poněkud amatérská svou doslovností, takže člověk si je musí přeložit zpět do češtiny, aby pochopil, co v originále bylo asi napsáno a jak to bylo myšleno. Naštěstí u esperantských vydavatelů panuje praxe nechat rukopis přečíst několika zahraničními esperantisty z různých jazykových rodin, aby pomohli vychytat bohemismy nebo evropeismy všeobecně. Proto se výsledný text někdy dost liší od zachovaného rukopisu. Největší potíž je samozřejmě s hovorovými prvky, protože esperanto v pravém slova smyslu hovorový jazyk nemá, pouze metafory se slangovým charakterem (např. podojit z někoho peníze, křečkovat čili lakotit, utřinos jako nezletilec apod.). Disponuje však slovesnými tvary jednoduchými a složenými i možností odvozovat slovesa od podstatných a přídavných jmen a vytvářet tak kontrast mezi výrazy složitými, prostými a zkratkovými. Také systém předpon a přípon umožňuje vytvářet krátké a vtipné výrazy tam, kde si jiné jazyky vypomáhají dlouhými opisy. Vyjadřování ve zkratce je typické pro mluvený projev. Navíc v esperantu jako ve velmi slušném jazyce zní každý ostřejší výraz jako prásknutí biče, takže si překladatel musí dávat spíše pozor, aby z bodrého lidového hrdiny neudělal vulgárního primitiva, jak se prý stalo v jednom starším německém překladu Švejka. Překládání hovorových prvků do esperanta je tedy možné, i když celkové ladění překladu je (a musí být) jiné než v češtině. Ostatně překládat Čapka, Haška, Havlíčka či Hrabala je velmi těžké i do prestižnách světových jazyků, protože u češtiny vznikl velký rozdíl mezi formou spisovnou a hovorovou díky tomu, že za základ spisovného jazyka byla vzata Bible kralická. V jiných jazycích tak propastný rozdíl mezi literárním a mluveným slovem neznají. Například větu "Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?" nedokáží jiné jazyky přeložit jinak než spisovným "kterého". Málokterý jazyk má takovou zálibu ve zdrobnělinách jako čeština. Proto i angličtina, francouzština či ruština mají problém s překladem prostého Havlíčkova verše "sviť, měsíčku, polehoučku". U Křestu svatého Vladimíra v esperantském překladu se Tomáši Pumprovi podařilo vykompenzovat hovorové prvky originálu větším počtem vnitřních rýmů, které zvyšují komičnost situací, ale v próze tato metoda nepomáhá. Je nutno využít jiných prostředků, kterými esperanto disponuje, jak bylo naznačeno výše. Velmi také záleží na překladatelské koncepci. Někteří překladatelé zastávají názor, že překlad se má odchylovat od doslovnosti jen v případech vynucených plynulostí věty, jiní jsou přesvšdčeni, že interpret má odvážně využít vlastností cílového jazyka a použít i prvky, které výchozí jazyk nezná. Konečně dodejme, že i čeští překladatelé se stále znovu pokoušejí o nová řešení Shakespeara či Poeova Havrana, takže i čapkovské překlady do esperanta budou objevovat stále nové interpretační možnosti. Miroslav Malovec Čapkovské překlady do esperanta podle katalogu Tomáše Pumpra Čapek Karel Afero Makropulos Věc Makropulos Vondroušek Josef rukopis, v počítači Čapek Karel Naŭ fabeloj Devatero pohádek Vondroušek Josef rukopis, v počítači Čapek Karel Milito kontraŭ Salamandroj Válka s Mloky Vondroušek Josef knižně 1992, v počítači Čapek Karel Milito kontraŭ Salamandroj Válka s Mloky Pumpr Tomáš rukopis (část) Čapek Karel Krakatit (lastaj ĉapitroj) Krakatit Vaněk František rukopis Čapek Karel Rakontoj de unu poŝo, de Dua poŝo Vondroušek Josef knižně Čapek Karel Libro de apokrifoj Kniha apokryfů Vondroušek Josef J. knižně 1971 Čapek Karel La kudrilo Lukáš Miloš Literatura Mondo 1932 VIII/k.12 (?) Čapek Karel Kamentuboj Lukáš Miloš La nica lit.revuo 196032 48 rakonto Čapek Karel Ordinara murdo Lukáš Miloš Literatura Mondo 1934 182 Čapek Karel Aerolito Povětroň Lukáš Miloš rukopis 1937 manuskripto Čapek Karel Blanka malsano Bílá nemoc Lukáš Miloš L. S. (?) 193740-1 Čapek Karel Blanka malsano Bílá nemoc Gadula O. rukopis 1937 Čapek Karel Blanka malsano Bílá nemoc Kilian Theodor T. knižně 1938 Čapek Karel Pri periostozo (O bolení zubů) Lukáš Miloš Esperanto 1929 145 Čapek Karel Kien fori as la libroj Lukáš Miloš La nica lit.revuo 19552 53 Čapek Karel Kolekto de po tmarkoj (Sbírka známek) Lukáš Miloš La nica lit.revuo 195926 69 listopad-prosinec Čapek Karel Lega o - afero laâcirkonstanca Lukáš Miloš La nica lit.revuo 196030 211 červenec-srpen Čapek Karel Malgranda kaj Granda Lukáš Miloš La nica lit.revuo 19593 115 Čapek Karel Pri specialaj vinoj Lukáš Miloš La nica lit.revuo 19594 158 Čapek Karel Pri malnovaj leteroj Lukáš Miloš La nica lit.revuo 19563 82 Čapek Karel ¬telita kakto Lukáš Miloš La nica lit.revuo 19572 50 Čapek Karel El "Kritiko de vortoj" Lukáš Miloš Ligilo I 19361 6 Čapek Karel La arda koro de l`domo Lukáš Miloš La nica lit.revuo 19573 92 leden-únor Čapek Karel El la opinioj de l`kato Lukáš Miloš La nica lit.revuo 19551 18 září Čapek Karel Instruo kiel malsani Lukáš Miloš Lit.mondo-Budapest 194811-12181 Čapek Karel Ordinara murdo Lukáš Miloš E-o lernanto,Tokio 19353 32 ankaâ en jenaj numeroj Čapek Karel Blua krizantemo (Modrá Chyzantéma) Lukáš Miloš Ligilo X 19393-5 18 Čapek Karel Ĉemizo Košile Ginz O. Ĉeĥoslovaka Antologio, 1935, str. 313 Čapek Karel Dášenka Dášenka Kerner Gottfried rukopis 1937, dopis č. 48/37 L.S. Čapek Karel Danjo Dášenka Bartovská M. rukopis - v počítači Čapek Karel: Edinburgh (el Anglaj leteroj) Taussig H. La Progreso, IX, 1926, č. 4., str. 42 Čapek Karel Fabloj Ligilo I/1937, č. 1, str. 4 Čapek Karel Fabrikejo de absoluto Továrna na absolutno Dubský rukopis 1937 Čapek Karel Fabrikejo de Absoluto (ĉap. 2, 3) Továrna na absolutno Hromada Rudolf R. La Progreso XI, 1928, 1929, č 2/3 na str. 14-16, v.č. 4 na str. 35-38 Čapek Karel Geografia karto Hromada Rudolf R. rukopis Čapek Karel Interparoloj kun TGM Bouška Karel Hynek H.K. La progreso XII/1930, č. 3, str. 36-39 Čapek Karel Miss Garique. Květařová M.B. La Progreso XII/1930, č. 3. str. 40-42 Čapek Karel La infano kaj ĝia mondo Květařová M.B. Ligilo III/1935, č. 3, str. 23 Čapek Karel Jura kazo Severa Ilja Kultura aldono de Informoj de ĈSEK, 16, 1969, str. 4 Čapek Karel Jura kazo Chvosta Josef La Nica Literatura Revuo, 6/1958, str. 232 Čapek Karel Kandeleto Vaněk Frant. rukopis Čapek Karel La kazo de doktoro Mejzlík Ginz O. Ligilo X/1939, č. 1-2, str. 2 Čapek Karel Kiu estas pli gaja? Fridrich Rudolf R. La Progreso XIV/1932, č. 9/10, str. 103-104 Čapek Karel Letero el Ĉeĥoslovakio Radio Brno 1934 Čapek Karel Malgrandaj nacioj Bouška Karel Hynek H.K. La Progreso, Praha, r. X, 1927, č. 1/2, str. 2 Čapek Karel Melankolio Hromada Rudolf R. rukopis Čapek Karel La nomo Jméno Hromada Rudolf R. rukopis Čapek Karel Oriento Orient Hromada Rudolf R. La Progreso, XV, 1934, 1935, č. str. 78-79 Čapek Karel Paco de dio Hromada Rudolf R. rukopis Čapek Karel Perdita vojo Ztracená cesta Kamaryt S. La Progreso, 1921, č. 1, str. 6 Čapek Karel Pri kreado (ze skladatele Foltýna) Stanura A. Malgranda revuo 2/1950, p. 40-34 Čapek Karel Pri la infanaĝo kaj eduko (Hovory s TGM) Bouška Karel Hynek H.K. La Progreso, XII, 1930, č. 3, str. 36 Čapek Karel Pri malprogreso de la tempo O úpadku doby Cíchová J. La Suda Stelo, 5/1958, str. 74 Čapek Karel Pri malprogreso de la tempo O úpadku doby Chvosta J. La Nica Literatura Revuo, 34/1961, str. 152 Čapek Karel Rakontoj el unu poŝo Povídky y jedné kapsy Zdvíhal Jan rukopis Čapek Karel Rakontoj el unu poŝo, el dua poŝo Vondroušek Josef J. knižně Čapek Karel R.U.R. R.U.R. MEP knižně Olomouc 1926 Čapek Karel Salutoj Pozdravy Kamaryt S. HdE 1939, č. 1, str. 1 Čapek Karel Skizoj pri Nederlando Degenkamp knižně Čapek Karel Sur la sojlo de la misteroj (O nejbližších věcech) Hromada Rudolf R. La Progreso XIV, 1932, č. 1, str. 3-4 Čapek Karel Ŝtelita kakto Hromada Rudolf R. La Progreso XII 1930, č. 1, str 2-6 Čapek Karel La tribunalo (Trapné povídky) Fridrich Rudolf R. La progreso XV, 1933, č. 2, str. 18-20 Čapek Josef La printempo Hladký Jar. Ligilo, IV, 1935, č. 4, str. 33 Čapek Josef Proksime kaj malproksime (Kulhavý poutník) Kamaryt S. Ligilo X 1929, č. 6-8, str. 33